Číslo: 22
01.06.1998
Článků: 63
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Příspěvky na kulturu problémem?
Uh. Brod (BoS) Podle usnesení městské rady schválili radní rozdělení finančních příspěvků na kulturní aktivity spolkům na letošní rok. Rozdělili jsme celkem 140 tisíc korun ze 150 tisíc schválených v rozpočtu města na tento rok, 10 tisíc zůstává jako rezerva, řekl zástupce starosty Zápeca, odpovědný za finance. Konkrétní schválené částky jednotlivým kulturním institucím nebyl ochoten prozradit. Tuto informaci musí dostat nejprve členové zastupitelstva, vysvětlil odmítnutí informace o veřejných financích. Je nabíledni, že kterýkoliv člen zastupitelstva si tuto informaci může, pokud má zájem, po obdržení usnesení zjistit.
Pan starosta Ing. Veselý byl nejprve ochoten tyto informace Dobrému dni poskytnout, později však sdělil, že konkrétní částky budou zveřejněny v radničním měsíčníku. (Zajímavý přístup k médiím!)
Nejspíš na základě pátrání po konkrétních částkách se tímto problémem opět zabývala městská rada, která rozhodla, že svoje původní rozhodnutí změní a již dříve schválené částky předloží ještě městskému zastupitelstvu ke schválení.
Díky tomu mohou nyní požádat o příspěvek i další kulturní soubory a kroužky, které o možnosti získat nějakou finanční částku dosud nevěděly. Na celé této záležitosti je podivuhodné, že návrh na rozdělení financí na kulturní aktivity byl před předložením radě projednán ve vedení města, na finanční komisi, ale neměla možnost se k němu vyjádřit kulturní komise. |
|
Ad: Vyšetřování zahájeno - doplnění
Uh. Brod (BoS) V minulém čísle uvedlo DDS, že na městskou radu přišla písemná žádost 8 členů zastupitelstva na okamžité odvolání Ing. Koníčka z funkce vedoucího hospodářského odboru v souvislosti s vyšetřováním nejasností kolem hospodaření Technických služeb, jejichž byl Koníček ředitelem.
Důvodem žádosti bylo podle jejích signatářů zamezit Ing. Koníčkovi nadále jakkoliv nakládat s podklady hospodářské evidence podniku. Rada tuto žádost neprojednala s odůvodněním, že hospodářský odbor byl jejím rozhodnutím ještě před projednáním žádosti na tom samém zasedání k 1. červnu zrušen. Do konce května tak Ing. Koníček zůstal ve funkci vedoucího hospodářského odboru se všemi pravomocemi. |
|
Koně z Králova pilně závodí a budou se brzy stěhovat
Uh. Brod (BoS) Již před několika týdny začala dostihová sezóna i pro koně na Králově, v stáji manželů Piruchových. Jejich miláčci se letos zúčastnili již několika dostihů a dosáhli docela dobrých výsledků. Duben byl výborný pro Licentu (jezdí za JLMD Piruch), která získala 4. místo na závodě v Praze a 3. místo ve Slušovicích. Tam se také ukázal v dobrém světle 3-letý hnědák Vsacan (JLMD Piruch a Tekoo Uh. Brod), který v kvalitně obsazené Moravské jarní ceně obsadil 4. místo. Koncem dubna zvítězila ve svém dostihu v Bratislavě 3-letá hnědka Argentina ARC (Software PC Translator), 3-letý bělouš Escudo (Polyprofil Kroměříž) zde získal 3. místo a 7-letý ryzák Roman Prince (JLMD Piruch) doběhl čtvrtý.
Kvalitního výsledku dosáhla v Jarní ceně klisen 3. května v Chuchli 3-letá hnědka Nalia (Software PC Translator), která v silné konkurenci obsadila 5. místo. Dalšího solidního umístění dosáhli koně z Králova 10. a 17. května ve Slušovicích a v Bratislavě, kde startoval Vsacan a kobylky Barbra (Čerpání betonu, a.s.), Dangers Lady (HPJ Group II), Nalia, Argentina Arc (2. místo) a Licenta (4. místo). Teď v červnu proběhnou další významné dostihy, o kterých bude Dobrý den informovat. Piruchovi na nich počítají s dobrými umístěními Nalie, Vsacana a Argentiny Arc. Manželé Piruchovi se budou v blízké době i s koňmi stěhovat z Králova do Horního Němčí, kde budou mít podle svých slov lepší podmínky zejména jejich svěřenci. Brodští milovníci těchto ušlechtilých zvířat a rodiče s dětmi tak budou muset za svými miláčky vážit trochu delší cestu, anebo využít ještě nyní poslední možnosti navštívit je na Králově. |
|
Jednání mezi Rumpoldem a městem nepřineslo nic nového
Uh. Brod (BoS) Na brodské radnici proběhlo minulé úterý jednání mezi městem a firmou Rumpold. Jednání se účastnili Ing. Pazdera, který zastupoval rakouského vlastníka firmy, jednatel Rumpoldu UHB Ing. Janák a ředitel Ing. Vojáček. Město bylo zastoupeno celou městskou radou. Jednání bylo vyvoláno na základě pověření zastupitelstva, které na svém posledním zasedání nepřijalo návrh rady nenavyšovat základní jmění města ve firmě Rumpold.
Na tomto jednání se podle slov zástupce starosty Kočaře stanoviska obou stran diametrálně lišila, např. připravený návrh na zvýšení částek za pronájem movitého majetku (stroje a zařízení) byl pro zástupce Rumpoldu zcela nepřijatelný, vzhledem k tomu, že se jednalo o nárůst o 100%. Radní zase nechtěli přistoupit na návrh Rumpoldu Praha na navýšení majetku města ve společnosti Rumpold UHB na 20% vložením nemovitého majetku. Jednalo by se o část areálu na ulici Slovácká. My v situaci, kdy se město potýká s finančními problémy, kdy jsme s Technickými službami zdědili i nezaplacené stotisícové pokuty za znečistěné životní prostředí, nemáme zájem vkládat do firmy Rumpold majetek ve výši cca 2 miliony. Pro město je nejvýhodnější část majetku firmě Rumpold pronajat, zdůvodňoval stanovisko rady Dr. Kočař a dodal, že rada má také obavy, že firma Rumpold si může kdykoliv opět navýšit základní jmění, aniž by tomu mohlo město zabránit.
Sporné záležitosti se dají ošetřit společenskou smlouvou a firma Rumpold je stále ochotna jednat o podmínkách změny podílů ve společnosti i o podmínkách např. pronájmů. My musíme počkat, jak brodské zastupitelstvo rozhodne, a s čím přijde zástupce města na valnou hromadu, která o těchto záležitostech bude rozhodovat, řekl k tomu Ing. Vojáček. Teprve poté proběhnou další jednání mezi zástupci firmy Rumpold a města. Výsledkem tohoto jednání bylo pouze to, že se rada na závěr rozhodla vrátit se k původnímu návrhu, který už jednou v zastupitelstvu neprošel, totiž doporučit zastupitelstvu nenavyšovat podíl města ve firmě Rumpold. |
|
Jak to bylo se vznikem firmy Rumpold UHB, s.r.o.
objasňuje jeho bývalý ředitel Mgr. František Krpal
Vzhledem k tomu, že se v minulosti objevilo několik kritických článků v různých novinách (např. od Ing. Koníčka), také nynější radní Ing. Josefík delší dobu zpochybňuje vznik a činnost firmy Rumpold, navíc po Uh. Brodě dosud kolují zaručené zprávy o tom, že společnost Rumpold zde vznikla proto, aby vytunelovala podnik Technické služby (TS), zeptala jsem se na okolnosti vzniku této společnosti tehdejšího ředitele TS Mgr. Františka Krpala.
Kdy a kde vznikla myšlenka založit zde firmu Rumpold?
Na podzim roku 1992 jsem se zúčastnil veletrhu odpadového hospodářství ve Vídni, kde jsem chtěl poznat nové technologie v této oblasti. Narazil jsem zde na stánek rakouské firmy Rumpold, která se již mnoho let zabývá odpadovým hospodářstvím a měla již tehdy obrovské zkušenosti s tímto druhem podnikání. Zde také vznikla první myšlenka možného společného podniku této firmy s městem Uh. Brod. S touto možností jsem po návratu okamžitě seznámil představitele města.
Proč jste uvažoval o nějaké nové společnosti, když zde fungovaly Technické služby města, které se zmíněnou činností zabývaly?
Nejen já, ale i zástupci města, které bylo zakladatelem Technických služeb, jsme museli řešit několik problémů. Město muselo zajistit pro obyvatele nezbytné služby, podnik Technické služby ale neměl dostatek financí na modernizaci svých zastaralých zařízení, koupi nových strojů, a zejména na vybudování nové skládky komunálního odpadu, poněvadž ta původní neodpovídala novým požadavkům na ochranu životního prostředí. Město mělo podle svých představitelů před sebou mnoho finančně náročných akcí, zejména v oblasti infrastruktury (tzn. rozvody plynu, vodovodů a kanalizací - pozn. red.) a dalších svých úkolů, které muselo finančně pokrýt, a nemělo peníze na finanční podporu státního podniku. Proto možnost vstupu zahraničního kapitálu přivítalo. Dalším problémem bylo to, že do roku 1991 byly TS rozpočtovou organizací, pak se změnily na příspěvkovou, což bylo o něco lepší, ale stále to nebyla vhodná forma společnosti zabývající se hospodářskou činností.
Jaké tedy byly hlavní důvody k založení společnosti Rumpold?
V zásadě se jednalo o 3 myšlenky. Zaprvé založit zde moderní prosperující společnost zabývající se službami potřebnými pro město, druhým důvodem bylo zainvestování výstavby skládky a modernizace techniky. Třetím důvodem byla myšlenka, aby zde byl jeden ucelený podnik, jeden solidní partner k jednání, který navíc v budoucnu může přinést městu zisk.
Co následovalo potom, co jste tuto myšlenku přednesl?
Už v listopadu 1992 jsme navštívili spolu se starostou Ing. Veselým a jeho zástupcem Ing. Kuncem rakouskou firmu, kde byly projednány předběžné podmínky. Vzpomínám si, že tehdy starostu zajímalo, zda by tato firma byla ochotná pro město provádět i jiné činnosti než odpady, protože zpočátku měl Rumpold zájem jen o odpadové hospodářství. Na požadavek města ale přistoupil. Poté proběhlo mnoho jednání a připomínkování s Ing. Kuncem a v městské radě. Zpočátku se domlouvalo, že společníky firmy bude město a rakouská firma Rumpold, ta si však mezitím vytvořila v Praze dceřinnou společnost a ze strany rakouského partnera byl zájem na tom, aby podílníkem ve společném podniku byla tato společnost Rumpold Praha. Vstup města do společnosti Rumpold UHB odsouhlasila nejprve rada, potom také zastupitelstvo. Společenskou smlouvu na závěrečném jednání v Uh. Brodě podepsal za rakouskou stranu Ing. Osman Erol, ředitel Rumpoldu pro Českou republiku, a za město Uherský Brod starosta Ing. Jiří Veselý.
Kdy vlastně společnost Rumpold UHB, s.r.o. vznikla a za jakých podmínek?
Bylo to 1. března 1994, kdy vznikla společnost s ručením omezeným s podílem 50% Rumpold Praha, 30% město a 20% Technické služby. Do základního jmění 100 tisíc vložili jednotliví společníci 50, 30 a 20 tisíc korun. Ve společenské smlouvě bylo zakotveno, že po privatizaci TS, jejichž majetek měl přejít na město, bude vložen tento majetek nebo jeho část do společnosti. Očekávali jsme, že se tak stane v brzké době, protože privatizační projekt jsem odevzdával na ministerstvu koncem roku 1992.
Proč došlo k navýšení základního jmění společnosti Rumpold?
Společnost Rumpold Praha zaprvé vložila do společnosti 2 svozová auta v hodnotě cca 4,5 mil korun, která jsme nutně potřebovali. Hlavním důvodem však bylo to, že si společnost potřebovala vzít úvěry v celkové výši asi 45 milionů na profinancování výstavby nové skládky, vybudování dotřiďovací linky a koupi další svozové techniky, což podle zákona vyžadovalo navýšení základního jmění. Město v té době nemělo co do společnosti vložit, protože nebyly privatizovány TS, tak se dočasně změnily podíly ve společnosti. Městu, které mělo ve společnosti pouze těch původních 30 tisíc, tak zůstal dočasně jen velmi malý podíl. Po privatizaci TS se samozřejmě počítalo s úpravou těchto podílů.
Skupina lidí v Brodě, např. členové nynější rady, prohlašují, že tímto aktem bylo město značně poškozeno, protože ztratilo možnost o různých věcech rozhodovat. Jaký je Váš názor na tento argument?
Podle mne město nebylo v žádném případě poškozeno. Společnost Rumpold vyřešila na své náklady ve městě problém skládkování komunálního odpadu, přičemž za úvěr na výstavbu skládky ručil pouze Rumpold Praha a Rumpold Vídeň. Městu, přestože mělo ve firmě jen ten minimální podíl, firma účtovala nižší ceny za veškeré služby než jiným zákazníkům, což dokazuje i porovnání tehdejších ceníků prací v jiných městech. Např. v Uh. Hradišti, kde firma provádějící tyto práce patří městu. Navíc zisk ve firmě vytvořený byl investován zase v tomto městě. Tak o jaké poškození se jedná? A o čem by město chtělo rozhodovat? Firma Rumpold se k městu chovala od počátku velmi vstřícně. Např. Technické služby si musely téměř rok před vznikem společnosti Rumpold UHB obstarat nové vozidlo na svoz odpadu. Rakouský Rumpold ho zaplatil a Technické služby ho provozovaly po celou dobu bezplatně.
Co by se stalo, kdyby zástupce města s tímto navýšením nesouhlasil?
Nebylo by možno vystavět skládku, tím pádem by se občanům značně prodražil svoz a likvidace komunálního odpadu, společnost Rumpold by neinvestovala tolik do modernizace strojů a zařízení, což by samozřejmě mělo dopad na kvalitu služeb a to by se opět dotklo občanů města, atp.
Jak si vysvětlujete ty stálé útoky a neochotu nynější rady splnit původní záměr města, který odsouhlasila tehdejší rada i zastupitelstvo?
Já mám pocit, že to všechno se točí spíš v rovině osobní a politické. Navíc zde podle mého hraje roli také ješitnost některých současných radních. Víte, já bych ani neměl dneska firmu Rumpold obhajovat, protože představuje konkurenci v mém podnikání. Ale to mně nemůže zabránit v tom, abych teď říkal, že náš společný záměr a jeho uskutečnění - vznik firmy Rumpold v Uh. Brodě - byl správný a pro město a jeho občany prospěšný.
Děkuji za rozhovor a připomínám, že v radě, která tento záměr chystala a odsouhlasila, seděl také starosta Veselý a tehdejší radní Zápeca, v zastupitelstvu, které podmínky vstupu města do společnosti odsouhlasilo, byl také nynější zástupce starosty Kočař, nynější radní Turza a Karásek a několik dalších současných členů zastupitelstva.
B. Smržová |
|
Občané mají právo na informace
Velmi svérázně si vysvětluje zástupce starosty v Uherském Brodě Stanislav Zápeca (KDU-ČSL) právo veřejnosti na informace, které máme zaručeno ústavou. Dal to najevo při dotazu, jak byly radou rozděleny příspěvky na kulturní aktivity ve městě (viz článek Příspěvky na kulturu problémem?).
Novináři vykonávají službu pro veřejnost právě tím, že jí informace zprostředkovávají. Ne nadarmo se říká, že média jsou hlídacím psem demokracie. Je jistě nutné, aby informace novinářů byly pravdivé a ověřené. Proto jsou zejména politici a úředníci, kteří spravují věci veřejné, povinni novinářům tyto informace dávat. Navíc tím mohou předejít mnohým spekulacím a dezinformacím.
Na to si, bohužel, někteří z politiků a úředníků stále nemohou zvyknout a odpírají informace sdělovat. Zapomínají na to, že nehospodaří s prostředky svými, ale všech nás občanů, a my máme právo vědět, jakým způsobem tak činí.
B. Smržová |
|
Na radnici se otevíraly obálky
Uh. Brod (BoS) Minulý týden se na brodské radnici otevíraly obálky účastníků výběrového řízení na pronájem městského koupaliště a zimního stadionu, které vypsala městská rada. Do tohoto řízení se přihlásilo jen velmi málo zájemců.
Podle místostarosty Dr. Kočaře odevzdali do daného termínu obálku s nabídkou na pronájem koupaliště tři uchazeči, a na zimní stadion pouze jeden. |
|
Nechoďte okolo památek nevšímavě
radí PhDr. Josef Beneš, muzeolog a výtvarník
Vím, že máte starostí nad hlavu, že během pochůzek po městě myslíte na všecko to, co vás trápí v rodině i příbuzenstvu, že přemýšlíte především o tom, jak zařídit všecko potřebné pro spokojený život váš a vašich milých. Přesto se odvažuju poradit vám, abyste během těch účelových cest po městě vnímali nejen to, co vás ruší - třeba nepořádek či vandalské projevy nezodpovědných jedinců mezi námi - ale i to, co vám může pomáhat při utváření spokojenosti a dobré pohody: při všem tom, co se na nás valí každodenně z novin a televize zlého a hrozivého, potřebujeme nutně přísun pozitivních podnětů jako povzbuzujících, optimistických stimulů na získání duševní rovnováhy. Ty sice dostáváme také občas ze sdělovacích prostředků, ale především si je musíme opatřovat sami.
V oblasti kultury nejde jen o programy, za nimiž jdete do Domu kultury či jinam záměrně a za vstupné, ale můžeme využít i památkových objektů, jimiž se naše město honosí a pyšní, protože vyzařují energii k obecnému využití pro všechny, kteří nejsou slepí a lhostejní: chce to jenom oprostit se na chvilku od běžných starostí a vnímat vědomě a všímavě všecku tu krásu, kterou dovední mistři historických staveb dovedli zakódovat do svých výtvorů, jimiž se chtěli zapsat do dějin a nechat po sobě natrvalo památku své doby. Zatímco velké stavby - od radnice po kostely, jejichž věže zdaleka ukazují význam města v regionu - se samy prosazují a nabízejí našim očím právě tou nápadností a odlišností od obyčejných domů na obou náměstích a hlavních ulicích historického centra, existuje v městě řada objektů menších rozměrů, ale veliké hodnoty historické a umělecké.
Jsou to pomníky a sochy na veřejných prostranstvích, jež obohacují atmosféru historicky významného prostředí vkladem něčeho duchovně povznášejícího, z všedního dne vybočujícího, odvádějícího pozornost od běžných starostí všedního dne k duchovním hodnotám, jichž pro plně lidský život potřebujeme víc, než si běžně myslíme. Je proto škoda pro každého, kdo okolo nich přechází bez zájmu a tedy bez využití toho duchovního náboje, který nabízejí k využití: zdarma a pořád, bezplatně a nevtíravě, bez reklamy a vnucování, skromně - a právě proto si zaslouží naší pozornosti.
Chtěl bych obrátit pozornost na kašnu se sv. Floriánem, která je významnou památkou barokního sochařství a jedním z významných děl vynikajícího moravského sochaře období baroka Josefa Winterhaltera, který jí ozdobil město v roce 1756. A to tak významně, že tu kašnu jezdí obdivovat posluchači sochařství jako monument, který ze všech stran uplatňuje plochy a hrany plastiky stejně výrazně a vyváženě, neboť takto mistrovsky dovedli barokní sochaři řešit tehdejší úkoly. On obohatil město i plastikami v klášteře.
Jedna z nich stojí na prostranství před klášterem jako významný znak dominikánského kláštera coby duchovního střediska základního významu v té době. Je to dílo vysoké umělecké hodnoty, na němž spočine zrak s potěšením a obdivem. Připojenou fotografii jsem pořídil v roce 1955, kdy jsem chystal průvodce po památkách města Uh. Brodu. Průvodce se sice vydat tehdy nepodařilo, ale fotografie jsou v muzejním archivu jako doklad, jak tehdy po válce památky vypadaly. Dnes jsou obnoveny a upraveny tak, jak se na kulturní památky sluší, i když jsem při loňské návštěvě Brodu zjistil na soklu tohoto pomníku, že voda ohrožuje jeho celistvost. Snad se už mezitím došlo na to, že je třeba tu vzácnou a umělecky hodnotnou sochu opravit, než se škody zvětší a náklady podstatně zvýší. Neboť je třeba si uvědomit, že nám památky zdobí město a obohacují duchovním přínosem jeho atmosféru, ale potřebují soustavnou péči a občas zásahy, jež zabrání destrukci a hrozbě zániku.
Když už jsem připomenul Masarykovo náměstí, tož věnujte pozornost monumentu, který věnoval městu v roce 1992 u příležitosti oslav Komenského světově významný sochař Ivan Theimer, rodák olomoucký a veliký ctitel Komenského. Uplatňuje jeho odkaz při všech příležitostech, takže je ve světě známější než u nás doma. Potěšilo mě proto, že Jan Chovanec, který obětavě propaguje krásy a památky kraje pod Lopeníkem a Javořinou, připomíná Theimerův obelisk i v nové brožuře Od Velehradu po Trenčín, kterou vydal v roce 1998 vlastním nákladem, aby pomohl vytvářet a posilovat citová pouta obyvatel kraje Komenského k rodnému regionu jako domovu, z něhož dostáváme mnoho podnětů pro život a obohacení ducha, ale jemuž málo dáváme jako protihodnotu toho, co získáváme jako vybavení do života. Máme tendenci brát všecko pro sebe potřebné a vhodné jako samozřejmost, ale nenapadne nám, že jsme povinni jako protislužbu něco domovu také vracet.
Třeba v podobě zájmu a ocenění hodnot, jimiž obohacuje naše památkové bohatství v krásách přírody, i v podobě mimořádně cenných lidských výtvorů. A Chovancovy publikace jsou právě z tohoto hlediska potřebnou a cennou pomůckou, průvodcem naším regionem. Jsou přínosné i tím, že zdůrazňují vzájemné vztahy moravské a slovenské sounáležitosti kulturní a duchovní. Hledat a prosazovat to, co obyvatele na obou svazích Bílých Karpat spojuje a povzbuzuje, to je velice významný kulturní čin. Proto také netrpělivě čekám na další brožury Chovancovy a doporučuji vám využít jich pro poučení, potěšení a povzbuzení z toho faktu, že žijete právě v kraji bohatém na přírodní krásy a historické památky. Neměly by ležet ladem bez povšimnutí, bez využití pro kultivaci našich schopností vnímat a oceňovat krásu, kterou vytvořily minulé generace pro nás i ty budoucí.
Když tak uvážím, co všecko dovedli lidé vytvořit hodnotného a vrcholně mistrovského, oceňovaného ze širších než lokálních hledisek (třeba v 18. století, za podmínek neobyčejně obtížných), mívám pocit pokory a skromnosti k jejich odkazu, protože sleduji s obavou, zda i my vytvoříme památkové hodnoty s těmi historickými srovnatelné, jež odkážeme budoucím generacím jako doklady naší úrovně a našich dovedností. Myslíme si totiž samolibě, že jsme ty minulé generace ve všem překonali a vyvyšujeme se nad ně. Jestli právem či neprávem, posoudí naši pravnuci a jejich následovníci, neboť památky překračují svou existencí dočasnost lidských životů i krátkodobých snů a nadějí, jimiž se povzbuzujeme ve vzájemném úsilí zanechat po sobě trvalé hodnoty jako doklad našich snah i dovedností. Kéž bychom obstáli!
Josef Beneš |
|
| |
