Číslo: 47
18.11.1996
Článků: 36
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
TRAGAČ MAZDA 626
FÓR TÝDNE
TRAGAČ MAZDA 626
Tragač fuč, to abysme začali šetřit na tragač s alarmem.
"Néni jak tobě, Cyrile. Tvůj zeťák podniká ve Zlíně. Totkaj k vám dojél na návštěvu v Mazdě. Ja tobě bude hej. Na hrubú do kostela ťa bude vozit ...", podpichl Fanúš Cyrila v hospodě, když eště ani štamprlu neměl poručenú.
"Ja ty myslíš to auto, v kterém totkaj dojél?" odpověděl mu bez pozdravu Cyril. "Nač ně je ale také auto, no řekni? Když sem mu řekl, že potřebuju zajet pro jatelinu králíkom, tož ně na to odpověděl, že to auto néni na travnicu plnú trávy a kosu s hrabjama. Nač je potem také auto, když tam nemožeš dat motyku, plečku nebo konvu na postřik? A pro jatelinu sem mosél zaséj pěšky a s tragačem. Eště ňa v tem autě ani nezvézl, přectav si Fanúšu," stěžovál si Cyril a zapálíl si sirkama Startku.
"To máš tak, Cyrile, to sú strašně drahé auta, tož sa nediv, že tvůj zeťák nechce, abys mu na ty vytapecírované sedadla lézl v montérkách a s holénkama od hnoja," uklidníl ho Fanúš a zavolál na hostinského, ať donese po hrubých.
"Máš pravdu, Fanúšu. Ve vnitřku je to samý špunt, čudlík lebo budík a když ideš okolo a nedajbože kýchneš, tož to začne húkat jak hasiči, když majú cvičéní. Daj ně pokoj, nechtěl bych to v baráku, ani kdyby ně za to platili. No uznaj sám. V maštali mám jedného valacha a eště sa ně nestalo, když sem ho zapřihl za vůz, aby ně odsekl, že nepojede na pole pro slámu. A to sem ti eště nepověděl, jak to auto smrdí, když ho zeťák začál túrovat pod návratím," zanadávál si Cyril a hrrrkl do sebja štamprlu, co už byla na stole.
Fanúš na to: "To ti povím, chvála Bohu, že máme doma enom tragač a kolo ze štanglú. Nedovédl bych si představit běhat na dvůr třikrát, čtyrykrát za noc, kvůli nejakému vehiklu, který začne trúbit alarm jak při feldmarši enom proto, že u súsedú zablavúzňalo psisko," přitakál Cyrilovi Fanúš nad sklenkú borovičky.
"No vidíš, šak to sa aj stalo u nás. Zeťák ho dál na dvůr. Prý aby mu ho negdo neukradl. No a šli sme spat. Tak sa ti ně dobře spalo, když nad ránem, bylo asi neco kolem štvrtéj, taký štabarc čuju ze dvora, jak o manévroch. To blbec kohút. Vyletěl z kurníka a zrovna na tú metalizovanú střechu, hnedkáj vedlevá téj antény. Vypjal sa a ....KYKYRYKÝ. No a potem sa to začalo. Ten kohút sa ti tak lekl, že sme ho moseli hneď podřezat, chudáka. Měli sme ho v nedělu v polévce. Zeťák potem létál okolo teho auta jak tryskáč a nadávál jak dlaždič. Prý proč tú sviňskú drůbež nekam nezavřete. Poškrábala ně metalízu. A co já vím, co je to tá meta.... či co? Hnedkaj měl v ruce prachovku a flašku leščenky a utírál kuřinec, důkaz teho velikého kohútího úleku. A leštíl a leštíl a sakrovál a sakrovál," dovykládál Cyril Fanúšovi a zavolál na hostinského, že bude platit.
"A přectav si, jak sa o to auto bójí, aby mu ho neukradli. Na noc si ho zamkne takým velikým řeťaziskem přes volant a šajtrpáku. Tak veliký řeťaz sem nedávál ani temu mojému býkovi Tondovi, když sem ho eště měl," pravíl Cyril a zaplatíl útratu.
"Vidíš, Cyrile, to sa nám stat nemože. Když sa náhodú zastavíme s tragačem plným jateliny před hospodú, nikeho ani nenapadne, aby ten tragač ukradl, no né?" dodál Fanúš a brál sa také platit.
Pomalučky sa zvihli a s cigaretú v hubě vyšli Cyril a Fanúš před hospodu. Tam, kde měli před chvílú zaparkované dva tragače s trávú pro králíky, kose a hrabě, nebylo nic. "Tragače fuč, hrabě fuč, kosa fuč. Ani tú jatelinu tam nenechali, ludry jedny zlodějské," sakrovali Cyril s Fanúšem iďa dóm s rukama v kapsách.
JAN
FÓR TÝDNE
"Dnes mám velkou radost. Můj starý mně řekl, že su pěkná koza."
Přišél jednú malý Matúšek Drozdú do školy a měl pod okem modřinu. Učitelka, když to uviděla, tož sa hneď ptala, cože sa mu stalo. "Ále, coby," pravíl Matúšek, "večér sme šli spat, já aj moji obá rodičé. Po chvilce sa mě matka ptala, estli už spím. Mně sa nechtělo, tož sem také pravíl, že eště néé. No a ona ně zmlátila."
Na druhý den přišél Matúšek a modřinu měl aj pod druhým okem. "Co sa ti zas proboha stalo?" spustila hnedkaj mezi dveřama učitelka. "Bylo to stejné jak včéra. Ideme všeci spat a za chvílu tata pravíl, estli už spím. Já sem eště nespál, tož sem to aj řekl. No a včíl ně zbíl zas on."
Třetí den přišél Matúšek do školy a býl celý modrý. Učitelka enom zalomila rukama a žádala zaséj, aby jí to vysvětlíl. "No, šli sme jak normálně spat. Spál tata, spala mama, spál sem aj já. Naráz sa matka zeptala, estli už spím. Já sem měl strach, aby mě nezbila, tož sem ani nedutál. Potom sa eště zeptál aj tata, estli spím. Zaséj sem býl potichu, protože sem měl strach, aby mně nenařezál.
Když sem sa teda neozývál, tož tata pravíl matce: Tak jedem! No, a já sem sa zeptál. Kam? A oni mě zřezali obá dvá!"
JOH
DOBRÁ RADA NAD ZLATO
Malý Jurka rozbíl v Šumicách okno a rychlo sa dál na útěk. Majitel teho domu ho začál naháňat, enomže jeho syn, Jurkú dobrý kamarád, křičál: "Jurko, utěkaj po blatě, tata má papuče!"
KDYŽ SA V NOCI NESPÍ
Jeden vedúcí súkromé firmy z Ostrohu došél do kanceláře a co nevidí. Matúš Břúšek si chrápál za stolem jak o půlnoci. "Co to je, Matúšu, jak možeš v pracovní dobu tak dřímat?" "Šéfe, já sa omlúvám," pravíl Matúš, "ale já sem celú noc nespál, tož ně to včíl tak přepadlo." "No a cos prosím ťa dělál v noci?" ptál sa vedúcí. "Ále, šak to znáte istě sám, bylo to kvůli děckám." "Tož to teda chápu, já ich mám sám pět, no nekdy mňa dovedú pořádně rozčílit. No ale poslyš, Matúšu, šak ty žádné děcka přeca nemáš!" "No, šak právě proto mě stará celú noc budila!"
TAKOVÁ JE DOBA
Ptá sa tetka Brčková malého Fanoška: "Fanošku, a ty si jedináček?" - "Nejsu, tetino," pravíl malý rozumbrada, "doma máme eště mazdu."
ŠTĚSTÍ PRO MEDVĚDA
Potkali sa dvá staří myslivci na Lopeníku, a ten jeden povídál: "Tak sem slyšél, Matúšu, že sas vrátíl z lovu na medvěda. Měls štěstí?" "Měl. Nepotkál sem ani jedného."
A CO VČÍL ...
Povídá strýc Kráčalík doktorovi: "Pane doktór, tož já su nekuřák, abstinent a aj impotent. A včíl su zvědavý, co ně zakážete?"
DĚDA KONÚPEK
Ve vlaku do Kunovic v kupé seděli třé mladíci a děda Křenú. Mladí ogaři sa vytahovali, kolik kdo chytí programů na televizóru. "Já osm," praví jeden. "Já deset," druhý na to. "A já chytím aspoň třináct," trumfuje třetí. Dědovi to nedalo a tož sa také ozvál. "To já vám teda řeknu, jak je to se mnú. Já chodím k súsedce na televizu. Nevím sice, kolik má programů tá její televiza, ale když ju zhasne, tož si možu chytit, co chcu!"
POZÓR NA TO
"Poslyš, Lojzku, bude na plese nejaká tá půlnoční scéna?" - "Tož estli půlnoční, to nevím, ale když sem dojde moja stará, tak scéna bude určitě!"
FURT TO TAK CHODÍ
Ředitel jedného nejmenovaného podniku sa ptál svojého kovaného personálního náměstka: "Poslyšte, máte připravený program na zítřejší schůzu?" - "To víte, že mám. Najdřív bude váš referát o stavu a plnění plánu. Potom vystúpí podnikový technolog s výhradami proti vaší řídící práci. Následovat bude diskuse a na závěr bude rozlúčení podnikového technológa s naším podnikem ...."
TO JE ASPOŇ CHLAP
"Můj chlap je velice citlivý člověk," chválí sa Růža Botková ženským v robotě. "Dycky když štípu dřevo, tož si sedne ke kamnom a bečí, že sa mosím tak dřít!"
TEN NÁŠ DĚDA TO JE ROKOS
"Děda Štěrbú z Kunovic bývál na výminku. Aby mu nebylo smutno, tož s ním spávál aj malý vnuk Jožka. Děda sa ale dycky večér v hospodě napójíl piviskem a proto mosél za noc nekolikrát jít na záchod. Protože už špatně viděl, zbudíl Jožku, rozsvítíl batérku, dál ju vnukovi do ruky a ten ho mosél doprovázat na dvůr a svítit mu. Jednú celý rozespalý Jožka zapackovál, křápl sebú a rozbíl si nos a aj dědovu batérku. "Ty si ale nekňuba," zlobíl sa děda, "tak abys věděl, za trest ťa sebú víckrát neveznu."
KONTRÓLA ZE SOCIÁLKY
Jedna sociální pracovnica z Hradišťa byla navštívit jednu "problémovú" rodinu. Zazvóní a přijde jí otevřít malá cérečka, tak z druhéj třídy. "Tak gde máš tatinka," ptá sa tá pracovnica. "Tata je v kriminále." "A maminka?" "Mama je na protialkoholickém léčení." "Tak aspoň starší bratr je doma?" "Také néni doma, ten je na univerzitě." "No aspoň jeden v rodině," vzdychne si robka ze sociálky. "A co tam bratříček študuje?" "No, on neštuduje nic, ale študujů tam jeho."
POSLUŠNÝ PES
Bavíja sa dvá nimrodi o psoch: "Já mám takovú sviňu psa, že mě vůbec neposlechne!" Druhý sa zas vytahuje: "To já když řeknu půjdeš nebo nepůjdeš! Tož buď ide nebo nejde!"
-áčko-
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
