Číslo: 35
01.09.1997
Článků: 39

Titulní
Uherskohradišťsko
Ze
Kultura
Pro
Pošta
Horoskop
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Starostové Vesnic roku
Školka na Komenského v provozu od září
Kdo pečuje o sjezdovky v letní sezóně?
Pomohli Slováckému divadlu
Chryso uvádí na trh
Řidič měl štěstí v neštěstí
Přežijí naše lužní lesy nedávné ničivé povodně?





Starostové Vesnic roku
Modrá (red) - Program obnovy venkova (POV), jehož cílem je zachování a rozvoj života mimo měst, pokračuje rozšiřováním svých aktivit. Po dnes již tradiční soutěži Vesnice roku přichází na řadu osvěta a vzdělávání. Díky grantu Ministerstva pro místní rozvoj ČR se mohla obec Modrá ve spolupráci s dalšími obcemi a Okresním úřadem v Uh. Hradišti stát sídlem Centra POV pro Jižní Moravu. Náplní Centra se stane především organizování seminářů pro starosty, zastupitele a všechny, kterým je problematika života na venkově blízká. Setkání starostů vítězných obcí, které se uskuteční od 2. do 6. září, bude prvním seminářem Školy obnovy venkova, jak byla tato aktivita Centra POV nazvána. Slavnostní zahájení akce proběhne v úterý 2. září u základů kostelíka Sv. Jana na Modré za účasti významných osobností společenského a politického života.
V dalších dnech čekají účastníky semináře diskuze s odborníky nad tématy jako je společenský život a participace obyvatel v obcích, obnova zvyků a tradic, revitalizace krajiny, úprava veřejných prostranství, lidová architektura apod. Tyto diskuze budou doplněny prohlídkou konkrétních výsledků obnovy venkova. Starostové budou mít např. možnost prohlédnout si systém vytápění biomasou ve Vápenicích, kořenovou ČOV v Hostětíně, Vesnici roku 96 - Vratěnín, obci Telnice a také obce v Dolním Rakousku.
entrum POV se do budoucna kromě organizování Školy obnovy venkova soustředí na poradenský a zprostředkovatelský servis pro starosty obcí z širokého okolí.







Školka na Komenského v provozu od září
Uh. Hradiště (Kk) - Velké vodě, která zatopila a poškodila mnoho objektů v okresním městě, se neubránila ani Mateřská škola Komenského. Na budově školky, kterou navštěvuje celkem sto dětí, voda napáchala škodu za 1.400.000,- Kč. Dle slov ředitelky paní Močičkové byly nejvíce postiženy šatny dětí, jídelna, kuchyně, sklepy a kotelna školy. #Pokud chceme zahájit provoz v září, je nutno z jedné třídy udělat jídelnu a šatnové skříňky dětí umístit na schodiště a chodby budovy. V současné době provádíme stavební práce, vlhké zdivo je třeba obouchat až na cihlu a vyměnit okna. Bohužel jeden, od městského úřadu zapůjčený ventilátor, je málo a vodou nasáklé zdi schnou jen velmi pomalu, uvedla dále ředitelka.
Finance od Městského úřadu na pokrytí nákladů spojených s opravami školka dosud neobdržela, zatím se nenašli ani žádní sponzoři z řad rodičů dětí. #Radost nám udělala firma Sázavan, a.s. ze Zruče nad Sázavou, která nám zaslala darovací smlouvu na částku 60.000,- korun, dodala závěrem paní Močičková. Jelikož měla být školka otevřena od 11. srpna 1997, rodiče mohli umístit své děti do náhradních škol, v provozu je Mateřská škola Východ, Rybník, Pod svahy a další. Mateřská škola ve Štěpnicích byla otevřena právě před týdnem, v pondělí 25. 8 1997.







Kdo pečuje o sjezdovky v letní sezóně?
Lopeník - O lyžařské svahy je nutno se starat i v létě, v době, kdy po sněhu není ještě ani vidu ani slechu. Jedním z těch, kdo o ně pečuje, a nejenom o tyto svahy, je Milan Novák z Uherského Brodu, člen lyžařského klubu a také člen motokrosového klubu. Proč vlastně tato péče o těžko přístupné louky? Na to nám odpověděl takto:
#Jediná výdělečná činnost pro motokros je právě ze sečení horských luk, ať je to pro lyžařský klub nebo CHKO. Dnešní motokrosový sport je náročný a svého jezdce si musíme platit sami. Prakticky se tomu věnuje celá moje rodina a příležitostně další členové klubu. U nás doma na to padne vždy celá dovolená a víkendy. Vlastně přes léto neděláme nic jiného, než sečeme a sušíme. Pro lyžařský klub sečeme okolo 20 ha sjezdovek hlavně v okolí Mikulčina vrchu, pro CHKO spíš velmi nepřístupné horské louky. Máme horskou sekačku, se kterou tyto práce provádíme. Mnohdy ale musíme nejdřív odstranit nálet vzrostlých dřevin, což byl třeba případ, kdy jsme vloni museli zlikvidovat na louce pod Hribovňou dvou až třímetrový nálet a teprve letos jsme mohli séct. A to už nám pomáhají i místní lidé tím, že si seno odvezou pro vlastní potřebu. Séct se musí pravidelně, protože už během půl roku dojde k zarůstání a náletu a další rok by práce jenom přibylo.
Snažíme se do tohoto pracovního kolotoče zapojit i naše děti, protože je to práce užitečná, není u ní čas na lumpačení, jsme pořád v přírodě a také kontakt s místním obyvatelstvem je už dávno na kamarádské úrovni, je nám tam prostě dobře. S přírodou i s lidma.
Jindra Váverková







Pomohli Slováckému divadlu

Záběr z představení #Proklatec" z Ha-divadla v Brně 27. 8. 97.
Brno (JiV) - V rámci humanitární pomoci se dostalo pomoci také Slováckému divadlu. 16. srpna se v Domě kultury v Břeclavi uskutečnil benefiční koncert a výtěžek se rozdělil mezi obec Ostrožská Nová Ves a Slovácké divadlo. Jednalo se o částku třicet dva tisíc korun. Členové divadla vystoupili v Novém Bydžově a odsud přivezli finanční pomoc v hodnotě dvacet tisíc korun. Pomocnou ruku podalo také Ha-divadlo z Brna, které uvedlo 27. a 28. 8. představení Proklatec a Král Ubu. Rovněž výtěžek z těchto večerů jde Slováckému divadlu. Proč právě tomuto divadlu, jsme se zeptali uměleckého vedoucího souboru Davida Jařaba.
#Uvažovali jsme o tom, že bychom chtěli pomoci někomu zasaženému povodněmi a uvědomili jsme si, že by bylo dobré podpořit někoho v kultuře, protože toto odvětví dostane dozajista nejmíň a bude jedno z posledních, které dostane peníze ze státní kasy. No a tak jsme si řekli, že by nebylo od věci udělat akci divadlo divadlu. Uvidíme, jak to bude podpořeno veřejností, finančně to asi nebude tak výrazné, spíš jde o morální podporu. A proč zrovna Hradiště? #Jednak šlo o divadlo snad nejpoškozenější, taky jsme u vás hráli už víckrát a doufáme, že naše akce vyvolá odezvu taky u jiných divadel. Jediný problém celé akce viděl Jařaba v tom, že malé divadlo nemá klimatizaci a vydržet v horku představení je výkon i pro diváka. Nicméně těch se sešlo hodně a dalo vlastně i tím najevo, že osud našeho divadla není ani Brňanům lhostejný.







Chryso uvádí na trh
Brno (VaMP) - V souvislosti se situací v zaplavených oblastech se firma Chryso Chemie rozhodla dát k dispozici nejmodernější technologii pro přípravu lehkého vykopatelného betonu. Připravená betonová směs je velmi tekutá, rychle tuhne a po ztvrdnutí je možné ji rozkopat pouhým krumpáčem. #Původně jsme chtěli tuto technologii uvést na trh až na veletrhu For Arch, ale vzhledem k situaci jsme se rozhodli uvolnit ji už nyní, uvedl Tomáš Jelínek, obchodní ředitel společnosti Chryso Chemie.
Lehký vykopatelný beton se používá především pro zásypové práce namísto klasického sypkého materiálu. Pro své vlastnosti je velmi vhodný do půd v poškozených oblastech. Lehký vykopatelný beton s přísadou Chryso BR lze použít i pro výplně dutin (zajímavé je např. použití při vyplňování podkopů pod komunikace), výplně výkopů, obalování rour a pod.







Řidič měl štěstí v neštěstí

Kunovice (JiV) - O obrovském štěstí může mluvit řidič Jaroslav Fornůsek ze zemědělského družstva Mír Kunovice, který se ve středu po deváté hodině ráno střetl s projíždějící lokomotivou na nechráněném železničním přejezdu v Kunovicích. Řidič jedoucí směrem od Letu oslněn sluncem přehlédl svítící signalizaci a vjel přímo pod kola lokomotivy. Po pár metrech jej náraz vymrštil ven z kabiny Avie, kterou ale vlak tlačil dalších asi 150 m. Nákladní auto bylo zcela zničeno a řidič byl se středně těžkými zraněními převezen do nemocnice. Řidič prodělal při nárazu šok a z celé události si nic nepamatuje. Provoz na trati byl obnoven během dvou hodin.







Přežijí naše lužní lesy nedávné ničivé povodně?
Uh. Hradiště (Jiv) - Nedávná povodeň postihla nejen spoustu našich spoluobčanů, ale dotkla se také všech složek životního prostředí. Jednou z˙nejvýznamnějších jsou naše lesy, které dotváří krajinu a pokrývají v˙rámci republiky prakticky třetinu našeho území. Lesy jsou zejména významnou zásobárnou vody. Okres Uh.Hradiště je na lesy poměrně bohatá, celková výměra lesního půdního fondu přesahuje 31.000 ha, což činí právě tu pomyslnou jednu třetinu. Jednotlivé druhy lesa a lesní společenstva jsou na okrese velmi pestré, uvážíme-li, že lesní půdní fond je zastoupen lužními lesy od nadmořské výšky 174 metrů u Uherského Ostrohu do 970 metrů na vrchu Velké Javořiny, která tvoří část hranice se Slovenskou republikou.
Zátopa postihla především lužní lesy v˙okolí řeky Moravy. Zasažen byl tzv. Kněžpolský les o výměře cca 348 ha v majetku města Uh.Hradiště a Kunovský les, který je rozdělen na soukromý lesní majetek ve správě Singulární společnosti Nedakonice, Singulární společnosti Kostelany, Singulárního družstva Polešovice, Singulárního družstva Uherský Ostroh a Lesního družstva Uh.Ostroh. Potopa způsobila paradoxní situaci. Zatímco nedávné jednání o možnostech využít v˙době tání sněhu při zvýšené hladině v˙řece Moravě již v˙roce 1972 zbudovaného systému závlahových příkopů a slepých ramen k˙odvedení části vod do Kunovského lesa, aby tak byla posílena vydatnost jímacího území Ostrožská Nová Ves a zlepšen zdravotní stav lesů postižených odčerpáváním vody do úpravny, ztroskotalo na nemožnosti získat k˙podobnému pokusu kladné stanovisko OHS, povodeň na vystavení jakýchkoliv povolení nečekala a stále ještě podrobuje lesy těžké zkoušce.
Lužní lesy by sice měly být vhodnou volbou dřevin připraveny na zadržení a využití krátkodobě zvýšeného stavu vodní hladiny, nikdo však nedokáže odhadnout - tím méně určit - jaký bude jejich osud po opadnutí vody, v˙situaci, kdy na většině plochy porostů ještě dnes stojí kalná, znečištěná a zapáchající voda již déle jak sedmý týden. Pokud referát životního prostředí okresního úřadu znovu inicioval z˙podnětu Lesní správy Strážnice v roce 1994 jednání, které se mělo zabývat právě zdravotním stavem usychajících porostů v˙Kunovském lese ( z˙nízké hladiny spodní vody) a na jaře ˙roku 1997 se zabýval možností zavodňovat porosty kolem toku Morávky v˙Nedakoňském lese v˙rámci projektu # Revitalizace řeky Morávky , aby se zlepšila jejich stabilita, zdravotní stav a zpestřilo se přirozené společenstvo bylinného patra, je dnešní nápověda na otázku, co s˙těmito lesy bude, naprosto neradostná. Na okrese bylo totiž zaplaveno celkem 950 ha lužního lesa, který tuto dlouhodobou zátěž asi neunese.
Pracovníci státní správy lesů OkÚ uvádějí, že les by měl sice snést záplavu 10 - 14 dní, ale s˙jistotou žádný další výhled raději neupřesní. Zkušenosti, které mohly řešením obdobného problému řízené záplavy případně vyhodnocovat každoročně již od roku 1994 se z˙tehdy # objektivních příčin nepodařilo získat. Nikdo neví, jaký to bude nakonec mít vliv na zdravotní stav lesů a na stejnou či podobnou otázkou odpoví pokrčením ramen i pracovníci revírů na soutoku Moravy a Dyje nebo z˙okolí Tvrdonic či Lanžhota, kde záplavy bývaly takřka každoroční záležitostí. Ale nikdy netrvaly tak dlouho. Pokud tedy dojde jen k˙úhynu kostry jednotlivých porostů v˙našich lužních lesích, pak zákon o lesích ukládá každému vlastníku lesa přednostně vytěžit stromy suché, nemocné a napadené hnilobou. Je reálné nebezpečí, že zbývající stromy stojící na podmáčeném pískovém podloží rozvrátí první silnější větrný poryv a nakonec se budou muset celé porosty smýtit a rekonstruovat.
Již dnes je spousta jedinců - díky prudké změně vodního režimu - vyvrácena a jejich kmeny leží ve vodě. Kvalita takto vytěženého dříví bude nevalná. Kdo zaplatí majitelům či správcům lesa potenciální újmu na dřevní produkci a zvýšené náklady na vysazení nových porostů a který ze zaměstnavatelů tam dnes mezi mračna komárů své lidi skutečně pošle ? Pokud se stále častěji v˙tisku objevují zprávy o tom, že komáři doslova uštvou lesní zvěř (je odhadnuto, že například kůň dostává průměrně až pět vpichů za vteřinu ) jak dlouho budou fungovat repelenty, kterými se potře člověk?
Nezapomeňme nakonec, že nový les nevyroste ze dne na den. Jaký to bude mít mezitím následný dopad na technický stav soustavy vrtů v˙jímacích územích vodních zdrojů Kněžpole a O.N.Ves z˙hlediska ochrany daného území, kvality vodního zdroje a jeho vydatnosti? Jak dopadne po vodohospodářské stránce Kunovská tabule, ze které se do úpravny až doposud bralo kolem 140 litrů za vteřinu. A nakonec - kdy se třeba v˙okolí Ostr. Nové Vsi upraví poměry natolik, abychom se sem mohli jezdit koupat jako dřív. Na tyto problémy nemá většina z˙nás čas ani chuť zatím ještě myslet, ale i tímto směrem se bude muset co nejdříve upřít pozornost odpovědných orgánů. K˙popsaným změnám v˙lužních ˙lesích však nedojde okamžitě, i jejich katastroficky předpovídané hynutí bude procesem pozvolným. Stromy se budou - jako ostatně každý živý organismus - bránit. Víme však, že stále ještě žijí ? To, že doposud mají listy, nic neznamená.
Podle všech signálů k˙hynutí lesů nakonec asi dojde - vždyť rozhlédněte se jen po vašich ještě nedávno zatopených zahrádkách, jak dopadly vaše pečlivě ošetřované stromky a zamyslete se. Zhodnotíme-li hektar zralého a zdravého lesa částkou jednoho milionu korun, je hypoteticky ohrožená miliarda za lužní lesy od Topolné po Uherský Ostroh jen skutečně pomyslnou částkou, uvážíme-li, že za několik dní či let nás může strašit představa toho, že nebude dostatek vhodných zdrojů pitné vody. Myslete i na to, že již dnes je třeba začít s˙vodou šetřit. Je jen na nás, abychom si uvědomili, že i my a naši potomci les k˙životu potřebují. Uvědomte si to již dnes, aby nikoho zítra nenapadlo vyjet do lesa s˙autem a vysypat do nejbližšího porostu všechno to, co nestihly vyvézt popovodňové likvidační čety. A všem, kteří to ještě neví, připomínáme, že nejen podobné sypání odpadu, ale i samotný vjezd auty na lesní cesty je podle ő 20 zákona č. 289/95 Sb. zakázán, byť lesní cesty mnohokrát nejsou označeny zákazy vjezdu.







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund