Číslo: 27 07.07.1997 Článků: 38 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 Olšava doma z Japonska Dvě otázky pro primáše Olšavy Luboše Málka MÓDA S HUDBOU NA ZÁMKU V BUCHLOVICÍCH Návrat umělců do Uherského Hradiště Rozhovor týdne: Antonín Střelec  Olšava doma z Japonska V pátek 4. července se vrátil ze svého desetidenního pobytu v Japonsku slovácký soubor písní a tanců Olšava. Mezi 22 účastníky zájezdu bylo 8 muzikantů, 6 tanečních párů a sólistka, skupinu doprovázel a vedl zástupce města Uherský Brod, místostarosta Stanislav Zápeca. V japonském městě Tsukiyono dlel na pozvání pana starosty města Masao Kabayoshimy a městského parlamentu. Pobyt Olšavy byl pořadateli perfektně organizován a celý jeho průběh lze hodnotit jako jedinečný. Soubor absolvoval půltucet nadšeně přijímaných vystoupení - pro širokou veřejnost, zvané představitele veřejného života ve městě a školní mládež. Za přítomnosti českého velvyslance v Tokiu Josefa Havlase předvedla Olšava svůj pořad na velkoryse pojaté slavnosti u příležitosti otevření nového kulturního centra města Tsukiyono. Japonští hostitelé představili pro soubor mimo jiné i bohatý doplňující program - návštěvy muzeí, sportovních center, škol, výlet do hor a jiné. Ubytování i podávání jídel bylo realizováno v tradičním japonském stylu, což členové Olšavy postupně bravurně zvládali. Mezi výrazné podporovatele družebního projektu Uherský Brod - Tsukiyono patří pan Yoshihiro Kurata, majitel místního brodského pivovaru, restaurace Dobrý den, skláren a velké moderní luxusní vzorkovny sklářských výrobků s prodejnou. Japonsko je krásná země s nebývale vybudovanou infrastrukturou a velkým smyslem pro ekologii. LM  Dvě otázky pro primáše Olšavy Luboše Málka Které představení Olšavy vidělo nejvíce diváků? Dvakrát jsme vystoupili pro šest set lidí u příležitosti otevření tamějšího kulturního centra. Dopolední program pro oficiální hosty navštívili v drtivé většině muži, neboť v Japonsku dosud vládne skrytý patriarchát. Součástí slavnosti byly projevy hostů. I u nás pamatujeme leccos, ale to nic není proti japonským zvyklostem. U mikrofonu se vystřídalo neuvěřitelné množství řečníků, všichni se obřadně uklonili své i české vlajce, starostovi a předsedovi parlamentu, pronesli řeč a úklony zopakovali. A všichni mluvili úplně stejně, jak nám řekla tlumočnice. Vystupoval s vámi i nějaký další soubor? Pozván byl i profesionální japonský folklórní soubor, který ale měl profesionalitu pouze v názvu. Japonci zřejmě chtějí oživit staré tradice, ale byli jsme svědky velmi vlažného vystoupení starších tetiček a babiček. Ivon  MÓDA S HUDBOU NA ZÁMKU V BUCHLOVICÍCH V neděli 29. června od 16 hodin proběhla v Buchlovicích velká módní přehlídka, kterou hudebně doprovázela skvělá brněnská skupina Jaromíra Hniličky #30. léta. Klub módy při hradišťském Klubu kultury v desátém roce existence už pravidelně třikrát do roka pod vedením paní Evy Kryštofové připravuje módní přehlídky, které si díky své úrovni našly své stálé příznivce. Letos potřetí se jedna z těchto akcí konala pod širým nebem na kouzelném nádvoří buchlovického zámku. Pořadatelé nabídli více než pěti stovkám letním sluncem rozpálených diváků kvalitní a zajímavý program, během kterého přítomní mohli zhodnotit na sto padesát modelů. Manekýnky a manekýni Klubu módy předvedli celkem osm kolekcí. Hned na úvod se představila firma Katris z Osvětiman s pletenou módou v zelenožlutých barvách hlavního sponzora přehlídky British Petroleum. S bohatou kolekcí následovala fy AFV Večerkových z Uh. Hradiště, poté obchod Mode Štěrba, Anon z Kunovic, po přestávce svatební salón Svatka, firma Sagitta a obchod DJ Mode D. Jestřabíkové z Uh. Hradiště. Závěr přehlídky byl zpestřen modely fy Lasy Fashion z Vizovic. V průběhu odpoledne se mohli návštěvníci buchlovického zámku seznámit s výrobky sponzorských firem, zvláště vyhledávána byla nabídka ovocných šťáv z Liney Nivnice, jarošovské pivo, zaslouženou pozornost vzbudily pochoutky z klokaního masa, které v nejbližších dnech nabídne svým zákazníkům Otma Mařatice. Vhod možná přišly i sluneční brýle z oční optiky Naome. dítě  Návrat umělců do Uherského Hradiště Ve čtvrtek 3. července v 17 hodin byla vernisáží v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti zahájena zajímavá výstava Návraty I., kterou z děl absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy v Uh. Hradišti 1939 - 1965 připravila Dr. Milada Frolcová. Ve velkém i malém sále se drobnými kolekcemi svých prací představuje pětadvacet autorů, většina z dosud žijících umělců byla středeční vernisáži přítomna. Autorky výstavy Dr. Milady Frolcové jsme se zeptali: S jakým cílem jste výstavu Návraty I. připravovali? Touto výstavou začínáme realizovat dlouhodobější projekt, který chceme orientovat na významné a zajímavé projevy v oblasti výtvarného umění spojené se zlínskou Školou umění a Střední uměleckoprůmyslovou školou v Uh. Hradišti. Naším záměrem je také připomenout, že ze zlínského a hradišťského hnízda výtvarné pedagogiky vzešlo už několik generací výtvarníků s vyhraněným tvůrčím profilem, kteří se vřazují do kontextu současného českého a často i světového výtvarného umění. Výstava potrvá do 21. září, abychom umožnili její zhlédnutí i školákům. Odkud jste získali exponáty pro tuto výstavu? Jedná se o zápůjčky od autorů i galerií, tady bych jmenovala zejména Moravskou galerii v Brně a Muzeum umění v Olomouci. Název výstavy Návraty I. naznačuje, že by mělo něco následovat ... Chtěli bychom pokračovat bienálně, tudíž za dva roky, kdy škola oslaví šedesáté narozeniny. Proto se i současná výstava týká Školy umění ve Zlíně, SUPŠ ve Zlíně a v Uherském Hradišti a dovádíme ji až do roku 1965. Návraty II. představí autory z let následujících. Samozřejmě, že výběr autorů byl nutně omezen, ale s dalšími významnými tvůrci počítáme do budoucna v rámci tématických či autorských výstav. Ivo Vojtík  Rozhovor týdne: Antonín Střelec Bývalý prvoligový házenkářský trenér, trenér roku l996 v okrese Hodonín. "Svá nejkrásnější házenkářská léta jsem prožil ve Veselí," říká Antonín Střelec Rodilý Veselan, nar.17. 3. 1960 v Kyjově, vystudoval Střední průmyslovou školu strojírenskou v Myjavě, majitel cestovní kanceláře ITS Company. Co dělá nejlepší trenér roku 1996 dnes? Dnes se naplno věnuji svému podnikání, ale nemohl jsem bez házené zůstat a tak za podpory několika nadšenců jsme v Základní škole Východ založili kroužek házené pro děvčata od l. do 4. třídy, takže veškerý můj volný čas zabírá tato činnost. Kdy byl založen tento kroužek? Založili jsme jej vloni na podzim. Po zimní přípravě jsme se konečně dostali k nácviku herních prvků. Staráme se o 40 děvčat ve věku od 7 do 10 let a chtěli bychom se po přípravě zapojit už letos do soutěže. V kategorii přípravek bychom chtěli sahat po těch nejvyšších metách. Družstvo je dobře trénované, podařilo se nám vybrat hodně talentovaných dětí a záleží už jen na tom, jestli u toho vydrží dostatečně dlouho. Náš předpoklad je ten, že by naše hradišťská děvčata mohla hrát významnou roli v mládežnické házené. Do soutěže jsme přihlásili celkem 2 družstva s tím, že A družstvo tvoří ti nejlepší jedinci a B bude sestaveno z těch, kteří potřebují ještě trochu herně dozrát. Můj názor je ten, že na lavičce se nikdo hrát nenaučí, z toho důvodu máme raději dvě družstva. Jak často trénujete a kde? Trénujeme 3x týdně, momentálně mají děti prázdniny, ale hned v srpnu zahajujeme přípravu, kde budeme takřka denně v tréninkovém procesu. Využíváme venkovního areálu Základní školy Východ, s kterou máme výbornou spolupráci. Vrcholem prázdninové přípravy bude poslední srpnový víkend, kdy chystáme turnaj Memoriál Karla Romana, čímž bychom chtěli uctít památku tohoto obětavého člověka. Turnaje by se mělo zúčastnit asi l0 družstev z celé České republiky i ze Slovenska. Tomuto turnaji bychom chtěli založit tradici. Kdo financuje házenou? Je fakt, že finanční nároky začínají stoupat. Existuje skupina podnikatelů, která financuje tuto činnost, ale jsme dohodnuti na tom, že nebudeme zveřejňovat podrobnosti. Samozřejmě ale vítáme každého, kdo je ochotný a schopný nám v tomto pomoct. Kdy a jak jste se dostal k házené vy? Jako každý malý kluk jsem se věnoval všemu - fotbalu, stolnímu tenisu, házené. K té mě dostal nestor naší házené pan Příhonský, který tenkrát ve Veselí házenou zakládal. Vytvořila se tam dobrá parta, která během jednoho roku patřila k nejlepším dorosteneckým družstvům u nás. Pak jsem se v roce l982 dostal do Dukly , ale náročnost tréninkového procesu se projevila zraněním a ani působnost ve Zlíně už nebyla tak úspěšná. Jelikož jsem už před vojnou měl základní trenérskou kvalifikaci, navázal jsem na to a začal trénovat. Nejdříve v Kunovicích dorosteneckou ligu a pak ve Veselí jsme založili s partou Franty Klimka a Franty Staňka dívčí házenou. Trénoval jsem je po dobu osmi let a po mně převzala družstvo trenérka Tománková. Ve Veselí jsem prožil svá nejkrásnější házenkářská léta, jelikož jsme jezdili po žákovských turnajích a sbírali titul za titulem. Jak se doplňuje podnikání s trénováním? Je to velký problém, protože podnikání zabírá hodně času, v kterém nejde nic ošidit. Pracujeme s lidmi, kteří si naše služby platí a už 5 let buduji dobré jméno naší cestovní kanceláře a naše práce je na vysoké úrovni.Máme neustále co zlepšovat. I nás ale postihují nepříjemnosti jako je devalvace. Dlouhou dobu jste trénoval veselskou házenou. Jak vidíte její budoucnost? Vidím, že Veselí se stává ekonomicky silným klubem, ale bohužel existuje tu problém doplňování hráček, na což jsem já už upozorňoval před třemi lety, kdy jsem ligu převzal. Cesta nákupu hráček nebude jednoduchá, protože nelze každý rok doplňovat kádr hráček nákupem, jejichž hodnota stále roste. Bohužel Veselí nemá kvalitní mládežnickou základnu, v tomto směru se dost zaspalo. Všichni funkcionáři se věnovali prvnímu družstvu a mládež byla až na druhém místě a to se teď začne projevovat. Pokud se nenajde cesta dohody s kluby nebo se nezaměří na kvalitní práci s mládeží, tak by mohlo dojít také k vymazání klubu z házenkářské mapy, což by byla obrovská škoda, protože ve Veselí jsou trénovací podmínky dobré a fantastické publikum si to také nezaslouží. Na které hráčky z působení ve Veselí nejraději vzpomínáte? Jsem rád, že 90 % hráček, které jsem k házené přivedl jsou dneska ve státní reprezentaci. Ve Veselí byly vždycky typy, se kterými se dobře pracovalo, ať to byla Jarka Májíčková, sestry Roubínkovy, Eva Leitgebová. Holky by si zasloužily, abych je vzpomenul všechny. Nelze nevzpomenout i Lenku Romanovou, která je považována za naši nejlepší házenkářku, bohužel je v současné době dost těžce zraněná. Doufejme tedy, že podobný kádr hráček se postupem času podaří najít také v Uherském Hradišti. Děkuji za rozhovor. Jindra Váverková



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund