DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 27
06.07.1998
Článků: 56

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Folklorní festival přilákal jedenáct tisíc návštěvníků
	Kroky rockerů povedou na Klub kultury
	V Buchlovicích na náměstí bylo veselo
	Novinky u rockové skupiny Wayn
	Diváci zapomínali tleskat
	KULTURNÍ POSTŘEHY
	Soutěž! Soutěž!
	Jak se žije v Kunovjanu

Folklorní festival přilákal jedenáct tisíc návštěvníků

Strážnice (Mac) - Přes jedenáct tisíc diváků navštívilo 53. ročník Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici ve dnech 26.-28.6.1998. Zúčastnilo se ho 1 300 účinkujících z České republiky a 250 zahraničních hostů. Připraveno bylo šestnáct programů (mnohé se reprízovaly) a také soutěže.

Pořadatelem festivalu byl Ústav lidové kultury (dále jen ÚLK) ve Strážnici, celostátní instituce Ministerstva kultury ČR, specializovaná na péči o soudobé folklorní aktivity. Letošní ročník byl věnovaný prezentaci dalšího ojedinělého dokumentárního videoprojektu ÚLK ve Strážnici Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR. Jednalo se o vybraná lidová řemesla a technologie lidové umělecké výroby. Ukázky mohli návštěvníci zhlédnout v pořadu Jarmark múz. Součástí celého festivalu byl opět veletrh publikací, zvukových nahrávek a videokazet s názvem Folklorica. Na festivalu se představily jak domácí soubory (Kunovjan, Hradišťánek), tak soubory z Plzně, Českého Těšína, Pardubic, Rokycan. Své zástupce zde mělo také Polsko, Itálie, Německo, Jižní Korea, Mexiko.

Letošní folklorní festival se mi velmi líbil a vůbec nelituji, že jsem tam strávila celý sobotní den. Už se těším na příští ročník, prozradila nám jedna z návštěvnic festivalu.

Kroky rockerů povedou na Klub kultury

Uh. Hradiště (Mac) - Středa 8. července by se měla stát svátkem pro všechny příznivce kvalitní rockové hudby. Ve velkém sále Klubu kultury v Uherském Hradišti totiž společně vystoupí finská skupina Waltari, kanadská technometalová legenda Voivod a američtí průkopníci hardcoru Pro-Pain. Koncert svým vystoupením podpoří také angličtí Dearly Beheaded, Pissing Razor z USA a domácí formace Dark a Despondancing. Tato rocková sedmička se měla původně představit také na koncertě v pražském Edenu, ten však byl na poslední chvíli zrušen, a tak všechny cesty správných rockerů povedou 8. července do Klubu kultury v Uherském Hradišti na tento jedinečný koncert a zároveň jediný koncert v České republice. Začátek koncertu byl stanoven na 17.00 hodinu. Vstupenky jsou k dostání v obvyklých moravských předprodejích, v den koncertu pak od 16.00 hodin v pokladně Klubu kultury v Uh. Hradišti.

V Buchlovicích na náměstí bylo veselo

Buchlovice (Mac) - K 45. výročí obnovení krojových hodů v Buchlovicích se v sobotu 27. června na náměstí uskutečnila Krojovaná veselice na Rynku, které se zúčastnili všichni bývalí stárci a stárky.

Této neobvyklé akce se zhostil Sbor doprovolných hasičů, bývalí stárci a hodová chasa. Na přípravě, jež trvala půl roku, bylo nejsložitější sehnat současné adresy všech bývalých stárků, z nichž většina již nežije v Buchlovicích. Na toto setkání přijeli úplně první stárci z roku 1953, Jirka Čermák a Jindra Hrabcová - Jonášková a mladší stárci z téhož roku Štěpán Daňhel a Jarka Tomešková-Gregorová. Z největší dálky přijel stárek z roku 1956 Jan Raštica, který přijel až z Radonic u Kadaně. Když jsem dostal pozvánku, všichni mí známí se mi smáli. U nás nic takového není, a kroje u nás neznají vůbec, svěřil se Dobrému dni Jan Raštica. Také jsem měl obavy, jestli po tolika letech kroj obleču, protože postava už není taková, jak byla, ale dopadlo to dobře, dodal Raštica.

Jak se po tolika letech cítí v kroji, jsme se zeptali Šťěpána Daňhela: Je to krásný pocit. Ale pamatuji si, že za mých mladých let, když jsem ještě bydlel v Buchlovicích a účastnil se zde hodů, mi bývala vždycky zima. Dnes se však - lidově řečeno - potím, jak dveře od chléva. V Buchlovicích se totiž hody konají vždy v listopadu na Martina, kdy už většinou bývá velmi chladné počasí. V tuto sobotu, co se počasí týká, bylo však velmi teplo.

Všichni stárci byli přivítáni slivovicí a koláčky. O kulturní zpestření se postaraly děti z mateřské školy, žáci základní školy a buchlovská krojovaná chasa.

Příjemnou atmosféru slunečného odpoledne zpříjemnila dechová hudba Nedakoňanka, při které se tančilo až do pozdních večerních hodin.

Novinky u rockové skupiny Wayn

Kapela Wayn v novém složení: Bob Šimčík, Pepa Cigánek, Cira Hajdaj, Láďa Lysek, Mirek Junák (zleva).

Slovácko (pop) - Kapela Wayn, která pochází z Uherského Hradiště, vydala před dvěma lety svoji první desku s názvem Šeptání do ticha (kmotrou byla slavná pornostar Dolly Buster). Skupina Wayn vystupovala převážně na okresech Uh. Hradiště, Zlín, Kroměříž a Hodonín. Po nástupu nového manažera Pavla Tichopádka, který předtím pět let spolupracoval se skupinou Argema, začíná Wayn vystupovat více po celé České republice. Objevují se nové nabídky pro hraní z jižních Čech, okolí Pardubic, Hradce Králové atd. Kapela se začíná stávat známější.

Kapelu Wayn potkaly též změny v obsazení na různých postech. Po výměně zpěváka Láďi Švanygy nastoupil nový lídr, kterého jistě znáte ze skupin Heaven či Argema, se kterou natočil desku Tohle je ráj a která získala zlaté ocenění. Jde o Láďu Lyska, který se též zúčastnil konkurzu a byl vybrán do muzikálu Evita, ovšem z finančních důvodů zde nevystupuje. Jakmile se manažer skupiny Wayn dozvěděl, že je volný, okamžitě ho oslovil a Láďa nabídku přijal. Po čase nastoupil do skupin Wayn nový budeník Pepa Cigánek, kterého odborníci řadí mezi pět nejúspěšnějších bubeníků v naší republice. Podílel se na natáčení různých desek známým zpěvákům i kapelám. Předtím hrál ve skupině Titanic.

Kapela Wayn natáčí v současnosti svoji druhou desku na Slovensku ve studiu Dušana Antalíka (TEAM). Bude obsahovat 12 skladeb a jako bonus pomalou píseň z první desky Šeptání do ticha.

O projevu této kapely lze říct, že se řadí mezi nejlepší, co z jižní Moravy vzešlo. A to jak po stránce muzikantské (a to především), tak i po stránce image a show. Neklade důraz na tzv. velká světla a silný zvuk, ale na hráčskou vyspělost a dovednost jednotlivců v kapele, kterou se nesnaží skrývat za množstvím světel nebo silných aparatur. Nehledě k tomu, že do této skupiny se muzikanti nevybírali podle toho, jak vypadají, ale podle toho, jak hrají.

Diváci zapomínali tleskat

Buchlovice (Mac) - V Buchlovicích se v neděli 28. června prezentovaly svou produkcí oděvních výrobků uherskohradištké firmy, jako je Sagitta, AFV, Twigi, CFA+H. Plavky představila firma Argos z Uh. Brodu. Zhlédnout jsme mohli také autorskou kolekci oděvní výtvarnice Jany Kubínové. Za doprovodu jazzové hudby - skupiny muzikantů pod vedením Jaromíra Hniličky z Brna byla zahájena v odpoledních hodinách modní show. Přítomní diváci začali ovšem tleskat až na vyzvání Evy Kryštofové, pracovnice Klubu kultury, která celý program uváděla. Módní přehlídku, kterou připravil Klub kultury Uh. Hradiště ve spolupráci s Památkovou správou a Obecním úřadem v Buchlovicích doplnila s svým povídáním o módních doplňcích ing. Karla Janků. Na místě si mohli návštěvníci prohlédnout vystavené vozy značky Hyundai a Mercedes nebo zakoupit šperky, šátky a další zboží z Indie.

KULTURNÍ POSTŘEHY
Hana Galetková

Tak žily ženy na zámku

... to byl výstižný název kulturně - vzdělávací akce uspořádané na zámku v Buchlovicích ve dnech 25. a 27. června. Přepracovaný sylabus buchlovického zámku do monologů čtyř historicky podložených a chronologicky na sebe navazujících obyvatelek buchlovického panství tvořil podklad pro divadelně pojatou celou prohlídku zámku.

Tak žily Eleonora de Collona Fels, Marie Terezie Petřvaldská, Josefína Berchtoldová a Ferdinanda Karolyiová - Berchtoldová na zámku, čtyři hraběnky, jejichž jména jsou spojena se zámkem od počátků jeho výstavby, tedy od konce 17. století, po počátek našeho 20. století.

I dělo se v době té takto: před bránou skoro tucet návštěvníků a dvě služtičky, kteréžto se právě jim věnovati měly, stále ještě pobíhajíce po nádvoří cosi jedna na druhou pokřikovaly. Bětka a Kristýna dvě protikladná to kvítka hádajíce se, co které ukliditi mělo, avšak pro jiné zájmy učiniti tak nestačilo. Poté obě treperendy vzácnou návštěvu do zámku uváděti se jaly a nevtíravým způsobem ji obeznamovaly s počátky výstavby zámku a s mnohými architekty podílejícími se na současné podobě tohoto historického monumentu.

A konečně hraběnce Eleonoře de Collona Fels uctivě ohlásily, že hosté již celí dychtiví očekávají, zda do první ložnice uvedeni mohou býti. Hraběnka, kterážto právě se upravujíce u zrcadla při svíčkách, jelikož nenajdete v baroku jiného osvětlení, hosty mile uvítala a počala hovořiti především o manželu svém, kterýžto pouze pro ni nechal zámeček postaviti. Taktéž dětí svých hraběnka vzpomněla a též i o interiérech prvních tří místností, z pohledu hraběnky, žíjící v baroku a pocházející z Benátek, se rozhovořila.

Poté za svou vnučkou Marií Terezií Petřvaldskou návštěvu vykázala, a to do následující místnosti, dětského pokojíčku. (M.T.Petřvaldská totiž přesně osm dětí vychovávala!) Ta již s jí vlastní kurážností a bezprostředností hostům barvitě vylíčila tragédie postihující jedna za druhou jejich famílii a v obrazárně se všem též vymalována na plátno připomněla. Že se onen obraz v mnohém podobal skutečnosti, uznalo nemálo hostí. V příštích dvou místnostech návštěvenstvo bylo posunuto v čase do 19. století. (Vždyť ze století do století šli.) Josefína, sestra Leopolda II. Berchtolda, význačného to majitele zámku, poněkud frivolní a nespoutaná to dáma prozradila hostům i mnohé dlouho utajované neřesti svého bratra, ježto ty své před nebohými diváky předváděti přímo se nestyděla. Barvitě také vylíčila svou švagrovou, čili sestru to bratra svého, Ferdinandu Karolyiovou.

Ferdinanda dychtivě očekávajíc své hosty a náruživě je provedivší zbylými třemi místnostmi, kteréžto čítaly i její vlastní salónek, pak i čaje s nimi popíjeti se neváhala. Tak se návštěvníci ocitli až ve svém 20. století, kde se jich opět chopily skotačivé služtičky, kteréžto svým paním připravily nemalá překvapení a povyražení, jak už to tak služky dělávají a jsouce za to náležitě potrestány, nebraly si ponaučení, jak už to tak služky dělávají.

Ten, kdo se chtěl na chvíli pozastavit a alespoň letmo se dotknout dávných časů 17. až počátku našeho století, učinil tak. Ten, komu chyběla fantazie, nikdy nepocítí to kouzlo jemných doteků.

Soutěž! Soutěž!

Bzenec (Mac) - V minulém čísle byla vyhlášena soutěž o vstupenky na METAL FEST Bzenec, který se koná 25. července. V prvním kole byli vylosováni: V.Urbánek, Uh. Brod, T. Kočenda, Nedakonice, E. Hrušková, Uh. Hradiště, L. Kopecká, Veselí n. Moravou a K. Macíková, Bzenec. Dnešní soutěžní otázky zní:


	1. Jak se jmenuje poslední deska skupiny Debustrol?
		a) Pád do hrobu mrtvol
		b) Šeptání do ticha
		c) Fialka

	2. Odkud je skupina INSANIA?
		a) z Mařatic
		b) z Brna
		c) z Tučap

	3. Shaark je název:
		a) nahrávacího studia ve Bzenci a bzenecké skupiny
		b) nové pivo z Jarošova
		c) název dechové hudby ze Sadů

Správné odpovědi zasílejte na adresu redakce. Z došlých odpovědí vylosujeme pět výherců, kteří získají vstupenky na výše uvedený festival.

Jak se žije v Kunovjanu

Jak se žije Kunovjanu nebo v Kunovjanu?
To je pěkná otázka. V Kunovjanu se žije určitě dobře, protože ho tvoří výborná parta mladých lidí, která není spokojena s tím, že se jenom schází, že něco zatancuje, zazpívá a popije. Chce jít stále dál a chce ukázat, že něco umí, chce se předvést. Sem se asi dnes činnost folklorních souborů dostala. Každý, a to nejen co se folklóru týče, chce v dnešní době ukázat, že něco umí.

Jaké byly vaše osobní začátky?
Jako každého jiného. V roce 1978 jsem začínala jako tanečnice. Do roku 1989 jsem tancovala nepřetržitě. Potom jsem na chvíli přestala, jelikož se mi narodilo mé první dítě - Terezka. Další přestávka byla v roce 1992. Ke generační výměně v souboru došlo již v roce 1989, kdy stará parta přestala pracovat. Protože si od roku 1986 vychovávala své pokračovatele, nebyl tento přechod tak bolestný. V té době nastoupila nová taneční a pěvecká generace. Podle mého názoru soubor nestagnoval a pracuje po celou dobu své existence velice dobře. V roce 1991 se se souborem rozloučil Miloš Plachý, který nám dal velmi mnoho. Naučil nás tancovat, zpívat a vážit si kroje, ale také vážit si lidí, tradice a chtít vždycky něco navíc. Za tohle patří poděkování jemu i jeho ženě. V tomto duchu jsem pokračovala se souborem od roku 1991 i já. Musím říci, že v souboru je spousta dobrých tanečníků a zpěváků. Pokud z jakéhokoliv důvodu nejsem přítomna na zkoušce nebo na vystoupení, mám velkou oporu ve vedení, především v Davidovi Pavlíčkov i a Veronice Vlasatíkové, kteří jsou vedoucími taneční složky. Zatím se bavím jenom o tanečnících. Můj život v souboru se točí především kolem tancování.

Dá se říct, že v současné době máte dvě muziky?
Ano, i takhle bych to v této chvíli mohla zhodnotit. V letošním roce, který byl na začátku spíše tvůrčí a pracovní, jsme se dostali do velkého problému, neboť se naše cimbálová muzika s uměleckým vedoucím Jardou Schottlem a primášem Jardou Zatloukalem nemohla zúčastnit MFF Strážnice. A tak jsme téměř celé první pololetí zkoušeli vedle naší muziky i s cimbálovou muzikou Babica z Hluku. S vedoucím muziky Františkem Říhou a s primáškou Kačkou Mllerovou se nám velice dobře spolupracuje a patří jim velký dík.

Co vám práce v souboru přináší?
Práce v souboru mi vždycky přinášela velkou radost, brala jsem ji jako životní poslání. V posledních letech se ale hodnoty trošku přestylizovaly a začaly se objevovat i problémy. Největší starostí je, aby práce, kterou v souboru všichni odvádějí, byla nějakým způsobem zúročena. Spousta energie, která by mohla být věnována tvůrčí a umělecké činnosti, se ubírá spíše směrem organizačním. Pro soubor je nutné zajistit vystoupení a kontakty. Vystoupení by mělo ovšem přinést také nějaký finanční zisk, aby mohl soubor vůbec existovat. V tomto okamžiku je vhodné připomenout našeho zřizovatele, kterým je Klub kultury v Uherském Hradišti. Klub kultury nám poskytuje prostory pro naše zkoušení, pro uložení našich krojů a rekvizit.

Kdo se vám stará o kroje?
Kroje nám dlouhá léta opatruje paní Slaníková, a nikdo z nás, kdo tuhle práci nezkusil, si neuvědomuje, co to všechno obnáší.

Jak často soubor zkouší?
Členové souboru se scházejí dvakrát týdně. V posledních letech jsou to úterky a pátky, vždy od 19.00 do 22.15 hodin. Vzhledem k tomu, že v letošním roce byly v plánu významné akce, museli jsme zkoušet s Kunovajnem pro vystoupení u nás v republice a v zahraničí, a s Babicou pro pořad A pány ať čert vezme na MFF Strážnice. Z tohoto důvodu jsme zkoušeli mnohdy i pětkrát týdně.

Příští rok má Kunovjan 30. narozeniny. Máte již teď představu, jak je oslavíte?
Ano, určitě premiérovým pořadem. Už nyní si lámeme hlavu, jak by celý program mohl vypadat. Letos měli diváci možnost zhlédnout již spoustu krásných komponovaných pořadů. Všichni se budeme velmi snažit dát hlavy a síly dohromady, abychom udělali svým vystoupením lidem radost.

Zúčastnili jste se Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, jaká byla atmosféra?
Do Strážnice jsme jeli s velkými obavami a napětím, jak lidé náš pořad přijmou. Celý pořad byl pojat nadregionálně. Určitě jsme se ale všichni těšili. Poslední čtyři měsíce byla v souboru nesmírně tvrdá příprava, aby pořad přinesl divákům to, co si přáli autoři. Věřím, že jsme diváky nezklamali. Samozřejmě názory se různí. Všechny čtyři soubory, které se na programu podílely, odvedly kus dobré práce.

Můžete jenom připomenout, které to byly soubory?
Celý pořad nesl název A pány ať čert vezme. Byl připraven ke stopadesátému výročí zrušení roboty. Snažili jsme se pokrýt celou naši republiku, tak, jak robotu a vzdor, lásku, bolest a radost v ní prožívali lidé v Čechách, na Moravě a ve Sleszku. V tomto pořadu reprezentoval Čechy soubor Mladina z Plzně a Radost z Pardubic. Sleszko zastupoval soubor Slezan z Českého Těšína a Moravu Kunovjan.

Kterých akcí jste se kromě Strážnice tento rok zúčastnili?
První třetina roku byla pracovní, nenašla se, kromě dvou, žádná příležitost, kam bychom mohli vyjet, kde se představit. Druhá třetina roku už je radostnější. Soubor měl příležitost vystupovat na slavnostním otevírání velké rakousko - české firmy ve Vyškově. V červnu reprezentoval na dnech české kultury na Konzulátu České republiky v italském Udine. Naše muzika báječně prezentovala na devadesátém výročí založení divadla v Luhačovících. Minulý týden ve čtvrtek odjel soubor na tři dny do Brna na folklorní scénu na Staré radnici. Jsou to dny folkloru, které připravuje vojenský umělecký soubor Ondráš.

Kolik má váš soubor členů?
Muzika je v současné době jedenáctičlenná. Naše dvě zpěvačky v této době zpívají méně,a to z rodinných důvodů, ale věříme, že se nám brzy vrátí. Soubor taneční má k dnešnímu dni jedenáct tanečníků a čtrnáct tanečnic. V semináři pracuje kolem dvaceti mladých lidí, kteří se připravují v nejbližší době rozšířit naše řady.

Jaký je podle vás zájem v současné době o folklor?
Každý, kdo přijde do souboru, si musí uvědomit, že si všichni přejeme, aby se svému zvolenému zájmu věnoval maximálně. Jsou lidé, kteří kvůli náročnému zaměstnání museli ze souboru odejít, i když mají folklor velmi rádi.

Máte dvě malé holčičky. Jaký je jejich přístup nebo vztah k folkloru?
Myslím si, že holkám nic jiného nezbývalo, než se nějakým způsobem zapojit do činnosti a tolerovat mou častou nepřítomnost doma. Starší Terezka je celkem bezproblémové dítě. Dnes již jezdí na vystoupení s námi, je zapojena do tanečních čísel i zpěvu. Trošku jiné je to s naším menším stvořením - Julinkou, ale věřím, že z toho brzy vyroste.

Vystupovali jste již mnohokrát v zahraničí. Můžete některé vystoupení připomenout?
Určitě v srdcích všech neustále přetrvává nádherná atmosféra a pohoda z Thajska, které jsme navštívili v listopadu loňského roku. Vždycky z každého zájedu zůstává to hezké, ale Thajsko bylo tak výjimečné, že asi překrylo všechny krásné zážitky z těch předešlých zájezdů. Věřím, že i letos se podaří vycestovat, přestože jsme byli již tři dny v Itálii. Na vystoupeních v zahraničí je nutné se s ostatními pobít a ukázat to nejlepší, co lidová kultura naší republiky nabízí. Tento rok máme možnost vycestovat do Španělska a Itálie. Zatím čekáme na odpovědi a doufáme, že alespoň některý z těch zájezdů vyjde.

Spolupracujete s ostatními místními soubory?
Na toto téma už jsme se s členy Hradištanu a Doliny bavili. Souboráci se často setkávají ve svém volném čase. Organizují turnaje v basketbalu, volejbalu, pořádají společenské večery. Jsou to záležitosti spíše spontánní. Uvažujeme o tom, že uděláme nějaký společný večer, takovou obdobu Štěpánské besedy u cimbálu. V posledních třech letech pořádal Kunovjan Klubu kultury Štěpánské besedy u cimbálu. Každý, kdo se takové besedy zúčastnil, mi dá za pravdu, že je prima se zrovna na Štěpána odreagovat od pracovních a rodinných problémů a starostí. Můžu připomenout například recesní pořad Snídaně se starou nebo Miss transvestit, které patřily k těm atraktivnějším a výjimečným pořadům. Udělat společný program by bylo jistě příjemné a zajímavé pro nás i pro diváky.

Co dál?
Věřím tomu, že soubor bude fungovat dál. Že společně se všemi, kteří ve vedení souboru jsou, a s naším zřizovatelem se vytvoří takové podmínky, aby soubor pracoval kvalitně i nadále. Snad všechno dobře dopadne a soubor se bude moci hradišťské veřejnosti ukázat s novým premiérovým programem. Takovým malý přáním nebo velkým skrytým přáním je, aby se Kunovjan v příštím roce dostal někam do světa, na nějaký pěkný zájezd. Třeba jako bylo Thajsko.

Za rozhovor Romaně Habartové děkuje Petra Macalíková.

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund