Číslo: 34
24.08.1998
Článků: 59
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Bude město ničit zahradu v atriu radnice s hodnotou několika sta tisíc?
Počet nezaměstnaných neustále narůstá
Podmínky v ústavu sociální péče se zlepšily
Chybí takt a ohleduplnost
Jak vypadalo Uherskobrodsko po stránce turistické v roce 1935
Jen třicet let od událostí v srpnu 1968?
Lidé byvší
Bude město ničit zahradu v atriu radnice s hodnotou několika sta tisíc?
K celkovému vzhledu stávající úpravy patří ještě velké divizny, které mají vytvářet vertikální prvky zahrady. - Foto: BoS
Uh. Brod - Po příjezdu letošní výpravy několika dětí a dospělých z japonského města Tsukiyono, se kterým udržuje Uh. Brod již několik let přátelské vztahy, nastala příprava pro příjezd 2 odborníků z Japonska, kteří by měli ve dnech 10. - 11. října dohlédnout na realizaci japonské zahrady v Uherském Brodě. Na brodské radnici se objevila studie (jde o jeden malý nákresek) opravdu hezké zahrádky. Nic proti tomu, kousek exotické země, známé svým zahradnickým uměním, umístěný v tomto městě, jistě může zkrášlit některé z jeho zákoutí. Projekt je ale už i rozměrově určen do atria radnice, které bylo před několika lety upraveno podle projektu zahradního architekta Ing. Pavla Šimka jeho firmou. Dnešní hodnota krásně vyvinutých rostlin dosahuje podle bývalého pracovníka Městského úřadu v Uh. Brodě, zahradního architekta Ing. Martina Vaňka, hodnoty kolem 350 tisíc. Teprve v poslední době konečně zarostla i jižní zeď atria, která vlhla a poněkud kazila celkový estetický dojem tohoto nesporně pěkného prostoru.
Nepodařilo se nám zjistit, kdo na radnici určil právě toto místo k nové úpravě. Jakoby v Uh. Brodě nebylo dost neupravených míst, rozhodla se radnice podle všeho zlikvidovat to, co úpravu opravdu nepotřebuje. Ještě není nic definitivně rozhodnuto, bude o tom rozhodovat teprve městská rada, jsou i další možné alternativy, sdělil DDS Ing. Vozár, vedoucí odboru životního prostředí, který ale současně přiznal, že studie je skutečně situovaná do atria. Já budu v radě informovat o všech aspektech umístění do atria, o pozitivních i o negativních. Důležité je i finanční hledisko. Můj hrubý odhad počítá s náklady přibližně 400 tisíc, které zatím v rozpočtu nemáme. Jedná se ještě o případné úhradě části nákladů z japonské strany. Poté bude nutno přijat rozpočtovou změnu, řekl Vozár.
Na otázku, jaký je jeho osobní názor na skutečnost, že by měla být zničena stávající úprava atria, odpověděl, že by se materiál přemístil do jiných vytypovaných lokalit. S jeho odstraněním z atria se ale musí podle Vozára spěchat, aby se stihlo do příjezdu Japonců připravit vše potřebné. Podle odborníků z oboru zahradnictví ale vzhledem k současnému suchu vůbec není vhodná doba k přemísťování rostlin, navíc je také dosti problematické, zda se vůbec podaří rostliny z podloží odstranit tak, aby jich většina nezahynula. Pravděpodobně by došlo k částečnému zničení vzrostlého materiálu i vzhledem k dnešnímu zakořenění, řekl k tomu Ing. Martin Kovář z firmy Florart, která tuto původní úpravu realizovala. Dále řekl, že jen současná cena materiálu, který je zde vysázen, dosahuje cca 53 tisíc korun. To ale není skutečná cena díla, které má být zničeno. Je zde také cena projektu, práce a hlavně současný stav.
Na celé věci je dost zarážející, že se vlastně již dopředu počítá s tím, že členové zastupitelstva budou s tímto problematickým umístěním japonské zahrady souhlasit a rozpočtovou změnu schválí. Kdyby se čekalo až do zasedání zastupitelstva, nestihly by se přípravy, proto o tom rozhodne rada, sdělil Ing. Vozár. Je otázkou, zda je opravdu tak naléhavé realizovat japonskou zahradu ještě v letošním roce, když její přípravu provázejí pochybnosti, není čas na vypracování realizačního projektu, vyjasnění finančních i odborných aspektů, stanovisek komise životního prostředí i členů zastupitelstva apod. Nebo snad již bylo něco někým slíbeno, a tak se tomu musí vše podřídit?
Jsem všemi deseti pro to, aby v Uherském Brodě byla ukázka tradičního japonského zahradnictví. Současně ale tvrdě nesouhlasím, aby se v rámci její realizace zničila jiná hezká zahradnická úprava, řekl DDS Ing. Nováček, který byl do městského zastupitelstva zvolen za Stranu zelených.
B. Smržová
Počet nezaměstnaných neustále narůstá
Uh. Brod (FlaJ) - Prázdniny se nezadržitelně blíží ke konci, a to jak pro školáky a studenty, tak i pro některé z absolventů jednotlivých učilišť, středních či vysokých škol, kteří ještě do zaměstnání nenastoupili. I těm, kteří využili možnosti a strávili své poslední prázdniny bez pracovních starostí, však nastane doba jejich prvního stálého zaměstnání. Někteří mají své místo již zajištěné, ti méně úspěšní při hledání zaměstnání se budou snažit uplatnit v praxi prostřednictvím úřadu práce.
Jak jsme zjistili na pobočce Úřadu práce v Uh. Brodě, je zde k 19. 8. 1998 zaregistrováno celkem 1152 uchazečů o práci. Jejich počet neustále narůstá. Zatímco na samotném začátku prázdnin bylo v seznamech brodské pobočky úřadu práce zaznamenáno 992 uchazečů o práci, na konci července jejich počet vzrostl na 1089. Po ukončení studia na vysokých školách se na úřadu práce zaregistrovalo celkem 30 letošních absolventů VŠ, z nichž 2 vysokoškoláci již nastoupili do zaměstnání. Po prázdninách očekáváme nárůst počtu nezaměstnaných absolventů škol. Řádově nejspíše půjde o desítky s očekávaným maximem 200, řekl DDS vedoucí počky Úřadu práce v Uh. Brodě PhDr. Jiří Kohout. Kontrola, zda si absolventi vysokých škol tím, že se zaregistrují na úřadu práce ihned po ukončení studia a mají už zajištěno zaměstnání např. od srpna či září, tzv. nepřivydělávají na prázdniny, bohužel není možná.
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání je nejméně bez vzdělání - pouze 2, 6 zájemců o práci má vyšší vzdělání, se středním vzděláním bez maturity je na brodské pobočce úřadu práce evidováno 21 uchazečů, 43 uchazeči mají úplné střední vzdělání, o šest více se vyučilo s maturitou, v seznamech pracovního úřadu v Uh. Brodě figuruje 65 vysokoškoláků, 218 uchazečů o zaměstnání má úplné střední odborné vzdělání, zájemců o práci se základním vzděláním je na Brodsku 276 a nejvíce je v pobočce úřadu práce zaregistrovaných osob vyučených, a to 469. Z tohoto počtu je 72 uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností, 2 se změněnou pracovní schopností a těžkým zdravotním postižením, 193 částečných invalidních důchodců a 23 mladistvých.
Máme bohužel poznatky o tom, že dané přísliby na pozdější zaměstnání nejsou realizovány. Před rokem bylo k 31.8. v naší pobočce evidováno 795 uchazečů o zaměstnání. Prakticky o rok později tedy registrujeme nárůst o 357 občanů, uvedl na závěr pro srovnání stavu nezaměstnanosti vedoucí brodské pobočky úřadu práce PhDr. Jiří Kohout.
Podmínky v ústavu sociální péče se zlepšily
Uh. Brod (FlaJ) - Ústav pro mentálně postiženou mládež Uh. Brod začal v těchto dnech konečně využívat přístavbu budovy. I když si na její dokončení pracovníci ústavu, ale především jeho chovanci museli nějaký čas počkat, výsledek stojí opravdu za to. Příprava a zpracování projektové dokumentace proběhla již v roce 1995 a v únoru následujícího roku byla stavba zahájena. Stavební firma Ing. Hanáčka z Uh. Brodu dokončila letos v červenci tuto stavbu, jejíž cena včetně nákladů na technologickou část stavby a pořízení zařízení a inventáře činí 53 milionů korun.
Jak jsme se dozvěděli v Okresním ústavu sociálních služeb v Uh. Hradišti, jedním z velkých přínosů je především přístavba tělocvičny, sauny a pracovních dílen. Dnes už zde nechybí ani relaxační a rehabilitační zařízení a velmi důležité je i to, že celý areál je vybudován bezbariérově. Pokoje máme moderně zařízené a plně vyhovují našim svěřencům, sdělila DDS mluvčí Okresního ústavu sociálních služeb paní Psotková. Díky přístavbě došlo také k rozšíření počtu míst a v ústavu tak může být o 13 chovanců více. V současné době je zde umístěno 64 svěřenců, 52 chlapců a 12 děvčat. Celoroční pobyt využívá 36 z nich, týdenní 22 a denní pobyt 6 svěřenců. Jejich věkové rozpětí je od 10 do 30 let. O všechny tyto svěřence se pečlivě stará a chod ústavu zajišťuje 34 zaměstnanců. Z tohoto počtu je 22 zdravotních a výchovných pracovníků.
Prostřednictvím kvalifikovaných vychovatelů poskytuje ústav svým svěřencům také vzdělání přiměřené jejich věku a postižení. Během školního roku se svěřenci řídí výchovnými plány, které vychází z aktuálních potřeb a problémů ústavu. Hlavním úkolem výchovy zůstává co nejúčinněji kompenzovat nedostatky svěřenců, a to tak, aby se co nejvíce svým chováním i pracovními návyky přiblížili svým zdravým vrstevníkům, říkají pracovníci ústavu. Vzhledem k tomu, že toto zařízení je pro většinu svěřenců skutečným domovem, neopomínají zaměstnanci ústavu i nutnost stále se přibližovat rodinným podmínkám a dávat chovancům možnost co nejbohatšího vyžití.
V ústavu nezanedbávají ani pohybovou stránku. Ústav je znám tím, že je specializovaný na sportovní činnost, má svůj sportovní klub a turistický oddíl. Naši svěřenci se zúčastňují soutěží ve fotbale i ve stolním tenisu. Dosáhli také velmi dobrých výsledků v plavání, a to i v mezinárodním měřítku, kdy získali 2. místo na mezinárodní olympiádě mentálně postižených v USA. Svěřenci mají k dispozici a plně využívají horská kola a kolečkové brusle. Ani v zimě se sportu nebrání a navštěvují zimní stadion v Uh. Hradišti, řekla Psotková.
O možnostech umístění mládeže v Ústavu sociálních služeb v Uh. Brodě se mohou zájemci informovat v Ústavu pro mentálně postiženou mládež Uh. Brod u vedoucího Ing. Pavla Vodárka nebo u vrchní sestry Marie Rivolové na tel. č. 634680.
Chtěli bychom poděkovat občanům města Uherského Brodu za vstřícný přístup k našim svěřencům, čímž jim napomáhají k zařazení do běžného způsobu života, dodala na závěr zástupkyně ředitele OÚSS Uh. Hradiště Vlasta Psotková.
Chybí takt a ohleduplnost
Každá z nás jistě potvrdí, že návštěva ženského lékaře pro nás není nijak příjemnou záležitostí, a proto se sem nijak nehrneme. Občas tam ale musí každá, a tak hodně záleží na přístupu nejen lékaře, ale také sestry, která je první osobou, se kterou se většinou už v čekárně tohoto oddělení žena setká. Od této osoby se očekává maximální takt a slušné chování vůči pacientkám. V jedné nejmenované gynekologické ambulanci je bohužel situace poněkud jiná. Žena, která chce navštívit svého lékaře, podle pacientek kvalitního a ohleduplného, je v čekárně mnohdy šokována netaktním jednáním jeho zdravotní sestry. Již v čekárně tato osoba velmi hlasitě oznamuje před všemi přítomnými diagnózu či výsledky vyšetření jednotlivým pacientkám. Ve svlékacím boxu chtě nechtě vyslechnete vše, co se děje v přípravně sestry, hlavně další podrobnosti zdravotního stavu předchozí pacientky a její osobní a rodinné záležitosti.
Ten samý výslech pak čeká v přípravně i vás. Sestru zajímá snad všechno na světě a shání informace o všech možných lidech. To se občas děje i v čekárně. O taktu a ohleduplném jednání nelze ani hovořit.
Ještě závažnější ale je fakt, že tato sestra údajně nedovede držet jazyk za zuby a prozradí na potkání, která žena je v jiném stavu, popř. i závažné diagnózy pacientek, aniž by jí dotyčné daly k tomu souhlas. To už ale hraničí s porušením lékařského tajemství. Bohužel se ženy ještě pořád neumí účinně bránit a bojí se, aby s touto zdravotní sestrou neměly další nepříjemnosti. Bojí se to říct i lékaři. Ví se, že tato zdravotní sestra již odradila desítky žen, které raději chodí na vyšetření buď k jinému místnímu odborníkovi, či dokonce jezdí i do jiných měst, jen aby se vyhnuly netaktnímu jednání této osoby. Ženy, chraňme si své soukromí a dejme jasně najevo, že jednání této sestry je pro nás nepřijatelné!
B. Smržová
Jak vypadalo Uherskobrodsko po stránce turistické v roce 1935
Horké léto, stejně jako luzné jaro - probudivší přírodu ze zimního spánku, přivádí také čilý turistický ruch do kraje. Zdravé lyžaření se svými otužovacími závody po horách ustoupilo klidnému cestování. Městem i krajinou putují turisté s baťohy na zádech, aby se dostali dále buď na Luhačovsko, nebo Bojkovsko, Ořechovsko, nebo do pomezních hor Bílých Karpat, a to u nás na Javořinu, dosahující výšky 968 m a Lopeník 942 m. Na oko plochá jednotvárná krajina při Brodě ustupuje brzo terénu kopcovitému, jehož úbočí pokrývá sytý samet šumných lesů. Celé Brodsko pro turistu je zajímavým krajem, tím zajímavějším, ví-li předem o jeho zajímavostech, které jsou geologické a lidopisné. Poměry geologické nejsou každému zjevné, neboť jsou oku turistovu namnoze utajeny.
Útvarem půdy náleží Brodsko době třetihorní, za níž byla jihovýchodní Morava pokryta mořem, z něhož vystupoval jako dlouhý, úzký ostrov pohraniční hřbet Karpat s křídovým útvarem, vyzdviženým v době druhohor. Základní horninou je tu tzv. Karpatský pískovec, většinou vápenitý, šedý nebo hnědý, obsahující všude pramalinké šupinky slídy. Geologicky zajímavá je krajina u Bánova, Suché Loze, Nezdenic a dále od Bojkovic přes Komňu po Starý Hrozenkov. Za pravěku duněla a otřásala se soptěním vrchů: žhavá hmota z vnitrozemí pronikla skrze pískovec a vyvřela na povrch a ztuhla v žíly nebo vrchy andesitové a čedičové. Bystré oko turistovo pozná vrchy ty zdaleka po nízkém homolovitém tvaru. Těch míst jest u nás 23.
S uložením vrstev zemských a s dávnověkou sopečnou činností souvisí asi vyvěrání četných minerálních vod na Brodsku. Máme slanou vodu kousek za Suchou Lozí, domácí lidé ji zovou slatina. Pramen byl před lety zachycen do budovy, v níž se Loza plnila do láhví a rozvážela. V budově byly také vanové lázně, ale pokus udělati zde letovisko se nezdařil. Při Korytné v panském lese je studánka s vodou sirnatou (smraďavka), jež byla známa jako léčivý pramen již r. 1669. Blízko Březové vyvěrá dvé pramenů silné kyselky. Nezdenice a Záhorovice mají za dědinou dobré, hojně používané kyselky, jež byly známy již r. 1585. Nezdenice mají pramen zachycený a byly tu na počátku 19. století malé lázně, které však zanikly jako v Záhorovicích. Luhačovice staly se světoznámými jen svými prameny, jichž tu vyvěrá a moderně zachyceno je pět, lid je zove slanice. Do všech těchto míst možno dostati se drahou nebo autobusem za několik minut a lacino.
Více než pohled na krajinu poutá turistu pohled národopisný a pozorování života lidu po stránce hospodářské a sociální. Obé se o převratu podstatně změnilo. Všeobecně pozorujeme velký úpadek lidového svérázu. Nové, poválečné poměry zhoubně zasáhly i náš kraj, jenž slynul ladnými, svéráznými kroji. Brodsko, čítající v osadách 38 177 obyvatel, má 7 různých krojů dle farností: Brodský kroj dosud se nosí na předměstí, v Havřicích, na Maršově, Pašovicích, Polichně, Prakšicích, Rudicích, Šumicích, v Těšově a v Újezdci. Hradčovský kroj v Hradčovicích, Drslavicích, na Lhotce a Veletinách. Vlčnovský jen v samém Vlčnově. Nivnický v Nivnici, v Korytné, v Dolním a Horním Němčí a ve Slavkově, straňanský ve Strání a březovský kroj na Březové, Olšovci a Lopeníku. Ve všední dny národní kroj ustoupil městskému, ale v nedělích, pak o slavnostech národních a církevních, o svatbách a pohřbech rádi se lidé, zvláště ženské, ukazují v krojích.
Zvláštností Brodska byli a jsou dosud kopaničáři moravští. Chalupy jejich s pozemky slovou kopanice. Jsou roztroušeny na nehostinných stráních Lopeníka ojediněle, nebo po 2 a 4 pospolu, čtvrť až půlhodiny od sebe, zabírají tak rozlohy 46 km2 a tvoří 4 osady: Lopeník (samostatná obec), Vápenice, Vyškovec a Žítková (na Bojkovsku). Dnes i kopanice jsou zmodernisované a starý kroj úžasně mizí hospodářskou bídou.
S krojem pozbývá ryzosti a krásy také lidová mluva - nářečí, děje se tak i vlivem školy, ale daleko více odchodem venkova za výdělkem do světa. Slovácké nářečí na Brodsku dělí se na různořečí bánovské, bystřické, stráňské a březovské. V kraji přilehlém Slovensku zachovává se důsledně r, na Bánovsku pěkně zní tzv. obalované l, tj. vokalisace tvrdého l, jež zní jako u.
Ze starodávných zvyků zachovaly se dosud v plné nádheře svatební obyčeje s říkáním, honění krále prováděné o svatodušním pondělí ve Vlčnově a předměstskými šohaji po městě. Ve Strání na konec masopustu uzří lyžaři starodávný tanec pod šable. Na Hradčovsku jsou babkovníci. Zvláště pěknou dožatou mají v Nivnici. Z dávných tanců udržuje se dosud sedlcká, bujná svým synkopovaným rytmem.
Je nesporné, že turistický ruch a návštěva cizinců v našem městě a na Brodsku stoupá od r. 1923, kdy zřízen byl v Brodě turistický odbor a kdy Ústředí KČST otevřelo r. 1924 na Javořině útulnu Holubyho, jež má jídelnu a 9 pokojíků, mimo to jsou tu dvoje společné noclehárny. Útulna stojí na jižním svahu Javořiny o něco níže pod temenem a je k ní vybudována lesní spojovací cesta, po níž mohou osobní auta dojeti až k útulně. Odtud otevírá se za pěkných dnů nádherný pohled na Pováží. Z Květné, kde jsou sklárny, vystoupí pěší turista chodníkem k útulně za 2 hodiny. Cesty na všechny strany jsou přesně vyznačeny odborem. Mimo daleký rozhled má Javořina ještě svou zvláštní květenu chráněnou reservací ve výměře 59 ha. Nejvýznamnější je tu zbytek pralesa, který jako pás obepíná luční temeno. Javořina a město Komenského, Uherský Brod, jsou již dnes, a budou i vždy napříště, středem moderní turistiky v tomto pomezním kraji.
Brod, historické město s 5925 obyvateli, je pro turistu velmi zajímavý. Leží na jižním úbočí ve výši asi 250 m a má zdravou polohu. Turista navštíví velmi pěkné a velké městské museum, mající vzorně uspořádané sbírky ve třech budovách a v Zámecké bráně. Má nejkrásnější pomník Komenského v republice, pomník Masarykův u sokolovny a padlých vojínů nad Zámkem, odkud pěkný pohled k horám.
J.V.Hauerland
Zprávy města Uh. Brodu, ročník I., číslo 4/r. 1935
Jen třicet let od událostí v srpnu 1968?
... Já stojím plně za Dubčekovou koncepcí, byl jsem při její tvorbě, já budu plně podporovat tuto koncepci, buď s ním budu stát, nebo odejdu. Uhodnete, kdo koncem srpna 1968 pronesl na sjezdu KSS tato slova? No přece Gustav Husák! Jediné, co se z tohoto výňatku jeho dlouhého projevu splnilo, bylo to: - odejdu -. Vskutku odešel. Ale od těch honosně pronášených vět typu: velké nedorozumění, na krátkou dobu, po uklidnění, dočasně apod., až po to nejdůležitější - plně budu podporovat jeho koncepci. Myslím, že už po srpnu nešlo o reformovaný socialismus, demokratický socialismus či socialismus s lidskou tváří. Šlo o víc, i když tenkrát, v ty srpnové dny, si to jen málokdo uvědomoval. V okamžiku vstupu vojsk Varšavské smlouvy na naše území bylo mnohým jasné, že končí éra nejen svobody posledních osmi měsíců, ale i určitá demokratičnost několika posledních roků šedesátých let.
I když nikdo netušil, že to bude za pár měsíců právě tento muž, jehož citátem jsem začínal, který otevře brány normalizace a za pomoci našich lidí pošlape všechno, co v srpnu, ať již z přesvědčení či z vypočítavosti, pronášel.
Vraťme se do 21. srpna 1968 do Brodu. Do dnů, kdy u železničního přejezdu sovětské tanky najížděly do davu dítek a studentů, kteří jim hrozili a pískali. Do doby, kdy u tohoto přejezdu dva ubozí hladoví a otrhaní osvoboditelé čelili lidem, kteří se ptali: Proč?. Dodnes vidím jejich nechápavý pohled. Oni sami byli podvedeni, tak jako my.
Vidím hlavní tanku proraženou starou vrátnici u Zbrojovky, protože i v městském provozu jezdily tanky velkou rychlostí. Vidím před sebou kolonu nákladních aut a hlouček důstojníků stojících udiveně nad velkými schody, kam je poslal nějaký dobráček. Pamatuji rychlé odstranění reklamních tabulí ve Zbrojovce a ztichlou střelnici, aby se nevědělo, že je zde zbrojní podnik. Mám však v živé paměti i první změny názorů některých lidí a změnu jejich přesvědčení. Normalizace začínala už totiž tenkrát. Sice nenápadná, ale o to nebezpečnější, protože ji nedělaly cizí tanky, ale naši vlastní lidé. Už tenkrát se začala naše společnost dělit na ty pevné a na ty, kteří věděli, že pronášením svých názorů končí svou kariéru. Tenkrát začala devastace našich charakterů, zabalení se do svého já a odcizování mezi sebou navzájem. Tenkrát byly položeny základy počátku rozkladu naší ekonomiky, pracovní morálky a kastovnictví.
Tenkrát, toho 21. srpna 1968, však začal, i když si to nikdo z nás nedovedl představit, nejen pochod k dvacetileté normalizaci, ale i dlouhý nástup k listopadu 1989.
Jiří Peška
Lidé byvší
Tímto nápisem nemyslím román stejného jména ruského klasika, ale myslím na práce lidí, jejichž řemesla či služby zanikly. Například pláteníci, jircháři, soukeníci, bradýři, krupaři, svíčkaři apod.
Ale lidé byvší už jsou i v této moderní době - například hajný. Viděl někdo v posledních letech v lese hajného s puškou na rameni, se psem po boku, který hlídal les? Běda, kdo v lese zakřičel, ne tak, aby tam jezdil na motorce či řezal vršky boroviček před Vánocemi. Nebo cestáři - nestalo se, že by bylo na silnici bláto, kusy hlíny, rozsypaného písku, štěrku. Je zlé, když na takový kus bláta najede cyklista nebo motorka! Do lidí byvších patří hlídači všeho druhu - na polích, ve vinohradech, v obchodních blocích a také četnictvo a policie, kteří chodili pěšky v noci i ve dne po městě a okolí, takže takoví nenechavci si nikdy nebyli jistí, zda se s nimi nepotkají. A nebo - vedoucí pracovníci, kteří by zkontrolovali, zda jsou po rozkopaných chodnících a veřejných prostranstvích řádně usazené kachličky, dlaždičky, zda tam nezůstaly jámy, výmoly - aby se chodci nezranili. Viděli jsme někdy takového pracovníka? Takže nám zbývá jen jediné - zazpívat si Bejvávalo, bejvávalo...
Ivona Konečná
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
