Číslo: 13
31.03.1997
Článků: 32
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
V otázce plavecké školy má starosta jiný názor
Uh. Hradiště (VaMP) - #Můj názor nechtějte slyšet, není úplně v souladu s usnesením městské rady, reagoval starosta Šupka na dotaz novinářů, proč město odsouhlasilo hrazení provozních nákladů výuky plavání.
Ve školním roce 1995/96 navštěvovalo plaveckou školu v Uherském Hradišti 417 žáčků mateřských škol a 1114 žáků škol základních. Městký úřad v Hradišti každoročně doplácí na provoz bazénu, do kterého se sjíždí část dětí z celého okresu (další navštěvují bazén v Dolním Němčí), zhruba 1,3 milionů korun. Okolní obce mají odpovídající částku zvýšenu o dopravu dětí do místa výuky. Na dvacetihodinový plavecký výcvik během jednoho školního roku v mateřinkách přispívají rodiče 50 Kč, což je podle starosty města spíše uznávací poplatek, neboť děti předškolního věku pomáhají většímu využití plaveckého bazénu v době, kdy by za normálních okolností zůstal prázdný. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR definitivně rozhodlo o tom, že podle zákona budou z prostředků měst a obcí hrazeny provozní náklady výuky plavání a školské úřady uhradí mzdové náklady a náklady na pomůcky nezbytné pro tuto specifickou výuku. Bez ohledu na to, zda jde o výcvik povinný či nepovinný.
Je třeba říci, že až do konce roku 1996 byla celá plavecká škola hrazena v našem případě z rozpočtu Školského úřadu v Uh. Hradišti, který je jejím zřizovatelem.
#Podle mne jde právní výklad jednoho úředníka ministerstva školství, který ochotně převzaly všechny školské úřady a vnutily je takto obcím, zdůvodnil svůj postoj starosta. Podle něj by výuka plavání mohla fungovat bez plavecké školy. Speciálním příkladem v našem okrese je např. Základní škola ve Štěpnicích, která má přímo ve svém areálu učebnu - malý bazén a výuku si dělá sama. V ČR ovšem nejsou vždy plavecké školy zřizovány školským úřadem. |
|
Návrat kukaček z Afriky
V letech 1994 a 1996 se Česká společnost ornitologická podílela na mezinárodní akci Návrat vlaštovek z Afriky. Na výzvu ke spolupráci ve sdělovacích prostředcích odpovědělo celkem bezmála jeden a půl tisíce zpravodajů. Díky nim se podařilo získat velké množství údajů o příletech vlaštovek na území České republiky.
Letos jsme se rozhodli uspořádat obdobnou akci, při které budeme sledovat návrat kukaček ze zimovišť v Africe. Prosíme Vás, abyste letos věnovali pozornost prvnímu letošnímu kukání přilétnutých kukaček a podali o něm zprávu na naši adresu.
Ve zprávě prosím uveďte: 1) datum prvního zjištění kukačky v roce 1997 ve sledované oblasti, 2) název obce, u které k pozorování došlo, 3) název příslušného okresu, 4) typ prostředí (listnatý les, remíz v polích atd.), 5) stručný údaj o počasí, 6) jméno, adresa a věk pozorovatele, 7) kde se pozorovatel o akci dověděl (název novin, rozhlasové stanice,...)
Zprávu zašlete ihned po příletu kukačky na adresu: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10 - Hostivař. Koncem června budou z obdržených dopisů vylosováni tři zpravodajové. První bude odměněn dalekohledem, druhý obdrží audiokazety s nahrávkami hlasů našich ptáků a třetímu pošleme knihu o ptácích. S průběhem letošního příletu kukaček budou zájemci seznámeni tak jako u příletu vlaštovek v některém z čísel populárního čtvrtletníku Ptačí svět, který vydává Česká společnost ornitologická. |
|
ANKETA
Velikonoce jsou všeobecně považovány za první jarní svátek. I když si při těch letošních oslavách asi jarní nálady moc neužijeme, snad nás alespoň trochu potěší všechny zvyky a radovánky, které k těmto svátkům neodmyslitelně patří. Velikonoce patří po náboženské stránce k nejvýznamnějším svátkům křesťanského světa, byť v každé jeho části se přistupuje k oslavám trochu jinak. Společným jmenovatelem však zůstávají velikonoční vajíčka, která jsou a pravděpodobně zůstanou celosvětově nejrozšířenějším symbolem civilních oslav svátků jara. Ve víru velikonočních příprav, úklidů a prázdnin jsme v hradišťských ulicích kladli na otázky s velikonocemi spojené a zjišťovali zdali ohlédnutí za minulými lety vyvolá jen nostalgickou vzpomínku na krásné velikonoce.
Josef N. (50) technik #Já jsem z vesnice a tam se dřív velikonoce slavily úplně jinak. Chodilo se v kroji s velkým tatarem po všech svobodných dívkách. Zpívaly se lidové písničky a pilo se mnohem méně než dnes.
Marie D. (31) prodavačka #Pro mě tyto velké svátky znamenají spoustu práce jako je úklid bytu, pečení cukroví. Zato když pak přijedou na návštěvu příbuzní, které každoročně o velikonocích zveme, užijeme si skvělou zábavu.
Věra S. (29) učitelka #Vadí mi, že někteří rodiče nalévají tvrdý alkohol i desetiletým dětem, což je dost bezohledný přístup.
Radek M. (19) student #Po náboženské stránce pro mě velikonoce znamenají hodně, neboť jsem věřící. Naopak civilní stránka svátku a pomlázka mi nic moc neříkají. Obvykle chodím na návštěvu akorát k tetě.
Adéla O. (20) studentka #Pojedu s kamarádkou na chatu, abych se pokud možno vyhnula návštěvě svých kamarádů, kteří mě každoročně o velikonocích nešetrně vymrskají.
Marian P. (21) knihovník #Velikonoce pravidelně slavím velice příjemným dlouhým lenošením u televize nebo s dobrou knihou. Pořád jsem totiž ještě celý zchvácený jarní únavou.
Honza N. (14) #Já budu doma v klidu přemýšlet nad tím, koho a jak napálím nějakým nevinným aprílovým žertíkem. |
|
Rychločistírna v Hradišti
Uh. Hradiště (šep) - Ke spokojenosti všech hradišťských obyvatel svým počinem rozhodně přispěje luhačovická Lupra tím, že v areálu domu služeb v dohledné době uvede do provozu novou rychločistírnu. Podle slov zástupce firmy Miroslava Studeníka by měly být z Německa dodány do 15. dubna potřebné součásti technologie a uvedení do provozu pak bude trvat zhruba týden. Nová rychločistírna, o jejíž strojní zázemí se postarala firma Bow, splňuje přísné ekologické normy a představuje současný evropský standart v oblasti zařízení pro chemické čistírny.
A jaký bude přínos pro zákazníka?
#Především expresní vyčištění jakéhokoli druhu textilie do 12 nebo 24 hodin. To znamená urychlení našich služeb oproti dřívějšku asi o dvě třetiny. Cenově se počítá se zavedením příplatku za expresní čištění od jednotlivého kusu oděvu, říká Studeník.
#Na domě služeb bylo nutné provést značné stavební úpravy, bohužel bez podpory města, protože zájemců o tuto činnost bylo několik a jednou z podmínek pronájmu bylo provedení stavebních úprav ve vlastní režii, dodává Miroslav Studeník. |
|
Stravování důchodců
Hospodárnost vedla město ke zrušení vývařovny
Uh. Hradiště (VaMP) - #Střední odborné učiliště bude vařit obědy pro důchodce za dvacet pět korun, my jsme vařili za třicet sedm, zdůvodnil rozhodnutí městské rady v Uherském Hradišti ing. František Rochovanský. Město se rozhodlo ukončit činnost jídelny ve Štěpnicích s kapacitou 220 obědů (120 obědů pro docházející strávníky a 100 obědů pro Okresní ústav sociální péče - pečovatelskou službu, která obědy denně rozváží občanům města) k poslednímu dubnu. Od 1. 5. 1997 budou moci důchodci obědvat právě na SOU v Uh. Hradišti - Mojmír. Kromě toho je díky smlouvě mezi školským úřadem a městským úřadem umožněno vydávat obědy důchodcům i v jiných částech města, kde město přispívá na pokrytí nákladů jednou pětikorunou na jeden vydaný oběd.
Město hodlá stávající prostory jídelny ve Štěpnicích dále využít pro potřeby školství. #Záležitosti se projednávají, je tady jakýsi záměr, uvedl Rochovanský. |
|
Z redakční pošty
Nelíbí se mi...
V poslední době vyšlo ve Slováckých novinách několik článků, které kritizovaly práci zastupitelstva a radnice v Uherském Brodě. Chtěla jsem se ke způsobu získávání informací v dotyčných novinách vyjádřit, ale šéfredaktor dr. jilík mi to neumožnil. Proč asi?
Novinářská etika ve Slováckých novinách poněkud pokulhává. V kterémsi z minulých čísel Slováckých novin si čtenáři mohli přečíst hodnocení úrovně místních novin a zpravodajů na Uherskobrodsku. Přestože noviny, jichž jsem šéfredaktorkou, zde byly pochváleny, nemohu bohužel já na oplátku vyzdvihnout práci paní Lekovské, která má ve svém ranku oblast našeho regionu. V jejich článcích jsou neúplné informace typu „rohový dům na náměstí, majitel, možná jen nájemce, pozemek se vší pravděpodobností městu ne patří“, apod. (SN č. 10 - „Čisté horní a špinavé dolní město“). Tyto informace by si měla novinářka samozřejmě zjistit. To všechno by se dalo omluvit tím, že zmíněná paní se tuto profesi zatím pouze učí. Já osobně si nedělám patent na rozum a se svými dosavadními zkušenostmi bych si neodvažovala kohokoliv veřejně hodnotit. Ale články zmíněné redaktorky v posledních dvou číslech Slováckých novin mě poněkud zvedly ze židle. Oba příspěvky vycházejí z jednání zastupitelstva v Uherském Brodě.
Ani na jednom z nich paní Lekovská nebyla, i když tato jednání jsou volně přístupná veřejnosti. Přesto si dovolí napsat velmi odvážné články vycházející pouze z jednoho zdroje informací, aniž by si tak závažné úvahy ověřila z druhého zdroje, což je pravidlem u solidní novinářské práce. Slovo tak dostávají pouze dva z členů zastupitelstva, kteří jsou se svými názory v brodském zastupitelstvu většinou osamocení. Kdyby si paní redaktorka udělala čas a navštívila jednání zastupitelstva, zjistila by, že oba zmínění pánové jsou zásadně proti všemu a všem. Jejich připomínky většinou mají za cíl pouze destrukci a kritiku veškerých, i velmi pozitivních aktivit představitelůměsta. Sami nikdy nepodali v zastupitelstvu ani do rady jediný podnět, kterým by mohli přispět k rozvoji města a spokojenosti jeho občanů. Vznášejí pouze jedno podezření za druhým, a i když již podali několik trestních oznámení, nikdy se jejich „důvodné“ podezření neprokázalo. Je snad toto důvěryhodný zdroj informací?
Nezpochybňuji v žádném případě svobodu projevu, ale etika novináře má jakási pravidla. Pouze bulvár se jimi programově neřídí. Směřují snad se souhlasem šéfredaktora Slovácké noviny na tento břeh v novinářské branži? Nechce se mi tomu věřit a doufám, ž to jde jen na vrub nezkušenosti a profesní neznalosti.
B. Smržová, šéfredaktorka Brodských novin
Tvrdá zkušenost
Chci Vám napsat o své zkušenosti. Protože jsem už dlouho nebyla nemocná, tak ani nevím o změnách, ke kterým došlo. Nedávno jsem byla nucena vyhledat pohotovostní službu a byla jsem překvapená. Po vyšetření a napsání receptu mě pan doktor upozornil, že lékárna, která má službu, je až v Mařaticích. Když tam sama nedojdu pro bolest v nohou, tak ať si vezmu taxíka. Nic jiného mi nezbylo, protože mně opravdu bylo moc zle. Za toto malé svezení tam i zpět pro tři léky jsem zaplatila: 10,- Kč za zavolání taxi, 17,- Kč příplatek za léky a 75,- Kč za taxi. Dohromady 102,- Kč.
Opravdu levná záležitost, ale jak pro koho. Já jsem důchodkyně a pro mě to bylo moc peněz a jistě i pro jiné takto postižené lidi. Dříve byla jen jedna lékárna a vždy otevřená ve dne i v noci a ani jsme si neuvědomili, jaká je to výhoda.
Vždyť v současnosti jsou uprostřed města čtyři lékárny, tak proč ty by se nemohly střídat v pohotovostních službách, když pohotovost je též uprostřed města. Doufám, že lidé, kteří o tom rozhodují, se zamyslí a udělají nápravu ve prospěch nás nemocných lidí.
B. Komínková
|
|
| |
