Číslo: 41
12.10.1998
Článků: 59
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Z Memoranda Sdružení Uherskobrodska
Uh. Brod (BoS) - Přes dvě desítky významných subjektů regionu, mezi nimiž jsou např. představitelé obcí Brodska nebo významné podnikatelské subjekty, založily 4. září 1998 Sdružení Uherskobrodska. Do tohoto subjektu se mohou přihlásit další fyzické i právnické osoby, včetně dalších sdružení, které budou mít o členství zájem. Sdružení vydalo Memorandum, jehož mírně krácenou verzi přinášíme, aby si čtenář dokázal lépe představit programovou náplň a cíle sdružení. MEMORANDUM
Preambule
My, obyvatelé, podnikatelé, organizace a společnosti a další osoby regionu Uherskobrodska, jež jsme se přihlásili k cílům Sdružení Uherskobrodska, obracíme se tímto Memorandem na všechny ostatní obyvatele a subjekty našeho regionu i mimo něj, aby svým členstvím nebo jiným aktivním způsobem podpořili Sdružení Uherskobrodska při naplňování jeho idejí.
Omezení rozvoje Uherskobrodska
Uherskobrodsko bylo jako takové institualizováno v roce 1849 vznikem okresu Uherský Brod. Jeho přirozený společenský vývoj byl zlikvidován v roce 1960 po více jak stoletém historickém vývoji. Srovnání hospodářského a společenského růstu před rokem 1960 a po něm začíná jednoznačně dokumentovat plíživý úpadek Uherskobrodska. K tomuto se v roce 1993 přidává vznik státní hranice se Slovenskem. Za těmito akty však nelze vidět pouze vznik státní hranice. Vzhledem k rozdílným termínům integrace České republiky a Slovenska do organizačních a společenských struktur NATO a EU vzniká také hranice společensko - hospodářská. Tento soubor společenských jevů jenom umocňuje proces omezování rozvoje Uherskobrodska.
Sdružení Uherskobrodska
Jeho posláním je prosazování a hájení oprávněných požadavků tohoto regionu. Mezi morální kodexy Sdružení patří i taková zásada, že nikdo nesmí být ke členství ve Sdružení nucen. Členové a sympatizanti Sdružení se zase mohou spolehnout na pomoc Sdružení v těch případech, kdyby jim měly být jejich sympatizující postoje či členství k občanské újmě. Sdružení je přísně apolitické, nestátní a neziskové. Příjmy sdružení jsou členské příspěvky, dary a dotace, které slouží na krytí provozních nákladů Sdružení. Rozpočet Sdružení je sestavován jako vyrovnaný.
Cíle sdružení
Etickými a zákonnými formami provádět či napomáhat sjednocování, koordinování a určování aktivit, jejichž cílem je zviditelňování a prosazování Uherskobrodska v rámci společnosti. Posláním předešlého je dosahování prospěchu Uherskobrodska v jeho jakékoliv podobě, zejména pak společenské, sociální a hospodářské.
Způsoby dosahování cílů
Usilování o zabezpečení výkonu státní správy na Uherskobrodsku, z důvodů specifických podmínek života regionu. Podpora vytváření daňově-legislativních prostorů, umožňujících vznik příznivých podmínek pro různé formy podnikání z důvodů hospodářského a společenského oživení regionu. Podpora zajišťování a vytváření perspektivních pracovních míst pro obyvatele Uherskobrodska v návaznosti na výhodné daňově - legislativní prostory z důvodů vylidňování regionu. Podpora činností souvisejících se vznikem vyšších územně správních celků a se začleňováním naší země do Evropské unie, z důvodů prosazení zájmů Uherskobrodska na těchto úrovních. Navazováním spolupráce s osobami a skupinami, jejichž opravdové zájmy jsou obdobné se zájmy Sdružení z důvodů společných postupů.
Likvidace přirozeného sídelního centra - okresu - rok 1960
V roce 1960 došlo necitlivým zásahem politických a státních struktur k likvidaci naprosto přirozeného sídelního centra - okresu Uherský Brod. Doposud přirozeně utvářené společenské vazby, prolínající se v dopravě, průmyslu, zemědělství, školství, kultuře, zdravotnictví a úkonech státní správy byly tímto zásahem zpřetrhány a ve svém důsledku započala etapa útlumu Uherskobrodska. Důsledkem tohoto počinu byla likvidace pracovních míst, omezení pracovních příležitostí a první fáze odlivu obyvatelstva.
Vznik státní hranice - pohraničí a venkov - rok 1993
Uherskobrodsko současnosti je charakterizováno hranicí mezi dvěma suverénními státy. Obyvatelé Uherskobrodska byli tímto aktem postaveni do nových životních situací, které v době před rozpadem státu nebyli nuceni řešit. S nadsázkou řečeno byl život uprostřed republiky bez jakýchkoliv omezení. Současný stav je však takový, že pro bezproblémový pohyb už není možný rádius 360 stupňů. Tento fakt souvisí s možnostmi pracovního uplatnění, s podnikatelskými aktivitami, s každodenními starostmi obyvatelstva, jako jsou např. nákupy atd. V době před rozdělením státu se nebylo nutno taktéž zaobírat otázkou osobní bezpečnosti - pašerácké stezky. Vzhledem k těmto charakteristickým rysům, na které reaguje státní aparát pouze s velkou setrvačností, je možno dokázat, že se z Uherskobrodska začíná stávat typické příhraničí a venkov. S tímto pochopitelně souvisí následující atributy.
Vylidňování
Statistické údaje dokládají přímý odchod mladých, vzdělaných, ambiciózních a produktivních lidí do regionů, které jim skýtají výhodnější příležitosti nejen pracovní a sociální, ale např. i kulturní a společenské. Tito lidé zakládají své rodiny a plánují svůj život již mimo Uherskobrodsko. Vzhledem k předešlé likvidaci okresu a nynějšímu statutu příhraničí došlo k totální změně společenského prostředí. Jakékoliv aktivity směrem na východ jsou bohužel v dnešní době méně lukrativní než aktivity směrem na západ. Toto ve spojení s nedostatečnou obslužností dopravní, zdravotní, kulturní atd., a nejde opomenout ani oblast státoprávních úkonů, vede k naprosto jednoznačnému závěru pro mladého člověka, resp. jeho rodinu. Přiblížit se k takovému centru, které tyto požitky poskytne.
Druhotné vylidňování
Značná část obyvatelstva odjíždí denně, týdně nebo dokonce sezónně za prací mimo Uherskobrodsko. Jsou to mnohdy i celé rodiny (rodiče - zaměstnání, děti - škola), které často bydlí přes týden jako podnájemníci ve vzdálených městech a do Uherskobrodska dojíždějí pouze přes víkend. Předpoklad, že tito lidé a zejména jejich děti, obnoví, resp. zahájí svůj aktivní život na Uherskobrodsku je velmi nízký. Důsledkem změn započatých v roce 1960 a podpořených v roce 1993 se z Uherskobrodska stává shluk obcí - nocleháren - bez jakéhokoliv hospodářského růstu. Tyto obce budou závislé pouze na dotacích od státu.
Cesta k nápravě
Cesta vedoucí ke splnění cílů Sdružení není a nebude jednoduchá. Z dnešního pohledu nejde ani jednoznačně usoudit, zdali se jedná o cestu jedinou a správnou. Ale tato cesta dává naději k vytvoření předpokladu, že po jejím absolvování bude z Uherskobrodska opět přirozené centrum s mírou prosperity, kterou si budou určovat sami obyvatelé tohoto centra. A co víc, budou položeny základy tomu, aby po této cestě mohli jít naši potomci a pokračovatelé.
Přímá podpora - členství ve Sdružení
Sdružení je otevřeno všem osobám, které projeví sympatie s myšlenkami tohoto Memoranda a vysloví souhlas se stanovami Sdružení. Toto je určeno zejména obyvatelům, podnikatelům, organizacím, společnostem, sdružením a další osobám (dále jen osobám) Uherskobrodska, jež jsou přímo zainteresovány na životě Uherskobrodska. Sdružení velmi rádo uvítá i členství osob, které nejsou bytostně spjaty s regionem. Sdružení si vyhrazuje právo distribuovat seznamy své členské základny dle aktuálních potřeb.
Nepřímá podpora - vyjádření sympatií s ideami sdružení
Sdružení akceptuje a chápe důvody osob, pro které by forma přímé účasti byla pouhým formálním aktem. Současně si je vědomo toho, že mnoho osob s ideami sdružení sympatizuje. Sdružení z tohoto důvodu přivítá a velmi ocení jakoukoliv formu nepřímé účasti, jež tyto osoby projeví například: * verbálními nebo písemnými prohlášeními o sympatiích s ideami popsanými v tomto Memorandu, * formou finančních příspěvků a darů, které budou využity k likvidaci nákladů spojených s realizací výše popsaných aktivit.
Adresa sdružení: Dům kultury, Mar. nám. 2187, 68611 Uh. Brod, tel/fax +420-633-633460
Pozn. redakce: Případné připomínky, náměty nebo dotazy čtenářů zprostředkujeme v rámci série rozhovorů na toto téma. Můžete je zasílat na adresu: Brodská redakce DDS, Bří Lužů 126, 688 01 Uh. Brod, tel/fax 0633/638281, e-mail: sub@sub.cz |
|
Starosta Vlk má s civilní službou dobré zkušenosti
Prakšice - Civilní služba nabízí některým mladým mužům, kteří odmítají jít z jakýchkoliv důvodů na vojenskou základní službu, odsloužit si tuto povinnost v různých zdravotnických a veřejněprospěšných institucích, mezi něž patří také městské nebo obecní úřady. Nemohou ale samozřejmě dělat kancelářskou práci, měli by být využiti pro práce při správě a údržbě obecního majetku. Velmi dobré zkušenosti mají v Prakšicích, menší obci u Uh. Brodu, která má asi 950 obyvatel.
O možnosti zaměstnat za výhodných podmínek tyto chlapce jsem se dozvěděl před několika roky. Na okresním úřadě je oddělení, které se tímto zabývá, a tak jsem tam zavolal s tím, že mám zájem zaměstnat na našem obecním úřadě někoho na civilní službu, říká starosta Prakšic Vladimír Vlk. A tak již po několik let má obec k všeobecné spokojenosti zaměstnány mladé muže, kteří nechtěli na vojnu. Prvními byli dva bratři Řezníčkovi ze sousedních Pašovic, kteří k nám nastoupili na jaře roku 1995. To jaro je dost důležité, protože civilní služba trvá 18 měsíců, a tak jsme je zaměstnávali pouze jednu zimu. Zajistit pro ně práci v zimě bývá totiž poněkud složitější, dodává starosta. Jeden z bratrů byl vyučený malíř a natěrač, což se obci náramně hodilo, protože např. obecní úřad nebyl vymalován od doby výstavby. Poté voják vymaloval dalších několik obecních objektů včetně školní tělocvičny, a také co bylo potřeba, ponatíral.
Oběma bratrům zajistil starosta kurz pro práci s křovinořezem a motorovou pilou, a tak bylo brzy vidět jejich působení i na venkovních plochách. Udržovali veškerou obecní zeleň a začali čistit školní zahradu, která byla zanedbaná. Chodili také na polomy, zkrátka dělali tam, kde bylo potřeba. Práci jim zajišťoval samozřejmě sám pan starosta. Byli opravdu maximálně vytíženi. Oni byli ale hodně pracovití, jen jsem je musel naučit dochvilnosti, dodává prakšický starosta, který zde pracuje kromě sekretářky, uklizečky a těchto hochů prakticky sám. Později jsme se společně pustili i do náročnějších prací, kluci se například naučili i dláždit a nakonec vydláždili zámkovou dlažbou celou přístupovou cestu ke kostelu, zhodnotil prakšický starosta práci svých prvních civilkářů a dodal, že tato činnost je prospěšná pro obě strany. Obec získala levné 2 pracovníky (náklady na jednoho činí přibližně 3000 korun za měsíc, žádné další odvody státu) a mladí muži se naučili spoustu nových věcí.
V současnosti pracují na obecním úřadě 3 vojáci na civilní službě, dva jsou z Uherského Brodu a jeden z Bánova. Tentokrát jsme nesehnali řemeslníky, ale zase jsme je zaučili také na křovinořez a pilu a oni pokračovali v čistění školní zahrady. Zaškolili jsme je opět ve dláždění chodníků, a tak nám vydláždili celou dlouhou ulici. Jeden z nich má sám na starosti zelené plochy, o které pečuje, pochvaluje si spolupráci starosta Vlk, který má podle svých slov občas pro ně tolik práce, že by zaměstnal i rotu vojáků. Ale to je vždy jen na určitou krátkou dobu.
I tito současní vojáci už tady vykonali spoustu práce. Například předminulý týden nám udělali ve vesnici nepořádek družstevníci, když sváželi kukuřici, tak to po nich uklidili. Kromě zmíněného dláždění natřeli ploty kolem školy a vyčistili kostelní věž, což byla velice nepříjemná práce kvůli spoustě prachu, říká starosta Vlk, který je podle svých slov ve vztahu k těmto mladým lidem nekompromisní. Vyžaduje plné pracovní nasazení a důsledně je také kontroluje. Práci jim najdu, i když prší. Nedávno jsme zplynofikovali školu, a tak vyklízeli dva velké sklady uhlí. V pálenici udělali kanál, vylíčili autobusové čekárny apod., doplnil výčet prací Vlk. Na zimu již starosta naplánoval vyklízení půdy školy, kam se ukládalo vše nepotřebné od doby, co tato škola stojí. Takže kluci budou opravdu vytížení po celou zimu a obci nesmírně pomohou.
A co na to samotní civilkáři? Civilní služba má pro nás samé výhody. Hlavní je ta, že jsme prakticky denně po práci doma, také víkendy a svátky můžeme trávit doma. Práce je tady sice dost, ale je to práce užitečná. Děláme průměrně 8,5 hodiny denně naplno, ale konkrétně já jsem velice spokojený a stejný názor mají určitě i moji kolegové, řekl DDS jeden z mladých pracovníků prakšického obecního úřadu Antonín Polášek z Uh. Brodu.
B. Smržová |
|
Klášterní kostel má nové zvony
Uh. Brod (BoS) - Na tradiční uherskobrodské růžencové pouti vysvětil při nedělní bohoslužbě v zahradě dominikánského kláštera olomoucký arcibiskup Jan Graubner dva nové zvony určené pro kostel Nanebevzetí Panny Marie na Mariánském náměstí v Uherském Brodě. Zvony vznikly ve známé umělecké dílně Marie Tomáškové - Dytrychové v Brodku u Přerova. Tyto zvony by měly být právě dnes jeřábem vyzvednuty do věže. Dominikánský řád investoval do těchto zvonů přibližně 600 tisíc korun, město přispělo bezplatným poskytnutím řeziva z městských lesů na vybudování zvonové stolice. Původní zvony zmizely za první světové války a ty další posloužily ve druhé světové válce jako materiál pro výrobu zbraní. Teprve nyní, po více jak 55 letech, se rozezní opět všechny tři zvony na věžích. Ty nové jsou již na pohled velmi pěkné a jejich výrobce je zárukou, že i jejich zvuk bude kvalitní. Větší z nich má hmotnost 850 kilogramů a nese jméno Petr a Pavel, 750 kilogramů váží zvon nesoucí jméno Zdislava. |
|
Co se děje?
Komentář
Že věci, děje, osoby samy o sobě jsou většinou okouzlující, roztomilé, víme skoro všichni. Např.: Pan Novák s pivem v nápřahu, socha, hospoda, náměstí, autosalón, kostel, kulturní dům, střelnice s kolotočními růžemi, šatstvo, hřiště, herec, kašna.
Že věci, děje, osoby nemístně spolu snoubeny, působí rušivě, vědí taky skoro všichni. Kdo má rozum, ví, že herec nepatří do kašny, ale do kulturního domu, že střelnice s kolotočními růžemi nepatří do kostela, že pan Novák s pivem v nápřahu nemá co ležet na soše.
Že se autosmrdícísalón stejně jako trh s obnošeninami konají v Brodě poslední dobou v Domě kultury, jsem schopen ještě pochopit, protože nějak si kultura na sebe vydělat musí.
Kdo ale povolil o pouti kolotoče na Masarykovo náměstí, nad tím mně zůstává rozum stát, kdo jim povolil, že se roztáhnou až ke vchodu do kostela Neposkvrněného početí P. Marie a střelnici nalepí až na sochu Komenského, kdysi sem darovanou sochařem Yvanem Theimerem k jistému výročí a nyní zdatně okrádanou a zaneřáďovanou bodrými Broďany, to mě opravdu dovede nadzvednout.
Nejspíš ten povolaný, jemuž dal pámbu úřad, čili vzal rozum, jak nápodobně psal kdysi básník Erich K„stner.
Ach, ještě štěstí, že se blíží komunálky. Kapsy že se vymění?...
-jak- |
|
Volby v Uh. Brodě (seriál - 4. část)
Doplňujeme členství v politických stranách na kandidátkách z minulého pokračování seriálu. Členy ODS jsou kandidáti na prvních 12 místech + kandidát na 24. místě a kandidát na 27. místě volební kandidátky ODS. Na kandidátce Strany zelených jsou 3 členové této strany, a to kandidáti na prvním, sedmém a desátém místě.
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
1. Stanislav Zápeca (55), zástupce starosty, člen KDU-ČSL, 2. RNDr. Stanislav Novák (40), auditor, člen KDU-ČSL, 3. Marie Zemánková (59), učitelka v.v., členka KDU-ČSL, 4. Pavel Turza (58), technik, člen KDU-ČSL, 5. Jarmila Tomancová (43), ředitelka Charity, členka KDU-ČSL, 6. Ing. Štěpán Janík (30), podnikatel (výrobní a obchodní činnost), člen KDU-ČSL, 7. Antonín Freml (62), důchodce, člen KDU-ČSL, 8. Anežka Kunčarová (53), účetní, členka KDU-ČSL, 9. Josef Koller (53), podnikatel (obchodní činnost), člen KDU-ČSL, 10. Petr Bartek (44), technik, 11. Marie Rapantová (43), zdravotní sestra, členka KDU-ČSL, 12. Jiří Sukup (43), podnikatel (obchodní činnost), člen KDU-ČSL, 13. Jaroslav Bělánek (66), důchodce, člen KDU-ČSL, 14. Ing. Zdenek Hanzelka, CSc. (63), důchodce, člen KDU-ČSL, 15. Ing. Karel Harabiš (65), důchodce, člen KDU-ČSL, 16. Jaroslav Surý (42), podnikatel (obchodní činnost), člen KDU-ČSL, 17. František Koníček (52), soustružník, člen KDU-ČSL, 18. Josef Hradecký (59), důchodce, člen KDU-ČSL, 19.
Josef Orálek (60), důchodce, člen KDU-ČSL, 20. František Mahdal (54), strojvedoucí, člen KDU-ČSL, 21. Antonín Šišlák (54), technik, člen KDU-ČSL, 22. Ludvík Jurásek (58), důchodce, člen KDU-ČSL, 23. Josef Kobsinek (54), soustružník, člen KDU-ČSL, 24. Miroslav Durďák (59), důchodce, člen KDU-ČSL, 25. Františka Šimoníková (48), vedoucí prodejny, členka KDU-ČSL, 26. Anna Honová (72), důchodkyně, členka KDU-ČSL, 27. František Lekeš (45), výtvarník, člen KDU-ČSL.
Sdružení Demokratické unie a nezávislých kandidátů
1. František Červenka (50), velitel požární stanice, NK, 2. Ing. Jiří Volařík (65), důchodce, člen DEU, 3. Ing. Vladimír Vaculík (32), předseda SBD Panorama, NK, 4. Ing. Pavel Mudrák (36), programátor, NK, 5. Jaroslav Krucký (37), technik, NK, 6. Miroslav Soviš (40), vedoucí provozu, NK, 7. JUDr. Yvona Vilímková (34), právník, NK, 8. MUDr. Radomír Sviták (34), lékař, NK, 9. MVDr. Antonín Dančík (37), soukromý veterinář, NK, 10. Jaroslava Kreislová (50), zdravotní sestra, NK, 11. Stanislav Lukáš (52), tajemník osvětové organizace, NK, 12. Milan Pavlacký (45), podnikatel (obchodní činnost), NK, 13. Ladislav Friedl (63), důchodce, člen ČSNS, 14. Ing. Jiří Mácha (52), projektant, NK, 15. Cyril Vráblík (67), důchodce, člen DEU, 16. Jan Kůra (36), lesní dělník, NK, 17. Ing. Kamil Osuský (31), živnostník, NK, 18. Ludmila Valentová (48), podnikatelka (pohostinství), NK, 19. Pavel Slouka (54), technik, NK, 20. Bohumil Mahdal (67), důchodce, NK, 21. Jan Bartoš (33), profesionální hasič, NK, 22. Vojtěch Bradáč (58)
, dělník, NK, 23. Vojtěch Dostálek (50), technik, NK, 24. Jan Kubiš (65), důchodce, NK, 25. Dobroslava Doláková (58), důchodkyně, NK, 26. Vladimír Polák (72), důchodce, člen ČSNS, 27. Jan Mitošinka (49), strojní zámečník, NK. |
|
Bude mít ekologie v obcích zelenou?
Uh. Brod (BoS) - Sdružení veřejněprospěšných služeb pro Moravu a Slezsko, které má sídlo v Prostějově a sdružuje 55 organizací tohoto typu, se rozhodlo na základě poznatků ze zemí Evropské unie zavést i v naší republice mytí a dezinfekci nádob na odpad. Tato služba je z ekologického hlediska velmi žádoucí, neboť nejen zkvalitňuje hygienu svozu odpadu, ale také prodlužuje životnost nádob. Nezpochybnitelné a žádoucí je samozřejmě také omezení výskytu hlodavců, kteří nacházejí ve zbytcích v nádobách dostatek potravy, která je udržuje zejména na sídlištích při životě.
V našem regionu se na doporučení výše uvedeného sdružení rozhodla zavést tuto službu firma Trans-eko, s.r.o., se sídlem v Uherském Brodě. Mytí a dezinfekce nádob probíhá pomocí vodních trysek pod tlakem 70 až 100 MPa, upřesnil technologii mytí jednatel firmy Mgr. Krpal. Prakticky to vypadá tak, že mytí probíhá současně se svozem odpadu, kdy po vyprázdnění nádob na odpad se tyto myjí a dezinfikují ve vozidle, které má obsah nádrže 7 tisíc litrů vody. Odpadovou vodu odváží vozidlo přímo do čistírny odpadních vod. Nástavbu na automobil Liaz jsme zakoupili v SRN a jsme schopni čistit nádoby od objemu 110 litrů až po kontejnery na 1 100 litrů. Mytí jedné nádoby trvá od 0,5 minut do 0,75 minut, dodává druhý jednatel společnosti Otakar Krejčí.
Tato služba, byť by se někomu mohla zdát nadstandardní, bude pro obce a jejich obyvatele stále více potřebná. Např. v Brně je již povinnost mytí a dezinfekce odpadových nádob zakotvena v městské vyhlášce. Ani cena za mytí se nezdá být nijak přemrštěná. Firma Trans-eko nabízí několik cenových variant. Buď hodinovou sazbu, nebo sazbu za kus (mytí a dezinfekce 1 ks nádoby objemu 110 až 240 l činí 30 Kč, kontejneru o obsahu 1100 l 75 Kč). Bude záležet jen na příslušné obci nebo majiteli odpadových nádob, jakou sazbu si případně zvolí.
V současné době provozuje tuto službu firma Trans-eko v Hluku, připravuje se v Luhačovicích a Uh. Brodě. Mám za to, že tato služba je z ekologického hlediska žádoucí, je potřeba jednou za čas nádoby vyčistit a vydezinfikovat. Vše je ale otázka financí. Pokud nám zbudou z letošního rozpočtu nějaké peníze, počítám, že ještě letos na podzim tuto službu částečně využijeme. V příštím roce bude zase záležet na výši schválené finanční částky na svoz a likvidaci komunálního odpadu v rozpočtu města, řekl DDS pracovník Městského úřadu v Uh. Brodě Petr Šimčík. |
|
Dobrá muzika mě uklidňuje, vzrušuje a naplňuje štěstím, tvrdí Helena Vondráčková.
Po skončení svého vystoupení ve Zlíně nás vždy usměvavá a senzačně vypadající umělkyně Helena Vondráčková pozvala do svojí šatny a poskytla našemu týdeníku rozhovor.
Jelikož patřím mezi vaše mladší posluchače, mohla byste mi a našim čtenářům prozradit vaše první krůčky, které vás vedly k popovému trůnu?
Moje první krůčky? Můj táta hrál na klavír a měl ženský sbor. Mně se jejich písničky líbily, a tak jsem si je s tátou u piána zpívala. I naše teta zpívala. Prostě, u nás se vždycky muzicírovalo.
Čím jste chtěla být jako malá slečna?
Měla jsem různá přání. Chtěla jsem být doktorkou, princeznou, baletkou, artistkou a cirkusačkou. Jednou k nám přijel cirkus. Z holčičky, která se houpala na hrazdě, jsem byla úplně unešená a fascinovaná. Tak tohle musím taky ! Šla jsem domů a pověsila se za nohy na první strom. Měl krásně propletené větve až po zem. Asi po třetím zhoupnutí jsem spadla na hlavu a vyvrtla si ruku. Řekla jsem si, že to raději nechám jiným.
Kdo vás v prvopočátcích svou hudbou a tancem nejvíce ovlivnil?
Co se týká hudby, tak můj otec. Hrála jsem na klavír a zpívala pod jeho vedením. S tancem jsem začínala v raném věku v letňanské škole, kde vedla taneční kroužek Miroslava Řídká. Díky jejímu drezírování jsme dosáhli hodně úspěchů na soutěžích a vyhrávali jsme řadu prvních míst. Tančili jsme lidové tance a trošku i baletili. Tady jsem získala první základy. Jinak jsem sportovala, cvičila na nářadí, pěstovala atletiku, plavala. Pohybu jsem měla dost.
Měla jste ráda pohádky, a která byla ta vaše nej?
Pyšná princezna a potom Popelka.
Jak jste získala roli v jedné z nejkrásnějších pohádek Šíleně smutná princezna?
Nabídka přišla, když jsem hrála s Vaškem v divadle Rokoko, od režiséra Bořivoje Zemana, který si umanul, že to budeme my a že to bude o nás. Takže jsem se jmenovala princezna Helena, což se mi moc nelíbilo. Říkala jsem, že to nebude vůbec pohádka. Bručela jsem, ale nakonec se pohádka lidem líbila. Je vidět, že někdy není důležité, co se líbí mně. Když nad tím tak přemýšlím, tato pohádka vlastně oslovila už tři generace.
Na konci šedesátých let vzniklo trio Golden Kids. Kde vznikl nápad a proč zrovna Neckář a Kubišová?
Všichni tři jsme přišli do stejného divadla a každý jsme měli rozlišný typ hlasu. Kohosi napadlo napsat nám píseň pro nás dohromady a kupodivu to dobře znělo. Na tu dobu bylo seskupení - dvě holky a jeden chlap ojedinělé. Pro velký úspěch našeho tria jsme si řekli, že tudy vede cesta, a po třech letech jsme odešli z divadla, dali si název Golden Kids a začala naše krátká éra.
Krátká, ale úspěšná.
Máte pravdu. Úspěch jsme doopravdy měli, ale přišel rok 1968 a zákaz Martě, která se politicky angažovala. Začala normalizace, různé čistky a někdo to slíznout musel. A ona byla mezi nimi. Dostali jsme zákaz a nesměli jsme vystupovat společně.
Jaká byla vaše další spolupráce s Václavem Neckářem?
Spolu jsme dělali spoustu věcí. Když od nás vyštvali Martu, vystupovali jsme spolu na koncertech. Pak jsem se po letech účinkování s různými bigbandy k Vaškovi v osmdesátých letech vrátila do Bacilů. Jezdili jsme spolu do Německa a pořád se něco objevovalo, kde jsme se potkávali.
Kam směřovaly vaše kroky od konce Golden Kids?
Spolupracovala jsem s orchestrem Gustava Broma a pak s Vaškovými Bacily. Na konci osmdesátých let a přes revoluci jsem účinkovala s Allegrem Michala Davida. V devadesátém druhém jsem vstoupila do muzikálu Les Misérables. Spolupracovala jsem s Felixem Slováčkem, měla jsem vlastní skupinu, která vznikla změnami v Allegru, a od loňského listopadu mě doprovází Boom band Jiřího Dvořáka.
Nezapomněla jste na Jiřího Korna, s kterým jste vytvořili vynikající stepařskou dvojici.
Určitě ne. Stepovat jsme se naučili u pedagoga a tanečníka Frenka Towenna. Chodili jsme tam i s Vaškem, ale ten toho nechal. Začínali jsme v různých písničkách nebo ve vlastních stepovacích číslech. Měli jsme i vlastní pořad právě s Gustavem Bromem, jmenoval se Já na bráchu blues. My se s Jirkou pořád potkáváme a zase se chvilku nevidíme. Jsme nerozluční kamarádi. Na nové desce mám duet nejen s Hasselhoffem, ale i s ním.
V roce 1992 jste na Vinohradech zpívala v muzikálu. Jaká to byla pro vás změna od klasických vystoupení?
Muzikál je vlastně divadelní forma vystoupení, i když taky zpívaná. V něm nemůžete improvizovat, protože všechno má svůj řád, všechno je perfektně naprogramované. Představení bylo pestré, barevné, krásné, ale i náročné, a to jsem měla jen malou roli.
Shodneme se na tom, že nejkrásnější období v roce jsou Vánoce?
To určitě. To jste někde vyčetl z knížky?
Ne, sám to tak cítím, ale chtěl jsem se vás zeptat na vaše vyprodané vánoční koncerty, Lucernu a zlaté desky za vaše vánoční alba.
Jednak jsem toužila natočit vánoční desku a pak si myslím, že lidi se o Vánocích rádi přijdou na koncert podívat. Ještě než začne vánoční frmol, si většina lidí chce odpočinout a v klidu si vychutnat vánočních atmosféru právě z těchto písniček.
Již třicet let působíte na vrcholu naší pop music, jakého úspěchu si nejvíce ceníte?
Když skončím koncert a přijdou na něj lidi, tak jako dneska. Publikum se mi zdálo rezervovanější a chladnější. Říkala jsem si, jestli jsme neudělali nějakou chybu, ale najednou při autogramiádě byli všichni nadšení a říkali mi, že koncert byl krásný. Samozřejmě různá ocenění, která jsem dostala za celou tu třicetiletou kariéru. Například obrovský úspěch v polských Sopotech, internacionální festivaly, kde jsem s Malovaným džbánkem dostala Grand Prix, různé Bratislavský lyry a jiné akce, kde člověk uspěl.
Jak jste vybírala svoje písničky na dvě poslední alba, která mají tvořit to nejlepší z vaší dosavadní umělecké dráhy?
Byla to hrozná fuška, protože těch písniček je opravdu strašně moc a můj první výběr by tvořil asi pět desek. Tak jsme je museli redukovat. Vzali jsme tužku a škrtali. I ty krásné věci jsme museli dát do medley a zkrátit je, aby se tam dostal alespoň jejich kousek.
Máte svého dvorního textaře a skladatele?
Jistě. Spolupracuji se Zdeňkem Borovcem, Edou Krečmarem - to jsou mí skalní.
Láska je jedním z mnoha témat vašich skladeb. Poznala jste v životě svoji opravdovou lásku?
Vy máte teda otázky? Co když vám to neřeknu ! Každý měl, tak jsem měla i já. A dokonce jich bylo několik, protože u té jedné člověk nikdy nezůstane anebo taky někdy ano. Znám i takové případy. Ale tu opravdovou jsem ...
Měla jste někdy chuť praštit s muzikou a odjet třeba mimo civilizaci?
Ne, ne, ne, ne, ne, neměla. Když, tak na chvilinku, na dovolenou, jen tak si odpočinout. Muzika mi nikdy nevadila, nemůžu totiž bez ní být. Mám ji v sobě. Dobrá muzika mě uklidňuje, vzrušuje a naplňuje štěstím. Nemusí to být jenom pop. Mám ráda jazz, blues a další.
A na závěr otázka našich čtenářek: Co mají ženy dělat, aby vypadaly ve vašich letech tak skvěle jako Vy?
Nepřecpávat se, nejíst v noci a neplnit lednici. Jíst střídmě, hlavně vitamíny a trošku si zacvičit. Najít si správný režim a večer si zopakovat, co jsem vlastně dneska jedl? Nepřejídat se zbytečně knedlíky a moučnými jídly. V mém jídelníčku přesto najdete pestrou stravu. Dneska jsme si daly na Rohlence moravské koláčky - jeden makový a jeden tvarohový, ty byly panečku!
Pavel Paška
|
|
| |
