DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 40
05.10.1998
Článků: 66

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Co také zaznělo na zastupitelstvu
	Kdo ponese na radnici odpovědnost?
	Jsme šťastní, že Lenka může být s námi a nemusí do internátu, říká maminka vozíčkářky
	Už nestojí téměř nic v cestě v odstranění černé stavby
	Jak bylo letos u našich přátel v Naardenu
	Záměr města
	Volby v Uh. Brodě (seriál - 3. část)
	Jak jsem se dostala díky svému známému na vysokou
	Září 1938
	To ocún kvete tam...
	S novou třídou pomocné školy jsou spokojeny děti i jejich rodiče
	Rozpis lékárenských služeb
	Přijďte si zacvičit s Hanou Kynychovou
	Třetí vítězství ZŠ Šumice
	Nenuďte se o podzimních prázdninách
	Vzpomínky na cestování s Klubem Déčko

Co také zaznělo na zastupitelstvu

To přece není nic proti ničemu
- zástupce starosty Zápeca při obhajování návrhu rady na vymáhání více jak 3 milionů po bývalém místostarostovi - asi pro něj a jeho rodinu není částka 3 miliony nic.

Nebylo skutečně z čeho vybírat
- zástupce starosty Dr. Kočař při objasňování, proč byl vybrán jako provozovatel rehabilitačního oddělení na brodské poliklinice MUDr. Čech z Uh. Hradiště. Jinak řečeno - přihlásili se samí nýmandi, jednoho jsme vybrali, řekl doktor pedagogických věd Kočař.

Myslím, že by si členové městského zastupitelstva zasloužili připravené materiály alespoň bez hrubých chyb. Například v tom, který máme nyní před sebou, jsou dokonce 2 hrubky
- člen zastupitelstva Ing. Kunc při projednávání materiálů pojednávajících o majetkových záležitostech, které připravil odbor správy majetku města, předkládal PaedDr. Kočař a projednala jej předtím i městská rada - bez komentáře.

Tiskového mluvčího nemáme, informace podávají mí zástupci nebo také já, případně pan tajemník. Každý z nás se může rozhodnout, komu ty informace dá. Já se mohu svobodně rozhodnout, komu dám informace
- starosta Ing. Veselý na dotaz v diskuzi, jak může novinář uplatnit na brodské radnici své právo na informace, které má zaručeno Listinou lidských práv a svobod, která je součástí naší ústavy. Starosta svým výrokem povýšil brodskou radnici na soukromou firmu a sebe nebo vedení radnice na její jednatele. Ústava - neústava.

B. Smržová

Kdo ponese na radnici odpovědnost?

Kolotoči zaplněné náměstí se stalo předmětem kritiky mnoha občanů. Foto: BoS

Uh. Brod (BoS) - Nevěřícně sledovali obyvatelé města, jak se před Růžencovou poutí naplnilo Masarykovo náměstí kolotočovými atrakcemi. Jsem šokovaná, navíc když vidím, jak je všechno nacpáno do těsné blízkosti památek, autodrom dokonce poškodil i schodiště kašny. Ten, kdo to povolil, by měl nést i odpovědnost, odsoudila rozhodnutí radnice jedna z mnoha nespokojených občanek města. Ze zdrojů blízkých radnici jsme se dověděli, že místostarosta Zápeca se na radnici chlubil, jak spolu se starostou zařídil letos velkou účast kolotočářů. Povolení vydal pan Šimčík, který to má na starosti a který vám i sdělí, za jakých finančních podmínek, poněkud obrátil po protestech občanů na dotaz DDS Zápeca a víc se odmítl vyjádřit. V době pouti rozhodují o umístění atrakcí po dohodě orgány samosprávy (tj. volení zástupci - pozn. red.). Pracovníci úřadu vyřizují tato rozhodnutí tak, aby byla v souladu se zákony. Tomuto rozhodnutí předcházel souhlas starosty města a zástupce starosty Zápecy.

Město tuto plochu pronajalo za 30 tisíc Kč a nájemce složil 20 tisíc kauci na případná poškození, upřesnil Zápecova slova úředník radnice Jaroslav Šimčík.

Jsme šťastní, že Lenka může být s námi a nemusí do internátu, říká maminka vozíčkářky

Uh. Brod - V posledních letech se stále více prosazuje integrace handicapovaných dětí mezi děti zdravé. Jejich společný pobyt ve třídě je prospěšný pro všechny. Jednou ze škol, která umožnila školní docházku dětem na vozíčku, je Základní škola na Mariánském náměstí. Už čtvrtý rok sem každodenně dojíždí patnáctiletá Lenka Skovajsová z Újezdce. Díky schodolezu, který má tato škola k dispozici, je pro ni pobyt ve škole bezproblémový.

Před Lenkou chodil do naší školy Marek Junaštík, který vlastně byl první vozíčkář v naší škole. Když se pak Skovajsovi dozvěděli, že tuto školu navštěvuje vozíčkář, přihlásili Lenku k nám. Ona totiž obvodem patří do Základní školy Pod Vinohrady. Začali jsme tedy přemýšlet, jak vyřešit problém s pohybem těchto žáků po schodech. Zřízení výtahu v našich podmínkách nepřicházelo v úvahu. Po čase jsem objevila firmu ALTECH v Bánově, která vyrábí tyto schodolezy. I přestože cena byla vysoká, 174 tisíc korun, nakonec se nám podařilo jeden schodolez do školy pořídit. Po mnoha a mnoha jednáních naštěstí dopadlo všechno dobře, město uhradilo polovinu celkové ceny, část peněz jsme dostali od nadace Olgy Havlové, dalším hlavním sponzorem byla Komerční banka a přispěly také mimo jiné Česká zbrojovka, brodský pivovar, lékárna paní Mlčkové a další, vzpomíná ředitelka ZŠ Mariánské náměstí Olga Otrubová.

Bánovská firma dovezla schodolez do školy 1. září 1995 a od té doby ho využívali jak Marek, který loni ukončil devítiletou školní docházku, tak i Lenka. Kantoři se velmi brzy naučili se schodolezem zacházet a dnes už pomáhají Lence po schodech dokonce i spolužáci.

Jsme velice rádi, že Lenka může navštěvovat školu v Uh. Brodě. Nebýt snahy paní ředitelky a dalších lidí, kteří se zasloužili o to, aby byl na této škole schodolez, museli bychom Lenku dát do internátní školy pro postižené na Kociánku v Brně, říká Lenčina maminka. Lenka je na vozíčku od narození, od malička vyrůstala v domácím prostředí. Odloučení od rodiny by těžko nesla jak ona, tak i její rodina. Od první do čtvrté třídy chodila Lenka do ZŠ v Újezdci. Problém se schody se tady vyřešil díky nákladnímu výtahu v kuchyni. Protože Lenka kvůli nemoci a různým operacím zameškala spoustu hodin, zopakovala si čtvrtou třídu a podle slov její maminky jí to prospělo a pořádně se připravila na studování v dalších ročnících.

Jednou z největších pomocnic je pro Lenku její kamarádka Hanka Šuranská z Újezdce. Každé ráno přichází k Lence domů, odkud paní Skovajsová obě holky odveze do školy. Tady už se o Lenku postará Hanka a její spolužáci, kteří jí pomáhají s přesunem do učeben v jiných patrech. Lenku ve škole baví informatika, matematika a přírodověda. Doma mě baví ruční a domácí práce, ráda vyšívám a pletu. Baví mě také počítače, a proto bych chtěla po skončení deváté třídy přejít studovat například na Integrovanou střední školu, předpovídá trošku budoucnost usměvavá Lenka.

Její spolužáci ji přijali do kolektivu, aniž by jí jakkoliv naznačili, že se od nich liší. Zajímavý byl pro ně spíš schodolez a to, jak funguje, než samotné Lenčino postižení. Myslím si, že Lenka zapadla mezi děti velice dobře. Všichni ji přijali, a to nejen holky, ale i kluci. Patří prostě k nám. Byla s námi dokonce tři dny v červnu na výletě na Maršově. I když tam byly podmínky spíše zálesácké a my jsme spali na zemi, byl tento výlet perfektní a všechny děti Lence pomáhaly. Pořádali jsme různé hry v terénu, Lenka dělala zapisovatelku a pomáhala také v kuchyni. Je povahově velmi vstřícná, ráda pomáhá, v žádném případě ji tato nemoc nijak nesvazuje, řekla DDS Lenčina třídní učitelka Jarmila Kolková. Lenka nebere své postižení jako tragickou věc, která by ji ve všem omezovala. Naopak z ní vyzařuje tolik energie, že by ji snad mohla i rozdávat.

Když byla Lenka v lázních, tak dokonce i sestřičky si občas postěžovaly, že je příliš živá. Navzdory tomu, že tam byla, dá se říct, nejpostiženější, patřila k těm nejenergičtějším dětem, vzpomíná s úsměvem Lenčina maminka.

Přes veškeré problémy a starosti jsou manželé Skovajsovi vděčni za to, že Lenka nemusela jít do internátní školy. To, že mohla vyrůstat se svými rodiči a sourozenci, jí zřejmě také pomohlo k tomu, jaká je. K tomu, aby byla veselá, energická a měla zájem o všechno, co ji baví. Přála bych všem handicapovaným dětem a jejich rodičům, aby mohly zůstat spolu a nerozdělil je pobyt dítěte v ústavu, dodala na závěr maminka jednoho z nich, paní Lenka Skovajsová.

J. Flasarová

Už nestojí téměř nic v cestě v odstranění černé stavby

Uh. Brod - Městské zastupitelstvo rozhodlo svým usnesením, že nepovolí zpracovat změnu územního plánu města v historickém jádru, v lokalitě Dolní Valy. Znění usnesení navrhla městská rada v souvislosti s výstavbou rodinného domu Ing. Jozefa Kabláska, postaveného bez stavebního povolení. Stavební úřad v Uh. Brodě vydal rozhodnutí k odstranění nepovolené stavby, proti čemuž se Ing. Kablásek odvolal k okresnímu úřadu. Ten se vyjádřil v tom smyslu, že se musí prozkoumat, zda nemůže být stavba dodatečně povolena. K povolení stavby by ale bylo potřeba právě změny územního plánu.

Umístění objektu je v zásadním rozporu s platným územní plánem a případná legalizace (vydání dodatečného stavebního povolení stavby) vyvolá zásadní změnu koncepce řešení celé lokality včetně navrhovaného komunikačního propoje, je uvedeno ve vyjádření útvaru městského architekta (ÚMA). Podle současné legislativy by navíc pořízení dokumentace navrhované změny bylo hrazeno z městského rozpočtu. ÚMA se domnívá že případné schválení navrhované změny a následná legalizace výše uvedené černé stavby by se mohlo stát nedobrým příkladem i pro ostatní občany města, varuje materiál připravený pro zastupitele.

K problému se vyjádřila ve svém stanovisku i vedoucí oddělení kultury referátu regionálního rozvoje PhDr. Spathová: Orgány státní památkové péče nesouhlasí s vydáním dodatečného stavebního povolení, neboť realizovaný nepovolený rodinný dům není v souladu s navrhovanou koncepcí výstavby v dané lokalitě, která je dána schváleným ÚP Uh. Brod a také orgány státní památkové péče odsouhlaseným. V závěru svého stanoviska píše Dr. Spathová, že pokud nebude nepovolený RD Ing. Kabláska v souladu s tímto záměrem, nebudou orgány památkové péče s legalizací souhlasit.

Všechna tato stanoviska vzala jak městská rada, tak také členové zastupitelstva v úvahu a rozhodli nepovolit změnu územního plánu. Tím se otevřela cesta k vydání nového rozhodnutí stavebního úřadu pro Ing. Kabláska na odstranění černé stavby. Připomínáme, že tento případ nebyl zdaleka prvním, kterým Ing. Kablásek nerespektoval stavební zákon.

B. Smržová

Jak bylo letos u našich přátel v Naardenu

V kalendáři je datum 12. září, což je světový Den památek, v ulicích Naardenu české vlajky, a to zase znamená naardenský jarmark a České dny v Naardenu.

Při sestavování účastníků zájezdu jsme se drželi požadavku našich přátel: maximum prodávajících a účinkujících. V praxi to znamenalo 9 stánků s pestrou nabídkou českých výrobků, počínaje perníkem, kraslicemi, přes dřevěné hračky a panenky z Lidové tvorby, panenky z kukuřičného listí, drobná dárková keramika, české sklo, černá keramika vyráběná podle původních vzorů. To vše doplněné moravským vínem, slivovicí, likéry z Liney Nivnice a zásobami českého piva. Nescházel ani dostatek propagačních materiálů z našeho města, okresu a celého regionu. Samostatný stánek měla i Charita, představující výrobky z chráněné dílny.

Kulturní část výpravy představoval komorní sbor Dvořák, cimbálová muzika Podkověnka z Brna a Šabla z našeho města.

Vlastní jarmark byl dopoledne poznamenán nevlídným počasím, a tím pádem ne příliš hojnou návštěvou. Silná přeháňka po poledni nevěstila nic dobrého, ale konec jarmarku byl skvělý. Sluníčko ukázalo svou vlídnou tvář, zničehonic se náměstí zaplnilo návštěvníky, u stánků bylo rázem živo. A konec? Koncert obou našich muzik spolu s lidovou hudbou z Chrudimi (zástupci měli rovněž stánek na jarmarku) - to byl gejzír našich krásných písní, který byl silně aplaudován hojným davem přihlížejících. V rámci jarmarku vystoupil jak Dvořák, tak Podkověnka s dvěma tanečními páry z Vlčnova v samostatných koncertních blocích také ve Velkém kostele.

Dvořák pak v neděli dopoledne zazpíval v kostele po mši a oba soubory odpoledne v tomtéž plně navštíveném kostele předvedly své umění.

Letošní účast na jarmarku i vystoupení našich souborů bylo jedno z nejvydařenějších, a tak jsme mohli odjíždět s pocitem, že jsme udělali dobré jméno našemu městu, naší vlasti a že jsme zase získali nové přátele.

V rámci naší cesty jsme navštívili v Amsterodamu Muzeum Anny Frankové, unikátní, historický, skrytý katolický kostel. Opět jsme si mohli vyrobit svůj pravý holandský sýr. Velmi zajímavá byla návštěva vojenského leteckého muzea. Na zpáteční cestě, silně poznamenané deštěm a větrem, jsme se zastavili v malém Holandsku, Madurodamu. Bohužel po noční smršti byla většina zařízení mimo provoz. V sousedních lázních Scheveningen bylo v této nepřízni počasí silným zážitkem rozbouřené moře (za okny autobusu se na něj dobře dívalo). Je škoda, že počasí nám udělalo čáru přes rozpočet a prohlídka Heidelbergu a Heilbronu, míst, kde pobýval Komenský, se nemohla uskutečnit.

Zůstaly nám krásné vzpomínky a i touto cestou nutno poděkovat našim přátelům ze Stichtingu Naarden - Uh. Brod a rodinám, u kterých jsme byli ubytováni, za péči, kterou nám věnovali.

J. Krejčiřík, předseda Spolku Uh. Brod - Naarden

Záměr města

Uh. Brod (red) - Město Uh. Brod vyhlásilo záměr na prodej několika nepotřebných vozidel, zdravotnického zařízení, nástrojů a nábytku, které přešly na město bezúplatným převodem polikliniky. Bližší informace na tel. čísle 0633/632189.

Volby v Uh. Brodě (seriál - 3. část)

Podrobnosti o jednotlivých kandidátech

Občanská demokratická strana

1. Ing. Pavel Josefík (43), podnikatel (stavebnictví), 2. MUDr. Antonín Karásek (43), primář urologického oddělení nemocnice v Uh. Hradišti, 3. Ing. Josef Kolek (57), ředitel Obchodní akademie, 4. Ing. Jaroslav Koníček (49), podnikatel, 5. Petr Janíček (48), podnikatel (zemědělství), 6. Ing. Antonín Mikulec (38), podnikatel (programování), 7. Ing. Zdeněk Daněk (38), podnikatel (výrobní činnost), 8. Stanislav Šmíd (49), podnikatel (obchodní činnost), 9. Lubor Souček (28), podnikatel (stavební a obchodní činnost), 10. Josef Kolek (29), obchodní ředitel, 11. Jaroslav Mikulec (55), podnikatel (služby - opravy motocyklů), 12. Jaroslav Kolář (76), důchodce, 13. Martin Rytina (40), podnikatel (obchodní činnost), 14. Marcela Řezníčková (36), účetní, 15. Lenka Mlčková (22), podnikatelka (služby - kadeřnictví), 16. Marie Jahodová (51), ředitelka MŠ, 17. Ing. Zbyněk Vaculík (26), programátor, 18. Ladislav Beníček (52), vedoucí dopravy, 19. Ing. Martina Macháčková (35), učitelka, 20. Gustav Římovský (43), podnikatel (živnostník - stavební práce), 21. Petr Hůf (28), šéfmontér, 22. Stanislava Chernelová (41), učitelka, 23. Olga Budíková (43), ředitelka ZŠ, 24. Karel Thomayer (55), podnikatel (nakladatelství a vydavatelství), 25. MUDr. Zuzana Karásková (43), lékařka, 26. Mgr. Darja Daňková (37), učitelka, 27. Ing. Vladimír Řihák, podnikatel (obchodní činnost).

Strana zelených

1. Ing. Libor Nováček (48), lesník - ochránce přírody, 2. Ing. Stanislav Pražák (34), ekolog, 3. Ing. František Kopeček (47), projektant, 4. Hana Jurigová (43), učitelka, 5. Eva Štěrbová (31), technolog ochr. ovzduší, 6. Michal Koudelík (25), vychovatel, 7. Ing. Vojtěch Běhunčík (49), projektant, 8. Ing. Miroslav Ležatka (26), ekolog, 9. Josef Bařina (58), invalidní důchodce, 10. Jitka Bradáčová (53), v domácnosti, 11. Vladimír Habrovanský (36), agronom, 12. Ing. Radomír Láska (40), agronom, 13. Ing. Petr Lukeš (34), podnikatel (obchodní činnost), 14. Ing. Pavlína Vajdíková (33), podnikatelka (obchodní činnost), 15. Radmila Bartošová (33), prodavačka, 16. Jan Solařík (33), horizontář, 17. PaedDr. Josef Rydlo (35), ředitel SOU, 18. Helena Ševčíková (55), učitelka ZŠ, 19. Mgr. Alena Podloucká (54), středoškolská profesorka, 20. Veronika Mlčková (22), studentka farmacie, 21. Jaromír Slavíček (52), středoškolský profesor.

Jak jsem se dostala díky svému známému na vysokou
Fejeton

Když jsem byla ve čtvrtém ročníku brodského gymnázia, tak v době, kdy se podávaly přihlášky na vysoké školy, za mnou přišel můj dobrý třídní profesor: Zjistil jsem, že nejsi v SSM. A jak se chceš proboha dostat na vysokou? Tvoji rodiče ti body nepřinesou, spíše naopak, a ty nebudeš mít ani body za členství v SSM, řekl mi můj třídní a dohnal mě k podání přihlášky do této mládežnické odnože tehdejší všemocné KSČ. Já jsem do té doby odmítala do této shora (rozuměj rozhodnutím KSČ) vytvořené organizace vstoupit. Byla jsem předtím členkou nezávislé mládežnické organizace Unie středoškoláků a učňů, která ale byla začátkem 70. let, opět shora, zrušena.

Pro ty později narozené připomínám, že počátkem sedmdesátých let probíhala tuhá normalizace a při přijímání na vysoké školy se z velké části přihlíželo na politickou angažovanost rodičů i uchazečů o studium. Toto vše, a kromě toho i prospěch a výsledky přijímacích testů, se bodovalo. Body se sečetly a ti angažovanější měli samozřejmě daleko větší šanci dostat se na vybranou školu.

Za nějakou dobu po podání přihlášky jsem byla pozvána (bylo nás tehdy víc) na celoškolský výbor SSM, kterému předsedal tehdejší student třetího ročníku gymnázia, kterého jsem znala spíše ze sportu jako velmi ambiciózního kluka. Ty k nám chceš vstoupit až ve čtvrtém ročníku jen proto, aby ti to pomohlo na vysokou, že? zeptal se mě káravým hlasem tento zapálený svazák. A já děvče pravdomluvné jsem mu přitakala a dodala jsem: Ale ty mi to určitě nechceš pokazit, že ne? Vždyť já se hlásím jen na matematiku a na stavárnu. S těmito slovy jsem opustila místnost a čekala spolu s ostatními hříšníky ze čtvrťáku na verdikt celoškolského výboru. K jejich cti musím přiznat, že nás mezi sebe (ty zapálené, kteří tam byli od založení SSM) přece jen pustili a na tu vysokou jsem se dostala.

A jak pokračoval tento ambiciózní student? Vystudoval úspěšně lékařskou fakultu, stal se z něho výborný urolog a těsně před listopadem 1989 se ucházel o členství v KSČ. Po převratu od podlahy změnil své přesvědčení a stal se z něho tvrdý pravičák. Pokusil se neúspěšně zprivatizovat jedno z významných lékařských zařízení. Také se začal angažovat v komunální politice.

Chtěla bych touto cestou ještě jednou poděkovat svému dříve rudému, nyní modrému známému za to, že jsem mohla vystudovat stavební fakultu na brněnské technice.

B. Smržová

Září 1938

Vyrojilo se teď těch chirurgů našeho historického ascesu postmoderně řečeno neurekom. V překladu: kdekdo si teď otírá o naše pomnichovanství hubu, jestli jsme měli v roce 1938 pozvednout proti Hitlerovi zbraň, či bylo-li lepší zalézt do námi oblíbených protentokrátních jam: obírat rybíz, chovat králíky, milovat nade vše své rodiny, a hlavně poctivě pracovat, jak se vždy za rajchů pilně zdůrazňuje.

Z tatínkova vyprávění o té památné zářijové mobilizaci si pamatuji příběh poručíka Švece (frajera navoněného prý, který sloužil ještě za C. a K. Rakouska Uherska a svého burše prý zabil napínákem na boty), oficíra, jenž narukovavší vojáky k horskému dělostřelectvu hned první den (toho památného září) na jízdárně tak ztýral, že celému družstvu J. Kovandy staršího musel pak zdravotní sestr zadky tinkturou potírat - štětkou podobnou té záchodní. Takový to byl ras. Nikoho nešetřil. Ani sebe. Protože když potom přišli Němci a všichni naši odevzdávali klíče od muničních skladů, opouštěli kasárna, jediného Švece nemohli nikde najít. Našli ho, až ale na pátý pokus, ve stáji pod hrantem. S prostřelenou hlavou, pod svým koněm. Neunesl pomyšlení, že by se jako voják měl bez boje vzdát. Neunesl pomyšlení, že by si na něho potom ukazovali prstem.

Předpokládejme ale, že by se bojovalo. Předpokládejme tedy, že by se můj tatínek nevrátil a neseznámil se tedy po návratu z mobilizace s jistou Annou, švadlenou z Archlebova, v červenci 1939 se neoženil a v tu horkou noc nepočal mého bráchu Juru; když koneckonců já bych tedy ani nebyl, ani nebráchou, a vlastně ani možností.

Nečiním si žádné zásluhy, že jsem vám povyprávěl o poručíku Švecovi, vždyť neznám ani jeho křestní jméno. Ostatně, kdyby se tatínek nevrátil, nevěděl bych ani, jak se mám v budoucnu zachovat? Podtrhnul bych ten otazník.

Jaroslav Kovanda

To ocún kvete tam...

má zbarvení tvých víček - píše ve své slavné básni Ocúny francouzský básník G. Apollinaire a přirovnává květ ocúnu ke všem ženám na světě. Při této básni jsem si vzpomněla na to, jak ve Francii v roce 1941 na letišti v Orconte byl v inspekčním pokoji velitele obrázek čmeláka a pod ním nápis: Všechny zákony přírodní i fyzické nasvědčují tomu, že tento čmelák je naprosto nezpůsobilý k letu: je malý, tlustý, těžký, nemá aerodynamické tělo. A přesto lítá!

Na tuto větu jsem pomyslela na kraji lesa Rubaniska v Uherském Brodě, kde na sluneční straně, v trávě na úplně suchém místě, rostou ocúny. Je tu sucho a hodně slunce a ony tady přesto rostou, kvetou a je jich rok od roku víc. Dokonce letos už kvetou v lese, dál od jeho okraje. Další výjimka z přírodních zákonů, které ocúnům přiřkly mokrá a stinná místa.

Jemná a křehká fialová krása těchto květů podzimu je plná poezie. Kdo by myslel na to, že jsou jedovaté. My vnímáme jejich křehkost a cudnost, s jakou se vypínají ke slunci bez jediného lístku a tu svou nahou krásu vystavují na odiv.

Člověče, dívej se a žasni - ale netrhej!

Ivona Konečná

S novou třídou pomocné školy jsou spokojeny děti i jejich rodiče

Uh. Brod (FlaJ) - Netradičně, až 1. října, začal školní rok pro několik dětí z pomocné školy. Právě pro ně byla totiž otevřena jedna třída v brodském ústavu pro mentálně postiženou mládež. Denně sem budou docházet do vyučování tři děti, které dříve navštěvovaly pomocné oddělení zvláštní školy. Třídní kolektiv budou doplňovat tři chlapci z ústavu a jeden chlapec bude docházet na individuální výuku. Svoji učitelku přijaly děti s velkým nadšením a potleskem, neboť se jedná o Janu Mikovou, kterou znají z vyučování ve zvláštní škole.

V nově rekonstruovaných prostorách, v útulné a vkusně vybavené třídě, přivítal děti a jejich rodiče vedoucí místního ústavu Ing. Vodárek společně s ředitelem brodské zvláštní školy Mgr. Slavíčkem. Jsme rádi, že se nám, i když s měsíčním zpožděním, pořadilo zahájit tento školní rok právě tady. Dříve vyučovala paní učitelka Miková tyto děti v prostorách zvláštní školy. Kluky z ústavu k nám do školy dovážela brodská Charita, bohužel koncem loňského školního roku nám vypověděla své služby a my jsme museli okamžitě řešit vzniklý problém. Vše se nakonec podařilo zajistit a věřím, že v nové třídě budou děti spokojeny, řekl DDS Mgr. Slavíček.

Staronoví žáci učitelky Mikové zasedli na svá místa do školních lavic a jejich rodiče se odebrali vyřešit spolu s vedoucím ústavu poslední drobné problémy, námitky a přání. Jsme velice rádi, že se třída přestěhovala sem do ústavu, protože je tady k dispozici vlastně družina i jídelna, je tedy všechno v jedné budově. Pro nás je velkou výhodou, že sem můžeme ráno zavézt naši dceru a odpoledne si ji v klidu vyzvednout. Přitom víme, že je o ni dobře postaráno, vyjádřila svoji spokojenost maminka Zity Novákové.

Rozpis lékárenských služeb


	Uherský Brod
	5. října - 6. října Lékárna Poliklinika město
	7. října - 12. října Lékárna Poliklinika sídliště

	Uherské Hradiště
	  5. října - 	Mařatice
	  6. října -	Masarykovo nám.
	  7. října -	Vodní
	  8. října -	Františkánská
	  9. října -	Havlíčkova
	10. října  -	Františkánská
	11. října  -	Mařatice
	12. října  -	Vodní

Přijďte si zacvičit s Hanou Kynychovou

Uh. Brod (red) - Profiinstruktorka aerobiku, bronzová z Mistrovství České republiky ve sportovním aerobiku v letech 1995 a 1996, zavítá na svém turné po republice také do Uherského Brodu. Pohybové studio, které je určeno pro cvičitelky i pro veřejnost, se koná v sobotu 10. října od 9 hodin v tělocvičně Gymnázia J. A. Komenského (vchod od velkých schodů). Akci pořádá okresní Asociace sportu pro všechny a cena za celé dopoledne zdravého a krásného pohybu je 50,- Kč pro členky ASPV, 80,- Kč pro všechny ostatní.

Hana Kynychová pořádá i tombolu, v níž můžete vyhrát kosmetiku zn. Evian, časopis Puls či videokazetu s jejím cvičením. Na místě si můžete koupit oblečení na aerobik a sportovní obuv zn. Reebok.

Podrobnější informace získáte u R. Václavíkové na tel. 0633/633453.

Třetí vítězství ZŠ Šumice

Šumice (red) - Po dvojnásobném triumfu v atletickém Poháru rozhlasu z uplynulých dvou let zvítězili žáci ZŠ Šumice do třetice i letos, a to v nejpočetněji obsazené kategorii vesnických škol. Tímto 3. vítězstvím po sobě se stala nejúspěšnější školou v ČR nejen v kategorii škol vesnických, ale také městských a sportovních. Tohoto mimořáného úspěchu dosáhlo družstvo ve složení: J. Kroča, L. Kroča, J. Tlach, D. Tlach, P. Pinďák, P. Běťák, V. Marek, P. Hřib, O. Kalous a V. Houba. V pátek 9. října a v sobotu 10. října budou tito chlapci reprezentovat nejen svou školu, ale i náš okres a celou naši republiku na mezinárodním finále v Jablonci nad Nisou. Držíme naši atletickým nadějím palce a o výsledku jejich snažení vás budeme informovat.

Nenuďte se o podzimních prázdninách

Uh. Brod (FlaJ) - Při Domě dětí a mládeže v Uh. Brodě funguje už téměř rok Klub Déčko - Estetika, který má své sídlo v brodském Domě kultury. Na měsíc říjen připravily pracovnice tohoto klubu Jiřina Kovářová a Libuše Jančářová pro děti a jejich rodiče několik akcí, které doplňují celoroční program. Díky těmto akcím si mohou děti zpříjemnit podzimní prázdniny a víkendy.

První z akcí je zaměřena na tvořivost dětí a rukodělné práce. Ve čtvrtek 15. října budou děti od 10 hodin v Základní škole Újezdec výrábět podzimní strom. O deset dní později, v neděli 25. října, je pro rodiče s dětmi připraveno Sportovní odpoledne. Od 14 hodin budou dělat něco pro zdraví všichni zájemci, kteří se tohoto odpoledne zúčastní. Celá akce proběhne ve sportovním areálu Základní školy Pod Vinohrady (v případě špatného počasí v tělocvičně). Další akcí pro milovníky výletů bude ve čtvrtek 29. října výlet do Nezdenic ke kyselce. Dopoledne v 9.45 se můžete připojit ke skupince zájemců o tento výlet na brodském nádraží ve vestibulu. Koncem měsíce října, v pátek 30.10., se mohou děti vydat na Vycházku skřítka Jeřabinky. Sraz účastníků je v 9.15 hodin u Domu kultury a trasa povede směrem k havřickým vinohradům. I pro případ špatného počasí je připraven program, který bude sestaven z her a soutěží v Klubu Déčko. Podrobnější informace o programu získáte v Klubu Déčko na Domě kultury.

Vzpomínky na cestování s Klubem Déčko

Uh. Brod (FlaJ) - Minulý školní rok ukončil Klub Déčko cestováním po naší republice i po zahraničí. Pragram byl připraven pro děti i dospělé, hry a soutěže střídala turistika a cestování. Naším cílem se staly nejdříve Beskydy, poté Itálie. V Beskydech jsme samozřejmě vystoupali na horu Radhošť, která se svými 1129 metry sice nepatří mezi nejvyšší, ale určitě mezi nejslavnější, vzpomíná na vydařené cestování vedoucí Klubu Déčko Jiřina Kovářová. Druhá a třetí skupina zájezdu cestovala po Itálii. Účastníci tohoto výletu se podívali do největšího obchodního a činorodého střediska celého Středomoří, do Benátek. Navštívili také San Marino - poslední antickou svobodnou zemi. U zahraničních zájezdů jsme spolupracovali s vedoucí cestovní kanceláře Moravia Tour paní R. Drobiličovou, která pro nás ochotně zajistila kromě všech organizačních věcí i cestování po Itálii českým autobusem. Žádná z našich cest a výletů by nemohla proběhnout bez sponzorů.

Rádi bychom proto poděkovali brodským firmám Kadeřnictví Šarm, Česká spořitelna, a.s., Klívie, Tekoo, Řeznictví a uzenářství Frýželka, Papírnictví Rema, ale také mimobrodským sponzorům - Sportex s.r.o. Zlín a Fatra, a.s. Napajedla, dodala J. Kovářová.

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund