Číslo: 49 07.12.1998 Článků: 50
REDAKCE
ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000
|
Okresu Uherské Hradiště hrozí míra nezaměstnanosti až 5,5 procent Slovácko (VaMP) - Úřad práce v Uh. Hradišti registroval k 30. listopadu 1998 celkem 3.356 uchazečů o zaměstnání, tedy nezaměstnaných. Tento počet představuje míru nezaměstnanosti 4,7 procent. I tak patří náš okres k těm s nejnižší nezaměstnaností a např. sousední okres Zlín je na tom ještě hůře. V porovnání s měsícem říjnem vzrostla míra nezaměstnanosti o 4 desetiny, což lze považovat za varující. V listopadu 1997 byla míra nezaměstnanosti jen 2,96 procent. Naproti tomu Úřad práce v Uh. Hradišti může dnes svým prostřednictvím nabídnout 571 volných pracovních míst, což oproti loňsku činí zhruba jen jednu třetinu. 80 procent této nabídky pak tvoří především poptávka po kovoobráběčích, svářečích, zednících, šičkách obuvi, švadlenách a dělnících v potravinářské výrobě, kterou lze na základě úzké specializace jen stěží pokrýt.
Většině lidí není co nabídnout, konstatoval Richard Janíček, ředitel Úřadu práce v Uh. Hradišti. Podle něj není příznivá ani budoucnost, neboť ekonomické problémy se dnes dotýkají veškerého dění v republice. Konkrétně v našem okrese dojde na přelomu roků 98/99 k výraznému propouštění lidí ze zaměstnání. Bez práce by se počátkem března 1999 mělo ocitnout dalších až 1.000 lidí. K této cifře je však třeba přičíst i další nezaměstnané, s kterými rozvážou pracovní poměr menší podniky. Vzhledem k těmto číslům počítám s tím, že na konci prvního čtvrtletí roku 1999 bude v našem okrese minimálně 4.000 nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti 5,5 procent, prognózuje ředitel Janíček. I to je podle ředitele ÚP mírně optimistický odhad, protože situace na trhu práce bude patrně spíše horší.
Nejhůře, co do míry nezaměstnanosti, je na tom v našem okrese tzv. mikroregion Bílé Karpaty s 6,13 procenty (patří sem např. Vyškovec 16,32%, Žítková 12,62%, Březová 9,68%, Starý Hrozenkov 9,12%, Lopeník 14,46% atd.), následuje mikroregion Uherský Brod s 4,83 procenty (nejvíce v Bánově 6,29%), Chřiby s 4,74 procenty (nejvíce Staré Hutě 13,33%, Břestek 7,54%). V mikroregionu Uh. Hradiště, kde je míra nezaměstnanosti 4,17 procent, je na tom nejhůře obec Zlámanec (7,72%).
Každý mikroregion má přitom svoji charakteristiku, danou dopravní dostupností, způsobem života a polohou k větším městům. Na míře nezaměstnanosti se přitom výrazně podepisují i noví absolventi škol. Dosud jsme nezaznamenali takovou vlnu nezaměstnaných absolventů jako v tomto roce, tvrdí Janíček. Evidencí ÚP přitom letos prošlo 1.200 absolventů a 681 jich nadále zůstává bez místa. K potlačení růstu míry nezaměstnanosti u této skupiny zavedl úřad práce před časem tzv. absolventské praxe, kde letos našlo uplatnění 151 žadatelů o místo. Jde vlastně o nabídku státem dotovaných míst v různých podnicích, které s úřadem práce uzavřely dohodu. Úřad práce kromě toho finančně podporuje činnost tzv. chráněných dílen, určených pro zdravotně postižené občany.
Zlepšení situce by mohl pomoci i zpřísněný postup proti zaměstnávání cizinců, který vychází ze směrnice vydané ředitelem Janíčkem. V našem okrese dnes pracuje 800 cizích státních příslušníků a dalších 800 Slováků (u nich platí mezivládní dohoda a ÚP nevystavuje povolení). |
|
Případ majáků nekončí Uh. Hradiště (Kk) - Případ modrých výstražných majáků, jež bez povolení používala uherskohradišťská bezpečnostní služba Dax security, zřejmě zcela nekončí. Policie se totiž domnívá, že bývalý zaměstnanec této firmy Petr Kolaja povolení na udělení výjimky k používání majáků padělal. Dokumenty postrádaly nejen jednací číslo, ale i další náležitosti. Razítka, kterými byly dokumenty opatřeny, se pro tyto účely totiž vůbec nepoužívají a po následném prověření bylo rovněž zjištěno, že i podpis pracovníka ministerstva není pravý. Podezřelému Kolajovi, který se v současné době nachází ve vazební věznici Břeclav, tak po prokázání trestného činu padělání a pozměňování úřední listiny hrozí trest odnětí svobody v trvání dvou let. |
|
Při nových cenách za vodné i stočné zaplatí čtyřčlenná rodina za měsíc 335,- Kč Uh. Hradiště - Se zvýšením cen vodného a stočného budou muset od 1. ledna 1999 počítat i všechny domácnosti našeho regionu. Nárůst průměrných cen u vodného na 16,90 a stočného na 16,30 Kč za kubík tvoří zhruba 11 procent oproti roku 1998. Toto zvýšení průměrné ceny nepovažujeme za nadměrné vzhledem k cenám stavebních prací a materiálu na opravu a údržbu vodárenských a kanalizačních zařízení, konstatoval Lubomír Trachtulec, ředitel Slováckých vodáren a kanalizací, a.s. Podle něj je uvedené zvýšení cen obvyklé i v ostatních odvětvích.
Prošlá životnost vodovodního a kanalizačního potrubí se pochopitelně nejvíce podepisuje pod celkovou cenou vodárenských a kanalizačních služeb. Náklady na běžné opravy poruch vodovodní a kanalizační sítě nebo likvidace havárií se horečně zvyšují pouze v důsledku cen materiálů. V současné době se dokončuje rekonstrukce úpravny vody Kněžpole za zhruba 33 milionů korun a připravujeme rozsáhlou rekonstrukci čistírny odpadních vod v Uherském Hradišti, u které předpokládáme náklady vyšší než 100 milionů korun, sdělil Dobrému dnu ředitel Trachtulec.
Do novely zákona o úplatách ve vodním hospodářství, která nabývá účinnosti od 1.1. 1999, se má promítnout i hledisko úplat za vypouštění odpadních vod do toku řek. Pro náš okres je tento dopad jen částečný, připustil ředitel Trachtulec, neboť na našem okrese byly do provozu uvedeny nové čistírny odpadních vod. Provoz těchto čistíren odpadních vod však rovněž něco stojí, a tak se náklady promítnou do ceny stočného.
Paradoxní je, že do úpravy cen se promítne i přetrvávající stagnace ve spotřebě vody. Laicky řečeno, lidé svou šetrností neušetří. Je ovšem třeba říci, že spotřeba pitné vody klesá více v podnicích než v domácnostech. Průměrná denní spotřeba pitné vody u domácností je dnes kolem 80 litrů na osobu a den, což je podle vodárenských pracovníků již na hranici hygienického minima. Podle propočtů vedení hradišťské vodárenské společnosti: při nových cenách za vodné i stočné zaplatí čtyřčlenná rodina za měsíc asi 335 korun, což ve srovnání s ostatními životními náklady není mnoho.
Lidé se ale v souvislosti s úpravou ceny ptají, zda dojde ke zlepšení kvality vody. Její kontrolu provádí jak akreditovaná laboratoř společnosti, tak OHS v Uh. Hradišti. K ojedinělým výjimkám v kvalitě vody, které se projevují zákalem nebo vyšším obsahem železa, dochází v obcích, kde došlo k výraznému poklesu spotřeby pitné vody. Tím došlo ke snížení průtočné rychlosti vody v potrubí a zvýšila se doba držení vody v potrubí, upřesňuje Trachtulec. V současné době právě tento problém řeší pracovníci Slováckých vodáren a kanalizací doplněním technologie úpravy vody přímo v rozvodné síti. Přičemž největší potíže nastaly v obcích Nezdenice, Záhorovice, Těšov a Újezdec. Připravována je rovněž rekonstrukce úpravny vody v Bojkovicích, kde by mimo jiné mělo dojít k náhradě dávkování plynného chloru do vody za chlordioxid, a tím ke zlepšení kvality vody.
M. Miškeříková |
|
Bambini Di Praga Velehrad (VaMP) - I letos se 26. prosince uskuteční tradiční Štěpánský koncert ve Velehradské bazilice. Tentokrát jeho organizátoři přizvali kromě osvědčeného Hradišťanu s Jurou Pavlicou i náš nejlepší dětstký pěvecký sbor Bambini Di Praga se sbormistrem Bohumilem Kulínským. Předprodej vstupenek i tentokrát zajišťuje Obecní úřad ve Velehradě, zbylé vstupenky bude možné těsně před koncertem zakoupit před bazilikou. |
|
Redakce v rolích Mikuláše, anděla a čertů Uh. Hradiště (Kk) - Stejně jako v loňském roce tak i letos 4. 12. 1998 navštívil Mikuláš, anděl a čerti z redakce Dobrého dne děti z mateřských škol. Nejprve zamířila skupina do Mateřské školky na Svatováclavské ulici. Některé děti již tušily, že neposlouchaly tak, jak by měly, a sem tam ukápla i slzička. Vesměs však vládla ve všech třídách skvělá atmosféra, na které se bezesporu podílely nemalou mírou učitelky. Nápodobně tomu bylo i ve speciální škole pro žáky s více vadami a Mateřské škole Komenského. Nemohli jsme zapomenout ani na Mateřskou školu v Jarošově, kde vloni řádily neštovice. Letos bylo vše v pořádku a i zde děti Mikuláši, andělovi a čertům zazpívaly a zarecitovaly. Jelikož všude měly školy pro děti připraveny své nadílky, rozdal Mikuláš Dobrého dne dětem alespoň drobné sladkosti a jablíčka. |
|
Rozhodnutím o pozastavení privatizace veselské polikliniky se dostali tamní lékaři do svízelné situa
Veselí n/Mor. - Do velmi nepříjemné situace se dostali lékaři polikliniky ve Veselí nad Moravou. Tito totiž již v roce 1992 založili svoji společnost Spol. s.r.o. Poliklinika a podali projekt na privatizaci tohoto zařízení. Stejně tak učinilo i tehdejší ředitelství polikliniky a podalo obci svůj základní privatizační projekt. Tento však obec odmítla s tím, že město nemá na provoz městské nemocnice peníze. Vypracovali jsme konkurenční privatizační projekt, protože zde pracujeme a máme zájem o to, abychom si zachovali svá místa a mohli dál vykonávat své profese. Náš privatizační projekt byl také nakonec uznán jako velmi dobrý. Zatímco základní privatizační projekt byl odmítnut jako nevhodný. Tak jsme se dostali k privatizaci polikliniky, upřesňuje začátek nelehké cesty lékařka Ivana Zemánková, zabývající se ultrazvukovou diagnostikou. Několik let trvalo, než byla společnost v roce 1995 schválena jako nabyvatel polikliniky. Bylo vydáno rozhodnutí o privatizaci a projekt lékařů se měl začít realizovat.
Až do této doby by se zdálo, že je vše v pořádku. Jak obec, tak i přednosta Okresního úřadu v Hodoníně se záměrem společnosti lékařů souhlasili. V dubnu roku 1996 se však město Veselí nad Moravou, které doposud o privatizaci polikliniky nejevilo zájem, probudilo. Ačkoliv tedy byl základní projekt již v prvopočátku zamítnut, začalo město usilovat o bezúplatný převod polikliniky na obec, přivlastňovat si funkci zřizovatele a snažilo se zabránit vládnímu rozhodnutí o privatizaci. Společnost lékařů mezitím sepsala dohodu k uzavření kupní smlouvy, podle které zaplatila Fondu národního majetku (dále jen FNM) deset procent ceny polikliniky, což činilo 1.600.000,-Kč. Na zbylých devadesát procent, 14,5 mil. korun, začala krkolomně shánět za neustálého ujišťování FNM, že je privatizace zcela v pořádku, úvěr. Bylo to v době, kdy již naše banky absolutně nic nepůjčovaly.
Nejprve jsme žádali o úvěr Komerční banku, tam jsme zaplatili správní poplatek 36.000,-Kč, přičemž nám stejně později sdělili, že půjčka je nemožná. Stejně tomu bylo i v České spořitelně, kde požadovali nejen správní poplatek 54.000,-Kč, ale rovněž znalecký posudek na polikliniku, jehož vypracování nás stálo dalších 46.000,-Kč. Vše ale nakonec přišlo vniveč a úvěr jsme nedostali. Záchrana přišla až od rakouské banky, se kterou jsme začali jednat. Tato uznala náš podnikatelský záměr za velmi dobrý, a proto nám poskytla úvěr za výhodných podmínek - 5% úrok. Bylo to pro nás velké štěstí, přičemž před podepsáním tohoto úvěru jsme byli několikrát FNM ujištěni, že v privatizaci se bude pokračovat, popisuje další vývoj situace lékařka. 10. 11. 1998 byla na FNM jednateli společnosti lékařů Spol. s.r.o. Poliklinika podepsána kupní smlouva. Tato však zůstala FNM nepodepsána s tím, že jde pouze o formalitu a podpis bude později doplněn.
Smlouva měla nabýt platnosti 1. 12. 1998, přičemž byl současně vyzván zřizovatel - obec Veselí nad Moravou k předání majetku polikliniky na FNM. Den na to bylo lékařům oznámeno, že privatizovat se asi nebude. Smlouva byla pozdržena pod záminkou, že hlavičky privatizovaného majetku na výpisu vlády a výpisu z katastru nemovitostí nesouhlasí. Toto zdržování trvalo tak dlouho, až vyšlo ministrem Davidem dne 1. 12. 1998 Nařízení o plošném pozastavení privatizací. Toto pro nás bylo samozřejmě šokující, neboť jsme již stáli téměř před převzetím majetku polikliniky, s běžícími úroky a splátkami úvěru, uzavírá Ivana Zemánková.
V současné době, kdy zdaleka nejsou ujasněny vlastnické vztahy a není jisté, co komu bude patřit, nezbývá nešťastným lékařům, kteří již vynaložili na privatizaci veselské polikliniky nemalé prostředky, nic jiného než si pokládat jedny a tytéž otázky. Kdo uhradí úroky a splátky úvěru do doby, než bude možno opět v privatizaci pokračovat? Bude to snad pan ministr, FNM či Okresní úřad? Nejedná se totiž již o malou částku, neboť se brzy přiblíží jednomu milionu korun. Nelze však opomenout ani skutečnost, že rakouská banka je tímto vývojem maximálně znechucena. Dá se tedy předpokládat, že v budoucnu již českému zdravotnictví nepůjčí ani korunu.
Karin Kuchtová |
|
| |