Číslo: 39
29.09.1997
Článků: 39
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Ozdravné pobyty dětí ze zatopeného Hradiště
Uh. Hradiště - Okresní město obdrželo v souvislosti s povodněmi kromě materiální pomoci i řadu nabídek různých organizací na ozdravné pobyty dětí našich škol. Považovali jsme za důležité těchto nabídek využít ve prospěch našich dětí. Dohodli jsme úplné či částečné financování a děti již od poloviny srpna vyjely na tábory či do škol v přírodě. Město Uh. Hradiště zprostředkovalo, příp. organizačně pomohlo při těchto pobytech našich dětí v přírodě: první akcí byl letní tábor od 10. 8. do 24. 8. v Lázních Bělohrad v Českém ráji. Většina z 22 dětí byla z Jarošova. Celý pobyt jim byl hrazen včetně výletů. Hradily si jednu cestu autobusem. Na krytí nákladů se podílely tyto firmy: Kovošrot Praha, Eko-Karbo Ostrava, Harleguin Publischer, Čokoládovny Praha, Bonton Home Video, Master Foods Praha, ČSAD Semily, Kongresové centrun Praha, Dozakom Uh. Hradiště-Jarošov. Iniciátorem a organizátorem byla umělecká agentura ATZ z Prahy, jmenovitě panové Zdeněk Tulis a Zdeněk Novotný.
V průběhu srpna jsme obdrželi zajímavou nabídku od cestovní kanceláře GESO z Mostu. Majitelka této CK ve spolupráci se Střediskem kulturní, vědecké a jazykové spolupráce francouzského velvyslanectví v Praze zajistila bezplatné ubytování v letním táboře na jihozápadě Francie ve městečku Laroque des Alberes. Pobyt se uskutečnil ve 2 turnusech po 35 dětech od 23. 8. do 7. 9. 2. turnus od 5. 9. do 20. 9. naplnili žáci 1. ZŠ UNESCO, kteří se učí francouzsky. Jídlo a dopravu si děti částečně hradily. Dík patří paní Soběslavě Gebhartové z Mostu, která celou akci iniciovala a podílela se organizačně na jejím zajištění, pracovníkům francouzského velvyslanectví v Praze, panu Thomasu Bazinovi, kulturnímu atašé v ČR, paní Gabriele Meme, místostarostovi obce, kde tábor leží, panu Jeanu Rigaud za čas a péči, kterou on sám a místní lidé věnovali našim dětem.
Dále pak firmám, které sponzorovaly zájezd hlavně potravinami či finančně - Hamé Babice, Linea Nivnice, Polyvia Nova Zlín a pracovníkům Úřadu práce z Domažlic. Na pobyt žáků z 1. ZŠ finančně přispěly firmy: Polášek a Slinták Uh. Hradiště, J. Machálek Kunovice, Fr. Bartyš Stříbrnice, Krist, krojový textil, Uh. Hradiště, Tiskárna LV Print Uh. Hradiště, Ramet Kunovice, Anna Mahdalíková Kunovice, Hagleiter Uh. Hradiště, cestovní kanceář Omnitour Staré Město, Joker Uh. Hradiště, Mate-Protzker Uherské Hradiště.
Finanční pomoc přislíbily i další firmy. 102 dětí z 3. a 4. tříd I. ZŠ UNESCO pobývalo na rekreačním zařízení Ploština nedaleko Valašských Klobouků ve 2 turnusech po týdnu od 8. 9. do 22. 9. Cena za l osobu a den byla speciálně upravena pro děti ze záplavových oblastí, takže děti si doplácely Kč 10,- za osobu a den a dopravu. 54 dětí z 3. tříd téže školy trávilo krásných 14 dní v Rokytnici nad Jizerou v penzionu Zlatá Vyhlídka. Tento pobyt hradí dětem odborový svaz KOVO, děti platí jen dopravu. Nabídka přišla od pobočky odborového svazu KOVO ve Zlíně, pana Šabršuly a organizačně všechny záležitosti dotáhl do konce pan Kasal z pobočky OS z Kolína. 2. ZŠ Mojmír vyslala 40 dětí do Krkonoš na Rýchorské boudy. Tento 14denní pobyt kromě dopravy hradila Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí. Iniciátorkou byla rodačka z Dolního Němčí paní Helena Leblochová.
Další třída se sem ještě chystá. 62 dětí z téže školy navštívilo od 8. 9. do 20. 9. jižní Čechy, penzion U Mauritzů ve Stožci u německých hranic. Cena byla opět upravena, děti doplácely Kč 30,- na osobu a den a na dopravu.
V termínu 6.- 12. 10. odjede 106 dětí z 3. a 4. tříd 3. ZŠ nám. Míru na Lopeník, rekreační zařízení Kopánky. Děti budou hradit dopravu a Kč 50,- na osobu a den. U pobytů v rekreačním zařízení Ploština na Valašsku, v penzionu U Mauritzů v Jižních Čechách a v rekreačním zařízení Kopánky na Lopeníku hlavní tíhu financování stravy a ubytování nese Úřad Českého červeného kříže v Praze, který dotuje pobyt částkou Kč 110,- na osobu a den. Tento strohý výčet pobytů samozřejmě není schopen vyjádřit jejich atmosféru a náladu. Děti si je určitě příjemně užily. O to víc, že netradiční prostředí pro výuku i volný čas svým způsobem změnilo jejich pohled na jejich třídní kolektivy, na pedagogické pracovníky, na lidi, kteří se o ně starali a konečně náhled na sebe samé, protože musely být samostatnější a dospělejší než doma u maminky.
Chtěla bych ocenit práci pedagogických pracovníků, kteří se na těchto pobytech podíleli a trávili s dětmi celé dny. Určitě je to stálo hodně sil, ale byl to jejich osobní podíl na odstraňování následků záplav, byť v jiné formě. Dá se říci jen prosté - děkujeme, že jste našim malým spoluobčanům zajistili příjemný a bezpečný pobyt v přírodě. Na závěr patří náš dík všem institucím a firmám, které se podílely na financování a organizaci těchto pobytů. Je cenné, že vytvořily takové podmínky, že rodinné rozpočty nebyly přespříliš zatíženy a umožnily dětem pobyt ve zdravém prostředí. Děkujeme.
Ing. Helena Vajdíková,vedoucí odboru vzdělávání a kultury MěÚ Uh. Hradiště |
|
Podvečery se přesunuly
Uh. Hradiště (red) - Slovácké muzeum a Přírodovědný klub oznamují všem zájemcům o pravidelný cyklus přednášek Podvečery s Přírodovědným klubem, že původně plánovaná přednáška Houby jižní Moravy, která se měla uskutečnit 17. září 1997 se z důvodu uzavření hlavní budovy Slováckého muzea přesunula na středu 8. října 1997 do malého sálu Klubu kultury v Uherském Hradišti. Součástí přednášky, která začne v 17.00 hodin, bude i mykologická poradna pro zájemce. |
|
Zlatý klas do Nivnice
Nivnice (Mac) - Významného ocenění ZLATÝ KLAS 97 se dostalo FA Hromčík, reprezentované členy Základní organizace Českého svazu včelařů v Nivnici, okres Uherské Hradiště, přáteli Václavem Hromčíkem a jeho synem Daliborem na 25. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka, který se konal ve dnech 28. srpna až 4. září 1997 v Českých Budějovicích. Touto prestižní cenou byl oceněn jejich výrobek, Hromčíkova hořká medovina ELISA, která je typicky českým nízkokalorickým výrobkem vysoké jakosti, vyrobeným originální technologií a mimořádnou péčí v jihomoravské oblasti, z domácích surovin - medu, léčivých bylin a koření.
Přítel Hromčík se jako dlouholetý úspěšný včelař, dlouhou dobu včelařící s více jak 100 včelstvy, také věnuje již více jak 30 let výrobě medoviny. V současné době své celoživotní bohaté zkušenosti předává synovi Daliborovi, který chce být pokračovatelem v rodinné tradici.
Cesta k úspěchům nebyla vždy jednoduchá. Byla poznamenána úspěchy, ale i nezdary, se kterými se přítel Václav Hromčík dovedl vždy vyrovnat. Ve věku svých 60 let chce dále pokračovat jak ve výrobě medoviny, tak i v rozvoji firmy Hromčík. |
|
NOVARTIS pro zemědělce postižené záplavami
Polešovice (Mac) - Firma Novartis, sektor ochrany rostlin, nabídla jako výraz solidarity pomoc zemědělcům postiženým záplavami. Celkem 81 zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům věnuje přípravek SATIS v celkové hodnotě 3 miliony korun. Satis je moderní, vysoce kvalitní herbicid, určený pro podzimní i jarní ošetření všech druhů obilnin.
Zemědělské subjekty byly vybrány ve spolupráci s Agrární komorou ČR a přímými distributory firmy tak, aby byla zaručena co nejvyšší efektivnost této pomoci.
Tato pomoc je směřována celkem do 14 okresů: Břeclav, Hodonín, Uh. Hradiště, Zlín, Kroměříž, Přerov, Olomouc, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Nový Jičín, Frýdek- Místek, Ostrava a Opava.
Vybraní zemědělci budou písemně informováni a přípravek jim bude dovezen regionálním zástupcem firmy ve spolupráci s určenými distributory v poslední dekádě měsíce září, nebo v první dekádě měsíce října na adresu jejich pracoviště.
Jedním z vybraných podniků bylo také ZOD Slovácko Polešovice. Jak nám sdělil předseda družstva Josef Menšík, celkem bylo zatopeno 243 ha půdy. Z toho nejvíce postiženy byly obiloviny.
Měli jsme ale vlastně docela štěstí, protože přívalová voda, která dosahovala do výše jednoho metru dvacet, byla čistá, sdělil nám pan Menšík. Byla to vlastně už ta druhá vlna od Moravského Písku. Rozbory půdy ukazují, že je v půdě minimální výskyt reziduí. To znamená, že po patřičných opatřeních, jako je např. provápnění, bude půda asi za rok v takovém stavu, jako byla před povodněmi. Je to ale velká, nejen ekonomická ztráta. Jsem samozřejmě vděčný za jakoukoliv pomoc a upřímně děkuji za pochopení naší nelehké situace, uvedl na závěr pan Josef Menšík. |
|
AKCE x REAKCE
Bude 50 bezpečná?
O tom, že se bude jezdit padesátkou ve městech a na vesnicích, prostě v místech, kde byla dříve stanovena vyhláškou šedesátka , o tom se mluví již nějaký ten pátek. Nic naplat, teď je to již holá skutečnost. Pro mnohé z řidičů je toto omezení doslova šokem. V televizních takových trochu reklamních spotech právě na toto omezení bylo jasně naznačeno, jaký cíl má omezení rychlosti. Tím je bezpečnost chodců. Měli jsme možnost na televizní obrazovce sledovat porovnání brzdných drah u vozidla při rychlosti 60km/hod. a taky při omezené rychlosti 50km/hod. Rozdíl je značný, hlavně co se týče střetu vozidla s chodcem, a následná úmrtnost anebo vůbec povaha zranění.
O tom všem jsou ale statistiky, které nás buďto nasměřují k zamyšlení, anebo nás nechají stejně lhostejnými, jako tomu je v součastnosti u většiny z nás. Zkuste jet šedesátkou po hlavní autostrádě (směrem do Kunovic) a zjistíte, že vlastně překážíte a zdržujete silniční a dost hustý provoz. O dodržování dalších pravidel, která jsou zakotvena ve vyhlášce, ani nemluvě. Třeba předjíždění, jízda na červenou, nerespektování chodců jako součásti v silničním provozu.
V autě se vlastně odehrávají mnohé, nevím jestli zrovna správné činnosti. Pro mnohé podnikatele se s auta stává i jakási externí kancelář, vyřizují se za jízdy v přehuštěném provozu různé důležité a neodkladné telefonáty. Já bych spíše hodil do placu směšnou poznámku. A to, které životní hodnoty jsou nejdůležitější.
Člověk je člověk a nejdražší, co má, je vlastně život. Život má svoje kouzlo, ale je to právě taky jediný, a řekl bych to nejdražší, nejcennější a taky nejprostší poklad, který máme. Ale velice málo si ho ceníme. Spíše nás zajímá, kde vzít na nové fáro - když už se pohybujeme v silničním provozu. Sám jsem řidič a vím, že se mi podaří taky udělat nějaký ten přestupek, a když tam není zrovna muž zákona, tak se to obejde bez výdělku. Ale jak jsem již v úvodu naznačil, jsme vlastně lidi, a ne stroje. Chybami se člověk učí - praví stará moudrost. Jenomže mnohdy se stane, že některé z chyb nejdou již nikdy napravit. A mezi řidiči a vůbec všemi účastníky silničního provozu by měla vládnout jakási lidskost, respektování druhého a ohleduplnost. Měli bychom si hlavně my řidiči uvědomit, že tu nejsme na silnicích sami, a trochu vnímat, taky respektovat okolí.
Měli bychom vědět taky to, kdy si můžeme a nemůžeme sednout za volant. Chtěl bych jenom upozornit, že pokud řidič udělá chybu, způsobí vážnou dopravní nehodu a navíc sfoukne někomu i svíčku života.
Ať už bude ve vyhlášce stanovena rychlost 60, 50 anebo jakákoliv jiná, záleží jenom na nás, jak to přijmeme a jak se s tím vyrovnáme. Když odbočím, ale ne tak zcela od tématu, mohl bych vzpomenout všem asi dost známou skutečnost, jak krutou daň si vyžádala havárie mercedesu v pařížském tunelu. Takových a podobných havárií jsou na světě denně stovky a tisíce ... Objeví se pak zprávička v novinách, v černé kronice, a pokud se nás to nějak přímo netýká, ani těmto zprávám nevěnujeme příliš pozornost. Snad jen v jedné televizní společnosti si mnohdy pletou denní aktuální zpravodajství z domova i ze světa právě s černou kronikou. Co bych řekl na závěr? Snad jen to, že se musím přiznat, že ono omezení ze 60 na 50 mě nejdříve taky moc nepotěšilo, ale již jsem se s tím tak jaksi smířil, a proto asi tento článek vznikl. Ale co bych si neodpustil na úplný konec: chodci a cyklisti, zkuste někdy vnímat skutečnost, že po silnicích jezdí motorová vozidla!
Milan Kura, Jalubí |
|
Z redakční pošty
Ztratil snad PaedDr. Kočar paměť ?
Jako člen Městské rady (dále jen MR) v letech 1990-1994 považuji za svou povinnost občany Uh. Brodu a jeho okolí o peripetiích kolem privatizace polikliniky v celé její šíři informovat. Kořeny privatizace Polikliniky v UB sahají až do let 1991, kdy tehdejší ředitel dr. Žatka navrhl v rámci zákonem přijatého privatizačního projektu bezúplatný převod majetku Polikliniky UB na město. Při vědomí toho,k že město se nemůže z morálně-etických a celé řady jiných důvodů zbavit zodpovědnosti za chod dominantního zdravotnického zařízení v Uh. Brodě a připustit jeho úplné odstátnění jen do soukromých rukou, navrhla již tehdejší MR Městskému zastupitelstvu ( dále jen MZ ) souhlasit s převodem nemovitého majetku Polikliniky UB do majetku města. Usnesení v tomto znění na svém 8. zasedání dne 9.6. 1997 odsouhlasilo MZ drtivou většinou hlasů, tedy i PaedDr. Kočař. Proti byl tehdy na rozdíl ode dneška (dle mých poznámek) jen dr. Karásek.
Zásadní zlom v nazírání státu na způsob odstátnění zdravotnických zařízení nastal po parlamentních volbách v roce 1992. Již měsíc po volbách byla MR seznámena s tím, že bezúplatné převody zdravotnických budov na města jsou naprosto neprůchodné, že šanci projít mají snad jen ty projekty, kdy dojde k odkoupení majetku, a kde podíl města bude výrazně menšinový vzhledem k zastoupení zdravotníků. Pokud se město nechtělo postavit zády k tomu, jak se bude dále vyvíjet osud zdravotnických služeb v Uh. Brodě a jeho okolí, muselo urychleně zpracovat společný (město a lékaři) projekt na zprivatizování polikliniky v Uh. Brodě formou úplatného převodu na nově založenou akciovou společnost, kde podíl města byl 20% akcií a podíl lékařů 80%. Zelenou tomuto záměru dalo MZ svým usnesením z 9. zasedání ze dne 19.10.1992. I toto bylo přijato velkou většinou hlasů (pro hlasoval i PaedDr. Kočař, proti byl jen dr. Karásek).
Eminentní zájem o odkoupení brodské polikliniky i za plnou účetní cenu více než 30 mil. Kč pr ojevila také jistá skupina osob sdružených ve spol. s. r. o. s názvem MEDIPORT 93, která podala svůj privatizační projekt. Jak se později ukázalo, členem této společnosti byla i dr. Karásková.
Rozhodující jednání o tom, který privatizační projekt uspěje, zda Mediportu nebo města, byla schůzka zástupců města (měl jsem čest se jí se starostou Veselým účastnit) s ministrem Skalickým někdy v září roku 1994. Tehdy ministr Skalický jasně uznal jak důvody města, tak i zřizovatele polikliniky - OkÚ v Uh. Hradišti a rozhodl o vítězném projektu města, o způsobu založení akciové společnosti s vkladem města, o způsobu rozložení akcií (město menšinový podíl, aby do hospodaření a.s. nevnášelo tzv. socialistický způsob hospodaření) a o tom, že partnerem města v této akciovce musí být právnická osoba lékařů, tedy např. s.r.o., která si na odkoupení privatizované 1. a 2. etapy polikliniky vezme sama skoro 30 mil. úvěr. Rozhodli také, že zřizovatel polikliniky - tedy OkÚ v UH v tomto duchu dopracuje projekt podaný společně městem a lékaři.
Na toto jednání ze září 1994 pak navázalo Městské zastupitelstvo svým usnesením čl. 18-01 a) ze dne 16.9. 1994, kdy všemi přítomnými (PaedDr. Kočaře nevyjímaje) rozhodlo o vkladu 3. etapy polikliniky včetně pozemků do a.s. současně se vstupem města. Proti byl dr. Karásek.
Na závěr si neodpustím dvě krátké poznámky:
1) Město vždy usilovalo v prvé řadě o bezúplatný převod nemovitého majetku Polikliniky UB. Jiný způsob - úplatný s poměrem akcií v neprospěch města byl městu vnucen, a to orgány, které dnes ústy PaedDr. Kočaře považují tento vlastně svůj projekt za paskvil. Ing. Drbohlavová by měla najít odvahu říci tento názor nikoliv nám, ale např. ministru Skalickému, a to hlavně před 3 lety v roce 1994, kdy ministerstvo pro privatizaci tvrdě prosazovalo úplatné převody. Tehdy takový silák nebyla. Ale takovýmto nejrůznějším názorovým kotrmelcům jsme už dávno přivykli, notabene po tom totálním chaosu, do kterého vedoucí strana společnosti - ODS zdravotnictví přivedla.
2) Pokud budovy 1. a 2. části polikliniky skutečně připadnou bezplatně městu (a nic jiného bych si více nepřál), mělo by si tohoto daru skutečně vážit. Mělo by jej, pokud možno, trvale využít pro případné sociálně zdravotní služby, např. tolik potřebná ošetřovatelská lůžka. V žádném případě by se nemělo žádné z těchto budov, ať už nyní či později v budoucnu, zbavovat např. prodejem. Dovedu si dost dobře představit, že Městské zastupitelstvo při převodu budov zaváže usnesením město do budoucna ponecha t si tyto budovy - nejlépe formou zápisu břemene do katastru nemovitostí - v svém majetku, a to až do té doby, dokud stav zdravotnických služeb v ČR nebude konečně stabilizován. Naskýtá se tak všem voličům Uh. Brodu možnost apelovat v tomto duchu na své zastupitele v MZ.- Abych šel příkladem, vyzývám tímto jak starostu Uh. Brodu, tak celou Městskou radu, zvážit tento můj návrh a předložit jej případně MZ.
Ing. Petr Vrána |
|
| |
