Číslo: 35
31.08.1998
Článků: 57
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Otevřený dopis členů zastupitelstva
Poliklinika působí příjemněji zvnějšku i uvnitř
Bývalý místostarosta Kunc vysvětluje okolnosti převodu peněz města z České banky
Autoři a příznivci Psího vína se sešli v Nezdenicích Ve skale
Šance i pro zdravotně oslabené děti
Běž ke školníkovi pro inkoust!
Uherskobrodské muzeum začátke září oslaví své významné výročí
Děti se mohou přihlašovat do kroužků
Otevřený dopis členů zastupitelstva
Městské zastupitelstvo v Uh. Brodě
Městská rada v Uherském Brodě
Odbor životního prostředí MěstÚ Finanční odbor
Věc: Vyjádření části Městského zastupitelstva v Uherském Brodě k záměru nové zahradní úpravy atria radnice.
Na základě informací tisku i vedení města Uherského Brodu, MěstÚ a taky pracovníků odboru životního prostředí existuje zájem i realizační kroky, směřující k likvidaci stávající zahradní úpravy atria radnice. Tento záměr, hrozící již v nejbližších dnech, má být ospravedlněn zbudováním japonské zahrady s pomocí odborníků z družebního města Tsukiyona.
V této souvislosti upozorňujeme městskou radu, funkcionáře města i odpovědné pracovníky městského úřadu na hodnoty existující úpravy. Jen sadební materiál a realizační práce se pohybují kolem 100 tisíc Kč. Na rozdíl od jiného majetku dochází u takovéto zeleně jejím vzrůstem k estetickému, architektonickému i celkovému zhodnocení úpravy jako zahradnického celku a architektonického komplexu. NELZE proto akceptovat uvažované řešení , spočívající ve využití prvků zeleně k další výsadbě. Ostatně materiál tohoto druhu, stáří a kořenového systému je přesazením již předem ze značné části odsouzen k úhynu. A také hodnota zeleně jako celku (odhadovaná na cca 300 tisíc Kč) i zeleně v jednotě s objektem a jeho architekturou by byla zničena.
Žádáme proto výše uvedené odpovědné orgány města i jejich jednotlivé členy a pracovníky úřadu o zodpovědný, seriózní a kulturní přístup k majetku města a jeho estetickým hodnotám. Jistě ani japonští přátelé by neocenili, kdyby jejich zajímavá a výjimečná aktivita byla v družebním městě spojována s kulturním barbarstvím a destrukcí, navíc poznamenaná časovým stresem a nedostatečnou připraveností (celá akce dle našich informací vypukla až při výměnné návštěvě našich studentů v Japonsku a podmínky účasti japonských odborníků a družebního města se teprve až nyní řeší faxovou korespondencí).
Rovněž je neakceptovatelné, aby k realizaci celé akce, včetně předcházející destrukce, byly použity prostředky již určené k nutnému řešení jiného atraktivního prostoru v centru města - zahrady Panského domu. Ta je - na rozdíl od atria radnice - v ostudném stavu, který by se odčerpáním financí dále neúnosně prodlužoval. Zvláště když finanční náročnost této akce pravděpodobně stoupne nutností rekonstrukce opěrné zídky a schodiště ze strany kláštera.
Proto požadujeme, aby veškeré realizační kroky v souvislosti s atriem radnice byly okamžitě pozastaveny do projednání celého záměru v zastupitelstvu, kterému budou předloženy k diskusi:
1. Alternativní výběr jiných vhodných lokalit se zvážením jejich kladů a záporů
2. Návrh finanční částky na realizaci a její zajištění
3. Harmonogram řešení
Členové Městského zastupitelstva v Uherském Brodě:
Ing. Libor Nováček, Ing. Petr Vrána, Ing. Lubor Kunc, RNDr. Jana Mlčková, MUDr. Radomír Matuš, Mgr. Zdeněk Moštěk, Josef Kovařík, Alena Teimerová.
Jeden ze signatářů otevřeného dopisu MUDr. Matuš ještě pro DDS dodal: Já považuji za nepravděpodobné, při zdvořilosti japonských přátel, že by si sami vyžádali toto místo k realizaci svého záměru. Spíše jim bylo nabídnuto, a tím jim znemožněno vyslovit nesouhlas. Japonská zahrada, která má v sobě prvky tradic a východního náboženství, bude vyžadovat zvýšenou pozornost a péči, pokud nemá dojít k urážce našich japonských přátel. V atriu radnice bude navíc nepřístupná veřejnosti, a proto se stane pouze upomínkou na japonské přátelství, a to jen pro zaměstnance radnice a jejich hosty. Domnívám se, že naši japonští přátelé by spíše přijali místo veřejnosti více přístupné a otevřené.
Poliklinika působí příjemněji zvnějšku i uvnitř
Nový nátěr fasády této významné budově města postavené ve funkcionalistickém slohu výrazně pomohl. - Foto: B. Smržová
Uh. Brod (BoS) - Téměř 4 roky po privatizaci se stará poliklinika na Bří Lužů, mimochodem budova z první republiky, začíná odívat do nového hávu. Dostává pěknou fasádu, byl obnoven původní vchod v rohovém oblouku a také přístavek v Soukenické ulici se již rekonstruuje. Ten majitelé polikliniky pronajali bojkovské firmě EMKA.
Daleko významnější pro pacienty jsou ale vnitřní úpravy. Dříve zde ani nebyly slušné čekárny, pacienti museli sedět na chodbách, dnes má každé oddělení svoji pěknou čekárnu a příjemnou ordinaci. V těchto dnech se dokončuje i rekonstrukce chirurgické ambulance.
Jsem přesvědčený, že se tady za poslední dobu udělalo víc než za dvacet let před privatizací. Naším záměrem bylo zachovat v této budově v centru města zdravotnictví. A to se nám podařilo. Když tak o tom přemýšlím, jednodušší a výhodnější by pro nás bylo pronajat si prostory za nízké nájemné na nové městské poliklinice, ale já jsem rád, že se náš původní záměr podařil, říká jeden ze společníků, kteří polikliniku zprivatizovali, MUDr. Vlastimil Pustina a dodává: Doufám, že tady zůstanu až do důchodu, a chci, abychom já i pacienti tady měli slušné prostředí. Předpokládám, že o to jde i mým kolegům. Chceme tento dům udržet v dobrém stavu. Je nám ale jasné, že tato budova je stará a potřebuje každou chvíli něco spravit. Jako když jsme v loňské sezoně chtěli spustit topení, a ze všech radiátorů nám začala téct voda, upozorňuje na nutnost údržby Dr. Pustina.
Je pochopitelné, že část polikliniky musí být vzhledem ke splácení úvěru a úroků pronajímána ke komerčním účelům. Dveře ale nemají zavřené ani případní další zdravotníci. O pronájem projevují zájem další kolegové. S výrazným rozšiřováním zdravotních služeb v naší budově však nepočítáme, ale bude tu teď solidní chirurgický sál, a tak uvažujeme výhledově v rámci ambulantní péče o zavedení drobných operačních výkonů v těch oborech, které na poliklinice jsou, hledí i do budoucnosti jeden z majitelů polikliniky, kde se nyní nachází ordinace ORL, oční, gynekologie, kožní, chirurgie, urologie a sonografie a lékárna.
Bývalý místostarosta Kunc vysvětluje okolnosti převodu peněz města z České banky
Uh. Brod - Po více jak roce vyšetřování a soudního jednání byl vynesen osvobozující rozsudek v kauze, která se výrazně podepsala na osudu bývalého místostarosty Uherského Brodu Ing. Lubora Kunce. Ten nejenom opustil místo zástupce starosty, ale prožil si den a noc v cele předběžného zadržení, dlouhé měsíce vyšetřování a několik soudních přelíčení, aby se nakonec prokázalo, že se žádného trestného činu nedopustil. V minulém čísle DDS jsme informovali o tom, že Kunc byl zproštěn obžaloby podle ustanovení ő 226, písm. d). Ve skutečnosti se ale jednalo o písm. b). Za tento překlep se omlouváme předsedovi senátu Mgr. Ondráškovi i čtenářům.
Ve veřejnosti kolovaly různé dohady a více či méně zaručené spekulace. K tomu přispívalo i tendenční informování některých sdělovacích prostředků. Co se doopravdy stalo, se bylo možno dovědět v soudní síni. Sem ale nikdo z dobře informovaných nezavítal. Nyní, po vynesení rozsudku, jsem požádala Ing. Kunce o rozhovor, ve kterém by vysvětlil, co všechno předcházelo rozsudku.
Kdy a jak začala tato pro Vás jistě nepříjemná záležitost?
Začala prakticky v okamžiku, kdy jsme na základě rozhodnutí městského zastupitelstva převedli v dubnu 1995 část finančních prostředků města na termínovaný vklad do České banky.
Proč zrovna do této banky a za jakým účelem?
Spolu s vedoucím finančního odboru jsme zjistili, že tyto peníze v nejbližší době neproinvestujeme, a proto jsme navrhli městskému zastupitelstvu, abychom jejich uložením na termínovaný vklad získali pro město další finanční prostředky, kterých město nikdy nemělo nazbyt. Zjišťovali jsme podmínky ve více bankách, Česká banka nabízela nejvýhodnější, proto jsme navrhli zastupitelstvu právě tento ústav a zastupitelé náš záměr schválili. Během půlroku jsme pro město získali přes 18 tisíc korun na úrocích. Po vypršení roční lhůty jste údajně neoprávněně prodloužil termínovaný vklad o další měsíc. Zaprvé jsem jej prodloužil zcela v souladu se zákonem, to prokázalo již vyšetřování trestního oznámení, které v této souvislosti na mne podali členové zastupitelstva MUDr. Karásek a Ing. Josefík. Zadruhé jsem jej prodloužil právě jen o jeden měsíc proto, že starosta města bohužel nesvolal v zákonné lhůtě zasedání městského zastupitelstva, kde jsem se chtěl se členy zastupitelstva domluvit, na jakou dobu necháme tyto financ e ještě na termínovaném vkladu. Tento postup byl projednán a schválen v městské radě.
Během toho měsíce se ale situace v České bance dramaticky změnila.
Ano, bohužel vinou (možná i úmyslně) špatné finanční politiky vrcholového managementu České banky se tento ústav dostal pod nucenou správu a uzavřel své pobočky. Ihned po prvních informacích v médiích jsme se spolu s vedoucím finančního odboru snažili finance města z České banky dostat. Okamžitě jsme požadovali zrušit termínovaný vklad a finance jsme příkazem chtěli převést do Komerční banky na běžný účet města, ale to bohužel pražská centrála České banky již nepovolila. Dostala se k nám informace, že státní peníze snad budou přednostně vypláceny, proto jsme poukazovali na skutečnost, že vložená částka má být využita pro dostavbu čistírny odpadních vod, na jejímž financování se stát podílel, ale ani to nebylo nic platné. Požádali jsme ředitelku brodské pobočky, aby nám v mezích svých možností pomohla pro město peníze získat zpět. Ta ve snaze městu pomoct nabídla v té době jedinou možnost, a to tzv. zápočet, což umožňovaly předpisy banky.
V čem tato transakce spočívala?
Museli se domluvit dva klienti České banky, na jedné straně ten, kdo měl uložené peníze, na druhé straně ten, kdo měl od banky úvěr, na tzv. zápočtu. Jednoduše řečeno, se souhlasem obou se pohledávka, kterou měla Česká banka vůči městu Uherský Brod, měla převést za určitých podmínek na firmu Intratoys podnikatele Ing. arch. Jelínka z Brna, který měl u banky nesplacený úvěr a tento by místo České bance splatil městu.
Ale k tomu kroku byl potřeba souhlas zastupitelstva, ne?
Samozřejmě, také jsem chtěl před podpisem smlouvy předstoupit s návrhem před zastupitelstvo. Bohužel se věci udály poněkud jinak, než jsem měl v úmyslu. Vzhledem k tomu, že v té době, jistě si Broďané vzpomenou, byla situace dost napjatá, banku obléhaly stovky klientů, byla nutná diskrétnost. Tato možnost byla velmi omezená, mohlo ji využít jen několik věřitelů. Podle vyjádření ředitelky brodská pobočka poskytla jen velmi omezený počet úvěrů a prakticky jen zmíněný podnikatel neměl dosud splacen tak vysoký úvěr. S tímto podnikatelem podepsali smlouvu další dva věřitelé z Uh. Brodu, město ale ne. Já jsem s ním jen předběžně jednal o podmínkách.
Peníze ale na jeho konto byly převedeny.
Ano, bohužel ale bez mého souhlasu. Záležitost byla tak závažná, že jsem si okamžitě smluvil schůzku s finančním odborníkem v Praze, jehož firma se mimo jiné zabývá poradenstvím finančních operací obcí. Vzhledem k tomu, že existovalo reálné nebezpečí, že pražská centrála České banky zruší z hodiny na hodinu i tyto zápočty, podepsal jsem před odjezdem do Prahy převod 3 milionů na konto vzpomenuté firmy pro případ, že by tuto transakci bylo nutné provést ještě před mým návratem z Prahy. Platební příkaz jsem v obálce předal pracovníku městského úřadu s tím, že budu z Prahy volat výsledky jednání s finančním poradcem a budu ho instruovat, jak s připravenou obálkou naložit. Finanční poradce v Praze ale tuto transakci nedoporučil a já jsem ihned telefonoval z jeho firmy na městský úřad do Uh. Brodu. Pověřený pracovník mi ale sdělil, že na základě telefonické výzvy z České banky tam již onu obálku doručil.
Když už byly peníze převedeny, proč jste s tím neseznámil městskou radu a zastupitelstvo?
Já jsem to měl v úmyslu a tak to bylo i předběžně domluveno se zmíněným podnikatelem, že se budeme kontaktovat, já ho pozvu do rady, kde domluvíme podmínky splácení a rada předstoupí s tímto návrhem před zastupitelstvo. Bohužel od té doby se mi nepodařilo pana Jelínka kontaktovat. Mnohokrát jsem mu telefonoval, byl jsem několikrát v jeho firmě v Brně, on se ale, jak jsem posléze vytušil, nechával zapírat. A já jsem měl obavy, jak radní a zastupitelé přijmou to, co se stalo. Byl jsem si vědom, že můj podpis na převodním příkazu se může vykládat jako porušení zákona o obcích, i když ten samotný akt převodu nebyl učiněn s mým souhlasem.
Nakonec jste ale před zastupitelstvo předstoupil a informoval je, co se stalo.
Já jsem se dost trápil tím, že nosím v sobě toto tajemství. Věděl jsem, že mi zejména opozice v zastupitelstvu tuto mou snahu zachránit pro město finance neodpustí, naopak ji zneužije proti mně. Také se tak stalo, bohužel nejen opozice, ale také koaliční partneři z KDU-ČSL okamžitě konali proti mně a některým dalším členům bývalé rady, kteří nenesli za to, co se stalo, nejmenší odpovědnost. Oni se totiž na rozdíl od starosty a druhého zástupce starosty, kteří tuto transakci mohli zjistit, o tom nemohli dovědět. Můj kolega místostarosta Zápeca ihned inicioval odvolání tehdejší rady s tím, že pro sebe a své kolegy z KDU-ČSL měl zajištěna místa v nové radě, kde se neváhal spojit i s komunisty, kterým předtím nemohl přijít na jméno. Starosta Veselý, který mi dva dny předtím klepal na rameno a ubezpečoval mě, že mi věří, na mne podal trestní oznámení ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Paradoxem je, že jak v přípravném řízení, tak i u soudu tento korunní svědek obžaloby vypověděl, že je přesvědčen o tom, že jsem neměl v úmyslu poškodit město, ba právě naopak, že si myslí, že jsem chtěl městu pomoci, což je ale v rozporu s daným trestním oznámením. Trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele je právě podmíněn úmyslem někoho poškodit. Jsem si vědom, že jsem o těchto skutečnostech měl zastupitelstvo informovat dříve, stále jsem však věřil, že se ing. Jelínek ke svému závazku přihlásí a bude ochoten finanční částku městu vrátit. Pokud by k tomuto došlo, mé zveřejnění v zastupitelstvu by se již opíralo o zásadní argument, a to, že peníze město dostane.
Proč jste ale toto podrobné vysvětlení vašeho konání nevysvětlil na zastupitelstvu koncem května loňského roku, kdy jste převod na soukromou firmu zveřejnil?
Důvody jsou dva. Jedním z nich je, že obsáhlého vysvětlení tohoto problému jsem z důvodu nemoci nebyl v té době schopen. Druhým důvodem bylo to, že v této době ještě probíhala intenzivní jednání s ing. Jelínkem, která, pokud měla vést k úspěchu, bylo nutno vést diskrétně. Vzhledem k tomu, že vzápětí jsem byl obviněn, nemohl jsem v jednáních pokračovat, protože by to bylo považováno za ovlivňování svědků, za což mně hrozila vazba.
Jak je možné, že nikdo kromě Vás nevěděl, že Česká banka již nemá vůči městu dluh, cožpak na úřad nechodily výpisy?
Výpisy z banky na město samozřejmě chodily. Veškerá pošta prošla nejprve rukama starosty, poté místostarosty Zápecy a nakonec mýma. Je paradoxní, že ani pan Zápeca, který v současné době má na starosti městské finance a měl by proto mít aspoň elementární znalosti v oboru, převod na termínovaném vkladu nezaregistroval. Výpisy nakonec skončily na finančním odboru. Jak je možné, že si toho nikdo nevšiml, opravdu nevím. Ani u soudu na tuto otázku nikdo ze svědků, ani pan starosta, neuměl odpovědět.
Jste spokojen s verdiktem soudu?
Samozřejmě jsem velmi rád, že se spravedlnost nakonec prosadila. Sám pro sebe jsem si potvrdil, že naše soudnictví je nezávislé. Bohužel ten uplynulý rok plný nervů a zdravotních problémů mně již nikdo nevrátí, stejně jako nemalé finanční výlohy na mou obhajobu.
Jak se nyní s odstupem doby díváte na to, co se stalo? Nebylo by tehdy lepší, kdybyste nechal všechno osudu? Dnes mohly být 3 miliony městu vráceny.
Já nemám v povaze nechat problémy neřešené. V té době se toto řešení jevilo jako jediná možnost, jak tyto 3 miliony získat pro město zpět. Bohužel však serióznost podnikatele Jelínka, kterou garantovala i ředitelka České banky v Uh. Brodě, se ukázala být velmi problematická. Jsem přesvědčen, že po novele bankovního zákona, který byl přijat v době mého vyšetřování, mělo město reálnou šanci získat peníze zpět, pokud by uplatnilo u soudu tzv. určovací žalobu pro neplatnost převodu. Tomuto převodu totiž chyběly kromě nutného schválení městským zastupitelstvem i další nezbytné náležitosti, jako např. smlouva o převodu finančních prostředků, datum na příkazu k převodu, nebyl ověřen můj podpis a jiné. Přitom se mohu jen dohadovat, nakolik byla důvodem nepodání této žaloby snaha mi ještě více přitížit.
Nechcete něco vzkázat brodským občanům?
Vzhledem ke zkreslující kampani v médiích i zásluhou mnoha lidí, např. místostarosty Zápecy, kteří rozšiřovali nepravdivé informace, si asi mnoho lidí myslelo, a asi dosud myslí, že jsem si ulil nějaké peníze, nebo že jsem je převedl nějakému známému. Je třeba si ale uvědomit, že v době, kdy Česká banka zkrachovala, převod jakékoliv finanční částky mimo banku byl nemožný. Dluh byl pouze účetně převeden, peníze zůstaly v České bance. Pan Jelínek také před soudem svůj dluh vůči městu uznal. Já jsem si ale roztřídil v době mého vyšetřování své přátele. Mnozí z těch, kterým jsem v minulosti pomohl, se ke mně otočili zády a ještě si přisadili, nebo mě pomlouvali, ale ti praví přátelé mi zůstali a získal jsem další. Například v mém novém zaměstnání. Věřím, že i tento rozhovor pomůže dalším pochybovačům pochopit mé úmysly a skutky. Myslím si, že jsem pro rozvoj Uherského Brodu udělal v minulosti dost, např. svým úsilím nad rámec svých pracovních povinností jsem získal mimo jiné finanční prostředky pro rozvoj města v e výši minimálně stonásobku částky, která byla předmětem mého trestního stíhání. Jenom během posledního roku jsem získal pro město např. 53 mil. od Slováckých vodáren a kanalizací na nájemném za provoz čističky odpadních vod, 16 mil. státní dotace na výstavbu bytových domů na Neradicích... Vždycky jsem měl na paměti zájmy obyvatel města. Proto mě mrzí, že někteří spoluobčané mě považovali za defraudanta, který snad něco ukradl nebo měl v úmyslu poškodit město.
Chcete se do politiky vrátit?
Ještě nejsem rozhodnut, měl jsem zatím docela jiné starosti. Navíc ve svém novém zaměstnání jsem velmi spokojen. Pevně doufám, že po nových komunálních volbách se dostanou do vedení města slušní a schopní lidé.
M. Miškeříková
Autoři a příznivci Psího vína se sešli v Nezdenicích Ve skale
Nezdenice (FlaJ) - Setkání autorů a čtenářů časopisu Psí víno, které uspořádal neúnavný organizátor netradičních akcí, básník, výtvarník a učitel Jaroslav Kovanda ze Zlína, proběhlo za účasti asi 30 - 40 přátel poezie ve dnech 21. - 23. srpna v krásném přírodním prostředí v Nezdenicích. Kromě autorů publikujících v tomto časopise pro současnou poezii a těch, kteří tento občasník vytvářejí, přijeli strávit příjemný víkend i mnozí jejich příznivci a nečekaně také literární kritik Antonín Petruželka.
Velmi bohatý program nenarušilo ani proměnlivé počasí a zejména páteční večerní usilovný déšť. Ten se spustil při prvním autorském čtení, které velmi působivě provázela na cimbál Zuzana Lapčíková. Čtení předcházela performance slovenského výtvarníka Milana Mikuly v lomu a vernisáž výstavy bronzových plastik sochaře Zdeňka Tománka a děl Jaromíra Komína, Jiřího Vlacha a Pavly Nesrstové.
Velmi nabitý sobotní program měl také pracovní náplň. Debatovalo se zejména o budoucím směřování a podobě časopisu. Navečer dokázal fyzický básník Petr Váša, že k poezii nepotřebuje téměř žádných slov, používá více rukou, nohou, úst a dalších částí svého těla. Právník Josef Holzman vzpomínal na osmašedesátý a normalizaci takovým způsobem, že se všichni popadali za břicha, i když jim někdy úsměv tuhnul na tváři. Pro mladé posluchače, kterým jsou učené vývody historiků proti jejich mladé srsti, byla tato přednáška kupodivu poučná, dokonce i stravitelná, a možná, že tím víc splnila svůj účel. Sobotu ukončilo druhé autorské čtení, které pro změnu provázel na housle Ladislav Dolina a spol.
Hodnocení? Poezie je záležitost křehká. Teprve čas ukáže, bylo-li nezdenické setkání k čemu. Ale už teď mám z našeho podkladku dobrý pocit. Setkali jsme se s muzikanty, sochaři, fyzickými básníky, performančiky, se Slováky i s přáteli z Varnsdorfu, Prahy, Ústí nad Labem... Nepohádali jsme se. Mám pocit, že jsme se obohacovali. Jeden druhým. Jeden druhého. A s minimem peněz. V Nezdenicích, kde není zde nic a za horou víc - Záhorovicích. Což není tak úplně pravda. Starosta Jan Jančařík, místostarosta Josef Machala (moji hlavní pomocníci) a další dobrá duša nezdenická Jana Cholastová měli při loučení slzy v očích. U Jany je to normální. Tolik Jaroslav Kovanda pro DDS.
Šance i pro zdravotně oslabené děti
Uh. Brod - Městský dům dětí a mládeže v Uh. Brodě pod vedením ředitele Libora Miličky je znám svým širokým záběrem v oblasti využívání volného času dětí a mládeže. V mnoha kroužcích se jak pracovníci Domu dětí, tak jejich externí spolupracovníci snaží připravit dětem různých věkových skupin zajímavou činnost a jsou proto pozásluze ceněni širokou veřejností, zejména rodiči.
Činnost MěDDM byla dosud zaměřena převážně na děti zdravé, i když např. existuje několikaletá spolupráce s místním Ústavem pro mentálně postiženou mládež a v poslední době i s pomocnou třídou Zvláštní školy. V Uherském Brodě a okolí ale žijí další děti, různě zdravotně oslabené. Tyto děti neměly prozatím mnoho příležitostí k nějakému aktivnímu a zajímavému vyžití. Dnes se ale i jim naskýtá určitá možnost, jak tuto situaci zlepšit. Oslovilo nás několik rodičů těchto dětí, že by měly zájem přihlásit je do nějakého kroužku. Přemýšleli jsme o tom zařadit je do nějakého z našich stávajících kroužků, ale máme pocit, že by to pro ně nebylo nejvhodnější. Oni by zcela zdravým dětem nestačili. A tak jsme začali uvažovat, co jim můžeme nabídnout, říká vedoucí Ekocentra Chrpa při MěDDM paní Soňa Kunčarová.
Nakonec vznikla myšlenka dvou klubů. Jeden klub by fungoval dopoledne a byl by určen pro zdravotně oslabenou mládež od 15 do 18 let, která se nemůže z nějakého důvodu zapojit do normálního života. Tito mladí lidé tráví dopoledne většinou doma, nebo třeba i venku, ale dost osamoceně. Tato mládež by se u nás mohla scházet, my bychom jim dali k dispozici prostory, přichystali bychom případně pro ně i program. Také někteří rodiče již přislíbili, že by nám pomohli, dodává paní Kunčarová. Výhodou Ekocentra Chrpa, které má své klubovny v prostorách budovy Máje na sídlišti Pod Vinohrady, je bezbariérový přístup, lze se sem bez problému dostat do bezprostřední blízkosti autem apod. A jaké možnosti jim bude moci tento klub s optimistickým názvem Oáza nabídnout? Můžeme je naučit pracovat nebo si hrát na počítačích, nabídnout jim různé výtvarné techniky, rukodělné práce a jsou zde i další možnosti, říká paní Kunčarová a dodává, že by tento klub fungoval prozatím jeden den v týdnu.
Budeme v průběhu činnosti klubu zjišťovat, o co má tato mládež zájem. Je důležité, aby zde vždycky byl i někdo z rodičů, což už máme předběžně domluveno. Pokud se tato aktivita osvědčí, bude možnost provozovat klub Oáza vícekrát v týdnu, říká vedoucí Ekocentra.
Pro ty menší děti, které dopoledne chodí do různých škol, připravuje MěDDM opět zatím pouze na jedno odpoledne program klubu s milým názvem Klubíčko. Tady bychom chtěli nabídnout relaxaci, velmi jednoduchá cvičení na uvolnění, opět výtvarnou a rukodělnou činnost, apod. Námětů a nápadů máme spoustu, říká Kunčarová s tím, že by chtěla nabídnout veřejnosti, zejména rodičům těchto zdravotně oslabených dětí, možnost přihlásit se do obou těchto klubů. Připravujeme předběžně na 7. září kolem 17. hodiny schůzku rodičů, se kterými bychom se poradili a upřesnili jak dobu, tak náplň činnosti. My se také musíme seznámit s postižením jednotlivých dětí, dodala paní Kunčarová. Bližší informace lze zjistit na telefonu 0633/638041 nebo 0633/630105.
B. Smržová
Běž ke školníkovi pro inkoust!
K čemu patří tento příkaz, který již naprostá většina čtenářů nemůže pamatovat? Přece k devadesátinám školy na Mariánském náměstí. I když již končí prázdniny a oslavy výročí jsou dva měsíce za námi, neškodí vzpomínkou znovu trochu vyzdvihnout kulaté výročí. Jít ke školníkovi pro inkoust bylo pobídkou učitele službě ve třídě. Hoch, protože v první polovině padesátých let se jednalo o národní školu chlapeckou, musel sejít až do sklepa a od pana školníka dostal litrovou láhev inkoustu, z níž jej pak naléval do kalamářů zapuštěných v lavicích. Musel dát pozor, aby neupadl, protože pak by kolena jeho kalhot byla černá od tmavého oleje, jímž byla napuštěna podlaha. Lavice byly dlouhé pro čtyři žáky, natřené hnědou barvou, jen stolní deska byla zelená. A proč posílal učitel o přestávce službu pro inkoust? No protože vyučující byl s námi ve třídě i o přestávce a dohlížel na pořádek.
Psalo se perem s násadkou. Plnicí pera a propisky nebyly. Tím se prý, jak se tvrdilo později, stejně kazil rukopis. I když v mém případě v předmětu krasopis bylo stejně úsilí paní učitelky Dočkalové zbytečné. Mě, tak jako ostatní třídy, učil celou obecnou čili národní školu jeden učitel. V mém případě pan učitel Pásek. Že k výuce u něho patřily i vycházky do přírody, bylo samozřejmé. Když jsme v kreslení mluvili o perspektivě, zavedl nás na luhačovickou silnici, která byla tenkrát lemována vysokými topoly a tam bylo pěkně vidět, jak se silnice i se stromy v dálce sbíhá. Když jsme se učili o lesu, šlo se do lesa. Byl-li někdo déle než týden nemocný, mohl počítat s tím, že pan učitel ho bude chodit domů doučovat.
Že se problémy kázně řešily ohnutím přes lavici a výpraskem, bylo normální. Každý takto postižený se ale snažil, aby se to nedověděl někdo z rodičů, protože pak doma následoval trest mnohem větší. Nejen proto, že kluk něco provedl, ale hlavně proto, že porušil kázeň a vážnost pana učitele. Obyčejně ještě následovala návštěva otce ve škole, omluva za syna a slova: Jen mu ještě, pane učiteli, přidejte!
S léty přibývalo učitelů a my dnes všichni vzpomínáme pana učitele Polanského, Vránu, Jančaříka, Švacha, Stojana, Dočkala, Šťastného. Nemohu jmenovat všechny, ale musím se ještě zmínit o paní učitelce Švachové, Večeřové, Asmanové.
Letos je tomu čtyřicet jeden rok, co jsme opustili tenkrát už osmiletou střední školu. Ale ještě dnes bych mohl se zavřenýma očima chodit po vysokých chodbách a prošlapaných schodech naší školy. V posledním roce naší docházky vypadala už trochu jinak. Černé podlahy vystřídaly parkety a my, osmáci, jsme si vymínili nutnost přezouvání. A protože šaten nebylo, byly na chodbách jen lavičky se skříňkami na boty. Tam jsme ukládali boty a přezůvky. Nebyly zamykací, ale nikdy se nic neztratilo. Změnilo se i osvětlení tříd, přišlo více učitelů, hlavně učitelek, zmizelo nejjednodušší řešení přestupků - přehnutí přes lavici.
Ale pokaždé, když jdu okolo mé školy, stanu se aspoň na malou chvilku třeba desetiletým žáčkem a vybaví se mi některá příhoda z té doby. A tak chci věřit, že i současné žákyňky a žáčci jsou, jako kdysi my, se svou školou spokojeni a jednou, za několik desítek let, na ni budou vzpomínat tak pěkně jako my, co už jsme z naší školy mnoho let pryč.
Jiří Peška
Uherskobrodské muzeum začátke září oslaví své významné výročí
Uh. Brod (FlaJ, Asc) - Významné jubileum pro brodské Muzeum J. A. Komenského se den ode dne nezadržitelně blíží. V tyto dny vrcholí přípravy na oslavy, které vypuknou v pátek 4. září, a pracovníci muzea promýšlejí všechny plánované akce do detailů, aby vše proběhlo bez problémů. Vždyť stoleté muzeum, které navíc bylo založeno jako první na Slovácku, si už zaslouží pořádnou oslavu se vším všudy.
Muzeum J.A.Komenského v Uh. Brodě patří mezi významná specializovaná česká muzea a od roku 1991 je jeho zřizovatelem Ministerstvo kultury. Vedle sbírkotvorné činnosti regionální je důležitým dokumentačním a informačním centrem české i světové komeniologie. Brodské muzeum vydává komeniologický časopis Studia Comeniana et historica, který oceňují i v zahraničí, a je také pravidelným pořadatelem mezinárodních komeniologických kolokvií. Jeho expozici J. A. Komenský lidstvu, kterou v muzeu otevřeli u příležitosti 400. výročí narození Komenského v roce 1992, byla udělena záštita UNESCO. V roce 1993 se brodské muzeum zúčastnilo soutěže European Museum of the Year Award a v tomto roce založilo Musaionfilm - nesoutěžní přehlídku muzejní videotvorby, jejíž první ročník proběhl v Uh. Brodě ve dnech 11. - 13. března 1998. Muzeum J. A. Komenského je důležitým kulturním centrem regionu, pořádá četné výstavy, hudební a folklórní pořady. Cenná je i přednášková a publikační činnost.
K letošnímu významnému výročí založení pořádá výstavu 100 let Muzea J.A.Komenského v Uherském Brodě, která představí jeho historii a nejkrásnější sbírkové fondy. Současně vydává jubilejní almanach, který přináší nové pohledy na dosavadní činnost a četné pozdravy a vzpomínky význačných komeniologů i osobností kulturního a veřejného života, s nimiž muzeum spolupracuje.
V den oslav - 4. září - se mohou všichni, kteří chtějí oslavit toto výročí, zúčastnit v 17 hodin v prostorách brodského muzea slavnostního zahájení, o které se postará ředitel muzea PhDr. Pavel Popelka, CSc., dále starosta města Ing. Jiří Veselý, RNDr. Jiří Žalman z Ministerstva kultury, předsedkyně vědecké rady muzea PhDr. Marta Bečková, CSc. a v neposlední řadě komeniolog a senátor v jedné osobě Doc. PhDr. Karel Floss. Od 17.45 hod. bude následovat přehlídka krojů Uherskobrodska a o předvedení oživené sbírky J.V.Hauerlanda Brodské pěsničky se postarají Jitka a Táňa Málkovy, Marie Rosenfeldová, Lubomír Valečka, Pavel Popelka, Lubomír Málek, Hynek Sušil, Antonín Stašek, cimbálová muzika Olšava a malý pěvecký sbor souboru Olšava. Nebude chybět ani Jubilejní cimbálové vinšování v podání Zuzany Lapčíkové, Magdaleny Múčkové a Marcely Vocilkové.
Slavnostní vernisáž jubilejní výstavy 100 let Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě čeká všechny od 18.45 hod. a úvodní slovo k výstavě přednese PhDr. Hana Všetečková. Od 20 hodin až do půlnoci pak všichni završí tento slavnostní den při Besedě u cimbálu v atriu muzea. Všichni jste srdečně zváni!
Děti se mohou přihlašovat do kroužků
Městský dům dětí a mládeže v Uh. Brodě, Na Výsluní 1597, tel. 634550, oznamuje, že zahájil nábor členů do zájmových kroužků.
Ve školním roce 1998/99 nabízí zájmové kroužky v odděleních přírodovědy a ochrany životního prostředí, estetiky, techniky a technických sportů, společenských věd, tělovýchovy a turistiky. Přihlásit se můžete v průběhu září na přihlášky, které obdržíte a odevzdáte přímo v MěDDM. Současně přivítáme každého obětavého člověka - externistu, který nabídne zajímavou celoroční činnost dětem a mládeži (ale i veřejnosti) v našem zařízení. Neváhejte a přihlaste se, vaše odborná činnost bude řádně finančně ohodnocena.
Libor Milička, ředitel MěDDM
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
