DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 4
27.01.1997
Článků: 38

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Od malých forem k velkému beatu
	LITERÁRNÍ SOUTĚŽ!!!
	Úspěšné hudební vydavatelství
	XI. divadelní plesání
	Rozhovor s Karlem Hoffmannem ještě předtím

Od malých forem k velkému beatu

Jak čas běžel, vyvíjel se i hudební vkus, a tak The Shadows, The Beatles , Gerry and The Pacemakers nebo The Rolling Stones na sebe nenechali dlouho čekat. Kapela se odklonila od divadla, přitvrdila a nastoupila obvyklou beatovou cestu po sobotních a nedělních čajích v Hradišti a okolí.

Na sólovou kytaru hrál a zpíval Petr Foltera. Na doprovodnou kytaru hrál, zpíval a texty psal Alexandr Barbaj. Dalším textařem a zpěvákem byl Josef Kaloč. Společně s nimi ještě zpíval Rudolf Sacký. Zatímco bubeník byl stabilní - Waldimiro Miszak, baskytaristé se měnili - Stanislava Kyncla vystřídal Petr Rimský, Rimského Otto Bílek, Bílka zase Pavel Vráblík a Vráblíka zpět zase Bílek.

V domě, kde sídlilo divadélko Origo, byly dva sály podniku Reduta, nahoře malý a dole velký. Zde měli Bodláci příležitost představit se několikrát do roka v koncertním (tj. netanečním) programu a uvést své vlastní písničky z dílny Foltera/Kaloč nebo Foltera/Barbaj.

Začínali v malém sále (který jinak fungoval i jako zkušebna), ale ten brzy nestačil, a tak se akce přestěhovala do velkého, o patro níž. Podobné galakoncerty se odehrávaly i ve velkém sále Lidového domu nebo ve Slováckém divadle.

Ti nezbytní kolem

Také Bodláci měli svého spolehlivého zvukaře. Byl jím Oldřich Kulhajm. Výbavu vylepšovali, jak se dalo. Z vypůjčených prken si nechali u místního truhláře stlouci bedýnky, do kterých zamontovali nakoupené repráčky. Hall se jim pokoušeli vyrobit technici z Letu Kunovice, kam kapela později administrativně spadala. Booster zase naopak objednali z Bratra známé moravské folklórní pěvkyně Jarmily Šulákové. Šlo o aparát připomínající krabici od bot, který musel na pokyn kytaristy zapínat a vypínat technik pod pódiem.

Z Letu Kunovice byl i bodyguard kapely, kterého vozili s sebou. Vazbič Josef Konvalinka dohlížel na bedňáky, staral se o produkční záležitosti a když bylo třeba, udeřil.

Bodláci postupně rozšiřovali svůj akční radius, takže obhospodařovali čaje a zábavy v oblastech od Zlína po Luhačovice nebo Kroměříž. Časem je znali i posluchači z okolí Brna, Karviné, Opavy a Havířova, Frýdku-Místku i Jablunkova.

Manfred Mann v Bodláčí

Věřte nebo nevěřte, ale Manfred Mann se svou skupinou a zpěvákem Paulem Jonesem nevystoupil v roce 1965 jenom v Praze a v Bratislavě. zahrál si také v Uherském Hradišti. A hádejte, kdo dělal předkapelu...

Bodláci na to dnes vzpomínají s úsměvem, ale užili si svoje. místní sportovní hala není žádné tintítko a osmdesát metrů šíře, to bylo na zesilovač o síle 20 wattů trochu dost. Při zkoušce neslyšeli ani sami sebe, natožpak aby mohli atakovat masu beatových fanoušků. A teď si představte, že technici od Manfreda začali vybalovat aparaturu Vox o síle 1000 wattů!

Snaha domluvit zapůjčení tady byla, ale Manfredi se obávali nekalé konkurence a odmítli se podělit.

Saxofonista a kytarista Mike Vickers byl dokonce tak nervózní, že ani nemohl doladit kytaru. Nakonec mu pod pódiem vypomohl Foltera, když Vickers zafoukal éčko na saxofon, Vickersův booster však již mohl obdivovat jen zpovzdálí.

Koncert začal a Bodláci spustili beatlesáckou Can not Buy My Love. Když britský technik slyšel, že skoro nic neslyší, slitoval se a nastavil Bodlákům své mikrofony. To byla ale v daném okamžiku medvědí služba. Kytary dál skomíraly a nad nimi začaly naráz hřímat znejistělé hlasy se svahilskou angličtinou. Dobromyslný Brit připojil do Voxe i kytaru a česká Jolana začala překvapením řachtat a pískat.

Týden před vystoupením Bodláci vyměnili basáka, takže ani nebyli moc sezkoušení - zkrátka hrůza. Nakonec odehráli svou ani ne půlhodinovou sadu přes vysněnou aparaturu Vox, ale byl to zřejmě nejstrašnější koncert v jejich životě.

Pak spustil Manfred Mann, a to byl rachot. Bodláci byli nadšení, i když někteří místní diváci naopak odcházeli, protože se jim produkce zdála moc hlučná.

Na magnetofonovém pásku

Pan Kozderka z brněnského rozlasu (kapelník vlastního orchestru a otec dnes už nežijící zpěvačky a herečky Laďky) jednou Bodláky zaslechl v luhačovickém baru a po nedlouhé době je pozval do studia. Předtím se Bodláci ocitli jen náhodně v malém zlínském studiu, kde nahráli Apache od The Shadows, vlastní verzi písně Život je pes (Suchý a Šlitr pro Pavla Sedláčka) a vlastní píseň Vidím padat hvězdy.

V brněnském rozhlasovém studiu vznikly v roce 1966 profesionální nahrávky písní Musím ti dát sbohem, Get Off Of My Cloud (The Rolling Stones 1965), Má loď se loudá a Hany. Dvě posledně jmenované skladby dokonce několikrát vedly tehdejší rozhlasovou písničkovou soutěž Brněnská koloběžka, která vznikla po vzoru pražské Houpačky.

Do studia se pak Bodláci dostali ještě jednou v Ostravě. Nahráli zde čtyři vlastní písně Dejte mi pít, Neotravuj, Hej, já budu se smát a Stín. Škoda, že tyto nahrávky ani brněnský, ani ostravský rozhlas neuchoval. A tak i po Bodlácích zbylo vedle zažloutlých fotek jen pár amatérských magnetofonových záznamů.

Začátek konce

Z Ostravy přišlo lano od Richarda Kovalčíka a Petr Foltera přešel do Havířova do zakládající sestavy Flaminga (1966-67). Do Hradiště se pak ještě jednou vrátil v únoru 1968 a Bodláci znovu hráli až do září. Tehdy se však sestava nadobro rozpadla, neboť Petr Foltera nastoupil na Vysokou umělecko průmyslovou školu do Prahy a bubeník Miszak emigroval do Německa.

Firma Bodláci byla pak ještě jednou vzkříšena, zruba v letech 1970-73, ale jediným styčným bodem se starou sestavou tu byl baskytarista Otto Bílek. Skladbou repertoáru a stylem šlo již o naprosto odlišnou kapelu.

(První letošní číslo časopisu ROCK A POP přineslo celostránkový materiál o hradišťských Bodlácích. Článek, který ve spolupráci se členy skupiny připravil Aleš Opekar, vám dnes s laskavým svolením redakce časopisu i autora nabízíme.)

LITERÁRNÍ SOUTĚŽ!!!

Jednou z knižních novinek je i životopis jednoho z nejznámějších dirigentů. Živý a poutavý popis životních osudů slavného a v celém světě oblíbeného dirigenta a skladatele, autora populárního muzikálu West Side Story a řady dalších děl, je založen především na výpovědích jeho příbuzných, přátel, kolegů a spolupracovníků, a také na dobových svědectvích v tisku. Na rozdíl od autorizovaného životopisu schváleného rodinou nezakrývá ani stinné stránky mimořádného nadání a strmého vzestupu ke světové slávě a osvětluje zajímavým způsobem i zákulisí amerického hudebního života a obchodu s hudbou.

V následujícím krátkém úryvku vynecháváme jméno slavného dirigenta. Vaším úkolem je toto jméno napsat a poslat do konce týdne na adresu redakce s heslem Literární soutěž. Vylosovaného výherce čeká příjemná návštěva v knihkupectví U SOVY (případnému výherci zdaleka pěknou knížku samozřejmě pošleme).

Houslista Jacques Margolies hrál to odpoledne (při ... nečekaném debutu) v orchestru. Řekl: Sešli jsme se krátce před začátkem... Brali jsme to tak, že on půjde podle nás, ale dopadlo to úplně jinak. Bylo k nevíře, že takový mladík svede podobnou hudbu. Seděli tam padesátiletí a šedesátiletí hráči se spoustou zkušeností. a najednou si přijde tenhle usmrkanec a dosáhne takového fantastického provedení... Orchestr vstal a aplaudoval. Stáli jsme tam s ústy dokořán. Tenhle muž byl nejvýjimečnější muzikant mého života.

Úspěšné hudební vydavatelství

Jarošov/- Jž několik let se milovníci dechové hudby těší z poslechu zvukových nosičů hudebního vydavatelství AKON-Antonín Koníček. Přes krátkou dobu svého trvání má toto hudební vydavatelství za sebou nejedno úspěšné CéDéčko či kazetu s takovými dechovkami zvučných jmen jako jsou Dolanka, Podhoranka, Lanžhotčanka, Valaška, Túfaranka nebo třeba Žadovjáci apod. Určitě je každý z vás zná. Proto si dnes připomeňme jenom v heslech názvy hudebních nosičů tohoto vydavatelství s kapelami, které na nich rozdávají radost.


	Vám přátelé			Dolanka

	Podhoranka z Ježova		Podhoranka

	Cestička od dubí		Lanžhotčanka,
                 	                Podhoranka,
					Valaška,
	                                Zdounečanka 

	Nečaruj				Dolanka, Milotčanka,  
	                          	Legrúti, Podboranka

	Za láskú			Boršičanka, Zdounečanka

	Došla k nám...              	Valaška

	Podhoranka 20.let        	Podhoranka

	Pěsničko slovácká        	Lácaranka, Šardičanka

        Pro nás                         Mix- 6 kapel

	Naše Valašsko              	Fryštácká kap., Lidečanka

	Dolněmčanka-120 let		Dolněmčanka

	Dědinú				Túfaranka

	Boršičanka                   	Boričanka

	Hraje Vám Lipovjanka 		Lipovjanka

	Lácaranka - 20 let         	Lácaranka

	Hraje Vám Valaška       	Valaška

	Úsměv od kapely...      	Hradčovjanka

	Pro maminku                	Boršičanka

	Kamarádovi                  	Zdounečanka

	Aj,tá hucká hospoda     	CM Dolňácko

	Lipovjanka vyhrává     		Lipovjanka

	Žadovjáci a jejich hosté  	Žadovjáci

	Přespolanka-10 let        	Přespolanka

No řekněte, není to pěkná řádka muzikantů, zpěváků, hudebních skladatelů a textařů? Nehledě na hodiny strávené na zkouškách muzik, v nahrávacích studiích a těch nervů a bezesných nocí, zda titul natočí a zda bude komerčně úspěšný? Stojí to ale za to. Vždyť, když spatří světlo světa takový hudební nosič, je to v podstatě malý zázrak, vytvořený nadšenci, kteří nehledí na čas obětovaný muzice a započatému dílu. Nezbývá, než poděkovat hudebnímu vydavatelství AKON - Antonína Koníčka za kvalitní hudební nosiče a popřát hodně zdaru do dalších let.

Jan

XI. divadelní plesání