Číslo: 47
18.11.1996
Článků: 36
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Už víte, KAM DO UČENÍ?
45 LET OLŠAVY
Pozvánka do divadla
UFO - mýtus nebo skutečnost?
Už víte, KAM DO UČENÍ?
Od začátku školního roku je v provozu už druhá učebna pro výuku informační techniky.
Uh. Hradiště
(QAWI) - S blížícím se koncem roku současní deváťáci stále častěji uvažují o tom, kam se po absolvování základní školy přihlásí. Zatímco v minulém školním roce bylo vycházejících žáků jen pár desítek, letos je poprvé po dvaceti letech znovu devátá třída povinná pro všechny (pokud již nenavštěvují víceletá gymnázia), takže základní školy opouští "tradiční" množství žáků. O to je důležitější správně a včas se rozhodnout.
Jednu z možností nabízí státní SOU a Rodinná škola, které se nacházejí pod jednou střechou v ul. Jiřího z Poděbrad v Uherském Hradišti.
Posuďte sami: S nástupem od 1. září 1997 se otevírají tříleté učební obory prodavač/ka se zaměřením na potravinářské zboží, smíšené zboží nebo textil a oděvy, dámská krejčová, kuchař/ka, číšník/servírka, cukrář/ka. Tomu, kdo se chce vyučit a také získat maturitní vysvědčení, je určen pětiletý stupňovitý obor obchodník/obchodnice.
Ty, které čeká v tomto školním roce závěrečná učňovská zkouška, asi bude zajímat, že se otevírá dvouleté denní nástavbové studium, ukončené maturitou. A to hned ve třech oborech: Vyučeným prodavačům je určen provoz obchodu, kuchařů, číšníků a cukrářů se týká společné stravování a dámské krejčové se mohou přihlásit na oděvnictví. Na toto nástavbové studium se samozřejmě mohou hlásit i žáci jiných, třeba soukromých škol. Děvčata bude asi nejvíc zajímat rodinná škola s maturitou se zaměřením na administrativní služby.
Samozřejmostí na SOU a Rodinné škole jsou perfektně vybavené učebny odborných předmětů, studenti maturitních oborů jistě ocení dvě počítačové učebny.
Podrobnější informace získáte na ředitelství obou škol na tel.č. 0632/551399 nebo při osobní návštěvě.
45 LET OLŠAVY
Sloupový sál Muzea J.A.Komenského v Uh. Brodě, zahájení v pátek 22.11. 1996 v 17.00 hod. Dlouholetým pravidelným návštěvníkům muzea, jakož i příznivcům Olšavy samotným neunikne, že podobnou výstavu již muzeum uspořádalo přesně před 20 lety. Výstavu otevřel tehdejší ředitel muzea dr. Pavel Floss a zahajovacím projevem výstavu uvedl tehdejší ředitel Slováckého divadla Svatopluk Bimka. Na vernisáži vystoupila samozřejmě Olšava, ale i malá Olšavěnka.
V dobové pozvánce čteme: "Olšava je synonymem živé folklórní tradice Uherskobrodska.., dík všem, kteří budou dál rozvíjet krásu lidového zpěvu, tance a hudby rodného kraje." Dnes, přestože dobové podmínky se změnily, je situace stejná. Jen to číslo nějak povyrostlo. Muzeum opět pořádá výstavu Olšavy. Tentokrát však po 45 letech od jejího vzniku. Úvodním slovem výstavu otevře PhDr. Josef Jančář, CSc. z Ústavu lidové kultury ve Strážnici. Na vernisáži nazvané "Olšavské ohlédnutí" vystoupí CM Olšava se svými sólisty, dívčím a mužským sborem pod vedením primáše uměleckého vedoucího Lubomíra Málka.
Pozvánka do divadla
Další, v letošní sezóně již třetí inscenaci uvede v pondělí 25. listopadu Malá scéna Slováckého divadla. Tentokrát to bude dramatizace básnické skladby Robinsona Jefferse "Pastýřka putující k dubnu", v níž bude hrát jediná interpretka, nová členka souboru Slováckého divadla a letošní absolventka brněnské JAMU Erika Pláňavská. Tuto inscenaci nastudovala Erika jako svou semestrální práci již ve třetím ročníku svých studíí. Poté ji rok při různých příležitostech hrála, až se nakonec dostala i na prkna Činoherního studia Marta, kde absolventské ročníky hrávají svá představení. A protože Erika nastoupila právě do Slováckého, můžeme tuto inscenaci jako převzaté představení nabídnout i vám. Jeffersonova básnická skladba popisuje putování pastýřky Kláry a jejích oveček. Toto putování je však jenom tvrdou cestou k měsíci dubnu, kdy má skončit devítiměsíční lhůta i Klárčin život. Divadelní úprava této skladby klade na interpretku velké nároky, většina recenzentů však považovala práci Eriky Pláňavské za velmi zdaři lou. "Pláňavská promyslela text až k nejmenším detailům, každý akcent a každá zámlka je motivována," napsala například o inscenaci recenzentka Jaroslava Suchomelová. Režii inscenace měly Jana Hlaváčková a Marcela Večeřová, hudbu napsal Viliam Dočolomanský. Monodrama je uváděno v překladu Kamila Bednáře. Představení na Malá scéně začíná v obvyklém čase, v 19.30.
Jiří Vobecký, lektor dramaturgie SD
UFO - mýtus nebo skutečnost?
Otázka (ne)existence mimozemských civilizací je čímsi, co dnes a denně nenechává v klidu spoustu lidí. Zájemců o toto téma by bylo jistě mnohem více, pokud by se o něm i v masmédiích diskutovalo zcela otevřeně a seriózně a pokud bychom se zbavili různým způsobem nabytých představ o zelených mužíčcích s tykadélky. Oficiální "věda" se k této problematice doposud staví buďto nevšímavě, nebo skepticky. Důvody tohoto postoje jsou nejrůznější: od těch seriózních, až po ty zcela tmářské (po vzoru historie), které káží, že věci člověku těžce pochopitelné je třeba ignorovat a fakta, která by mohla zvrátit zažité představy a postavit na hlavu oficiální "vědecký" světový názor, je nutné zavrhnout.
O to větší uznání je třeba vyslovit pořadatelům a autorům výstavy "UFO - mýtus nebo skutečnost?", kterou je možné shlédnout v Muzeu J.A.Komenského v Uh.Brodě. Téma mimozemského života totiž může (a s největší pravděpodobností také bude) mít v budoucnosti daleké či blízké pro člověka (nebo, chcete-li, pozemšťana) z mnoha důvodů nedozírný význam. A je nutné o těchto věcech hovořit zcela otevřeně a veřejně, ať se to někomu líbí nebo ne. Samotná výstava lidem alespoň trošičku zasvěceným do problematiky sice asi nesdělí nic nového, avšak mnohým, kdož se o téma nezajímali vůbec, či na něj pohlíželi s odstupem, může přinést přinejmenším podnět k zamyšlení. A to je to, oč tu běží, jak by řekl klasik. Vzhledem k velikosti vesmíru (o jehož rozloze, při vší sebeúctě, máme jen mlhavé představy) je pravděpodobnost mimozemského života tak vysoká, že se prakticky rovná jistotě. Totéž lze zřejmě říci i o existenci civilizace nesrovnatelně vyspělejší, než je ta naše.
Za tohoto předpokladu zůstává pouze otázkou (?), zda tato civilizace s námi kontakt již navázala, navazuje či někdy v budoucnosti naváže, a jaké to bude pro nás mít důsledky. Problém je sice, díky mnohým popularizátorům (E. von Daniken, A.Mostowicz, M.Hesemann nebo třeba již zesnulý dr. L.Souček), snad dostatečně známý, díky řadě senzacechtivců, šarlatánů, falzifikátorů, a také díky postoji oficiálních míst, však bohužel také namnoze zprofanovaný. Proto je tolik důležitý pohled, pokud možno, nezkreslený a logický, pohled na základě zdravého lidského rozumu.
Rovněž ani nelze zanedbat myšlenku, že kontakt s vyspělou civilizací by mohl být právě pro ona oficiální místa zcela nežádoucí, neboť například zjištění, že energii lze vyrábět zcela jiným, nežli "primitivním" způsobem z uhlí, ropy či zemního plynu, by nutně ve vteřině systému, budovaného po tisíciletí, znamenalo že, mnozí z nejbohatších a nejvlivnějších lidí by přišli o své zisky, a to by jistě byl dost "dobrý" důvod, kontakt s onou civilizací do poslední chvíle utajovat! Ale to už jsou jen spekulace. I když nepopírám, že ne nezajímavé. Ať tak či onak, výstava v uherskobrodském muzeu je chvályhodná a potřebná. Dík patří všem, kdo se o ni zasloužili. Nezbývá než doufat, že není zdaleka poslední a že ji ještě uvidí spousta lidí. I když ti další už mají šanci pouze do 24.listopadu 1996.
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
