Číslo: 12
20.03.2000
Článků: 82
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Boj rodičů o Tučňáka se po roce znovu opakuje
Nivnická jizba v novém prostředí
Radní podělili sportovce
Primátoři zrušili státní hranice
Pomáhá získat odškodnění nuceně nasazeným
Mikroregion připravuje společné projekty
V Bojkovicích zrušili školku
O co jde brodskému vedení?
Ochránci zvířat vyzývají
Rekonstrukce školy pokračuje
Boj rodičů o Tučňáka se po roce znovu opakuje
Ostré napadání ředitelky Nesázalové rodiči nebylo na třídní schůzce výjimkou. "Do vedlejší školky bych své děti v životě nedal," protestoval jeden z přítomných otců - Foto: P. Paška
Uh. Brod (jac) - Stejně jako před rokem začali i letos rodiče a zaměstnanci školky U Tučňáka bojovat proti jejímu zrušení. Na třídní schůzce v úterý minulý týden podepsali petici adresovanou městské radě. Ta se o den později zabývala jejich připomínkami a argumenty, které radním tlumočil místostarosta Jan Kočař.
Spolu se starostou Ladislavem Kryštofem se totiž účastnil schůzky, aby rodičům vysvětlil důvod svého návrhu: "K tomuto kroku nás nutí současná ekonomická situace a věřím, že to pochopíte. Prostředí vašim dětem přece nevytváří tato budova, ale jejich učitelky, které by přešly do vedlejší školky s nimi."
Rodiče ani zaměstnanci se však s přednesenými argumenty o počtu dětí a volných kapacitách nespokojili. Během diskuse chtěli znát odpověď především na tři otázky. Proč se má uzavřít právě tolik žádaná a zaplněná školka, proč se nevyužijí volné třídy ve vedlejší školce, čímž by se kapacita snížila a jestli pravým důvodem rušení není potřeba COPtu zřídit internát pro nové studenty.
"Vzhledem k blízkosti dalšího zařízení je to nejschůdnější řešení pro vás i vaše děti. Nemůžeme přece zavřít okrajovou školku v Těšově," obhajoval rozhodnutí Kočař. Radou schválený záměr na zřízení internátu v objektu Tučňáku označil Kočař pouze jako jednu z možných variant, o které nakonec rozhodnou zastupitelé. Nesouhlasil však s jednáním radního Vojtěcha Boráně, který už navštívil školku, aby naplánoval podobu internátu, a způsobil tak nepřátelskou reakci rodičů. "Myslím, že jeho chování nebylo vhodné," prohlásil poté Kočař.
Podle něj i Kryštofa také nikdo neprojevil zájem o využití dvou tříd po bývalých jeslích ve vedlejším objektu. Výběrové řízení však město dosud nevypsalo a podle posledních zpráv ani nevypíše. Radní totiž své usnesení o nabídce využití těchto místností ve středu revokovali. Nezměnili ani své předcházející rozhodnutí a zastupitelům 29. března tedy předloží návrh na zrušení školky U Tučňáka.
Nivnická jizba v novém prostředí
Nivnice (jac) - Do nového objektu by se ještě v tomto roce mělo přestěhovat místní muzeum tradic, tzv. Nivnická jizba. Zastupitelé totiž odsouhlasili zbourání původního domu z důvodu budování parkoviště a našli jiný vhodný objekt. Tím je rodinný domek sousedící s Nadačním domem univerzitního profesora Josefa Kachníka, ve kterém se nachází i místní knihovna. Obecní úřad jej odkoupil za 200 tisíc korun, celkové náklady na jeho zprovoznění však budou zřejmě vyšší.
"V této chvíli bude zadán projekt na opravu domu a bude se pomalu postupovat tak, aby byla původní jizba přestěhována," uvedla zástupkyně starosty Jarmila Gregůrková.
Nivnická jizba byla zřízena v roce 1975 a kromě tradičních krojů pro každou věkovou kategorii je možné zde najít starodávný nábytek, kolovrat, motovidlo, ozdobnou truhlu, tzv. černou kuchyni, modlitební knížku psanou švabachem, kachlová kamna nebo raritu - kmotrovský kabát. Vše se postupně přestěhuje do nového objektu a snad se podaří jej zprovoznit a otevřít do nivnických hodů v září.
Práce tím však neskončí.
"Do budoucna se v zadním traktu domu ještě počítá s vybudováním kompletní hospodářské usedlosti z konce minulého století," prozradila Ivana Hladišová, místní kronikářka a vedoucí vlastivědného kroužku, který se o muzeum stará.
Radní podělili sportovce
Uh. Brod (jac) - Každoroční příspěvky města na sportovní aktivity jednotlivým oddílům už schválili radní. Nedávno byla zřízena sportovní komise jako poradní orgán rady s úkolem předkládat návrhy na rozdělení financí sportovcům. Tento návrh, na kterém se po diskusích shodli všichni zástupci brodských oddílů, však radní kompletně přehodnotili. Rozdíly navrhovaných a radou schválených částek v některých případech nakonec dosahují až sto tisíc korun. Nejvyšší částku 300 tisíc korun by měli dostat fotbalisté, TJ Spartak a TJ Sokol Uh. Brod, 200 tisíc je navrženo na oplocení areálu Sokolovny a Orel dostane zřejmě 170 tisíc korun. Celkem bude využito 1,73 milionů korun, což je zhruba o tři sta tisíc více než loni. O konečném rozdělení peněz rozhodnou na svém zasedání zastupitelé.
Primátoři zrušili státní hranice
Starý Hrozenkov (jac) - Moravsko - slovenská státní hranice už neexistuje. O zrušení alespoň té imaginární se postarali primátoři Zlína a Trenčína Zdeněk Dostál a Jozef Žiška. Přidělenými metlami totiž museli zamést bílou čáru na chodníku v hraničním pásmu. Do Starého Hrozenkova ovšem ve čtvrtek přijeli především podepsat smlouvu o spolupráci a partnerství mezi Trenčianským a Zlínským krajem. "S Trenčínem máme už mnoho desetiletí velmi dobrou spolupráci," prozradil starosta Uh. Hradiště Ladislav Šupka, který byl na tuto slavnost pozván jako kmotr.
Pomáhá získat odškodnění nuceně nasazeným
Bojkovice - Během druhé světové války bylo do pracovních táborů v Německu nuceně nasazeno 640 tisíc lidí. Více než desetinu tvoří Češi. Osmdesátiletý Vladimír Mazálek z Bojkovic byl jedním z nich a dnes se snaží pomáhat ostatním obětem s žádostmi o odškodnění.
"Denně ke mně přichází i čtyři lidé a to nepočítám telefonické dotazy. Někteří si myslí, že tady mám kancelář, ale ona je to všechno dobrovolná práce," svěřuje se Vladimír Mazálek, který je také jednatelem Okresního výboru nuceně nasazených v Uh. Hradišti.
Podle jeho slov je v našem okresu více než 500 lidí, kteří mohou zmíněný nárok uplatňovat. Seznam těchto lidí se však každým dnem zkracuje. Všichni jsou ve vysokém věku a během měsíce jich vždy několik zemře. "Nedávno se na mě například obrátila jedna žena z Uherského Brodu. Po telefonu působila velmi mile a srdečně, ale za několik týdnů jsem se v novinách dočetl, že zemřela," vypráví Mazálek.
Žádostí od odškodněných je však méně nejen kvůli jejich úmrtí, ale také pro nedostatečné důkazy k uplatnění peněz. Musí totiž spolu s žádostí doložit pracovní knížku, výměru od pracovních úřadů nebo prohlášení dvou svědků. To je v mnoha případech i nemožné, protože ani v okresních archivech se takové písemnosti nezachovaly. "To víte, najít tento doklad po padesáti letech není jednoduché a svědkové se také hledají velmi špatně. Svému kamarádovi z Olomouce, který nemůže sehnat ani doklad ani svědky, už nemůžu dát ani velkou naději na uznání nároku," objasňuje obtížnost této práce.
Sám se do Německa dostal ve třiadvaceti letech a strávil zde dva a půl roku. Vzpomínky na tu dobu nejsou sice radostné, ale zbylo mu z ní několik přátel i v zahraničí, se kterými stále udržuje kontakty. Některé z nich však už nenašel: "Chtěl jsem poděkovat dvěma holandským lékařům, kteří se o mě dva měsíce starali, když mě v Německu postihla spála. Díky mému vyprávění v rozhlasové stanici se ale místo nich ozval jiný lékař z Amsterodamu. I to mě velmi potěšilo."
Jana Cabáková
Mikroregion připravuje společné projekty
Uherskobrodsko (jac) - Vybudování cyklotrasy, založení sdružení podnikatelů, úpravy vodních nádrží pro rekreaci, zařízení na výrobu umělého sněhu na Lopeníku a zřízení veřejných internetových stanic. To jsou do budoucna společné záměry obcí a měst mikroregionu Uherskobrodsko. Vychází ze schváleného Strategického rozvojového plánu a návrhů samotných starostů regionu. Ti také koncem února podali na Ministerstvo pro místní rozvoj žádosti o státní dotaci na jejich uskutečnění.
"Většina je zaměřena na podporu cestovního ruchu. Kromě toho je řešeno například zpracování ovocnářské produkce, využití biomasy k˙energetickým účelům nebo vytváření vztahu dětí ke své obci," prozradil Pavel Kuča, vedoucí Regionální rozvojové agentury Bílé Karpaty, který na projektech spolupracoval.
Právě v letošním roce mají navíc mikroregiony větší šanci na získání finančního příspěvku než samotné obce.
V Bojkovicích zrušili školku
Bojkovice (jac) - Na svém posledním zasedání v úterý ulynulý týden se zastupitelé v Bojkovicích znovu vrátili k otázce mateřských škol. Nakonec schválili návrh rady a k 30. červnu tohoto roku zrušili MŠ v Přečkovicích. Už v minulém roce se touto záležitostí zabývala rada v rámci optimalizace sítě škol ve městě včetně jeho městských částí Krhov, Bzová a Přečkovice. Rada města tehdy přihlédla k protestům občanů z této části a slibu, že školku bude navštěvovat v průměru minimálně deset dětí. "Nestalo se tak a do školky docházelo průměrně sedm dětí," uvedla místostarostka Ivana Šobáňová. S rodiči dětí jednala rada už koncem minulého roku a o měsíc později pak obdrželi předběžný dopis. V něm radní poukazovali na výhodné autobusového spojení i možnosti umístění dětí ve školkách v Bojkovicích. "My jsme bohužel museli zohlednit i neúměrně vysoké náklady na opravy a údržbu i posudek Okresní hygienické stanice," zdůvodnila konečné rozhodnutí zastupitelů Šobáňová.
O co jde brodskému vedení?
Úspěch starosty, radních i zastupitelů závisí na tom, zda je občané respektují a věří jim. Pokud toho dosáhnou, už by myslím neměl být problém přesvědčit voliče, že se třeba musí zrušit jedna školka ve městě. Něčeho se ale člověk někdy nikdy nedočká. Po třídní schůzce U Tučňáka mám dojem, že brodskému vedení o to ani nejde. Starosta Kryštof je během deseti minut před třiceti rodiči schopen prohlásit: "Můžu vám slíbit, že budova se prodávat nebude...To, že se neprodá vám v tuto chvíli nikdo nezaručí...Můj hlas v radě nic neznamená, takže to rozhodnutí není na mě." Radní Boráň dokáže svým neoprávněným jednáním a nečekanou návštěvou školky přivodit ředitelce Jahodové téměř infarktový stav. A zastupitelé Vrána a Nováček bez mrknutí oka hodí na svého kolegu všechny hříchy jejich stranických nepřátel aniž by k tomu měli nějaký závažný důvod. Rozčílenému davu rodičů pak jednoduše přihodí poleno do ohně a sklidí vytoužený potlesk.
Po takovém představení mě pak napadá jediná věc - pokud jim všem nejde o příjemný pocit z dobře vykonané práce a spokojené občany, o co jim vlastně jde?
Jana Cabáková
Ochránci zvířat vyzývají
V obci Záhorovice asi před měsícem doplatil jeden opuštěný pes na lidskou lhostejnost tím, že byl sražen projíždějícím autem. Protože toto není jediný takový případ, budeme jako Nesehnutí apelovat na Okresní úřad v Uh. Hradišti, aby vybudoval útulek pro opuštěná zvířata. Narušují totiž bezpečnost lidí, silničního provozu a sama jsou ohrožována. Člen Nesehnutí Michal Valíček bohužel našel tohoto psa už se zlomenou nohou, která nejde vyléčit. Je mladý, neurčité rasy, odblešený a už se naučil výborně běhat i se svým handicapem. Zájemce se může přihlásit na Obecním úřadě v Záhorovicích.
Nesehnutí, Napajedla
Rekonstrukce školy pokračuje
Strání - Květná (jac) - Druhá etapa rekonstrukce Základní školy ve Strání začala před několika týdny a podle starosty by měla být dokončena do konce letošního dubna. Celá akce za více než devět milionů korun spočívala v dokončení sedlové střechy nad dalšími dvěma částmi školy. "Rovnou střechou nám začalo zatékat do šaten ve spojovacím krčku dokonce takovým způsobem, že děti měly promočené šaty. V té době se tam vůbec nedalo fungovat," vzpomíná ředitel školy Josef Pastrnek. Při stavebních pracech se musela strhnout i část promáčené zdi, opravit poškozená elektroinstalace i podlahy.
Tato část školy, spojující učebny se školní jídelnou a tělocvičnou, už má zastřešení za sebou. Ve druhé budově se stavební práce právě rozjíždí. Kvůli parketám v tělocvičně se bude muset objekt nejdříve celý zastřešit a až poté se bude dokončovat konstrukce.
"Právě řešíme, jakým způsobem využijeme vzniklý půdní prostor," doplňuje Pastrnek. Původně se měla v novém patře sloučit obecní knihovna se školní a další místnosti by se využily pro veřejné centrum s internetem. Obec ovšem začala zvažovat i možnost přemístění mateřské školky a z původní budovy by vytvořila Dům s pečovatelskou službou. "Jsou to zatím jen předběžné plány. Pořád totiž čekáme na slíbenou dotaci od státu," říká starosta obce Antonín Zámečník.
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
