Číslo: 2
12.01.1998
Článků: 44
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
My tři králové jdeme k vám...
Uherský Brod - V Uherkém Brodě vznikla nová krásná tradice. Je jí průvod tří králů městem. V neděli 4. ledna se před farním kostelem sešlo nebývalé množství lidí, a především dětí. Úderem půl třetí vjel na náměstí vůz tažený dvěma koni a na něm očekávaní tři králové. Vjezd byl podmalován zpěvem známé písně My tři králové jdeme k vám, štětí, zdraví vinšujem vám ... Králové byli vskutku královsky ustrojeni. Kašpar měl červenozlatý vyšívaný plášt s hermelínem a zlatou korunu. Melichar byl oblečený do bíložlutého arabského kostýmu s pravou arafatkou a skutečným historickým mečem po boku. Černý Baltazar měl široké turecké kalhoty, brokátový zelený plášť s lesklými drahokamy zdobený turban. Krále doprovázeli dokonce dva malí panoši, oba v pěkných kostýmech.
Byla na ně opravdu pěkná podívaná. A co teprve, když se k nim seřadil průvod. Nejdříve betlémská hvězda, pak holčičky převlečené za andělíčky a kluci za pastýře se zvonečky v rukou. Následovaly další děti a každé z nich neslo svůj dar pro Ježíška. Průvod dojel až do areálu Dominikánského kláštera, kde u jesliček čekal skutečný Ježíšek s Marií a Josefem. Kašpar, Melichar a Baltazar přivezli Ježíškovi tradiční dary, zlatou korunu, aby královsky vládl nad celým světem, myrhu, nejdrahocennější mast Orientu, ale i nejtrpčejší, a kadidlo, které naplňuje svou vůní příbytky nejmocnějších tohoto světa. Všem přítomným se tak připomněl biblický příběh o příchodu tří králů do Betléma a jejich poselství, které sahá až do našich časů.
U nás má tato staletá tradice trochu jinou, lidovější podobu a dary si většinou odnášejí tři králové za to, že nám zazpívají a namalují na vrata K + M + B. Badatelé se dodnes dohadují, jestli jsou to iniciály historických králu nebo latinská prosba Kristus ať požehná tomuto příbytku. Setkání pokračovalo scénkami dětí a zpěvem koled. Kdo se nezahřál zpěvem, mohl se osvěžit u vatry nebo u stánku s čajem. Aby se zcela naplnil odkaz tohoto dříve poměrně opomíjeného svátku, kterým je naděje a láska, měla akce i humanitární myšlenku. Všechny hračky a dary, které přinesly děti Ježíškovi, a bylo jich více než šest velkých prádelních košů, budou předány dětem na Velehradě a do Dětského domova ve Zlíně. Stejně tak peníze vybrané u jeslišek poputují na humanitární účely.
Elen Sladká |
|
Nenechte si ujít Prachy? Prachy!
Uh. Hradiště - Hned po pražském divadle ROKOKO uvádí 17. ledna 1998 na své jeviště Slovácké divadlo jednu z nejnovějších komedií Raye Cooneyho Prachy? Prachy! v překladu Břetislava Hodka. Zápletka se tentokrát točí okolo kufříku se 735 000 librami, který se omylem dostane do rukou obyčejného úředníka Henryho Perkinse při jednom z jeho návratů metrem domů. Život se mění, plány o kupování ostrova Bali, o emigraci do Španělska, o nelehkém životě milionáře nejdříve naruší manželka, která se za žádnou cenu nechce honit z místa, pak přátelé, kteří museli zrovna dnes přijít na slavnostní večeři k Henryho narozeninám a nakonec dva policisté, kteří se dostaví každý z jiného důvodu. O taxikáři, který neustále čeká na odvoz na letiště, ani nemluvě. Vše je v jednom kole a nikdo neví, jak to rozmotat. Nenechte si ujít komedii jednoho z nejhranějších evropských bulvárních autorů, která necelé dva roky po londýnské premiéře opět spěchá na naše jeviště.
Za dramaturgické přípravy Andrey Koukolské, ve výpravě Moniky Peškové, s hudební spolupráci Pavla Procházky, s herci Petrem Fraňkem, Ludmilou Forétkovou, Pavlem Liškou, Annou Slezákovou-Mikovou, Karlem Hoffmannem, Jiřím Vobeckým, Božkem Toníčkem a Ivošem Pížou inscenaci nastudoval Ladislav Pešek. Premiéře bude 16. ledna 1998 v 10.00 hodin předcházet veřejná generální zkouška.
-AnK- |
|
Knihy od Sovy
RAKUŠANOVÁ L. - Václav a Dagmar Havlovi
- Autentické svědectví o nejsledovanějším vztahu u nás s láskou a pravdou přímo od manželů Havlových.
DEJDAR M. - Jak jsem potkal Ameriku
- Šokován 21. stoletím na vlastní oči napsal i herec Dejdar nesdělitelné.
LANCZOVÁ L. - Panna nebo Blíženec, Schody do nebe
Reedice prvních studentských lásek a problémů.
ŠVANDRLÍK M. - Černí baroni
Nové vydání knihy, pomlouvající skvělou vojenskou službu za komunismu.
BLÁHOVÁ D. - Pohádky z klokaní kapsy
Půvabné australské báje s krásnými ilustracemi.
LIPERT B. - Sumec pana řídícího
Milé pábitelsky pravdivé historkyze života rybářského.
HORNÍČEK, LASICA, SATÍNSKÝ - Trialóg
- Opět vtipné Horníčkovy vykrúcačky na mezinárodní ataky slovenských neprajníkov.
CANFIELD a kol. - Slepičí polévka - Kuchařka
- Láskyplné příběhy ze života a jako příloha recepty.
HAUSDORF H. - Když si bohové hrají na Boha
Kniha o záhadách, z nichž nejzajímavější je ta o objeviteli pohonu a konstrukce UFO.
MURAWSKI M. - Letadla Luftwaffe 2
- Odborná publikace popisuje typy Heinkel, Jukers a Messerschmitt.
TRUTNAU L. - Teraristika
- Komplexní pohled na obojživelníky a plazy v přírodě i v teráriu. |
|
Na koho budeme vzpomínat v roce 1998
8. ledna vzpomeneme 100. výroční narození legendy dostihového sportu Hynka Býčka. Celý svůj život zasvětil dostihovému sportu. Startoval na všech významných závodištích Evropy, USA i Kanada. Ve Velké pardubické startoval pětkrát. Zemřel v požehnaném věku 94 let a dne 10.9. 1992 byl pohřben na hřbitově v Huštěnovicích.
20. ledna se dožije 85 let d.p.O. Josef Němec, který se narodil v domě č.p. 81. Jedenáct let působil jako kaplan v Holešově a 49 let v Kostelci u Holešova, kde byl velmi oblíben a obdržel čestné občanství této obce. Za šedesátiletou kněžskou činnost obdržel vyznamenání od sv. Otce. Nyní žije na odpočinku ve Velkých Pavlovicích.
21. ledna vzpomeneme 10. výročí úmrtí Matky Vojtěchy Hasmandové, která zemřela v komunitě ve Znojmě - Hradišti v pověsti svatosti. Brněnským biskupstvím byl loňského roku zahájen kanonizační proces. O jejím životě napsala spisovatelka Marie Holková knihu, ve které vylíčila celý svůj život včetně přijetí u sv. Otce v roce 1979. ČT se o ní zmínila v seriálu nazvaném Ženy za mřížemi.
16. února 1918 podlehl zranění, které utrpěl v bojích u Samary, legionář Antonín Směták, který se narodil 11.3.1890 v Huštěnovicích v č.p. 64. V tomto domě byla za jeho bojové zásluhy odhalena pamětní deska k jeho poctě.
Před 110 lety se narodila Fanny Hasmandová, která odešla do USA a stala se spisovatelkou. Na své rodné Huštěnovice stále vzpomínala a jejím posledním přáním bylo, aby její popel byl rozplýten na huštěnovských lukách. Přání vyplnila její sestra.
Bernard Zich, člen OZ |
|
Generál Alois Šeda 90-ti letý
Narodil se 15.1. 1998 v Křenovicích u Slavkova. Po studiu na reálce v Brně vstupuje na vojenskou akademii v Hranicích. Působil pak v různých posádkách, kratší dobu také v Uherském Hradišti a později na generálním štábu v Praze. Na začátku okupace překračuje ilegálně hranice na Slovensko a odtud spletitými cestami pokračuje přes Francii do Španělska, kde je na dlouhou dobu zadržen v koncentračním táboře. Před hrozícím nebezpečím, že bude s ostatními Čechoslováky vydán do Německa, je zachraňuje náš bývalý konzul ve Španělsku Dr. Formánek, jehož manželka pocházela také z našeho města. Pak již následuje cesta přes Gibraltar do Anglie, kde působí v našem zahraničním vojsku a probíjí se s ním až k Plzni. V Praze jej očekává smutná zpráva o osudu jeho rodiny. Manželka byla popravena a 5ti letá dcera Jaruška internována společně s lidickými dětmi. Nový sňatek uzavírá v únoru 1946 v Uh. Hradišti, kde žijí rodiče jeho manželky.
Jako podplukovník pracuje opět na generálním štábu v Praze, aby již v březnu 1948 po únorovém puči podruhé opustil ilegálně Československo, tentokrát ale již s celou rodinou. Dramatický přechod přes zelenou hranici absolvoval s osmiletou dcerou a manželkou, která byla ve vysokém stupni těhotenství. Nejmladšího ročního syna adoptovala na cestu do zahraničí cizí státní příslušnice. Emigrace v těch letech nebyla lehký úděl a Alois Šeda se musel po příchodu do USA těžce probíjet životem, než konečně získal místo učitele na vojenské akademii v Monterey. V blízkosti tohoto města nyní také žije, v krásném lesním prostředí, které jeho paní, rodačce z Vysočiny, připomíná vzdálený domov. Za své zásluhy byl v roce 1994 povýšen prezidentem České republiky do hodnosti generála. Významného životního jubilea se dožívá Alois Šeda v plné tělesné a duševní pohodě.
Je poutavý vypravěč, čehož využila i Česká televize v červenci minulého roku k natočení medailonu z jeho pohnutého života. Honorář obratem věnoval Charitě v Uh. Hradišti, i když tehdy ještě netušil, jak zde bude každá pomoc potřebná. Neobyčejně vnímavě sleduje život ve staré vlasti a někdy návštěvníka téměř šokuje znalostí jeho detailů. Při slavnostních příležitostech neodmítne sklenku jiskřivého kalifornského vína a když při tom zanotuje Morava krásná zem, ztrácí připravený dárek se stejnojmennou kazetou už pravý punc překvapení. Připíjíme Ti dnes, Lojzo, sklenkou bzenecké Lipky z té vzdálené Moravy, krásné země, ve které jsi byl před 90ti lety zrozen.
Igor Stancl |
|
FLERET OPĚT V HRADIŠTI
Uh. Hradiště - Na pozvání místní bigbítové kapely ŽÍZEŇ vystoupí dne 17. 1. 1998 v Domě kultury v Uherském Hradišti skupina FLERET trochu netradičně - formou taneční zábavy. Uslyšíte zde jak staré pecky, tak i písničky z jejich posledního vydaného CD Z hůry dané. Akce začíná ve 20.00 hodin a spolu s FLERETEM vystoupí i skupina ŽÍZEŇ. Vstupenky můžete zakoupit již v předprodeji v Pepově garáži a v prodejně RECORDMUSIC v Prostřední ulici. Občerstvení zajištěno. |
|
100. výročí - Hynek Býček (98-92)
8.1. 1898 narodila se v rolnické rodině legenda dostihového sportu Hynek Býček. Celý svůj bohatý život zasvětil jezdeckému sportu. Od roku 1928 až po rok 1947 byl nepřetržitě členem reprezantačního skokového družstva. Startoval úspěšně na všech význmamných závodištích Evropy, USA i Kanady. Ve Velké pardubické startoval 5x, z čehož byl 1x druhý a 2x třetí. V Chicagu překonal v roce 1933 s koněm Gabriela náš rekord ve skoku do výšky výkonem 205,4 cm. Tento rekord nebyl dosud překonán. Se svou sportovní kariérou se rozloučil opravdu důstojně, na mezinárodních závodech v Báden-Bádenu v roce 1947 zvítězil a v tomtéž roce zvítězil v Pardubicích. Byl trenérem a vychoval řadu dobrých jezdců. Svou činnost dělil spravědlivě mezi dostihové a sportovní ježdění. Startoval: ve Vídni, Čechách, Varšavě, Torontu, Chicagu, New Yorku, Dublinu, Berlíně, Báden-Bádenu a jinde. Zemřel v požehnaném věku 94 let a byl pohřben dne 10.9. 1992 ve svém rodišti v Huštěnovicích.
Bernard Zich |
|
Rozhovor týdne: Josef Polášek
dlouholetý člen hasičského sboru v Mistřicích, trenér a vedoucí soutěžních družstev sboru dobrovolných hasičů v Mistřicích, dvojnásobných vítězů mistrovství ČR v požárním sportu a trojnásobných vítězů v požárním útoku
Josef Polášek se narodil 28. 12. 1959. Rodák z Mistřic pracuje jako technik. Absolvoval Základní školu v Mistřicích, učiliště a dřevařskou průmyslovku. Mezi jeho koníčky patří sport. Je ženatý a se svou ženou, členkou soutěžního družstva žen, očekávají přírůstek do rodiny.
Jak jste se vůbec k hasičině dostal?
Pocházím z hasičské rodiny, můj otec dlouhá léta dělal velitele hasičů v Mistřicích. Po něm jsem tuhle funkci převzal já. V Mistřicích funguje hasičský sbor, jehož mladší členové se věnují požárnímu sportu.
Kdy se začíná datovat vznik současných úspěchů?
Prvopočátek vzniku současných úspěchů požárního sportu v prospěchu sahá do roku 1989. Tenkrát se dalo dohromady jedno družstvo mužů a začalo se účastnit soutěží na našem okrese. První úspěchy se začaly dostavovat až v roce následujícím. V té době vzniká druhé družstvo, věkem dorostenecké, a účastní se soutěží jako Mistřice 2. Začali jsme soutěžit v okrese, kraji, zkoušeli jsme české kraje. Na rok 1991 se datuje vznik ženského družstva. Začali jsme trénovat a jezdit po republice ve třech družstvech s tím, že jsme dvakrát týdně trénovali. V květnu začaly závody. Absolvovali jsme 30 až 40 závodů po celé republice. Až do roku 1996, kdy se absolvovali rekordní počet 48 závodů.
To muselo být ale hodně náročné.
Ano, byla to velká dřina, členové soutěžních družstev neměli téměř volný víkend. Po roce 1996 jsme si řekli, že počet závodů musíme utlumit, v tu dobu neexistovalo, aby někdo ze sedmi členů družstva chyběl. V podstatě neexistovalo, aby někdo měl volno. V případě, že jeden ze členů družstva chybí se totiž rapidně mění a snižuje výkon.
Co je součástí požárního sportu?
Součástí požární sportu je požární útok, běh na 100 metrů s překážkami, ( běhá 8 závodníků ve dvou pokusech a lepší čas šesti nejlepších jednotlivců se započítává do hodnocení družstva) a štafeta 4 krát 100 metrů. Těchto závodů po republice moc není, běží se krajská kola, mistrovství republiky a některé pohárové závody, my se například účastníme každoročně v dubnu Havlových soutěží v Jablonci nad Nisou.
Jaký byl první úspěch v rámci republiky?
V roce 1992 se družstvo dorostu stalo posledním mistrem ČSFR ve Skalici. První družstvo mužů vyhrálo v letech 1992 - 1995 třikrát za sebou Velkou cenu ČR v požárním útoku a družstvo žen v letech 1993 - 1995 připojilo vítězství v 1. ročníku Hasičské extraligy ČR. V roce 1995 muži poprvé postoupili na krajské kolo a po vítězství v něm na mistrovství ČR, což bylo poprvé v historii Mistřic. V roce 1995 jsme v požárním sportu obsadili třetí místo, v požárním útoku jsme bezkonkurenčně vyhráli.
Vyhrát mistrovství republiky je velký úspěch, vy jste ale na vavřínech neusnuli.
To rozhodně ne, v roce 1996 jsme si řekli, že se zkusíme na mistrovství republiky dostat znovu. Toto bylo pořádáno v Praze na Strahově a zúčastnit se právě zde bylo pro nás velmi lákavé. To se podařilo Na samotném mistrovství jsme byli před poslední disciplínou - požárním útokem až na třetím místě. Požární útok jsme vyhráli a tím i celé mistrovství. Což bylo poprvé v historii Mistřic i okresu. Když jsem si uvědomil ta léta dřiny a sebezapírání, kterou všichni členové družstva museli podstoupit, byl jsem dojat. Podruhé za sebou jsme byli mistři republiky v požárním útoku.
Co bylo dál?
V roce 1997 jsme měli, coby obhájce mistrovského titulu, zajištěn postup na mistrovství republiky, bez toho aniž bysme museli vyhrát okresní a krajské kolo. Mistrovství republiky se konalo v Havlíčkově Brodě. Záplavy, které byly v červenci se rovněž podepsaly na přípravě družstva, protože jsme strávily 5 týdnů mimo trénink a závody, kdy jsme se rovněž zapojili do pomocných prací. V září bylo mistrovství republiky. Odjížděli jsme s vědomím, že naší silnou disciplínou je poslední disciplína celého mistrovství - požární útok. Před ní jsme skutečně ztráceli ze čtvrtého místa na vedoucí družstvo 6,5 sekundy, což se zdála nedostižná ztráta. Byly hlasy , které říkaly: Pozor na Mistřice, požární útok umí! Museli jsme udělat útok pod hranicí 24 sekund (na nástřikové terče). Ráno jsme přišli na stadion. Byla jinovatka a mokro, podmínky tedy nebyly nejlepší a ti, co byli před námi, měli lepší vklad ve výsledkové listině. Mohli být tedy klidnější. Požární útok jsme zvládli za neuvěřitelných 23,44 sekund, přesto ještě neb
ylo vyhráno, na start se totiž připravovalo družstvo z Moravských Budějovic, kterému patřilo v té době třetí místo průběžného pořadí a bylo potřeba, aby docílilo čas 25,12 sekund. Nestalo se tak a my jsme se podruhé v řadě stali mistry ČR v požárním sportu a potřetí v řadě mistry ČR v požárním útoku.
Vidím tady velkou spoustu pohárů a cen, kde jste je všude získali?
Mimo postupová kola, okresní, krajské a následné mistrovství republiky existuje mnoho pohárových závodů, kde se soutěží pouze v požárním útoku. Od roku 1989 se Mistřice objevily na 277 závodech. Zde obsadily ve třech mužstvech 243 krát první místo, 113 krát druhé místo a 69 krát třetí místo. Je tady celkem 502 pohárů a trofejí. Kromě výše uvedených úspěchů jsme v kategorii mužů vyhráli 7 krát Velkou cenu okresního sdružení a 8 krát okresní kolo.
A co extraliga ČR?
Špičková družstva České republiky založila v roce 1996 Hasičskou extraligu v požárním útoku. Tato má za sebou dva ročníky. Po vítězství v prvním ročníku ženy obsadily ve druhém druhé místo. Muži po čtvrtém místě v prvním ročníku, ve druhém ročníku obsadili rovněž druhé místo.
Účastníte se také závodů v zahraničí?
Vloni jsme měli svého zástupce v osobě Pavla Sádeckého v reprezentaci dobrovolných hasičů ČR, která se účastnila mezinárodní soutěže CTIF v Dánsku. V individuálních a kolektivních závodech zde získal celkem 6 medailí a stal se tak jedním z nejúspěšnějších závodníků na tomto neoficiálním mistrovství Evropy. My jsme byli několikrát zváni na závody na Slovensko, ale z důvodu kolize se závody v naší republice jsme se těchto neúčastnili.
Když jsme u techniky, obstaráváte si ji sami?
Ano, ale začínali jsme velice skromně, měli jsme jedny hadice. Pak jsme získali prvního sponzora, kterým byl Jarošovský pivovar, který nám v roce 1989 dal 5.000,-Kč, za které jsme si nechali ušít první sportovní oblečení. Chodili jsme na brigády o sobotách a nedělích a získané finance věnovali k přípravě požární stříkačky a nákupu dalšího sportovního materiálu. Veškerý sportovní materiál potřebný k závodu a tréninkům si připravujeme sami, přesto potřebujeme ke své činnosti za rok kolem 150.000,- Kč. A to si každý člen družstva platí na závodech stravu sám.
Našli se pro tak výborné družstvo nějací sponzoři?
Ano, naším současným sponzorem je pan Zatloukal, majitel restaurace U Mašinky v Otrokovicích, a pan Dlouhý z firmy LEX Uh. Hradiště. Velkou podporu máme také v Obecním úřadě Mistřice, který nám pomáhá nejen finančně, ale i morálně.
Myslíte, že dovedete udržet jistou morálku a disciplínu?
Morálka a disciplína jsou nutná. Je pěkné, že děcka dovedou pochopit, že v průběhu týdne mám nejvíc práce já. S morálkou však nejsou problémy a je tady skvělá parta, která se neprojevuje jenom při požárním sportu.
Děkuji za rozhovor, Karin Kuchtová
|
|
| |
