Číslo: 48 25.11.1996 Článků: 42 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 Fotočka tetky Hustáčky FÓR TÝDNE  Fotočka tetky Hustáčky Tetka Hustáčka byla taková tá bosorka z Kopanic. Šedivé vlasy, jak gdyby právě proletěla chrúštím, zástěra samá lata a poslední čtyři zuby, co jí ostaly, dokreslovaly její vzhled. Bývala na samotě kúsek pod Lopeníkem. Nebyla dycky taková. Dokáď žíl její chlap Lojza, tož to bylo dobře. Zahrádka opletá a plná kvítek, chalupa vybílená a ve vnitřku dycky až úzkostlivý pořádek. Lojzek býl dřevorubec a jednú sa stalo, že ho zavalíl strom a bylo po něm. Tak sa enom potvrdilo, že neštěstí nechodí po horách, ale po luďoch. Tetka ostala sama a přežívala všelijak. Když byla eště mladší, tož to šlo. Ale včíl už bylo vidět, že chybí v baráku chlapská ruka. Aj domácnosť ju přestávala zajímat. Zahrádka zarostená travskem a pcháčem, po kvítkoch ani památka, v kuchyni sa popelily slépky, kočka sa vyvalovala v peřinách a bylo vidět, že prach sa tu utírál naposledy tak před Vánocama. Ale gdoví před kolika rokama. Tetka aby sa uživila, začala sbírat lesní plody a chodit s něma do Brodu do trhu. Maliny, ostružiny, borůvky a hřiby, to býl její artykl. Potom sa eště dala aj na sběr léčivých bylin. Jak jich sušila, tož jich měla všady. Na komoře, na hůře, ba aj v kuchyni pod otomanem. Během roků sa z ní stala jakási babka kořenářka. Aj ludé, když viděli, že tetka byliny aj odevzdává ve výkupu, začali sa na ňu obracat o rady na svoje neduhy. A teď začaly tetčiny experimenty. Neco si pamatovala eště od svojéj stařky, neco si našla v herbáři a nejaké ty léčebné kůry si vymyslela aj sama. A ludé chodili za tetkú čím dál tým víc, ba dá sa řéct, že víc jak k tem felčarom. Kolikrát už mosela pozmetat, co jí ostalo na hůře, vyházala kočičince a čaj na všecko býl hotový. Negdy sa aj neco nepovédlo. Třeba sa Jura Vápeníkú ze Bzovéj po tetčiných bylinách tak zasrál a pozvracál, že všeci mysleli, že budú moset zavolat panáčka, aby ho zaopatříl. Ale všecko dopadlo dobře a tetka měla hneď aj vysvětléní. Prý: #To bylo enom takové větší čistění střev a žalúdka v rámci mojéj léčby.# Až na pár takových případů ale žádnéj škody nenadělala. Ve svojém řemesle by pokračovala eště dlúho, ale stalo sa jí, že jednú na podzim jí na zahrádce vyrůstly jakési třímetrové haluze. Hustáčka na to čučala jak tela na nové vráta a nevěděla co to može byt. Až potem odkaďsi přijeli policajti, prohlásili tů divnú rostlinu za marihuánu, všecko zlikvidovali aj z bylinama a bylo po živnosti. Hustáčka šla potem do sebe, dala sa na modléní a každý týdeň chodila ke zpovědi. Aj fotku svojého starého gdesi vyhrabala a často zavzpomínala, jak bylo dobře. Enom jí vadilo, že fotočka strýca byla moc malá a navíc na ní býl strýc v klobúku. Dlúho přemýšlala, až dostala spásný nápad: #Přeca fotograf v Hradišti mně može pomoct!# A tak sa táto bosorka vydala na cestu do Hradišťa. Po chvilce blúdění, protože tu byla naposledy za #bolševika# a všecko sa změnilo, sa dostala k fotografovi. Když vešla a slušno pozdravila, hneď na teho fotografa spustila: #Panáčku, vy ste určitě šikovný, gdybyste býl aj tak hodný a zvětšíl a aj nejak obarvíl ně toďkaj túto fotočku mojého starého. Ten klobúk mu ale dajte rači dúle, aby ho bylo lepší poznat.# #No jistě, tetino, že to půjde,# pravíl foťák, #ale mosíte mně řéct, jaké měl ten váš vlasy a jak sa česál?# Tetka pokrútila hlavú a omlúvala sa: #Ja, synku, to já už po tolika rokách si moc nepamatuju, ale až mu ten klobúk zděláte, tož to přeca hneď uvidíte, no né?# A bylo zametené. Tož aj takové věci sa eště stávajú u nás na Slovácku. -áčko-  FÓR TÝDNE "Předsedo, tak sa ně zdá, že sme to s tým práškováním trošku přehnali." Rodina Křúpalová sa vypravila v nedělu po obědě na procházku po dědině. #Tato, z čeho sa stavjajú henkaj ty baráky?# vyptávál sa malý Matúšek. #Jak to mám vědět, prosím ťa,# utrúsíl otec. #Tato, a jak sa menuje tam ten stroj?# #A co já vím. Myslíš, že mám náladu přemýšlat o takových blbinách?# #Tato, a proč neumíja slépky létat?# #Nevím.# #Tato a kohúti snášajú vajca nebo nesnášajú?# #Sakra, už daj tatovi pokoj a pořád sa tak hlúpě nevyptávaj,# začala nadávat matka. #Enom ho nechaj,# ozvál sa rychlo tata, #ať sa enom ptá, aspoň sa neco dozví.# JOH LIKVIDACE STARÝCH DOKUMENTŮ #Matúšu, a co ty tak rychlo najednú pálíš svoje staré vysvědčéní,# ptala sa tetina Kovářová svojého starého. #No, a ty nevidíš, že náš Rudinek už chodí do první třídy a začíná sa nejak moc rychlo učit číst? Co kdyby sa mu dostaly do ruky!# odpověděl strýc. SKLERÓZA, TO JE ALE NEMOC Děda Buršú seděl v ordinaci u doktora. #Tak co, dědo, zlepšila sa vám tá vaša skleróza po tech práškách, co sem vám dál? A berete ich vůbec?# Děda sa enom uščúříl a pravíl: #Ba, myslím že beru ..# Potom sa zarazíl a dodál: #A co ty si vůbec zač, že sa tak vyptáváš?# PRAVIDELNÉ HOVORY S VNÚČATY #Ach bože, kde sú ty doby, kdy sem vystupovál v cirkusu,# zavzdychál děda před svojíma vnukama. #Cože, dědo, tys vystupovál v cirkusu?# ptaly sa zvědavo děcka. #Tož ba,# pravíl děda, #vystupovál sem na špice, abych lepší viděl!# BOLAVÁ POTVORA Strýc Kedroň si stěžovál doktorovi: #Doktore, tá pravá noha, mrcha jedna, ně bolí jak potvora.# Doktór si ho prohlédl a pravíl: #Strýcu, šak už máte také devadesát roků, to bude tým stářím. To sa nedá nic dělat.# #Tož tomu teda asi prd rozumíte doktore,# rozčílíl sa strýc, #šak tá druhá noha je také tak stará a nebolí mě skoro vůbec!# ŠAK JE TO LOGICKÉ V Hradišti na trhu došél ke stánku Jana Klofáčového známý místní znalec hřibú Cyril Brázdú a pravíl: #Poslyš, Jane, šak ty tvoje Hřiby sú jedovaté. Když ich sníš, tož umřeš.# #No šak já ich jest nebudu,# říkál Janek, #já ich enom prodávám.# TI MLADÍ, TO JE HROZNÉ #Mami, možu sa jít večér s Karlem trochu projít?# ptala sa čerstvá patnáctka svojí matky. #Co? Ty sas snáď zbláznila?# ječala matka. #V patnácti rokách? A zrovna dneska? To že má tvoja matka třicáté narozeniny, to si ani nevzpomeneš, ale cúrat sa po večeroch s chlapama, to by sa ti lúbilo, že!# A ZAS TÁ SKLERÓZA Bavili sa v hospodě u Hlaváčka v Kunovicách dvá sklerotici: #Ty, Jane, já už úplně ztrácám paměť!# #Odkdy?# #Co odkdy?# #Co co odkdy?# STRÝCÉ U MOŘA Dvá strýcé z Korytné plavali o dovolenéj v moři v té Itálii, když tu jeden pravíl: #Matúšu, možu sa ťa na neco optat?# #Možeš, co bys nemohl.# #Všeci sa tady kúpáme v plavkách, ale enom ty v kroji. Možeš mně řéct proč?# #Estli to nebude tým rozdílem.# #Jakým rozdílem prosím ťa?# #No, že všeci okolo sa kúpajú a já sa jediný topím.# LÉTAJÍCÍ TALÉŘE V OSVĚTIMANECH Seděl Jura Kročú s Martinem Burdú v Osvětimanech večér před hospodú na lavečce a hleděli na nebe. #Čuj, ty Martine, už nekdy viděls ty létající taléře?# #Tož ba že viděl,# pravíl Martin, #bylo to dva dni po svatbě s mojú Kačú!# AUTONEHODA #Tetino,# ptál sa Lojzek Otrusinú tetky Očkové, svojéj súsedky, #vám sa stala nekdy nejaká tá autohavárija?# #Nestala, proč sa ptáš?# #Enom sa ně nezdá, že byste sa mohla s takovú hubú narodit!# DOŠÉL POZDĚ Večerníma Bojkovicama kráčali sednástiletí zavěšení do sebe, jak netopýři na stromě. On sa pokúšál ju polúbit, ale ona sa styděla a tak sa aj trochu bránila. Po chvilce toho stydění sa on konečně rozhúpál a pravíl jí: #Co bys tomu řekla Růžo, kdybych ťa chtěl včíl připravit o poctivost?# - #Ja chlapče, tož to sas tak o tři roky opozdíl!# SLON A ŠKOLA Bavili sa dvá profesóři z gymplu v Hradišti: #Víš proč nemože chodit slon do základní školy?# #Tož to teda nevím.# #Protože neprojde dveřama. A víš proč nemože chodit k nám na gympl?# #No asi také proto, že neprojde dveřama.# #Ale né. Protože nemá základní školu.# PRVNÍ POMOC Ve dvě hodiny v noci zvóní v bytě doktora Horáka telefón: #Pane doktór, můj starý sa pichl do prstu a krvácá. Co mám dělat?# #Rychlo mu vymyjte tú ranu, zasypte práškem a zafačujte. Ale proboha, hlavně rychlo!# #Proč tak rychlo, hrozí mu nejaké nebezpečí?# #Určitě. Protože když si nepohnete, tož sa rana zahójí aj bez vaší pomoci.# TO SÚ OTÁZKY Tetina Okurková sa ptala toho svojého: #Co bys dělál, kdybych umřela?# #Asi bych sa zblázníl.# #A ožéníl by sas podruhé?# #Tož, zas tak moc bych sa nezblázníl!# PLEŤOVÉ MLÉKO #Včéra sem slyšela o tom bezvadném pleťovém mléku, po kterém sa prý mládne,# říkalaKača Burdová Anči Hrubošové. #Opravdu? A jak sa to mléko menovalo?# #Krasavaša.# #Tož ten já používám už řadu roků.# #Ježišmarija, ešče žes mně to řekla. Já sem si ho už málem kúpila!# TAK TO CHODÍ V ŽIVOTĚ Naříkla jedna Hradišťanka když došél ten její malý Jurka dóm ze školy. #Co z tebe enom bude? Tata je najvětší podvodník v celém Hradišti a dluží deset miliónú, já sem byla pět roků zavřená ve vězéní, tvoja segra hraje enom automaty a ty si přineseš ze školy jedničku z chování!# ŽÁDOST O VOLNO Tonda Prčú, voják z hradišťské posádky, žádál svojého velitela o tři dni volna na pohřeb svojého dědečka. #Poslyšte Prčo, ale toto je už potřetí v tomto měsíci.# #Přiznám sa, že aj mně je to divné. Tak sa mně zdá, že děda simuluje.# SÚSEDKY #Nezlobí sa ten tvúj starý, že k vám pořád chodím?# ptala sa Růža svojí súsedky. #No, abych ti pravdu řekla, tož zlobí, ale na druhé straně zas má velikú radost když odcházáš, takže sa to vyrovná.# NA VELEHRADĚ V HOTELU Maňa s Antošem přišli na Velehradě do teho nového hotela trochu pojest. Hneď sa jich ujál číšník a dávál Antošovi jídelní lístek. Ten ho ale vzál a hneď ho předávál Mani a pravíl: #Máňo, šak ty víš najlepší, co mám najradči.# Máňa sa enom uščúřila a povídá: #Já vím ty můj Antočku, ale jest mosíme také.# STRÝC MYSLIVCEM Strýc Dohnalú sa vrátíl dóm z honu. #Tož co, střelíls neco?# ptala sa ho tetina. #To víš, že střelíl.# #No a proč v batohu nic neneseš?# Strýc sa enom zamračíl a pravíl: #Co si myslíš, že su lidožrout?# NEDACHLEBŠTÍ MYSLIVCI Matka malých zajíců křičí na svoje potomky: #Honem utěkajte, tam idú po poli nedachlebští myslivci.# #Ty sa bójíš, že nás zastřelíja?# ptál sa malý zajíček Maťko. #Ále kdeže bych sa bála,# povídala matka zaječica, #ale enom nechcu aby ste slyšeli, jak budú nadávat, když sa netrefíja.# NOŽKY STONOŽKY Dívaly sa dvě stonožky z Kunovic na fotku jedné známé fotomodelky: #Tož tá má ale fešné nohy.# #No má, ale má jich strašně mauo.# NÁPIS Tetka Hrčová přišla dóm z trhu a když nahlédla pootevřenýma dveřima do kuchyně, tož uviděla svojého starého, jak na stěnu křídú psál: #Tady su pánem JÁ.# Počkala teda až to dopíše, enom sa uščúřila a hlasito zzařvala: #Tož estli už to máš všecko dopsané, tak padej poumývat náčení a povysávat koberce!# STALO SA NA KORUNĚ Oznamováljeden číšník na Koruně dědovi Kutrovému: #Dědo, dneska máme hlemýždě!# Děda sa enom zamračíl a pravíl: #Šak já vím, včéra ně tady jeden obsluhovál.# ZÁJEZD DO PRAHY Strýc Matúš s Lojzú Kopčilem jeli na zájezd vlakem do Prahy. A že to byli praví strýcé ze Slovácka, tož si každý vézl sebú aj sodovkáč slivovice. Napřed vypili ten Matúšú a potem si naléli aj z teho Lojzového. Přiťukli si. Matúš to hrrkl do sebe a v tom vlak vjél do tunela. Naráz Matúš zařvál: #Sakra Lojzo, nepij to, já sem oslepl!# TELEFONÁT Stalo sa ešče za bolševíka, když u strýca Kaděry zazvóníl telefón a ze sluchátka sa ozvalo: #Haló je tam STB?# #Néni, tady je SBTB,# pravíl strýc. #Tam opravdu néní STB?# #No sakra opravdu né, tady je enom SBTB!# #A co je to SBTB?# #Soukromý byt, ty blbečku!#



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund