Číslo: 28
13.07.1998
Článků: 47
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Pozvánka na Kopaničářské slavnosti
Starý Hrozenkov (Mac) - Již na XXXVIII. tradiční Kopaničářské slavnosti, které se uskuteční ve dnech 17. až 19. července, vás srdečně zve obec Starý Hrozenkov a obec Drietoma ve spolupráci s Trenčianským osvetovým strediskom Trenčín a Klubem kultury Uherské Hradiště. Slavnostní zahájení proběhne v pátek 17. července v 18.00 hodin setkáním u Lípy bratrství. Divadelní hrou od J. Palárika Inkognito bude pokračovat večer ve 20.00 hodin v Kulturním domě ve Starém Hrozenkově. Sobotní program začne v 16.00 hodin v přírodním amfiteátru koncertem dechové hudby Komňané. Od 18.00 hodin bude následovat vystoupení folklorních souborů: Kopaničář Starý Hrozenkov, Wrzosy Polsko, Večernica Trenčianská Turná, Dolcainers Španělsko, Břeclavan Břeclav a Družba Trenčín. Ve 21.00 hodin se vám v pořadu 7 dní čili tejden představí Zdeněk Izer a Marek Dobrodinský. Country skupinu Kalíšci doplní umělci Robo Kaiser a Peter Meluš. Ohňostroj ve 23.00 hodin a lidová veselice ukončí sobotní slavnosti.
Nedělní den začne v 10.30 hodin slavnostní mší svatou v kostele Narození Panny Marie ve Starém Hrozenkově. Hodinu po dvanácté se rozezní přírodním amfiteátrem Žiacka dychová hudba Drietoma. Hodinu na to bude následovat vystoupení folklorních souborů, kde se představí také Folklorní studio Buchlovice. Od 18.00 hodin je na programu lidová veselice při dechové hudbě Hrozenčanka a Kubran. |
|
Legenda Art Garfunkel svými hity nadchl zlínské publikum
Zlín (Mac) - V neděli 5. července se řadě příznivců folk-rocku na Moravě splnil sen. Na charitativním koncertu pod záštitou Tony Baldryho, poslance dolní sněmovny parlamentu (bývalý ministr zahraničí Velké Británie) vystoupila světová legenda Art Garfunkel. Zaplněné hlediště bylo svědkem slavnostního zahájení koncertu, během něhož Sarosh Zaiwalla (poradce Tonny Blaira) zastoupil Tonnyho Baldryho a společně s uměleckým ředitelem Pragokoncertu Ivo Letovem předali věcné dary a finanční dar ředitelce Dětského domova Naděje v Otrokovicích paní Ludvičkové. Finanční dar poslouží k renovaci dětského domova, který byl zdevastován loňskými záplavami.
Po tomto slavnostním zahájení poprvé zhasla světla v hale a na pódiu se představil Chris Eaton, slavný britský zpěvák, kytarista a skladatel, jehož známé singly do svého repertoáru zařadily i takové hvězdy, jako je Janet Jackson, Dona Summer nebo Cliff Richard. Dvacetipětiminutové vystoupení Chrise Eatona nebylo jen pouhým vyvoláním krásné atmosféry před vystoupením Arta Garfunkela, ale hodnotným uměleckým zážitkem, které publikum oceňovalo vřelým potleskem.
Konec následující krátké přestávky pak doprovázela bouřlivá atmosféra přijetí toho, na kterého mnozí fanoušci na Moravě tak dlouho čekali. Polovina velmi slavného dua Simon a Garfunkel - Art Garfunkel vstoupil na scénu. Během hodinového vystoupení a dvou přídavků ukázal, že neztratil nic ze svého charakteristicky čistého hlasu, který ho tolik proslavil. Diváci během vystoupení mohli slyšet mimo sólové písně umělce také řadu hitů dua Simon a Garfunkel, které doslova mnohokrát obletěly svět a dodnes se těší oblibě u všech věkových skupin. Nesmírně aktivní publikum aplaudovalo všem jeho skladbám, ale největší úspěch sklidily pochopitelně hity jako The Sound of Silence, Mrs. Robinson, Bridge Over Troubled Water, El Condor Pasa a další.
Dvacet minut po koncertu Art Garfunkel opustil se svojí skupinou společně s Chrisem Eatonem sportovní halu, aby se přesunuli na soukromou party do areálu Graddoland v Jasené. Na závěr evropského turné (předposlední koncert proběhl v Berlíně, poslední ve Zlíně) pak skupina a pořadatelé z firmy Graddo a Pragokoncert s jejími hosty, mediálními partnery akce uspořádali krátké setkání na oslavu úspěšného koncertu. Samotný Art Garfunkel byl atmosférou v hledišti koncertu a prostředím areálu natolik nadšen, že vyslovil přání při příštím evropském turné znovu koncertovat v České republice a strávit krátkou dovolenou v areálu Graddolandu, kde, jak prohlásil, by mohl nalézt další inspiraci pro svou hudební kariéru. Z tohoto prohlášení mají zajisté všichni fanoušci tohoto skvělého hudebníka nesmírnou radost. |
|
Fotografie loňských povodní ve Hvězdě
Uh. Hradiště (Mac) - V úterý 7. července byla ve foyer kina Hvězda zahájena výstava Povodně 97. Kromě místních autorů jsou zde snímky také známých pražských fotografů - Jiří Josek, Jan Šilpoch, Petr Wiegl.
Rukama mi prošlo přes 700 fotografií. Z nich jsem nakonec vybral necelou stovku barevných fotografií, uvedl Josef Korvas, autor výstavy.
Výstava, která je součástí akce Dnů vody aneb Týden vodního filmu, potrvá do 20. července. Poté bude přerušena (Letní filmová škola) a znova instalována od 5. do 30. srpna. Právě dnes se uskuteční v kině Mír od 20.00 hodin video a diapozitivo projekce záznamů z loňských záplav, kde každý může přispět svými dokumenty. Následující dva dny se budou v rámci akce promítat ještě dva filmy související s vodou, a to Člověk obojživelník a Mraky odtáhly.
Městská kina tímto zároveň děkují Městskému úřadu ve Starém Městě a v Uherském Hradišti, Okresnímu úřadu Uh. Hradiště a firmě ŠaŠ Uh. Hradiště. |
|
Mladí kluci bojují ze všech sil
Slovácko (Mac) - Téměř rok působí na naší hudební scéně bigbítová kapela Golden. Ve složení Jara Knedlík - basa, Roman Číhal - bicí, Jakub Procházka - kytara a Ondra Jalůvka - kytara, se pomalu, ale jistě stávají známější a oblíbenější. Jako předkapelu jsme je mohli zhlédnout u některých skupin. Rozhodli jsme se kluky trochu vyzpovídat.
Proč název Golden?
Goldeny jsou přece jablka. V době když se hledal nějaký název, se šlo kolem zeleniny a zrak padl zrovna na jablka - Goldeny. No, a neznělo to špatně...
Jaký směr hrajete?
Zatím hrajeme staré převzaté pecky. V budoucnu bychom chtěli složit i něco vlastního.
Nemáte pocit, že v našem regionu je kapel už dost?
Ano, je tu velká konkurence. Ale i přesto se snažíme a doufáme, že časem budeme také tak populární a navštěvovaní jako některé místní kapely. V současné době je velmi těžké dostat se na nějaké dobré místo, protože to mají podchycené již více známé kapely.
Co chcete nabídnout rockerům?
My hrajeme pro radost, ale především pro lidi, kteří na nás chodí. Lidé by se měli na zábavě především dobře bavit. Naším cílem je hrát dobře a pro lidi.
Budete vystupovat i samostatně?
Ano, teď o prázdninách začínáme vystupovat samostatně nebo ve spojení s jinou mladší kapelou.
Co vzkážete svým současným i budoucím fanouškům?
Neseďte doma a choďte na zábavy!! |
|
Jak se žije na novinovém táboře
V malebném zákoutí nejvyšší části Středomoravských Karpat - Chřibů, v údolí nedaleko míst zvaných sirné lázně Smraďavka, trávilo od soboty 4. do soboty 11. července 1998, tedy necelých osm prázdninových dní, celkem jedenačtyřicet dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Svou premiéru zde totiž měl Dětský novinový tábor.
Už podle názvu se dá lehce odhadovat, kdo že byl organizátorem akce. Redakce týdeníku Dobrý den, Slovácko se prostě rozhodla udělat něco pro nejmenší. O chystaném táboře se mohli dovědět a své děti poté přihlásit rodiče, jež si každé pondělí (nepočítáme-li dny celostátně zasvěcené různým svátkům a dnům klidu) najdou chvilku na přečtení nového výtisku regionálních novin Dobrý den, Slovácko. Na tábor vyslal své děti i Dětský domov v Uherském Ostrohu, některé podniky nabídly místo dětem svých zaměstnanců.
Abych se přiznala, měla jsem zprvu obavy z toho, aby se všechno podařilo tak, jak jsme si naplánovali, přiznala se s počátečními rozpaky vedoucí tábora Karin Kuchtová. Jak se brzy ukázalo, pár dní po ohlášení chystané akce byla celková kapacita tábora zaplněna. Co víc, dokonce počet přihlášených dětí zprvu převyšoval možnosti ubytování. Těžko jsme mohli někoho odmítnout, uvedla dále Karin, některé děti se od svých kamarádů o našem táboře dovídaly zprostředkovaně a jejich rodiče nás prosili, abychom ještě nějaké místečko našli. Nakonec o všem, jak to už v životě bývá, rozhodly těžko předvídatelné okolnosti: dva z táborníků museli zůstat doma pro nemoc (neštovice) a zranění (zlomená ruka). A pak už nemohlo stát nic v cestě na chatu Dopravních staveb na Smraďavce, kterou už několik let spravuje pan Antonín Dvořan se svou rodinou a nejbližšími spolupracovníky.
Právě chata Dopravních staveb se tedy na několik dní stala útočištěm, kde svůj tábor rozložily hned čtyři oddíly: Delfínů, Sov, Veveráků a Ježků. Děti byly ubytovány ve tří, čtyř a pěti lůžkových pokojích, jejichž samozřejmou součástí je sprchový kout a toaleta. A jak už to na podobných táborech bývá, každodenní bodování úklidu za krátký čas odhalilo, které že to pokoje obývá chlapská část tábora. Inu, deset děvčat bylo přeci jen v menšině...
Každý den, byť byl smáčen krátkými přeháňkami, či vytrvalým deštěm, čekaly na děti různé soutěže, řešení úkolů či překvapení. Samozřejmě nechyběly ani diskotéky a noční stezka odvahy. Kromě toho děti malovaly oddílové vlajky, kreslily si čelenky, učily se karate, jezdily na koních, pozorně sledovaly výcvik policejních psů, hledaly poklad v podobě vajec ptáka Dobráka (vždyť si ho stvořilo Dobrý den, Slovácko...), soutěžily ve zpěvu ve Smraďavkové show, chytaly ryby, ošahaly si opravdové policejní nádobíčko, dověděly se, jak bezpečně vyjíždět do ulic na kolečkových bruslích, v náročném terénu běžely prskavkový, fáborkový a branný závod a odpovídaly na opravdu záludné otázky...
Tak třeba, víte, k čemu je slepé střevo?
Honza Ú.: Abysme mohli kadit...
Monika G.: Slepé střevo je na nemoc, a taky na srdce.
Vojta S.: Zneškodňuje to jednoduché látky.
Standa B.: Abysme žili...
Dalibor H.: Jak když nám dává nějakou sílu, životní funkci...
Petr Š.: Aby nás nebolelo, když se přejíme.
Martin K.: Abysem dýchal a ležel.
Vlaďka I.: ...když tě bolí břicho a musíš jít na operaci.
Marika Š.: Nemůžeme být bez něho, budeme ale žít i bez něho po operaci.
Radim G.: Já ho nemám k ničemu.
Dan K.: Když spolknu něco tvrdého, tak to jde do slepého střeva a zůstane to v něm. Třeba tvrdá kostička. Zbytek se vykadí, nevím, jak bych to řekl.
Patrik S.: Slepé střevo je někde nalevo, vpravo. Taťkovi ho vyoperovali. Je k něčemu dobré...
Štěpán V.: Slepé střevo potřebujeme ke zpracovávání potravy. Má v sobě nějaký vitamín: bé nebo cé...
Rosťa H.: Je uprostřed břicha. Ono tam přemíchává ty zbytky a pak je vytento...
Marek S.: Můžeme být bez toho po operaci. Když to máme, tak je na něm konečník...
Martin Š.: ...půjde k paní doktorce na léky.
Jakub F.: Aby přijímalo věci, které nejdou strávit.
Jarek H.: Vylučuje škodlivé látky.
Iveta S.: Slepé střevo nemá žádnou funkci. Je nám na nic.
O stálou aktivitu dětí se v Dětském novinovém táboře v chatě Dopravních staveb na Smraďavce staral zkušený kolektiv vedoucích. Vedoucí tábora: Karin Kuchtová, zdravotnice: Zuzka Fábry, kuchař: pan Dvořan, paní Dvořanová, Vít Marčík, vedoucí družstev: Vlaďka Indrová, Karin Kuchtová, Jirka Machálek a Vojta Johaník, praktikanti: Tereza Bahulová, Pavla Bartošicová a Ondra Machálek.
A které to děti se Dětského novinového tábora zúčastnily?
1. oddíl - DELFÍNI (vedoucí Vlaďka Indrová)
Monika Vaňková, Marika Šenková, Vojtěch Stodůlka, Jaroslav Hlůšek, Marek Šoth, Filip Punčochář, Pavel Šenk, Dan Gryc, Stanislav Betyár.
2. oddíl - SOVY (vedoucí Vojta Johaník)
Adéla Šenková, Václav Miškeřík, Radim Gryc, Daniel Klimeš, David Hořeňovský, Vojta Johaník, Monika Grigorovová, Iveta Slováčková, Patrik Simr, Štěpán Váverka.
3. oddíl - VEVERÁCI (vedoucí Karin Kuchtová)
Michal Bečička, Martin Šoth, Vojtěch Flasar, Petr Šich, Luboš Chmelař, Tomáš Chmelař, Marek Stodůlka, Jakub Hlůšek, Rostislav Havlín, Monika Zemčíková, Alžběta Skalková, Vladislava Indrová.
4. oddíl - JEŽCI (vedoucí Jirka Machálek)
Erika H”ssová, Martin Kuchta, Jan Úlehla, Jakub Flasar, Jan Ryšavý, Markéta Bílková, Jan Betyár, Dalibor Havlíček, Petr Zemčík, Petr Gryc.
Zůstaňme ještě chvilku u originálních odpovědí. Víte, co se dětem na táboře nejvíc líbilo?
Vajíčka...(?) - Poklady! - Všechny hry. - Bahno! - Vedoucí Pavla. - Diskotéky. - Že tu mámé týpí. - Jídlo. - Že tu nejsou naši. - Kamarádi. - Večerka. - Různá překvápka. - Noční stezka odvahy. - Prostředí. - Karin. - Vojta. - Jirka. - Vlastně všichni. - Branný závod.
A co se vám nelíbí?
Nic. - Túry. - Prohrávka. - Nelíbí se nám tady, že se některé děcka mezi sebou bijou. - A kamarádovi hodili ručník do záchodu. - Že má někdo na pokoji nepořádek. Třeba pokoj číslo dva. - Trochu mě štve počasí. - Že jsem ztratil hlas.
A co děti těsně před koncem tábora vzkázaly svým rodičům?
Mami, neboj, žiju! - Mami, čau! - Taky čau! - Ať mně pošlou dvě tři stovky. - Já nevím. - Já posílám všem, co máme doma, pusu. Všem zvířatům i ptákům. Veverce, kanárům, korelám, andulkám, třem hrdličkám, holubům, stehlíkům, zvonohlíkům, všem... - Já bych chtěl říct všeckým doma, že mám díru v koleně. To stačí! - Že třeba příští rok pojedu zase.
Že se všechno podařilo a děti na táboře rozhodně nestrádaly, o to se přičinila i řada firem z našeho regionu:
Pravidelný přísun mléčných výrobků zajistila akciová společnost Laksyma Nedakonice v čele s ředitelem Chovancem. Vitamíny v podobě každodenní konzumace ovoce poskytla uherskobrodská firma Tekoo pana Miroslava Boráka. Čerstvé pečivo pekla jen pro nás Varmužova pekárna Boršice. O dostatek marmelád, dětských ovocných přesnídávek, džemů, paštik, pomazánek a jiných konzervárenských výrobků se podělily firmy Otma - Slovácká fruta Mařatice a Hamé Babice, džusy a ovocné nápoje poskytla Linea Nivnice s ředitelem Slanicayem, občerstvení vedoucích zvládlo ZD Boršice pod vedením předsedy Havlíčka, cukrovinky, tužky a odznaky přivezli členové Policie ČR.
A co říci na závěr?
Příští rok určitě nenechejte svoje děti doma. Prázdninový čas mohou vyplnit buď v místě svého bydliště, nebo více než aktivně s námi, v dětském táboře s novinami Dobrý den, Slovácko!
Připravila M. Miškeříková
|
|
| |
