Číslo: 49 02.12.1996 Článků: 42 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 FÓR TÝDNE  FÓR TÝDNE Dárky máte totkaj v koši a zároveň vám dávám formulář k daňovému přiznání. Za mnú ide čert s berňákem. Strýc Búřilú popíjál v hospodě na Mikuláša tú svoju borovú. Když už měl tak pátú v sobě, tož začál dostávat kuráž a na celú hospodu vykřikovál: Jak dojdu dóm, tož kopnu do dveří, búchnu rukú do stolu, zařvu a stará ani necekne! A co když cekne? ptajú sa chlapé. Necekne, pravíl strýc, jela do Brna. AD DOŠÉL POZDĚ Večerníma Bojkovicama kráčali sednáctiletí zavěšení do sebe, jak netopýři na stromě. On sa pokúšál ju polúbit, ale ona sa styděla, a tak sa aj trochu bránila. Po chvilce toho stydění sa on konečně rozhúpál a pravíl jí: Co bys tomu řekla, Růžo, kdybych ťa chtěl včíl připravit o poctivost? - Ja chlapče, tož to sas tak o tři roky opozdíl! SLON A ŠKOLA Bavili sa dvá profesóři z gymplu v Hradišti: Víš, proč nemože chodit slon do základní školy? Tož to teda nevím. Protože neprojde dveřama. A víš proč nemože chodit k nám na gympl? No asi také proto, že neprojde dveřama. Ale né. Protože nemá základní školu. PRVNÍ POMOC Ve dvě hodiny v noci zvóní v bytě doktora Horáka telefón: Pane doktór, můj starý sa pichl do prstu a krvácá. Co mám dělat? Rychlo mu vymyjte tú ranu, zasypte práškem a zafačujte. Ale proboha, hlavně rychlo! Proč tak rychlo, hrozí mu nejaké nebezpečí? Určitě. Protože když si nepohnete, tož sa rana zahójí aj bez vaší pomoci. PLEŤOVÉ MLÉKO Včéra sem slyšela o tom bezvadném pleťovém mléku, po kterém sa prý mládne, říkalaKača Burdová Anči Hrubošové. Opravdu? A jak sa to mléko menovalo? Krasavaša. Tož tento já používám už řadu roků. Ježišmarija, ešče žes mně to řekla. Já sem si ho už málem kúpila! TAK TO CHODÍ V ŽIVOTĚ Naříkala jedna Hradišťanka, když došél ten její malý Jurka dóm ze školy. Co z tebe enom bude? Tata je najvětší podvodník v celém Hradišti a dluží deset miliónú, já sem byla pět roků zavřená ve vězéní, tvoja segra hraje enom automaty a ty si přineseš ze školy jedničku z chování! ŽÁDOST O VOLNO Tonda Prčú, voják z hradišťské posádky, žádál svojého velitela o tři dni volna na pohřeb svojého dědečka. Poslyšte, Prčo, ale toto je už potřetí v tomto měsíci. Přiznám sa, že aj mně je to divné. Tak sa mně zdá, že děda simuluje. TO SÚ OTÁZKY Tetina Okurková sa ptala toho svojého: Co bys dělál, kdybych umřela? Asi bych sa zblázníl. A ožéníl by sas podruhé? Tož, zas tak moc bych sa nezblázníl! SÚSEDKY Nezlobí sa ten tvůj starý, že k vám pořád chodím? ptala sa Růža svojí súsedky. No, abych ti pravdu řekla, tož zlobí, ale na druhé straně zas má velikú radost, když odcházáš, takže sa to vyrovná. NA VELEHRADĚ V HOTELU Maňa s Antošem přišli na Velehradě do teho nového hotela trochu pojest. Hneď sa jich ujál číšník a dávál Antošovi jídelní lístek. Ten ho ale vzál a hneď ho předávál Mani a pravíl: Máňo, šak ty víš najlepší, co mám najradči. Máňa sa enom uščúřila a povídá: Já vím, ty můj Antočku, ale jest mosíme také. STRÝC MYSLIVCEM Strýc Dohnalú sa vrátíl dóm z honu. Tož co, střelíls neco? ptala sa ho tetina. To víš, že střelíl. No a proč v batohu nic neneseš? Strýc sa enom zamračíl a pravíl: Co si myslíš, že su lidožrút? NEDACHLEBŠTÍ MYSLIVCI Matka malých zajíců křičí na svoje potomky: Honem utěkajte, tam idú po poli nedachlebští myslivci. Ty sa bójíš, že nás zastřelíja? ptál sa malý zajíček Maťko. Ále kdeže bych sa bála, povídala matka zaječica, ale enom nechcu, abyste slyšeli, jak budú nadávat, když sa netrefíja. NOŽKY STONOŽKY Dívaly sa dvě stonožky z Kunovic na fotku jedné známé fotomodelky: Tož tá má ale fešné nohy. No má, ale má jich strašně mauo.



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund