Číslo: 2
13.01.1997
Článků: 37
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Labutě na Moravě strádají nedostatkem potravy
Zákonná povinnost přikrmovat labutě existuje snad jen v morálním kodexu
Uh. Hradiště - Vzhledem k tomu, že letošní zima přinesla s sebou kruté mrazy o dva měsíce dříve než v minulých obdobích, řada vodního ptactva uvízla na neustále se zmenšujících okách nezamrzlé vody řeky Moravy. Jedná se o labuť velkou, kachnu divokou a lysku černou. Tito ptáci se na zimu přesouvají blíže lidským sídlištím, tedy tam, kde řeka protéká městem. Znečištěná voda je zde teplejší a poskytuje více potravy, navíc je tu možnost přikrmování od lidí. Jestliže ale mají ptáci nedostatek potravy, postupně slábnou a mohou uhynout. Kachny a lysky, ptáci lépe vybavení k létání, odlétají, ale labutě, zejména jejich mláďata a starší a nemocné labutě, zůstávají i na zamrzlém ledě napospas svému osudu. Kdo má zajistit v takových krizových situacích pomoc, není zákonem stanoveno.
Jak uvedl Luboš Novotný, jednatel Okresního výboru Českého mysliveckého svazu: Myslivci mají povinnost starat se ve svých honitbách o zvěř celkově, patří sem i vodní perkatá zvěř, ale ne labutě. Ty jsou na okraji našeho zájmu. Nejsou totiž předmětem lovu. Nemají ani přirozeného nepřítele, a tak dochází k jejich přemnožení. Příroda si pak sama reguluje jejich četnost. Přesto jsem mysliveckým hospodářům doporučil, aby v případě nouze byly přikrmovány i labutě. Naopak Pavel Bezděčka z referátu životního prostředí OkÚ, předseda Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti uvádí: Letos jsme na jižní Moravě zaznamenali o třetinu méně labutí. Na celé jižní Moravě se četnost tohoto druhu odhaduje do sto padesáti. Jejich výskyt je v našem regionu jakousi faunistickou zvláštností. Labutě mají totiž dost ostrý areál výskytu. V první polovině tohoto století se rozšířily ze západní a jižní Evropy na východ směrem k nám, ale Bílými Karpatami jejich výskyt končí.
Jsme tedy na samé hranici jejich existence a z toho pro nás vyplývají určité závazky. Navíc to, že se na zimu soustředí do měst do několika hejn, také není obvyklé. V tomto, pro mláďata velmi nepříznivém roce, by úbytek labutí znamenal citelnou ztrátu na okraji areálu její existence. Jak se zdá, přemnožení labutí na našem regionu v žádném případě nehrozí. Zatímco v předchozích letech jste jich mohli napočítat přes sedmdesát, letos jejich počet nedosáhne padesátky. Zákonné nařízení starat se o strádající živé tvory neexistuje. Jednoznačně by se ale měly stát středem zájmu nejenom ochranářů, ale i myslivců, rybářů, jednotlivých obcí a měst a také orgánů na ochranu týraných zvířat. Naštěstí si lidé zvykli sami vodní ptactvo přikrmovat.
Jakou šanci na přežití mají ptáci letos? Jak uvedl Pavel Bezděčka: Jsem optimista. Zima totiž tím, že přišla tak brzy, zastihla ptactvo v dobré kondici a s přikrmováním se také začalo brzy. Loni třeskuté mrazy nastoupily až v únoru, kdy už byla většina zvířat zesláblá a krizi mnozí nepřekonali. K letošnímu happyendu můžete přispět i vy, když třeba v rámci procházky vezmete svačinu i labutím.
Pavlína Křůmalová |
|
Výrobce nafty zaskočily brzké mrazy
Problémy se zimním provozem máme, ale nejsou tak dramatické jako loni, řekl Antoním Kusák, generální ředitel ČSAD Uh. Hradiště
Uh. Hradiště (paf) - Prosincové mrazy připravily dopravcům mnohé krizové situace, které se daří řešit s většími či menšími úspěchy. Jak se s nimi vypořádal náš největší dopravce, ČSAD a. s. Uh. Hradiště jsme se zeptali jejího generálního ředitele Antonína Kusáka: Problémy nastaly v okamžiku, kdy teplota klesla na patnáct stupňů pod nulu a v autobusech začala tuhnout nafta. Jako větší problém ale vidíme to, že autobusy nemohly přepravit obyvatele periferních obcí, kde zajména v časně ranních hodinách nebyly dostatečně ošetřeny vozovky. Proto mohly autobusy jet pouze po přímých trasách. Letos to ale nebylo tak dramatické jako v minulých letech. Nejsvízelnější situace nastala kolem 23. a 27. prosince, kdy byly naměřeny nejnižší teploty. V té době měli na ČSAD stálou pohotovost.
Výrobci nafty, rafinerie na mrazy nebyli dobře připraveni a dodávali naftu vhodnou pouze pro patnáctistupňové mrazy, která je v provozu vystavena až o deset stupňů většímu ochlazování. Dochází pak k jejímu tuhnutí a autobus není provozu schopný. Samozřejmě, že ČSAD disponuje náhradními autobusy, v tom není problém. Jsme schopni okamžitě nasadit náhradu, jde jenom o to dozvědět se o její potřebnosti včas. A to je problematické. Naše autobusy totiž nemají k dispozici radiové spojení. O jeho instalaci máme velký zájem a počítáme s ním do budoucna, ale naši výrobci na tyto potřeby nereagují, dodává ředitel Kusák. Téměř bezproblémové jsou autobusy MHD na zemní plyn, které jsou navíc mnohem více šetrnější k životnímu prostředí než naftové. Pořizovací cena autobusu na zemní plyn je ale značně nákladná záležitost.
Ředitel Kusák pokračuje: V současnosti máme dvacet autobusů na zemní plyn a letos bychom chtěli jejich počet ještě zvýšit. Realizace tohoto plánu je podmíněna schopnostmi výrobce a dostatečnými financemi.
Jak se zdá, nejlépe si s náročnými povětrnostními podmínkami poradila ČSAD. V masmédiích často zmiňovaný rival Housa car na tom byl o něco hůře. Jejich cestující mnohdy čekali na autobus marně. Jak pokračují spory dvou dopravců? Konkurence být musí. Vlastně i díky ní se zvýšila úroveň námi poskytovaných služeb. Zákazník je náročnější, a proto si nemůžeme dovolit např. řidiče, který není schopný uspokojivě zvládnout komunikaci s cestujícím. Co se týče Housa caru, jejich dluh dnes činí asi půl milionu bez jakýchkoliv úroků. ČSAD Uh. Hradiště má pod sebou přes dvacet dopravců, kteří se podílí na financování provozu nádraží. Problémy jsou jenom s panem Housou, který nerespektuje naše požadavky, uvádí Kusák.
V uplynulých týdnech jste si mohli všimnout, že u provizorního stanoviště Housa car u spořitelny zmizela značka zákaz stání a byla nahrazena zákazem zastavení. Autobusy Housy teď staví opět o pár metrů dál, ještě blíže zóně rodinných domků, jejichž obyvatelé tím nejsou nijak nadšeni. |
|
Kam s ním po Vánocích?
Uh. Hradiště (paf) - Od 6. do 12. ledna prováděly Technické služby města Uh. Hradiště sběr použitých vánočních stromků. Jak uvedl ing. Josef Krupa, ředitel TSM Uh. Hradiště: Už za první den jsme jenom ze sídliště ve Štěpnicích odvezli čtyři vlečky stromků. Lidé s námi spolupracují a připravují stromky poblíž nádob na odpadky. Smrčky a borovice jsou pracovníky zahradnictví odváženy před areál TSM, kde se ukládá veškerý dřevěný odpad. Pokud to bude ekonomické a budou na to peníze, bude se tento materiál štěpkovat. Takto upravený se může použít jako palivo. V případě, že nebudou peníze, stromky spálíme, dodává ing. Krupa. Akce je organizovaná už potřetí a zkušenost je taková, že všichni v daném termínu stromky neodevzdají. Individuálně sice může každý přinést stromek do areálu TSM, ale občané této možnosti nevyužívají a nezbytnou vánoční rekvizitu odhodí na nejbližším smetišti. |
|
Chřipkám zatím odoláváme
Uh. Hradiště (paf) - Přesto, že školy po vánočních svátcích očekávaly chřipkovou epidemii, Okresní hygienická stanice Uh. Hradiště, oddělení epidemiologie tyto prognózy zatím nepotvrzuje. Podle posledních údajů minulého týdne nic nenasvědčuje, že bychom se měli obávat chřipkového onemocnění. Ve srovnání s minulým rokem jsme touto dobou měli již za sebou listopadovou chřipkovou vlnu, která nás v letošní zimě zatím nepostihla vůbec. Což je velká změna oproti dřívějším obdobím. Letos se nám zatím daří odolávat chřipkovému onemocnění, ale lékaři přesto přes zimu doporučují užívat více vitamínů a dbát na udržování celkové fyzické kondice. |
|
MISS POCHÁZÍ Z POLSKA a umí francouzsky
Hodonín (IVON) - A už je to zase tady! Rok 1997, stejně jako ty předcházející, chce míti svou úplně nejkrásnější dívku. Do soutěže MISS České republiky 1997 se přihlásila téměř tisícovka slečen, z nichž na základě zaslaných textů a fotografií organizátoři soutěže vybrali šest set nejkrásnějších do neveřejných výběrových kol. Nakonec dvě stovky děvčat předstupují před veřejnost, aby se utkaly v šestnácti regionálních kolech.
Jedno z nich proběhlo v pátek 10. ledna v kulturním domě Horní Valy v Hodoníně. Mezi dvanácti soutěžícími nechyběly ani dvě zástupkyně našeho okresu, sedmnáctiletá studentka uherskohradišťského gymnázia Pavla Simerská z Rudic a dvacetiletá Zuzana Tinková z Dolního Němčí, studující právnickou fakultu v Brně.
Původní trojlístek doplňovala Šárka Taftová z Uherského Hradiště, která se účasti v soutěži vzdala. Jen ona ví, zda tatínkovi naschvál nebo proto, že dostala rozum... V každém případě soutěž přišla o jednu ze svých favoritek stejně jako Šárka v předkole o krásné nové šaty.
Čtyřhodinový maratón uváděl šarmantní a pohotový Pavel Poulíček, který děvčatům rozhodně nekomplikoval jejich vyčerpávající večerní program. Jako hosté se představili cimbálová muzika Lúčka z Kudlovic, taneční skupina Free Dance Group, cyklotrialista Vlastimil Hynčica a zpěvák Jarda Filgas, kterému do Džigola chybí shodit pár kilo.
Organizátor soutěže, uherskohradišťský Infogold ing. Vlastimila Sedláčka se spolu s agenturou Art Production K/2 postaral o hladký průběh večera. Už v jeho průběhu byla dvakrát oceněna Zuzana Tinková. Líbila se totiž nejvíc čtenářům našich novin, a tak ji spolumajitel Dobrého dne, Slovácko pan Jiří Machálek dekoroval titulem Miss foto DDS. Navíc jeden z hlavních sponzorů, firma PSM, ji vyhlásil i svou Miss.
Soutěžící se představily divákům hned několikrát. Nejdříve ve večerních šatech v rozhovoru s Pavlem Poulíčkem, poté jako manekýny předvádějící modely sponzorských firem (od plavek a plážových úborů přes šaty po kabáty a kožichy).
Závěrečná promenáda v jednotných jednodílných plavkách nepatrně oddálila rozuzlení páteční tajenky.
A nás může jen těšit, že za vítěznou Kateřinou Kijovou se umístily na postupových místech i Zuzana Tinková a Pavla Simerská, která se dokonce stala 2. vicemiss regionálního kola. Šestici postupujících do čtvrtfinále Miss ČR 1997, které se uskuteční 27. ledna za pořadatelství agentury H. Production, vybírala porota, ve které nechyběla zástupkyně Art Production K/2 módní návrhářka Liběna Rochová či Miss Press 1995 Michaela Burgetová z Brna a jíž předsedal známý brněnský fotograf Jef Kratochvíl. |
|
| |
