Číslo: 4
24.01.2000
Článků: 79
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
|
|
První klientky se do HELPu nastěhují v únoru
Uh. Hradiště (fal) - Středisko výchovné péče HELP v Uherském Hradišti bylo minulé úterý definitivně přestěhováno z ulice Štěpnické do Františkánské. V nově postavené budově tak díky větším prostorám bude poskytovat nejen ambulantní péči žákům a mládeži s výchovnými problémy včetně léčby drogové závislosti, ale také zde bude poskytována ústavní výchova nařízená soudem dívkám ve věku patnácti až osmnácti let. "Pro tyto účely je zde šestnáct lůžek. Dvě z nich ale budou ponechány jako krizová lůžka pro klienty v nouzi," objasnil ředitel Školského úřadu v Uherském Hradišti Bohuslav Jandásek. "Mohou je využít například matky s dětmi, které se ocitnou v noci na ulici."
Prozatím zde bude osm pracovníků. Poté, co bude obsazována lůžková část, se ale počet pracovníků zvýší asi na patnáct. O děti a mládež se budou starat odborní pracovníci a vychovatelé, psycholog a terapeuti.
"V podstatě půjde o to, aby děti s výchovnými problémy z jižní Moravy nemusely být umísťovány někde v Čechách," upřesnil využití lůžkové části střediska jeho ředitel Lubomír Ševčík. Jak dále potvrdil, za poslední tři roky se prý jedná téměř o sedmdesát dětí z Uherskohradišťska, které musely být umístěny mimo tento region. "Kromě výuky budeme nabízet dětem i mimoškolní činnosti. Protože je budova umístěna v centru města, chceme využívat okolní sportovní a kulturní zařízení," dodal Ševčík.
Středisko výchovné péče bylo dosud v pronájmu v budově zvláštní školy na Štěpnické ulici. Ambulantní část střediska evidovala v loňském roce kolem sedmi set klientů. Denně navštívilo klubovnu asi pětadvacet dětí, poradnu pro "experimentátory s drogou" deset až patnáct klientů.
Výstavba nového střediska začala v prosinci roku 1998, dokončena byla o rok později. Celá stavba si vyžádala více než osmnáct milionů korun, vybavení potom dva a půl milionu korun. HELP patří mezi asi jen třicet podobných středisek výchovné péče v naší republice. Jeho provoz je financován ministerstvem školství. |
|
Po bezplatném pronájmu odmítla odkoupení
Podolí, Kunovice (fal) - Obec Podolí již před několika lety koupila elektrokardiograf (EKG), který slouží k zaznamenávání srdeční činnosti. Do pětiletého bezplatného užívání jej dostala praktická lékařka Jarmila Bartošová, která má ordinaci v Popovicích a Kunovicích. Tenkrát ale ještě nikdo netušil, že se EKG po šesti letech stane předmětem nedorozumění.
"Obecní úřad koupil EKG v roce 1994 za necelých sto padesát tisíc korun. Doktorka Bartošová jej ještě za bývalého starosty dostala do bezplatného užívání na dobu pěti let," objasňoval starosta Podolí Miroslav Křižka. "Po vypršení smlouvy o bezplatném užívání v únoru loňského roku jsme chtěli EKG doktorce Bartošové přednostně odprodat za cenu dvaapadesáti, posléze čtyřiceti tisíc korun. Ta to však odmítla s tím, že pojišťovna jí tyto úkony nezaplatí." Podolí tedy nakonec z kunovické ordinace EKG odvezlo a na podzim devětadevadesátého roku jej prodalo nemocnici v Uherském Hradišti za čtyřicet tisíc korun.
"Jak se od občanů dozvídáme, paní doktorka jim prý tvrdí, že jsme se zachovali neseriózně. Prý naše obec může za to, že kunovická ordinace o EKG přišla. Navíc pacienti jsou nyní posíláni na EKG do Uherského Hradiště," stěžuje si Křižka.
Doktorka Bartošová informace o pronájmu i okolnosti prodeje potvrdila: "Obec Podolí mi nabízela odkup EKG, mě se ale tato investice jako praktickému lékaři nevrátí. Nebylo by to pro mě rentabilní. Ze strany obce se jedná o zvláštní chování v tom, že nejdříve tuto možnost občanům poskytli, a pak jim to vzali. Není mojí povinností mít EKG."
Podle pracovníka zdravotní pojišťovny, který si nepřál uvést své jméno, však lékař posílá pacienty na EKG neoprávněně v případě, že ve smlouvě má zaneseno proplácení tohoto výkonu.
"Pravdou je, že tato investice se praktickému lékaři finančně nevrátí," potvrdila praktická lékařka Lenka Bačová, která si EKG pořídila za vlastní finanční prostředky již před šesti roky. "Nelze vykázat pojišťovně každé EKG, které natočím. Provádím to však jako péči navíc. Práci mi to ulehčuje. V případě, že dojde pacient s bolestmi na prsou, mohu po natočení EKG zjistit, jestli jde o srdeční chorobu nebo například bolest páteře." Bačová také dále uvedla, že denně by bez EKG musela poslat k internistovi nejméně tři pacienty.
"Finančně se sice tato investice nevyplatí, z lidského hlediska ovšem rozhodně ano. Pacientům vyjdu vstříc, nemusím je honit po dalších ordinacích a já sama si v krátké době mohu udělat představu o nemoci pacienta," dodala Bačová. |
|
Staré Město se může pochlubit novou mapou
Staré Město - Od začátku roku 2000 si mohou občané Starého Města, turisté, lidé z okolí, obchodní cestující a řidiči zakoupit zbrusu nový orientační plán města. Jedná se o první mapu Starého Města, která byla vydána samostatně, bez přilehlých měst Uherského Hradiště a Kunovic. Na čelní straně orientačního plánu je vyobrazena převážná část katastru Starého Města. Občané oceňují přehledné zpracování všech čtvrtí a ulic města, na mapě jsou zvýrazněny důležité objekty, jako například Památník Velké Moravy, kostel sv. Michaela, radnice, základní škola, Střední zemědělská škola a Gymnázium, Dům s pečovatelskou službou, nádraží Českých drah a sportovní areál na Širůchu. Na čelní straně mapy je uveden seznam ulic Starého Města a mapa nejbližšího okolí. Na zadní straně orientačního plánu Starého Města jsou informace z dějin města, a to nejen v češtině, ale i v jazyce německém, anglickém a francouzském, včetně nejdůležitějších letopočtů, které popisují historický vývoj dřívějšího centra Velké Moravy. Na mapě nechybí základní informace o institucích a podnikatelských objektech na území Starého Města, včetně adres a telefonních čísel hotelů a ubytoven. Mapa Starého Města byla vydána v rekordně krátké době jednoho měsíce. Vydavatelem je Městský úřad Staré Město, zpracování údajů a sazbu provedla firma B.A.T. Program, s. r. o., 2000 z Rožnova pod Radhoštěm. Vedoucím autorského kolektivu byl Vladimír Kučera, tajemník Městského úřadu ve Starém Městě, text o historii sestavil Jiří Čoupek a základní informace s fotografiemi pořídil Milan Kubíček. O nový orientační plán Starého Města je poměrně velký zájem a je k dostání nejen na Městském úřadě, ale i v prodejnách potravin a novinových stáncích.
Milan Kubíček |
|
Sníh komplikuje práci lékařů
Žítková (red) - V sobotu 22. ledna dopoledne zemřela v obci Žítková po srdečním infarktu šedesátiletá žena. Možnost záchrany jejího života zkomplikovala nepřístupná cesta s vysokou vrstvou sněhu.
Přivolaná rychlá služba první pomoci z Uherského Brodu přijela sanitkou z hlavního tahu pouze k začátku obce. Dál se však už pro nesjízdnost nedostala. Téměř celou hodinu pak trvalo, než se službu konající lékař Rostislav Beneš prodral půlmetrovou vrstvou sněhu k osamocenému domku. Ženu se už zachránit nepodařilo. Cesta, která k domku vede, patří České armádě. Místní lidé říkají, že kdyby byla sjízdná, měla by žena větší šanci na záchranu.
Podobné komplikace však lékaře potkávají i v létě, kdy se k lidem na samotách nedostanou jinak, než pěšky. |
|
Rekonstrukce bude v nejbližší době ukončena
Uh. Ostroh (fal) - Již během dvou měsíců by měla být ukončena pětiletá rekonstrukce včetně restaurátorských prací na kostele sv. Ondřeje v Uherském Ostrohu. Ke slavnostnímu završení těchto prací chybí dva zrestaurované obrazy. Ty by měly být dokončeny v březnu letošního roku.
"Rekonstrukce probíhala již od roku 1994. Stavební práce spočívaly v odvlhčení objektu, což sice bylo prováděno v sedmdesátých letech, ovšem značně neodborně. Dále bylo nutné opravit střechu a vyměnit pozinkovanou krytinu za měděnou," uvedla vedoucí oddělení kultury referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Uherském Hradišti Jana Spathová. Pětileté úsilí několika institucí si vyžádalo zhruba devět milionů korun.
První písemné zmínky o farním kostele sv. Ondřeje pochází z první poloviny 14. století. V roce 1733 byl tento kostel ve velmi špatném stavu a proto dal majitel panství Václav z Lichtensteina souhlas k jeho přestavbě. Přitom současná podoba kostela je známá od roku 1756, kdy byl po přestavbě vysvěcen. Kostel se nachází ve středu městské památkové zóny na jihovýchodní straně náměstí. Až do roku 1763 byl kolem kostela na současné městské zástavbě hřbitov. "V kostele byly prováděny také kamenické práce, podle dokumentace a fotografií byly vyrobeny repliky vstupních dveří. Všichni jsme chtěli, aby se kostel vrátil do původní podoby včetně barevnosti fasády. A to se nám myslím podařilo," dodala závěrem Spathová. |
|
Anketa na aktuální téma
Způsobuje vaší obci problémy dosud neschválený státní rozpočet ?
František Slavíček, starosta Bojkovic:
"Určitě ano, protože zatím nemůžeme definitivně stanovit vlastní rozpočet města a pracujeme podle provizoria. Na schváleném rozpočtu jsou závislé investiční akce nebo sociální dávky, i když jsme zatím výdaje tímto směrem omezovat nemuseli. Například plánovaná výstavba Domu s pečovatelskou službou se ale díky tomu zatím začít nemohla."
Stanislav Zápeca, zástupce starosty Uh. Brodu:
"Díky tomu, že hospodaření města skončilo téměř sedmimilionovým přebytkem jsme na tom zatím dobře a nic jsme omezovat nemuseli. Od okresu jsme také obdrželi částku na tento měsíc, tedy jednu dvanáctinu z předpokládaného rozpočtu, ale pořád se snažíme městské finance šetřit."
Ludvík Hovorka, starosta Šumic:
"Zatím nepociťujeme žádné. Je pravda, že máme nejistotu, zda budou peníze na investiční dotace. Jsou samozřejmě kráceny dotace od okresního úřadu na výkon státní správy a školství, ale nedělá nám to žádné zvláštní problémy. Brzdí nás to v tom, že dokud nedostaneme přesný rozpis dotací, nemůžeme tvořit ani svůj rozpočet a zatím jej musíme stále odkládat."
Antonín Zámečník, starosta Strání - Květné:
"Zatím nemáme problémy a neschválení rozpočtu nás neohrožuje. Teď je období, kdy se investiční akce stejně neprovádějí, takže i místní kanalizaci budeme dokončovat až za lepšího počasí. Zatím se v oblasti školství řídíme rozpočtem z minulého roku, ale samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom už mohli schválit rozpočet nový. Zatím dostáváme pouze necelou jednu dvanáctinu z z celkové částky vyčleněné do oblasti školství pro naši obec."
Jiří Deml, starosta Kunovic:
"Naší obce se to nijak dramaticky nedotýká, protože výše peněz, které dostaneme ze státního rozpočtu skrze okresní úřad, pro nás nemá v podstatě velký význam. Jinak se domnívám, že nic není zmeškáno. Schválit rozpočet v lednu nebo v únoru není žádná katastrofa a děje se to i v jiných státech Evropy, nejen u nás."
Petr Kukla, starosta Březolup:
"Přímo obci skutečnost, že není schválen státní rozpočet, nezpůsobuje žádné problémy. V tomto roce nejsme příjemci žádné státní dotace a pouze platíme půjčky. Stejně jako vloni ani letos nevíme, kolik peněz od finančního úřadu vůbec dostaneme. Takže se zachováme jako v minulém roce a budeme předpokládat, že výtěžnost bude stejná. Myslím, že pokud obec nemá "rozjetou" nějakou velkou investiční akci, nemůže jí neschválení státního rozpočtu způsobit problémy."
Vlastimil Vaněk, starosta Uh. Ostrohu:
"Obecní rozpočet sice schválený máme, ovšem ne v té části, která se týká příspěvků na výkon státní správy. Neschválení státního rozpočtu nás tedy jistým způsobem brzdí. Taky nám vadí, že v záležitosti státních dotací na kulturní památky nebo jiné účely nám nikdo není ochoten říct, zda vůbec budou a v jaké výši. V ostatních věcech jsme odkázáni na příspěvek na výkon státní správy a schválení státního a okresního rozpočtu."
Miroslav Kovářík, starosta Modré:
"V podstatě máme problém v tom, že nemůžeme uzavřít náš obecní rozpočet. Jinak jsme si již zvykli na uměle vyvolávané handrkování stran, které jsou zrovna u moci, neboť se každoročně opakuje." |
|
| |
