Číslo: 27
06.07.1998
Článků: 56

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Podnikání
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Kalous ušatý se zotavuje
Lékárenské služby
Počasí opět nepřálo
Zápisník: Luxova vize, Rumlův sen, Maradonova ruka
Ve Fordu se losovalo
Je libo Klausův dort?
Sprejeři dostali možnost seberealizace
O konci školního roku s ředitelem školského úřadu Jiřím Vařechou
Na Kopánkách se dokončuje
Už je tomu rok, co bylo v Moravě vody víc jak po kotníky. A rozhodně to nebylo poprvé...




Kalous ušatý se zotavuje
Staré Město (MIKI) - Jedna dobrá duše přinesla na staroměstskou radnici zmrzačenou sovu. Jednalo se o kalouse ušatého, který měl zlomené křídlo. Těžko říci, kdo mu zranění způsobil, ale v prvních chvílích nebylo vůbec jisté, zdali milá sovička přežije. Kalouse se ujala pracovnice odboru životního prostředí Městského úřadu ve Starém Městě Ing. Alena Pluhařová. Nejprve ho zanesla na prohlídku k veterinární lékařce MVDr. Miroslavě Neumannové a potom kalous putoval do domácího léčení. U Pluhařů se kalous zabydlel, dostal jméno Jarda a úspěšně pokračovala jeho rekonvalescence. Oblíbil si masitou potravu, zejména libové hovězí, játra, plíce a ledvinky. Poraněné křídlo se Jardovi zahojilo, ale létat již nikdy nebude.







Lékárenské služby

	Uherský Brod

	7.  - 9. července Lékárna U Kašny
	10. července - 13. července Lékárna Poliklinika město


	Uherské Hradiště

	7.a 11.července - 	Štěpnice
	8. července 	- 	Masarykovo nám.
	9. července 	- 	Vodní
	10. července 	- 	Havlíčkova
	12. července 	- 	Františkánská







Počasí opět nepřálo
Velehrad (JiV) - Již tradičně proběhla za účasti několika tisíc věřících slavná velehradská pouť, které předcházelo zasedání české biskupské konference. Účastníci se shodli na tom, že parlamentní volby dokazují celkové zrání české společnosti. Konference se zúčastnili jak čeští sídelní a světící biskupové, tak biskupové z Polska, Rakouska, USA, Slovenska a Itálie a zabývali se mimo jiné vztahem církve a státu. Pro zúčastněné věřící pak v neděli dopoledne proběhla na prostranství před bazilikou mše svatá, kterou sloužili všichni biskupové českých a moravských katolických diecézí. Podobně jako vloni provázela pouť nepřízeň počasí.







Zápisník: Luxova vize, Rumlův sen, Maradonova ruka
Je to člověk neobyčejně čestný, upřímný a otevřený, řekl prezident Havel o Janu Rumlovi minulý čtvrtek, ale někdy říká svá ano či ne možná o pár hodin dříve, než by stačilo. Ruml paličatým odmítáním pošpinit své liberální myšlenky byť jedinou úvahou o jakékoli formě účasti na Zemanově koaliční vládě soustavně nabourává prezidentovu snahu splnit jarní vizi Josefa Luxe. (Vzpomínáte? Unionistickému bobrovi ještě nenarostl ani mléčný chrup a Lux již uvažoval o trojkoalici ČSSD-KDU-US jako optimálním řešení krize českého premiantství.)
Vyhraněných osobností typu dřív mluvím než myslím je na našem politickém jevišti víc, málokdo však je v tomto oboru tak vytrvalý jako právě Jan Ruml. Vzpomínám na léto 1990, kdy den před volbami zveřejnil, že tehdejší lidovecký šéf Bartončík nemá čisté svědomí, pokud jde o své vztahy s StB. Ruml tak učinil z důvodů nepochybně čestných a upřímných, avšak rovněž o pár hodin dříve, než by stačilo. Jeho prohlášení totiž zděsilo méně ortodoxní část lidoveckého moravského voličstva natolik, že mnoho z těchto lidí dalo narychlo hlasy čerstvě zrozeným moravistům, kteří pak dalších šest let oxidovali na české parlamentní scéně. Bartončíka samozřejmě odstoupit z kandidátky ani nenapadlo, do federálního parlamentu se dostal, tam s ním ovšem nepromluvila ani klika od dveří. Kdyby tehdy Ruml počkal se zveřejněním Bartončíkova záznamu v registru svazků jen pár hodin, až se uzavřou volební místnosti, mohla naše politická scéna vypadat jinak, a Bartončík by byl tak jako tak politická mrtvola.
Špatně načasované zveřejnění tehdy mnohem víc poškodilo lidovce jako stranu (nepřipomíná to princip kolektivní viny?) než provinivšího se jednotlivce.
Obávám se, že nynější Rumlovo jednání je stejně nedomyšlené a podobně jako tehdy vedlejší účinky převáží smysl konání. Rumlův sen, pravostředou koalici, totiž nebudou nikdy uzavírat tři politické strany, nýbrž vždy dvě strany a Václav Klaus osobně. Že se to podaří, je při všem, co o sobě potenciální partneři vědí, po všech vzájemných podrazech, faulech a zradách opravdu iluzorní. Ne, že už je latentní velká koalice mnohem pravděpodobnější variantou (a menšinová sociálnědemokratická vláda tolerovaná ODS nic jiného není). I když i tady honem zkusil strčit nohu do dveří kazišuk Grebeníček a roztroubil, že vládu tolerovanou Klausem on tolerovat nebude. Podařilo se mu tak vyvrátit poučku, že koaliční potenciál jeho strany je nulový. Jeho momentální hodnota je mínus čtyři.
Dopadne-li povolební licitování latentní velkou koalicí, je to škoda zejména pro Unii svobody. Na její programu je totiž nejpozoruhodnější jeho perspektivnost, do jisté míry přišel na svět o něco dříve, než měl a ideální bude, až se na počátku letopočtu objeví dvojka. Jenomže, kde asi bude v té době Unie svobody? Nebo jinak: v jakých stranách budou její protagonisté?
Ve stínu tohoto licitování zůstávají témata, která se do dějin zapíšou mnohem víc než letošní volby. Například Temelín, podle Ottova slovníku naučného obec pozoruhodná pouze železnicní zastávkou na trati Vodňany - Týn n. Vlt. a hájovnou Rozov. Vynalézavost manažérů ČEZu ve zdůvodňování, jak prostavět další miliardy by si zasloužila nějakou pamětní medaili, nejraději ze slitiny stroncia a plutónia, aby jim na hrudi pěkně zářila.
A nesmím zapomenout na přiznání století: Maradona minulý týden řekl, že ten slavný gól dal rukou. A potom že pravda a láska nevítězí nad lží a nenávistí. Jen to pár let trvá.
Jaroslav Veis, volný novinář
tento článek dnes vychází v týdeníku TÝDEN







Ve Fordu se losovalo
Uh. Hradiště (JiV) - Den Fordu proběhl pro zájemce o tuto značku v sobotu 27. června. Firma Autospol, s.r.o. Zlín, pobočka Uh. Hradiště předváděla modely firmy Ford, které se v současnosti dovážejí do ČR. K prohlídce byly nabídnuty osobní užitkové vozy, víceúčelový vůz Galaxy, terénní vůz Explorer a chladicí užitkový vůz. Po akci proběhlo slosování anketních lístků, které účastníci vyplňovali v průběhu odpoledne. l. cenu - hodinky Quartz vyhrála Hana Tylová z Traplic, 2. cenu - volkman Jindřiška Hyráková z Kunovic, 3. cenu - kalkulačku - Michal Malina z Boršic, 4. cenu - atlas František Mikulášek z Uh. Hradiště, 5. cenu - tričko s logem Ford vyhrál Oldřich Ševčík z Uh. Hradiště. Ceny je možno okamžitě převzít v autosalonu Ford, Malinovského 884, Uh. Hradiště, u paní Libuše Jiráskové.







Je libo Klausův dort?
Uh. Hradiště (VaMP) - 16. června proběhl jeden z posledních předvolebních mítinků ODS na Masarykově náměstí okresního města. Slunečné počasí vylákalo v čase kolem poledne několik stovek lidí, kteří se přišli podívat a poslechnotu si, jak že ten Klaus vypadá a jak že to s námi myslí.
Nelenily ani cukrářky z cukrárny Lucia na Mariánském náměstí, které pro politiky připravily pětiposchoďový dort, na kterém si pak pochutnali příznivci strany. Za pár dní (19.6.) totiž Václav Klaus slavil 57. narozeniny.
Jestliže si budete chtít Klausův dort doma upéci, vězte, že potřebujete: 70 vajec, 2,5 kg krystalového cukru, 2,5 kg hladké mouky, 1 kg ořechů, 10 kg máslo - čokoládového krému, 1/2 l rumu, 5 kg bílé čokolády, 35 větších a 65 menších mandlových růží. Dort se připravoval rovné dva dny (1 den se pekl, 1 den se zdobil). Dort v Lucii pekly: Josefa Suchánková, Lenka Hrušková a Ivana Mácová.







Sprejeři dostali možnost seberealizace
Uh. Hradiště (JiV) - Středisko HELP připravilo pro sprejery oficiální možnost seberealizace. Ve spolupráci s městem navrhlo plochy, kde by mladí umělci mohli tvořit. Na první schůzku se dostavili tři mladíci ve věku 14 - 17 let, kteří dostali k dispozici část venkovní stěny střediska HELP. Obraz ve velikosti 1x5 m měli hotový přibližně za dvě hodiny a spotřebovali při něm barev v hodnotě 500 korun. Za přítomnosti Ing. Vajdíkové jako zástupce města pak byla předána i další plocha k pomalování. Mladíci si mohli také podebatovat s právníkem. Vedoucí střediska HELP Irena Pilařová nám k tomu řekla: Legální plochy já osobně vidím jako velice důležitou a vhodnou alternativu pro ty, kteří to považují za výtvarné umění a chtějí se realizovat. S tímto projektem jsem se setkala v Lipsku a protože se mi velice líbil, snažila jsem se jej převést do našich podmínek. Výtvory sprejerů by tak veřejnost měla v brzké době vidět v průchodu mezi Starou Tenicí a Mojmírem.







O konci školního roku s ředitelem školského úřadu Jiřím Vařechou
Slovácko - Vždy, když něco končí, je to ten správný okamžik k bilancování a vyhodnocení. O tom, jaký byl školní rok 1997/98, jsme chtěli vědět více od ředitele Školského úřadu v Uh. Hradišti Jiřího Vařechy.

Jak tedy dopadl letošní školní rok?
Nad očekávání dobře. Ač to byl rok plný změn, přesto se zvýšeným úsilím všech, kteří jsou do školství zainteresováni, podařilo vše zvládnout. Úspěšným ukazatelem bylo vyrovnání se s navýšením úvazků učitelů jednotlivých škol, které v uplynulém roce řešili všichni ředitelé.

Mají na vaše přesvědčení o úspěšnosti právě ukončeného školního roku vliv i dosažené výsledky různých průzkumů na školách, např. v Sondě maturant?
Výsledky jednotlivých porovnání, nebo třeba konkrétně Sondy maturant, ty dopadly na jednotlivých školách možná různě. V této chvíli je to pouze a jen odraz konkrétní školy. Náš úřad výsledky k dispozici nemá, i když je pravda, že někteří ředitelé se sami pochlubili. Sonda maturant má směřovat k zavedení státní maturity, což bude v porovnání s dřívějším vykazováním studia třeba na různých studijních nástavbách určitě velký krok směřující ke kvalitě.

Daří se nabídnout žákům končícím docházku na ZŠ perspektivní místo na dalším studiu?
Informace získané z práce tzv. Okresní koordinační rady pro vzdělání samozřejmě pomáhají nalézt ty obory, o které bude jednak zájem, ale především jejich absolventi najdou po ukončení studia své uplatnění v praxi. Proto se od září otevírá nové Gymnázium ve Starém Městě, kde se hned napoprvé podařilo naplnit dvě třídy. Nabídka státních škol v Uh. Hradišti byla navíc rozšířena o studium hoteliérství a turismu na SOU Jiřího z Poděbrad, maturitní obory byly rozšířeny o stavebnictví a nábytkářství. V koordinační radě pracují odborníci z úřadu práce, hospodářské komory a živnostenského úřadu, kteří pomáhají dokreslit skutečný stav pracovních sil na trhu práce.

Jak to vlastně v našem okrese mezi veřejností vypadá se zájmem o vzdělání?
Právě ze studie koordinační rady vyplývá, že 80 procent absolventů základních škol má zájem získat maturitu, jen 20 procent touží po učení. Uspokojení pak mezi studijně založenými žáky nachází okolo 65 až 70 procenty. V porovnání se sousedními okresy je síť nabídky jednotlivých druhů škol u nás značně rozšířená.

Daří se Školskému úřadu nahrazovat učitele důchodcovského věku mladými absolventy?
Dlouhodobě se touto problematikou zabýváme. Zhruba od dubna 1998 registrujeme okolo 120 žádostí nových učitelů o zaměstnání. Nicméně věková struktura je trošku odlišná od té, kterou bychom rádi zaměstnali. Máme nedostatek kantorů na prvním stupni, kde by se mohlo uplatnit padesát učitelů, ale naproti tomu chybí nám učitelé s aprobací na druhý stupeň. Řešení této nerovnoměrnosti pak leží před konkrétním ředitelem školy. Bohužel nám odcházejí učitelé - muži ve věku okolo 35 let, kteří jdou za větším výdělkem. Řekněme si, že nástupní plat 6.000 Kč pro absolventa vysoké školy je příliš nízký.

Neuvažujete někdy o tom, že je čas změnit své zaměstnání?
O tom rozhodně nepřemýšlím. Tento rozhovor se odehrává při jakémsi výročí mého pětiletého funkčního období. Za sebe můžu říci, že se nám naše ministerstvo stará o to, aby člověk ve své práci neotupěl. Ovšem je pravdou, že s přípravou vyšších územně správních celků nastanou nějaké změny. Z tohoto pohledu člověk přemýšlí, co by mohlo být dál. Pokud by se zásadně změnila státní správa ve školství, jsou tu i místa, kde si myslím, že bych svou odborností byl co platný.

Díky za rozhovor, M. Miškeříková







Na Kopánkách se dokončuje
St. Město (MIKI) - Ve čtvrti Kopánky se dokončuje stavba domu s pečovatelskou službou. Firma SAS Uherské Hradiště v termínu od 14. července provede některé změny oproti projektové dokumentaci a z nich vyplývající vícepráce. Městská rada ve St. Městě nabídla povodní postiženým občanům, kteří budou bydlet v novém domě s pečovatelskou službou, padesátiprocentní slevu na nájemném v pvním roce užívání bytu.







Už je tomu rok, co bylo v Moravě vody víc jak po kotníky. A rozhodně to nebylo poprvé...
Slovácko - Nahlédněme letmo do starých knih a kronik a připomeňme si, jakou roli hrála voda od nepaměti v dějinách Uherského Hradiště, Starého Města, Kunovic a nejbližšího okolí. Řeka Morava v minulosti připravila pro obyvatele mnoho horkých, nebo lépe řečeno, mnoho mokrých chvil.
Již v roce 1715 kronikář Korvin píše o velké povodni, ...kdy z dlouhého deště se vody velice rozmohly, takže i do brány, mezi šanci se voda tlačila, mosty, hatě a lávky pobrala a stála tak mnoho dní. Ve Starém Městě mnoho chalup pokazila a dílem zbořila, mnoho škod na lukách, trávníku a obilí udělala.
V roce 1771 hejtman Waffenberg si stěžuje na povodně v kraji hradišťském a v roce 1826 mapa ukazuje krajinu kolem Uherského Hradiště, která jako ostrov trčí uprostřed vody. Další povodeň se převalila Slováckem o čtyři roky později. Veliká povodeň v roce 1830 zničila mnoho staveb ve Starém Městě, Kunovicích, Kostelanech, Nedakonicích. Poměry se zhoršovaly čím dál více. Předmětem stálých sporů byl nedakonický splav. Ten byl roku 1875 velkou vodou odnesen.
Asi největší povodeň za minulá staletí postihla dvě třetiny Čech, část Moravy, Slezsko, Dolní a Horní Rakousko, Salcburk, velkou část Německa ve dnech 28. - 31. července 1897. Ruka Páně těžce spočinula na vlasti naši a krajin středoevropských v posledních dnech měsíce července t.r. Hrůzy pohrom živelných stihly opět požehnané kraje tyto a způsobily škody nesmírné na statcích a životech lidských, v spoušť proměněny luzné krajiny, napsaly noviny před 101 lety. Je to neuvěřitelné, ale obdobně velká katastrofa postihla nejen Slovácko, ale velkou část Moravy a Slezska, východní Čechy, Polsko, Německo, Francii a další země téměř přesně za 100 let, od katastrofy v roce 1897. Tehdy začalo řádění vodního živlu o tři týdny později, než tomu bylo začátkem července 1997.
Dodnes žijí pamětníci, kteří si vzpomenou na velkou povodeň v roce 1919. Stalo se to 8. a 9. července, byly to dny hrozné povodně, hrůzy a ožebračení celých krajů Slovácka, zejména kolem řek, jmenovitě Olšavy, Březnice a Dřevnice. Pamětník o této živelné pohromě napsal: Téměř 14 dní byla země napájena dešti. Dlouho čekaná vláha byla taková, že země víc pojmouti nemohla. Řeky byly stále na vysokém stupni vody. Za takového stavu ne bez obav sledován večer 8. července.... Včasně byla hlášena z horských částí Slovácka velká voda. Obyvatelé kol Olšavy připravovali se chvatně a opustili svoje příbytky.
Voda vystoupila z koryta a zaplavila celé široké okolí, ničíc slibnou žeň. Kol deváté hodiny bylo údolí kol Kunovic jedno jezero. Spojení Kunovic s městem dráhou stalo se nemožným. Stromy na silnici z nádraží k městu jen z části čněly nad vodou. Do velké řady domků vnikla voda. Domky z měkkého materiálu jsou ztraceny. Škody jsou ohromné. Z Derfle valila se voda výše než metr. Když voda protrhla železniční trať, valila se k Hradišti, kde úřednické domky, nemocnici, baráky zatopila na půl metru.
V červenci 1997 jsme byli svědky situace, která na mnoha místech Slovácka připomínala biblickou potopu. Od 8. července se situace kolem řeky Moravy v Uherském Hradišti i Starém Městě začala vyostřovat, voda neustále stoupala a lidem hrozilo bezprostřední nebezpečí. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na lidských životech, několik občanů bylo lehce zraněno. Povodně však způsobily úhyn mnoha domácích zvířat i zvířat volně žijících. Společně prožívaná neštěstí dokázala lidi stmelit, i když se našli lidé, jejichž počínání bylo přinejmenším nepěkné. Lidé se nezměnili, i v době povodní se dělili na dobré a špatné. Po týdnu největšího utrpení jsme s přírodou uzavřeli mír. Příroda znovu ukázala, že lidstvo je její součástí, že se proto musí řídit jejími zákony, ne jí zákony předepisovat.
Podle historických dokumentů připravil Milan Kubíček







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund