Ten dělá to a ten zas tohle

---

Nejlepší kombinace je být dobrým odborníkem, který má v˙sobě něco z ˙psychologa, ˙výtvarníka, uklizečky, údržbáře, řidiče, fotografa atd.

Co Vás k˙vaší práci přivedlo?
Vlastně jsem ještě na gymplu nevěděla, že národopis (jenž byl na FF otevírán jednou za 4-5 let) existuje jako samostatný studijní obor na vysoké škole. Po neúspěšném pokusu dostat se na brněnskou konzervatoř a věnovat se profesionálně tanci bylo dalším mým velkým přáním studovat jazyky a výtvarnou výchovu. V˙té době, snad od roku 1980, jsem bývala častým hostem ve Slováckém muzeu v˙Uherském Hradišti, kam mě dovedli manželé Miloš a Marie Plachých, bývalí vedoucí souboru Kunovjan. Jejich způsob práce v˙souboru mě nadchl a hodně ovlivnil. S˙doktorkou Ludmilou Tarcalovou, vedoucí etnografického oddělení, jsme často hovořili o tom, co práce v˙muzeu obnáší. Nakonec jsem měla velké štěstí, protože byl tento obor vypsán právě v˙roce, kdy jsem maturovala.

Co obnáší zaměstnání etnografa?
Práce v˙muzeu je výjimečná. Musíte mít od každé profese aspoň trošku. Nejlepší kombinace je být dobrým odborníkem, který má v˙sobě něco z ˙psychologa, ˙výtvarníka, uklizečky, údržbáře, řidiče, fotografa atd. A pokud přece jen v˙něčem není člověk až tak úplně ideální, záleží pak na týmu lidí, který vás obklopuje. Pak může být práce stoprocentní. Při svých cestách terénem zjišťuji, že řada lidí v˙muzeu doposud nebyla. Tak vás tedy zveme.
Náplň práce etnografů v˙muzeích by se dala rozdělit do čtyř hlavních okruhů. Stěžejní je práce se sbírkami, jejichž počet na našem oddělení dosáhl 30 tisíc. Obnáší to opatrování a starostlivost o fond, s˙čímž pomáhají konzervátoři, dokumentování sbírek, evidence, odborné zpracovávání, využití pro publikování, pro výstavy nejen u nás v˙muzeu, ale i v˙rámci spolupráce s˙muzei jinde v˙republice. A přes sbírky jsem se dotkla i dalších odvětví naší muzejní činnosti - oblasti výzkumné. Díky ní jsou získávány předměty doposud nezastoupené v˙našich sbírkách, ale především jsou studována, objasňována a zpracovávána specifická témata z oblasti hmotné, sociální a v˙poslední době stále více duchovní kultury. O nich se každý zájemce může dočíst v˙odborných, vědeckých i populárních časopisech, sbornících i samostatných publikacích. Se vším výše uvedeným souvisí výstavní činnost. Každý správný muzejník zúročuje svá každodenní bádání, výzkumy, práci v˙depozitářích formou zpracování scénářů a libret a jejich následné výstavní ztvárnění pro naše návštěvníky je už tím vlastním bonbónkem. Činnost kulturně - výchovná a metodická, činnost přednášková a výklady v˙expozicích a na lokalitách jsou téměř na denním pořádku. Zahrnujeme sem pomoc jednotlivcům, studentům, souborům, školám, institucím, patří sem naše velikonoční a vánoční předvádění tradiční rukodělné výroby a taktéž rukodělné kurzy, které si získaly velkou oblibu. A vše doposud řečené, či napsané se neobejde bez publikační činnosti, propagace v˙tisku,˙rádiu, televizi, bez video- a foto-dokumentování. A opomenout nelze organizování a přípravu odborných konferencí, zpracování referátů, účasti v˙poradních sborech, kulturních komisích, programových radách festivalů...

Když jste se dotkla slova festival, co Kunovské léto?
To je takový noční vedlejší pracovní poměr. Právě v˙těchto dnech je uzavřena možnost podání ministerského grantu, byl vypracován projekt letošního, už sedmého ročníku, po nocích faxuju, rozesílám detailní, dnes už pětidenní programy pro soubory, které si máme možnost vybrat díky velkému zájmu u nás v˙republice, a s˙potěšením říkám, i v˙zahraničí. Nabídka je letos překrásná. V ˙Kunovicích, v˙ Hradišti, v˙Buchlovi-cích a na Buchlově budete mít možnost spatřit nejen soubory z˙našeho regionu, ale také z ˙Karlových Varů - Ostrova, z˙Lipníka nad Bečvou, ze Slovenska přijede dětský soubor z˙Očovej. Ze zahraničí se pro letošní rok přihlásily soubory z˙Polska, Itálie, Turecka, Maďarska, Estonska, Litvy, Rumunska, Jugoslávie, Makedonie, Turecka a dokonce z˙Thajska a Nigérie. Jen pět nebo šest bude moci přicestovat. Termín letošního festivalu je 14. - 18. červen. Pro celý třicetičlenný tým však práce začne podstatně dřív. I když jsme při každém právě ukončeném festivalu celkem dost vyčerpaní, už při nastupování dětí do autobusů, loučení a slzách našich souborových dětí, dětí odevšad a často i slzách nás dospěláků je jasné, že všichni do toho půjdeme s˙láskou a chutí znovu. Za to patří všem velký dík.

A co Vaše souborové aktivity s˙dětmi a dospělými?
Je to práce velmi zodpovědná. Svým způsobem se v˙dětském souboru stáváte dětem sestrou, maminkou, tetou. Musíte je zaujmout, vzájemným porozuměním přesvědčit. Písničky a tance, ty tomu dají barvu a pohyb. Důležitý je vztah, prožitek. A když je k˙tomu ještě talent (který je v˙našich zeměpisných šířkách vrozený a navíc tak krásně přirozený) a veliká chuť, nedělejte to! Děcka z˙Kunovic tvoří od˙loňského roku 35 nových talentovaných dětí, se kterými pracuji společně s Milenkou Bídovou. Děti mají za sebou první vystoupení - vánoční koledování. Pokud zůstanou, čeká je spousta pěkné práce a poznání. O tom by mohli psát všichni, kdo souborovou činností prošli.

A Kunovjan?
Letošní rok bude tvůrčí. Podobně jako Čechovci a Hradišťan i my máme plné hlavy, a vzápětí i ruce a nohy práce s˙přípravou nového pořadu. V˙současné době je v˙souboru řada výrazných osobností, díky který je soubor takový, jaký je. Dostali jsme také řadu zajímavých nabídek k˙účinkování na Gorolském svátku v˙Jablunkově, v˙rámci svátku Praha - Evropské město kultury, v˙Karlových Varech, Táboře, v˙jednání je reprezentace v˙zahraničí. Přesto, že je zharmonizování programu v˙dospělých souborech mnohem náročnější, věřím, že i rok 2000 bude aspoň dobrý.

Máte opravdu široký záběr společenských aktivit, které jsou jistě náročné na čas. Jak tento fakt přijímají Vaši blízcí?
Mám velké štěstí, že žijeme celkem v pohodě. Někdy je samozřejmě před bouří klid, jindy neklid, někdy bouřka vůbec nepřijde, a když tak jsem to já, kdo bouří, protože něco nestíhám tak, jak bych si přála. Ale vesměs je to o toleranci.

Vedete spoustu dětí ke kulturnímu, národnímu a národnostnímu cítění. K˙čemu vedete své vlastní děti?
Holky mi dělají vcelku radost. Vyváříme takové rodinné zázemí, aby našly a vytvořily si trvalý vztah k˙tradicím, hudbě, aby si uměly v˙životě všímat pozitivních hodnot. Ve víře, v˙úctě a v lásce je vedu k ˙tomu, o čem byla řeč po celou dobu našeho povídání.