Číslo: 53
30.12.1996
Článků: 24
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Vánoční nákup tetky Bětky
FÓR TÝDNE
Vánoční nákup tetky Bětky
Ále, nepřejedl sa. Enom si vzpomněl, že po vánocách mosí jít zas do práce !
Tetina Otépková byli velice spořivá. Co spořivá, vyloženě lakomá. Peníze si neukládali ve spořitelně jak každý druhý, ale měli jich pěkně do-ma, zabalené v ponožce ve strožoku. Jednú, bylo to o Vánocách, sa jim to spořéní ale nevyplatilo. Poslechnite si, jak to tehdy vlasně bylo.
Tož co, Běto, už máš nakúpené pod stromeček? ptaly sa baby tetiny v konzumě, když stály frontu na pomeranče. Nále, kde, šak nemám času a ani tých peněz néni, odsekli tetina a nervózně přešlapovali na fleku, počítaje ludí před sebú, esli sa jim také dostane teho nedostatkového zboží, tých pomo-rajčů, jak jim říkali. Košík už měli vrchovatý, samá múka, Héra, cukr múčka, zkrátka najlepší materiál na pečéní k Vánocám. Ani na rumovú tresť nezapomněli. Měli jí tam půl litra. Šak víte, kerú mám na mysli. Tak sa milá tetina pomalučky posunovali k pultisku a netrvalo dlúho, byli na řadě. Enófo, menovali prodavačku, protože ju znali od malučka,nabal ně tam zeštyry badány,púkila pomorajčú a nejakú majdarínku či jak sa to menuje. Ani to čověk šecko nemože znat, ty novoty. Indová byly enom jabka, hrušky a ořechy a také zme oslavili vánoční svátky v pokoji. Dnes? Šecko si to enom vymýšlajú, aby vytahli z čověka peníze, začali tetina bandurskú.
Ále, tetičko, co byste neudělali pro vnúčata. Máme tady aj fíky, datle a ananas, začala nabízat po hokynářsku prodavačka. "Ty fíky ně k temu eště přibal, na datle sa pujdeme podívat s děckama do hájniska, ty kupovat nemosím, a na nás? na nás sa nemosíš ptat. Máme sa chválabohu dobře, odsekli tetina, když už si strkali nákup do košíku. Eště mosím kúpit kakalo a vanilkový cukr a bude to snáď šecko, sumírovali si tetina sami pro sebja a už sa stavjali do fronty u kase. ...desetpadesát, štyricetosm, dvacetštyry, padesát, ...dohromady to dělá třistapadesát-šestšedesát, počítala prodavačka súsedce přes jedno útratu. Mariapano, tolik peněz, to snáď néni možná, to snáď téj Kači napočítala aj s košíkem, papučama a šátečkem, co má na hlavě, divili sa sami pro sebja tetina. Nedivili sa ale dlúho, protože na nich právě přišla řada. Vitajte, teti. Tož, co ste nakúpili? Ukažte, já vám to zečtu, přivítala tetinu prodavačka u pokladny.
Nále, děvčico, enom to najnutnější, šak víš, důchod malý... stěžovali si tetina hned zčerstva. Enom nic nepovidajte, šak ste letos pořádně utržili za česnek a oharky. Měli ste jich pěkný kúsek, podpichla tetinu pokladní. Nó... cosi sa urodilo, ale ve výkupu málo platili, ludry jedny krkúnské, odbyli ju tetina a ládovali si nákup do kabele. Tak to máme dohromady...dvěstatřicet korun třicet haléřů, tetičko, vypočítala prodavačka útratu tetiny. Panebože, tolik peněz. Šak v tašce nemám dohromady skoro nic a ty po mně chceš dvěstapadesát korun,tetina vyvalili oči na účet. Odhrnúli jednu zástěru, odhrnúli sukňu a až v téj třetí měli udělanú kapsu na portmónku. Ale tam, kde druhé baby nosijú peněženku, měli tetina poskládanú ponožku po nebožtíkovi Metúdovi a v ní zabalené peníze. Tady to máš, podávali tetina prodavačce tři zelené. Prodavačka vypleštila oči první na ty peníze, potem na tetinu a prohodila: Tetičko, ehm, ale ty peníze máte staré, ty už neplaťá.
Jak neplaťá, jak staré? Sú možná trochu pogrčené, ale ináč sú faň. Masaryk na nich néni, tož nemožú byt staré. Je na nich inší chlápek, Go-Gott-Gottfald, tady čtu a ten začal platit před třema, štyřma rokama, tož nemože byt starý, obořili sa tetina na nechápající prodavačku. To máte, tetičko, pravdu, ale před půl rokem túto bankovku ztahli a už neplatí, kde ste jich měli, prosim vás? optala sa nesmělo prodavačka. No kde, kde. Ve strožoku přeca. A mám jich tam eště věcej, tých Klementů, odpověděli skoro z bečem tetina. Nedá sa nic dělat, teti, ale nákup budete moset tady nechat a zajet si do Hradišťa do banky ty peníze vymněnit. Esli vám jich eště vymněnijú, poradila tetině prodavačka. Kristapána, jak? Až do Hradišťa? A vymněnit v bance? A jak sa tam dostanu, když mám podlevá tebja šecky peníze prošlé, co? A to ste ně nemohli řéct spěšej, že sa neco změnilo? To ste nemohli poradit staréj babě, pagáže jedny? ...eh...eh...géc!
Tetina zčerveňali, potem zbledli, zalapali po dechu a začali nabírat obrovnávkovú modrú, skoro až do zelenkava. To už prodavačka volala hradišťskú pohotovosť, aby rychlo dojéli. A tak sa přeca tetina dostali do Hradišťa, aniž by moseli platit řidičovi prošlýma penězama. Né do banky, ale do špitálu. Tož tak a včíl už to teda víte.
Jan
FÓR TÝDNE
Nedivte sa. Letěl sem nadělovat do Kunovic a L-610 letěla proklatě nízko.
Strýc Matúš jél o vánočních svátkách na návštěvu do Míkovic k Lojzkovi Bereckovi. Když došél k temu jejich baráku, tož zazvóníl na zvonek a přišél mu otevřít takový malý pazúr, co mohl mět tak nanejvýš sedm roků, ale kúříl si z dútníku jak starý trafikant. Strýc býl z toho sice vyvalený, no ale překonál sa a pravíl: Sú vaši doma?
Ten malý zaškňúřenec vydělál ten dútník z huby, odklepl si popél na koberec a optál sa: A co si myslíte vy?
DYŤ SÚ TO ENOM BABY
Silvestrovská noc. Na věži bílovského kostela zrovna odbíjá půlnoc a strýc Hanáčkú si v rozjařené náladě připíjá s tetinú. Naráz si všíml, že tetina najednú nejak posmutněla. Co je s tebú, Anéško, že si najednú taková smutná? Ále, právě sem si uvědomila, že mám všecky šaty z loňského roku ...
NÉNI CESTA JAKO CESTA
Ty, Matúšu, víš o tom, že sa říká, že všecky cesty vedú do Říma? pravíl strýc Kotačka svojému kamarádovi. Ja, ale mně sa zdá, že už to dávno neplatí. Protože ňa včéra ze Silvestra nechtěla žádná dovést ani dóm, a né tak eště do Říma!
PRVNÍ VÝLET
Bavily sa dvě mladé děvčice ze Šumic: Tak si přectav, Barčo, že sem Karlovi splnila konečně to, co sem už nekolikrát slúbila? A cos mu prosímťa enom slúbila? No, řekla sem mu, že s ním pojedu na Silvestra na chatu do Luhačovic. No a co, bylas? A jak to dopadlo? Tož to su také zvědavá, až v úterý idu na kontrólu.
SILVESTROVSKÁ NÁVŠTĚVA
Šak znáte to, jak to chodívá u nás na Slovácku. Mladí si na Silvestra chcú zaflámovat, ale co s děckama. No tož co, fúknú jich k staříkom. Tak sa aj stalo jednú u Drozdú ze Zlámanca. Malý Jurka sa zas po dlúhé době dostál na dědinu, tož to bylo enom samé vyptávání. Proč to, proč ono. Bylo to zrovna na Silvestra, když sa Jurka ptál staříčka: A staříčku, umíja slépky prdnút? To víš, že neumíja, ty jeden mudrcu, pravíl staříček. Aha, tož včíl už je mně to jasné, to určitě sbírajú v kurníku vajíčka stařenka .
SILVESTR DOMA
Pravíl strýc Matúš svojému súsedovi Cyrilovi:Letos budeme Cyrile slavit Silvestra asi doma. Jak to? Vy takoví slaviči. Dyť ste dycky byli nekde na oslavách až do rána. To máš pravdu, ale to víš, roky sa nedajú zastavit a tá moja už nemá takovú silu, aby ně ráno odtáhla dóm.
ZÁZRAK
Na Silvestra uprostřed noci hulákál Jura Drdúl: Zázrak, stál sa zázrak! Drdúlka vyletěla jak guma v gaťách a ptala sa, estli sa nezblázníl? Jura sa enom nadechl a pravíl: Představ si, zrovna když sem šél na záchod, tož sa tam samo rožlo a jak sem býl hotový, tož sa zas samo zhaslo. No, zázrak! Blbost zázrak, pravila Drdúlka, tys to enom udělál do lednice!
SILVESTROVSKÁ KOCOVINA
Matka pravila synovi: Poslyš, Lojzku, jak sas mohl na Silvestra tak ožrat jak to hovado? Tož, mamo, co vám mám povídat? Stalo sa, že sem zapadl do takovéj partyje, kde sme byli štyré. A když sme si objednali flašu koňaku, tož sem zjistíl, že ti třé sú abstinenti.
BALÍČEK Z VOJNY
Voják poslál babičce balíček a v něm ruční granát s lístkem: Milá babičko, když zatáhneš za túto šňúrku, tož dostanu tři dni dovolenky a budu akorát na Silvestra doma.
DOMÁCÍ ÚLOHA
Děcka v Bojkovicách dostaly za úlohu přes Vánoce slohovú prácu na téma: Jak sem přišél na svět. Jozéfek teda napřed otravovál tatu, no a když neuspěl, tož sa obrátíl na mamu. Tá si dycky věděla rady, a tož aj včíl to vyřešila po svojém. Vzala červené jabko, rozkrójila ho a pravila: Vidíš, Jozéfku, tá jedna půlka jabka, to je tata, tá druhá půlka, to su já. A ty jádérka ve vnitřku, to si ty. Jozéfek býl rád, že sa to dozvěděl, vzál obě půlky, strčíl jich do kapsy a šél do školy. Paní učitelka v hodině teho českého jazyka sa ptala děcek, aby jí každý řekl, co v úloze napsál. Petruška Jakšíková tvrdila, že ju přinésl čáp. Liborek Daňhelú, že ho zas vrana, a kerési děcko dokonca tvrdilo, že ho přinésl klokan. Došla řada aj na Jozéfka, kerý stál a pravíl: Paní učitelko, chvílu počkajte, já vám to řeknu, enom co to vytáhnu z gatí. Učitelka šak nemeškala a rychlo řekla: Enom nic nevytahuj, dávám ti jedničku aj bez toho důkazu.
KADĚRA A MADĚRA
Navštívíl Kaděra Maděru a hned sa ptál: Ty Maděro, cos kúpíl svojí staré na Vánoce? Jak ťa znám, tak určitě zas neco do bytu, co? Uhodls, odpověděl Maděra. Kúpíl sem jí nástěnné hodiny. Šak tam stójíja. Kaděra pohlédl na zeď a divíl sa. Ale Maděro, dyť to je přeca lavór! Šak to máš pravdu, ale aj tak to funguje velice dobře, šak ti to hneď aj ukážu, řekl Maděra, vstál od stolu a zabúchál na to plechové umyvadlo. Tož si blbý nebo co?! ozvalo sa z druhé strany stěny. Kdo to má poslúchat takový kravál v jedenáct v noci!
TO BÝL ASPOŇ DÁREK
Ptala sa tetka Odtrčilka súsedky Anče Dudovéj: Ty Ančo, pověz, cos dostala od teho svojého starého po stromeček? Ani sa neptaj! Čúl v rádiu, že budú přízemní mrazíky, tož ně kúpíl teplú podprsenku.
PŘEDVÁNOČNÍ ANKETA
V Uherském Brodě dělala jedna hradišťská firma předvánoční anketu, která měla odhalit, co ludé najvěcej nakupujú. Na náměstí zastavili důchodca strýca Hanáčka a ptali sa: Strýcu, promiňte, že vás obtěžujeme, ale mohli byste nám ... Ja mohl a vy ně možete také!
SLIVOVICA Pálil Matúš slivovicu natéklo mu litrů sto. Při placéní sa usmíval, neboť pálíl načerno.
POVÁNOČNÍ
Povídál strýc Jura po Vánocách chlapom v Hradčovicách v hospodě: Tak si připadám jak tá mucha. A co, to si takový slabý? ptáli sa chlapé. Tož to ani né, ale jak sem si doma o Vánocách sedl, tak ně stará hneď začala hónit!
DEMENTI
Minulý týdeň ve vánočním čísle Dobrého dňa, Slovácko vyšla zpráva, že Anča Burdová z Mařatic si vzala jedného sportovního střelca. Tož včíl sa všeckým čtenářom omlúváme, protože si nevzala sportovního střelca, ale střeleného sportovca.
JEDEN MALÝ A JEDEN VELIKÝ
Na Silvestra přišél strýc Krtkú z Vážan do hospody a pravíl: Jeden veliký a jeden malý rum! Veliký vypíl a malý si nalél do kapse u kabáta a znovu: Jeden veliký a jeden malý rum! A zas - veliký do sebe a malý do kapse. Tak to šlo pořád dokola, až býl strýc úplně ožralý. Když si to zas poručíl, tož hospodská zakřičala: Ták dosť, a už vám strýcu nenaleju, protože ste ožralý jak sviňa! Strýc sa na ňu podívál tým škaredým a pravíl: A víte, co ně možete polúbit ....? Na to sa z té jeho kapse vymotál bílý myšák a povídál: A vaša kočka také!
SILVESTROVSKÝ VEČÍREK
V Hradišti v téj hale sportu, kde mívajú výstavy králíkáři s ptákařama, potem tam hrajú aj děcka tú odbíjenú, tož zrovna tam sa konál aj ten silvestrovský bengál. Anča Kadeřábková sa pořád točila enom kolem jedného. Když už ty tanečky byly skorem jak říkál náš staříček oplodňováky, tož Ančina matka pravila: Ty počuj, Ančo, dúfám, že ten chalan, co sa s ním pořád vykrucuješ, je aspoň seriózní člověk? Tož ba, mamo, šak nejsu hlúpá a všecko sem si zistila. Je ženatý a má tři děcka!
DREZÚRA
Strýc Kráčalík sašél na Vánoce podívat na súseda Matúša Oharka. Když mu nikdo neotvírál, tož šél vrátama a co neviděl. Matúš stál uprostřed dvora, v ruce měl bič o hóníl jedného svojého králíka po snihu z kúta do kúta. Matúšu, co sas zblázníl, co to děláš? Že sa nestydíš! pravíl Kráčalík. - To víš, že sa stydím, ale co mám dělat. Moja stará si v nejaké blbé knížce přečetla, že na Vánoce je lepší než kapr divoký králík.
NEJEDE TO
V Buchlovských horách přes Vánoce byla hrozná chumelenica a aj strašně silný větr. Stalo sa, že tam ostala trčat s tú svojú Mazdú aj jedna tá rychlozbohatlá hradišťská podnikatelka. No, ale jak to včíl bývá, tož měla sebú ten bezdrátový telefón, tak hnedkaj vytočilo číslo na odtahovú službu. Chlapík, co to vzál, sa enom optál: A jak sa vám to přihodilo, že to nejede? - Ále, pravila tá podnikatelka, jak sem vjela do teho bočního větra, tož to héplo a přestalo to jet. No, já si teda myslím, že ten větr ně asi sfúkl ty svíčky.
SCHOVÁVANÁ
Šak to znáte, jak to u nás na Slovácku o Štěpána chodí. Celá rodina sa zebere a ide sa k nekomu otravovat. Tož tak sa aj u Pekárkú v Nezdenicách zešla celá rodina aj ze všeckýma děckama. Staří nasávali a děcka že sa budú hrát na skovku. Dyž už hrály asi po desáté a už nevěděly, kde sa skovávat, tak malého Jurku napadlo, že sa sková stařence pod sukně, a také to udělál. Přesto, že býl najmenší, tož ho nemohly děcka dlúho najít. Když už to trvalo opravdu velice dlúho, tož Jurkovi to už nedalo a vylézl z pod sukně, enom sa ušťuřovál a pravíl: Šak dyby to tam tak nesmrdělo, nebyly byste ňa našly eště včíl!
SILVESTROVSKÁ PŘÍPRAVA
Přišla Mařena Otrusinová v Kunovicách před Silvestrem do lékárny a ptala sa: Čujte, magistro, nemáte tam neco lepšího, jak ty antikoncepční pilulky? Pravda že máme! Prášky na spaní!
SILVESTROVSKÁ DOVOLENÁ
Víš co? "pravíl Ruda súsedovi Matějovi. Na Silvestra vezmeme naše staré a pojedeme do Krkonoš. Lebo máš nejaký lepší nápad? - Tož to teda mám, "říká Matěj, pojedeme bez nich ...!
LIDOVÁ MÚDROST
Prohlásíl Janek Trčkú na Silvestra v Jankovicách: Chlapé, víte jaký je rozdíl mezi pěknú a škaredú robú? Tož to teda nevíme, to nám mosíš povědět? No přeca osm boroviček.
ANI KAPKU
Strýcu Matúšu, na Vánoce ani na Silvestra nesmíte ani kapku alkohólu, lebo každá kapka by vás mohla zabit, pravíl doktór. Čujte doktore a nebylo by tam neco aspoň v tabletkách?
RODINNÝ ŽIVOT
Juro, aspoň na teho Silvestra bys nemosél chodit do té hospody. Dyť já sa tu budu sama nudit. Ale Mařko, kdybych ostál doma aj já, tak sa budeme nudit obá dvá.
V KOSTELE NÉ
Večér na Silvestra sa ptál v Hradišti na náměstí jeden turista Jana Oharkového: Nevíte, prosím vás, kde je tu k dostání nějaká dobrá gořalka a nějaká tá pěkná a povolná děvčica k tomu? Jan sa enom tak podívál a pravíl: Panáčku, vidíte ten kostél na náměstí? To víte, že vidím. Tož teda tam né. Ináč ale všady!
POMOC POLICIE
Floriš Otrubú, kerý pořádně oslavovál Štěpána, volál rozčíleně na políciju: Honem přijeďte, nekdo ně ukradl z mojého auta volant, řadící páku, ba aj celú palubní desku. - Brzo přijedeme, slúbíl službu konající policista. Enom ale policista odložíl sluchátko, telefón zvóníl zas jak blbý a v něm sa ozvalo: Tady Floriš, už nemosíte jezdit, všecko je v pořádku, já sem si enom sedl na zadní sedadlo!
KONEČNĚ SUDÝ POČET
Tož, jak ste prožili ten letošní Štědrý večér, ptala sa Růža Havránková svojí súsedky. Růžo, řeknu ti, že bezvadně. Představ si, že sa nás konečně u stolu sešél sudý počet! Jak to, dyť ste enom třé? To je sice pravda, ale když starý zapalovál prskavky, tož chytíl stromek a potem přijelo eště sedmnáct hasičů.
SLÉPKY
Ty, Maňo, ti naši chlapé majú asi pravdu, dyž říkajú, že sú slépky blbé. Šak si to enom vem. Najmeněj snášajú včíl v zimě, když sú vajca najdražší.
PO KOM TO DĚCKO JE
Matka napomínala malého Fanoška při štědrovečerní večeři: Fanošu, aspoň na Štědrý večér bys mohl jest příborem! No ja, mohl, ale do keré ruky si potem veznu řízek?
POVÁNOČNÍ PROBLÉM
Tetka Anéša z Veletin přivédla toho svojého starého po Vánocách k doktorovi a pravila: Pane doktór, mosíte prohlédnút teho mojého starého a dat mu neco na posilnění. Celý rok sa těším na ty Vánoce, že s ním neco bude, no a představte si, já sa před ním celá vysleču a ono to s ním ani nehne! Tetino, tož sa teda vyslečte, nařizovál doktór. Tož počkajte, doktore, to sa asi pletete, šak já su tady s tým mojím starým a vy chcete, abych sa vyslékla já, čertila sa tetka. Eště jednú vám říkám vyslečte sa! Tetina sa teda začala pomalučku vyslékat. No všecko, úplně všecko, do naha! přikazuje doktór. Když už byla Anéša úplně nahá, doktór si ju důkladně prohlédál a potem pravíl: Už sa možete obléct, tetino. Váš strýc je úplně v pořádku, se mnú to také ani trochu nehlo ....!
MATÚŠ FILOZOFEM
Jednú tak po Vánocách filozofovál strýc Matúš v Záhorovicách v šenku: Chlapé, to já na Vánoce bývám takový měkký, zato na Silvestra su úplně tvrdý.
TO JE STRAŠNÉ
Strýc Pučalík néni k utišení: To je hrůza, to je hrůza! Ostál sem na Vánoce načisto sám. Najprvej odešla tchýňa, potom moja stará a včílkaj aj obrazovka!
VLOUPAČKA
Křičál spolumajitel jedné známé hradišťské firmy na svojého společníka: Lubošu, nekdo nám přes Vánoce vypáčíl trezór. - To nevadí, pravíl s klidem společník, já sem tech čtyrycet korun skovál do šuplíku!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
