Číslo: 42
19.10.1998
Článků: 60
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Divadelní představení Prachy? PRACHY! opět na pořadu dne
Představte si, že máte dům staroanglického stylu, hezkou ženu, která Vás vždy čeká s odpoledním čajem, práci, ve které se vyznáte, a řád, který jste si už za ta léta stačil vybudovat. Když tu na jedné z úplně obyčejných návratů metrem si s kýmsi vyměníte kufřík a domů už přijdete bez svých lejster, bez bagety s kečupem, bez dokladů, ale za to se 735000 librami šterlingů. Co to udělá s vámi a s vaším okolím? Na to si musíte odpovědět sami, ale co to udělalo s Henrym Parkinsem, jeho ženou a Henryho přáteli, to se můžete dozvědět jedině v komedii Raye Cooneyho Prachy? Prachy!, kterou Slovácké divadlo uvádí mimo předplatitelské skupiny v sobotu 24. října v 19.30 hodin. Autor této bravurní komedie R. Cooney (1932) je zároveň populárním anglickým hercem. Zahrál si například v inscenacích Past na myši, Pygmalion nebo v Hello, Dolly! Ve svých hrách uváděných v Londýně hraje Cooney obvykle hlavní role. Také v naší komedii , která nese v originálu název Funny Money, si zahrál hlavní postavu Henriho Parkinse.
Ve Slováckém divadle se tohoto úkolu ujal kritikami vysoce postavený Petr Franěk, jeho manželku Jean neméně bravurně ztvárnila Ludmila Forétková. Dále hrají Pavel Liška, Anna Slezáková-Miková, Jiří Vobecký, Karel Hoffmann, Božek Tomíček a Ivo Píža. V překladu Břetislava Hodka, dramaturgii Andrey Helmichové, výpravě Moniky Peškové a s hudební spoluprací Pavla Procházky nastudoval inscenaci dnes již stálý režisér Slováckého divadla Ladislav Pešek. Nenechte si ujít komedii jednoho z nejhranějších evropských autorů, která necelé dva roky po své londýnské premiéře opět spěchá rychlostí blesku na evropská a konečně tedy i česká jeviště.
-hel- |
|
Kouzelné střevíčky byly bez kouzla
V sobotu odpoledne uherskohradišťským dětem ve Slováckém divadle hostující Divadlo Petra Bezruče z Ostravy zahrálo pohádku H.Ch.Andersena Kouzelné střevíčky v překladu a dramatizaci Václava Čapka a režii Michala Przebinda. I přes velmi slabé herecké výkony a povrchní režii, bylo dětské obecenstvo až překvapivě hodné a ukázněné. Režie pohádek by se neměla spoléhat na shovívavost dětí a hřešit na jednoduché vystavění příběhu a předkládat tak dětem schématické a zcela bezfantazijní představení. Právě malý divák by se měl hned od počátků vychovávat k vnímání kvalitního umění a měla by se podporovat a rozvíjet jeho fantazie. Hercům ostravského divadla, jako by se nechtělo, nebo jako by pro ně nemělo smysl se právě malému divákovi zcela rozdávat a hrát naplno. Představení bylo bez vnitřního náboje a potřebné jiskry. Vleklo se neúnosně zpomaleným tempem a ani dospělému nezbývala energie na vnímání tolik neupoutávajícího představení, natož divákovi o více jak dvacet let mladšímu.
Režie pohádky není možná věc natolik jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Malý divák potřebuje neustále momenty překvapení, aby se jeho pozornost nezačala upínat jinam a na jiné věci mimo jeviště a právě tyto momenty překvapení pohádce o kouzelných střevíčkách chyběly. |
|
Šumař se tentokrát ocitá na svatbě
Brzy budeme moci ve Slováckém divadle shlédnout nové muzikálové představení, které ponese název Šumař na svatbě. Jelikož muzikál je inscenačně velmi náročný útvar a podílí se na něm daleko více lidí než na běžné inscenaci, přišli jsme si trochu o tomto novém muzikálu, o všem okolo tvorby takovéhoto náročného představení, s lidmi z takzvaného tvůrčího štábu popovídat a tak vám, našim čtenářům, muzikál Šumař na svatbě aspoň trochu přiblížit. První, koho vám chceme představit, je dramaturgyně Andrea Helmichová, jelikož dramaturg stojí vždy na počátku veškerých divadelních počinů.
Jak moc se proměnil muzikál od původní verze do vaší současné inscenační podoby ?
Vycházeli jsme především z původní Gorinovy hry Modlitba za zemřelé a jenom velmi lehce se nechali inspirovat slavným muzikálem Šumař na střeše, který je u nás znám především díky své filmové podobě, ale v žádném případě nám nešlo o jeho napodobování. Spíše jsme nacházeli nová místa vhodná pro zbásnění a připisovali jsme také některé úplně nové situace, kdy jsme zvláště chtěli zvýraznit příběh šumařů, kteří procházejí celou hrou, a kteří nesou jedno z důležitých témat. Krásná byla pro mne spolupráce s Michalem Stránským, který pro nás napsal písňové texty. Povídali jsme si o jednotlivých písních, o čem by tyto písně měly být a na něm a jeho fantazii pak zůstalo, co všechno se mu do nich podařilo dostat.
SD ve svém dramaturgickém plánu dává hodně prostoru pro muzikály.
Je pravda, že se snažíme vždy alespoň jeden muzikál do našeho předplatného zahrnout. Je to žánr, který je v současné době diváky velmi oblíbený a to nemůžeme opomíjet. Navíc je v našem souboru mnoho herců, kteří mají výrazný pěvecký talent a byla by škoda toho nevyužít. A přiznám se, že i já mám pro hudební žánry slabost.
Kde vznikl první impuls uvést zrovna Šumaře a ne jiný muzikál?
Nechtěla bych to nazývat souhrou náhod, protože pro mne náhody neexistují, ale je pravda, že zrovna v době, kdy jsme hledali vhodný titul, jsem se zúčastnila Festivalu ostravských divadel, kde jsem měla možnost vidět dnes již proslulou inscenaci Juraje Deáka Šumaře na střeše. Vyprávěla jsem o svém zážitku panu režisérovi Stránskému a on mi sdělil, že už toto téma nosí dlouho v srdci. Pak k tomu ještě přibylo shlédnuté představení původní Gorinovy hry v Hradci Králové a nezbylo, než se rozhodnout, kterou verzi bychom chtěli u nás uskutečnit. Šumař na střeše byl pro naše divadlo příliš finančně náročný a tak jsme jej vzali jako výzvu a pokusili se vytvořit třetí - naši vlastní verzi tohoto tématu.
Jaká je spolupráce režiséra s dramaturgem?
Ikdyž jsem ve Slováckém divadle už skoro dva roky, s panem režisérem Stránským připravuji teprve druhé představení, a tak je všechno ještě spíš ve fázi poznávání. Já osobně mám ráda, když se dramaturg podílí na celé přípravě inscenace od počátku až do konce. Nechci být pouze přinašečem témat. Spolupráce s režisérem je vždycky dobrodružství, při kterém hodně záleží na tom, jak se ti dva dobře znají a umějí spolu komunikovat. To ovšem není otázka jedné inscenace, ale přinejmenším celého jednoho tvůrčího období, které prý u divadla trvá tak šest let. Máme se tedy na co těšit.
-gal-
|
|
Otázka tohoto týdne
Domníváte se, že se dnešní středoškolská mládež nějak změnila od předchozích generací? Jak? Jaký zaujímá postoj k učení a vzdělávání se?
MUDr.Jaroslava Maláčová, primářka transfúzního oddělení.
Každá generace je jiná, odlišná od předchozí, ani lepší, ani horší. Je formovaná jinými životními podmínkami a možnostmi. Postoj k učení je individuální podle vlastností každého člověka. Nezanedbatelná je určitě i ekonomická situace rodičů.
Mgr.David Pavlíček, tanečník, choreograf a vedoucí Kunovjanu, moderátor folklórních akcí, učitel.
Každá doba ovlivní, formuje a působí na mladé lidi. Tím si ale nemyslím, že jsou jiní. A určitě i ta starší generace, která dnes říká my jsme byli jiní by v této konkrétní době byla úplně stejná, jako jsou dnešní mladí lidé a dělala by to samé. A postoj k učení a ke studiu? Daleko více si bude muset dnešní mládež vážit peněz, jelikož v současné době peníze rozhodují. Ale mladému člověku se stejně nedají dát opratě. |
|
Čtení o zlínském divadle
Víte, že ...
- zlínské Městské divadlo patří se svou kapacitou hlediště (700 míst) k největším činohrám v naší zemi?
- vedle hlavního sálu disponuje ve své budově i dalšími hracími prostory?
- v Divadélku v klubu se stolovým zařízením se provozují představení s výrazně relaxační funkcí? Můžete je sledovat při vínku, kávě či nealku?
- i v experimentálním prostoru Studia Z můžete sledovat tvorbu zlínských herců z bezprostření blízkosti?
- návštěvnost divadla vzrostla oproti loňsku o třicet procent?
Na jeviště vstoupil Hamlet
Po dvaadvaceti letech přistoupila zlínská činohra znovu k nastudování slavné tragédie Williama Shakespeara z přelomu 16. a 17. století. V roce 1976 jsme ji tu naposledy viděli v režii Aloise Hajdy, inscenaci tenkrát zhlédlo přes sedmnáct tisíc diváků. V roli Hamleta kraloval robustní Jan Honsa, který již s námi nemůže návrat této slavné postavy na zlínské jeviště sledovat. Co by asi říkal svému podstatně subtilnějšímu následníku?
Umělecký šéf Petr Veselý zvolil k nové inscenaci Hamleta mluvný překlad Zdeňka Urbánka z konce padesátých let. Rozsáhlý text společně s dramaturgem Karlem Tománkem výrazně zkrátil a situace záměrně zhutnil: má být dosaženo co nejširší komunikace s diváky.
Na premiérovém představení v sobotu 3. října byla divácká odezva značná. Herci, v čele s Luďkem Randárem, jenž vytvořil titulní postavu, z ní mohli mít radost.
William Shakespeare je sváteční autor pro divadelníky i diváky. Nechcete se o tom na reprízách přesvědčit?
-hou-
|
|
Premiéra Čas dluhů s osobní účastí režisérky Ireny Pavláskové
K premiéře nového českého filmu Čas dluhů zavítá do Uh. Hradiště jeho režisérka, která volné pokračování svého staršího snímku Čas dluhů doprovodí komentářem. V hlavních rolích Lucie Bílá, Karel Roden a Ivana Chýlková. Po skončení filmu proběhne ve foyer kina neformální přátelské posezení s režisérkou (a jejími filmy). Mimo to hudba, víno, ... |
|
VIII. ročník MISS Slovácko 98 aneb show i pro dva
Strážnice (PA) - Finálový večer se uskuteční 24. října od 19 hodin v kulturním domě Strážničan. Autorkou soutěžního pořadu je PhDr. Danuše Adamcová. Sedm dívek se svými partnery, jež prošly semifinálovým sítem, se předvedou ve třech soutěžních disciplinách. Jako hosté večera vystoupí zpěvačka a tanečnice Světlana Nálepková a bublinkový mág Václav Strasser z Prahy. Jedinou zástupkyní našeho okresu ve finále Miss Slovácko 1998 je Petra Škrášková a my vám ji trošinku představíme.
Nejvíce miluji svého přítele a čokoládu, pronesla stydlivě finalistka MISS Slovácko 1998
Petra Škrášková (87-61-87) se narodila 13.2.1976 v Uherském Hradišti. Vystudovala střední průmyslovou školu a jeden semestr VOŠ Kunovice. Mezi své koníčky zařadila přítele, zpěv a rekreační sport. Jednu dobu hrála závodně volejbal. Pracuje jako demolady u firmy Douwe & Egberts. V soukromém životě nám přiznala sedmiletou známost, s kterou plánuje na rok 2000 něco spáchat. Hudbu poslouchá všech žánrů, nejvíce však tramp, který hraje na kytaru nejen jako vedoucí na letních táborech. V jídelníčku ráda oželí ryby a houby, jinak sbaští vše. Miluje sladkosti, které musela díky soutěži Miss na měsíc vypustit. Několik roků se vzhlíží v Cindy Crawford. Sama sebe charakterizovala: Můj život je založený na snění a představách, to mě naplňuje, i když vím, že polovina se nesplní. Snažím se život žít naplno a nepropadat depresi. Zatím se mi to daří a doufám, že i do budoucna bude. Životní cíl zatím nemá. Mezi její přednosti patří dobrá kondička, hezky zpívá, výborně hraje na kytaru a v práci je úspěšná.
K fotografování se dostala před dvěma lety, kdy ji oslovil majitel PC studia. Soutěží krásy se zúčastnila na Miss on line a Miss středních škol. Spolupracovala s fotografem Františkem Malíkem z Kyjova. Na základě jeho fotografií ji okolí doslova donutilo přihlásit a zkusit trochu recese v soutěžním programu MISS Slovácko.
Petra Škrášková pod soutěžním číslem 5, jako jedna z deseti soutěžících semifinálové části, uchvátila obecenstvo a porotu natolik, že právem postoupila mezi nejlepších sedm do finálového večera.
Co tě první napadlo, když jsi se dozvěděla, že postupuješ do finále?
Měli jsme s Alanem velkou radost. Nastalo však velké dilema, jestli se mnou Alan půjde do finále, protože jenom mého partnera zastupoval. Souhlasil, ale protože mu cestu zkřížilo vystupování ve West Side Story, nakonec se ve finále představím s původním partnerem Honzou Gajdošem.
S jakým program bude ve finále soutěžit?
Rozhodla jsem se, že budu decentní a nebudu tak improvizovat jak v semifinále. V první části budu hrát na kytaru a zpívat starší písničku od Lenky Filipové Bylo letní parno. S Honzou budu v profesní dvojici předvádět číšníka a servírku. V poslední části se budeme promenádovat v plavkách firmy PUPI.
Na co nebo koho budeš nejvíce spoléhat během finálového večera?
Na sebe a na své známé, kteří budou v publiku.
Jaké umístění považuješ za úspěch?
Úspěchu jsem dosáhla, že jsem se dostala do finále. Pokud vyhraji, nebude mi to vadit.
Podtext soutěže je show pro dva. Představ nám svého soutěžního partnera?
Honzu Gajdoše znají čtenáři jako zpěváka S.C.U.D. nebo Sboru sv. Pluka. Kvůli premiéře muzikálu Limonádový Joe v Mahenově divadle jej v semifinále zastoupil jeho kamarád z Brna Alan Novotný.
Tvůj vzkaz potenciálním abonentkám na některou příští MISS?
Rozhodně se, holky, nebojte a věřte si, protože je to hodně důležité!
My budeme Petře držet palce a přejeme jí co nejvyšší umístění a získání dalších ocenění. |
|
Poslední příležitost
Uh. Ostroh (PA) - Nedělním dnem skončí výstava obrazů ostrožského rodáka Josefa Pšurného. Obřadní i koncertní místnosti ostrožského zámku tak budou ještě sedm dní dýchat skvosty naší umělecké osobnosti. Využijte tedy posledních dnů a určitě zavítejte na výstavu se nadechnout. |
|
Uherskohradišťský dětský sbor koncertuje
Uh. Hradiště - Radost ze zpěvu budou mít děti z Uherskohradišťského dětského sboru, když vystoupí již podruhé na Koncertě ke 20. výročí svého založení.
Koncert se bude konat v sále Klubu kultury a bude to oficiální koncert k výročí, který pořádá základní umělecká škola spolu s Klubem kultury v sobotu 27. října 1998 v 19.00 hodin. Uherskohradišťský dětský sbor zazpívá v první části svého programu opět českou hudbu s hlavním autorem skladatelem Petrem Ebenem, protože jeho písně a sbory velmi často zněly na koncertech v průběhu minulých dvaceti let. Ve druhé části si však děti velmi rády zopakují cizí písně, které mají v oblibě. V závěru koncertu pak zazní společný zpěv s bývalými členy. Ve svém jubilejním roce 20. výročí svého založení vyvinuly děti z UHDS se svým sbormistrem i korepetitorem obrovskou uměleckou aktivitu - vždyť to bylo přes dvacet koncertních vystoupení - a vzorně reprezentovaly své město v Anglii a v Německu v červnu tohoto roku.
Karel Dýnka |
|
Manželé Matuškovi přijedou do Uherského Brodu
Uh. Brod (PA) - Letos na jaře absolvovali manželé Matuškovi koncertní šňůru po větších městech naší republiky. Podruhé přiletěli na pozvání Lucie Bílé na koncert Lucie Bílá a přátelé na podporu Václava Klause na pražském Staroměstském náměstí a nyní jsou zde, na další sérii koncertů - Plzeň, Praha, Nymburk, Sokolov, Králíky, Brno a zavítají i na Slovácko do Uherského Brodu, kde se představí ve čtvrtek 22. října v Domě kultury.
Waldemar Matuška zpívá 48 roků a nejen letitější generace si jej pamatuje jako herce z mnoha filmů (Svatby pana Voka, Noc na Karlštejně, Kam nechodí slunce, Dobrý večer s Waldemarem, Kdyby tisíc klarinetů .. aj.), z hostování v karlínské operetě (Rosy Mary), v kabaretu Večerní Brno (Krysař) a z Národního divadla (Na pravici Boha Otce), rozhlasu a koncertů po republice i světě. V červenci 1976 se oženil s Olgou Blechovu a o rok později v září se jim narodil syn Waldemar. Mezi jeho hudební úspěchy lze zařadit vítězství v anketě Zlatý slavík (1962, 1966) Bratislavskou lyru (1975) a v osmdesátém roce titul zasloužilý umělec. V roce 1986 požádal o azyl na Floridě. Se dvěma kytarami a s velkou fujarou začali Olga s Waldemarem zpívat krajanům i ostatním.
V letech 1987-89 si Matuškovi vydali vlastním nákladem tři alba, lidové, vánoční a trampské. Matuškova diskografie by měla postupně vyjít úplná - čtrnáct CD během pěti let. Z rodinných kuloárů jsme zjistili, že před pár dny - 2. 10. oslavila v kruhu svých přátel Olga Matušková své 50. narozeniny.
Ještě než se manželé Matuškovi vrátí do Spojených států, pokřtí svoji desku v pražském Semaforu a zúčastní se natáčení pořadu Nikdo není dokonalý pro televizi Prima.
Také připravují vydání své knížky, která bude popisovat jejich cestu po Americe od roku 1986 do současnosti.
A tím jsem vám prozradil správnou odpověd na minulou soutěžní otázku. Výhercem volných vstupenek na koncert Waldemara Matušky se stává: Mgr. Libor Rojar z Uherského Ostrohu, který jako jediný správně věděl datum - 31.8. 1986. |
|
Proměny města
Uh. Hradiště (Mac) - Za přítomnosti senátora ing. Petříka, starosty Starého Města Františka Slavíka a starosty Uherského Hradiště byla v pátek vernisáží zahájena výstava, která nese název Proměny města.
Po úvodním slově architekta Holého a seznámení s výstavou přítomné diváky následoval slavnostní přípitek starosty Ing. Ladislava Šupky a ostatních hostů páteční vernisáže. Již po čtvrté je zorganizována reprospektivní výstava, která zhrnuje práce za poslední tři roky. Najdeme zde urbanistické návrhy, architektonické studie, ale také vůbec poprvé má veřejnost možnost zhlédnout fragmenty dokumentace s obchvatu Uherského Hradiště. První výstava byla uskutečněna již v roce 1989, další pak roku 1992, 1995 a tu zatím poslední můžeme zhlédnout ve foyer Klubu kultury do 22. listopadu. |
|
Pohoda svítící žárovky ovládla zlínský klub
Zlín (PA) - Zcela zaplněný klub Golem hostil ve čtvrtek již potřetí pražskou pětici Chinaski.
Jako rozjezdová kapela večera se představila hranická skupina November Second, která si svoji účast na turné s Chinaski vyhrála v soutěži Jim Beam Rock. Jejich kvalitní produkci v perfektní angličtině postavené na vlastních písničkách vévodila zpívající kudrnatá zrzka Saša Langošová. Hranická čtveřice předvedla technicky nápaditou hudbu. Tři roky poctivé dřiny proto konečně vyústí v debutní album, které určitě nebude chybět ani v mé sbírce.
Očekávanou skupinu Chinaski přivedl na pódium Jim Beam a momentální chtíč publika. Po startu skladeb Mladá vdova a Mongol vznesl saxofonista Petr Rajchert otázku: Souhlasíte, že klub Golem je nejlepší v republice? Souhlasíte? My ano! ... a jelo se dál, pěkně od podlahy. Chinaski ze začátku sahali ke skladbám z posledního alba. Až na pár výjimek jej vyčerpali spolu se svou prvotinou.
Pohodová atmosféra proudící z pódia k publiku sebou přinesla i píseň věnovanou Přemku Podlahovi Kutil a úplnou novinku První signální, která naznačila tendenci zvolňování a větší komerce další desky. Mlhu novodobismu rozrážely některé prvotiny, na které se díky bohu taky dostalo. Ve finále kapela vsadila na osvědčené hity - Vrabci, Stejně jako já a Dlouhej kouř, které se staly půlnočními zavíráky.
Naposledy tak kvalitní koncert předvedl Elán při svém akustickém vystoupení v hradišťském kině Hvězda. Jestli jste ve čtvrtek nebyli v Golemu, máte velké áčko, které můžete napravit návštěvou vystoupení kmotrů Chinaski 28. října v Březolupech.
Zámecký synek Petr Rajchert fouká stejně jako já.
Foto: PA |
|
Argema křtila a vzpomínala
Topolná (PA) - Před měsícem vyšlo skupině Argema nové album Modrý pondělí, které bylo v sobotu slavnostně pokřtěno. U jeho kolébky se sešli bývalí zpěváci Jarek Filgas a Bobr. Každý z nich si s Argemou zazpíval a zavzpomínal na časy, kdy ještě působil pod jejími křídly. Šampaňské teklo proudem a dokonale smočilo hudební novorozeně. Následovala snad nejznámější písnička Argemy - Jarošovský pivovar, kterou si s publikem zazpívali všichni zpěváci.
Zbyněk Horák byl jedním z prvních zpěváků tehdy ještě metalové Argemy. Po pár letech se ke kapele vrátil jako dvorní textař a začal s Argemou jezdit jako host. Momentálně má svoji kapelu, se kterou vzpomíná na Argemu a tvoří další skvělé písničky.
Jarek Filgas přišel do znovuzrozené Argemy v roce 1992. Natočil s ní dvě dema, tři alba a jeden maxisingl. Poté se vydal na sólovou dráhu. Na své působení v Argemě rád vzpomíná: Sám víš, jak to bylo perfektní a co jsme všechno zažili. Dneska jsem cítil ten starý dobrý pocit zpívat v zádech s Argemou.
Večer fantastických obrátek určovala svými písničkami Argema a spíše rockotéka Hit rádia Publikum. I horské kolo, první cena slosovatelných vstupenek, našlo svého majitele. Další ceny se týkaly předplatného do Joe klubu v Mařaticích, dárkového balení od pivovaru Zwettler, vína a whiskey od firmy Neu drink Praha. |
|
Jak se žilo ... na expedici MONOXYLON II (4. část)
Už počtvrté se na tomto místě setkáváme s výpravou MONOXYLON II, která se v replice člunu z jezera Bracciano vypravila na cestu po stopách starých pobřežních neolitických kultur doby kamenné - spojující východní a západní středomoří. Roušku tajemství o nejstarší námořní plavbě poodhalil onen zmíněný nález člunu v roce 1994, který podle svých objevitelů z Říma mohl sloužit i námořní plavbě. Ostatně jiný člun podobné konstrukce byl objeven už v osmdesátých letech na prehistorickém mořském pobřeží u dánského TybrindVig.
Vydejte se znovu spolu s námi na další etapu, tentokrát kolem španělského pobřeží a pojďte se bát třeba škorpionů...
ŠPANĚLSKÁ ČÁST EXPEDICE
Dne 26.srpna 1998 naše expedice přijela do španělského města Valencia, jež je hlavním městem stejnojmenné správní oblasti. Obyvatelé Valencie se vcelku nedávno rozhodli pro velmi zvláštní čin. Řeku, která tudy staletí protékala, přehradili a odvedli mimo město. Obrovské koryto, které po ní zůstalo, bylo částečně osázeno stromy, částečně využito pro několik sportovních hřišť. Ale většina plochy byla podivně prázdná. Neznám důvody, které vedly občany Valencie k˙tak radikálnímu rozhodnutí, ale výsledek jejich počinu vypadal hrozně. Navíc v˙obrovském horku, jež tu vládne velkou část roku, by řeka jako ochlazující činitel pomohla. Oko ekologa tady musí plakat.
V˙přístavu na okraji Valencie jsme spustili monoxylon poprvé do španělských vod a druhá posádka s˙ním ujela 10 km za město, kde jsme strávili noc.
Škorpióni
Večer se opakoval každodenní rituál s˙vařením i vybalováním batohů a vše se zdálo být v˙normálních kolejích. Když tu najednou udeřil blesk z˙čistého nebe v˙podobě malého a nenápadného živočicha. Při zpětném nakládání zavazadel do autobusu se podařilo Marku Zmrzlíkovi stoupnout bosou nohou na škorpióna (štíra), který mu na oplátku věnoval dávku svého nejlepšího jedu. Marek strašně zařval a skolil se na zem. Jed štíra by podle slov našeho lékaře neměl způsobit zdravému člověku smrt (záleží na kvalitě a množství jedu). Jenomže, co čert nechtěl, Marek byl alergik, a tak mu šlo o život. Naštěstí již zmíněný lékař MUDr. Rogozov byl připraven na podobné setkání s˙přírodou a jeho rychlý a profesionální zásah rozhodl o zachování Markova života.
Přesto Marek musel trpět šílenými bolestmi ještě několik hodin, než se mu podařilo usnout. Druhého dne nám popisoval, jak cítil pomalý postup jedu, který se zastavil až někde u třísel. Celá noha mu tak na několik hodin ochrnula, ale alergická reakce se dostavit nestačila. V˙tuto chvíli byl Marek pro nás hrdina a někteří z˙nás mu tajně záviděli. Představa, co to udělá s˙českými dívkami, až jim bude tento příběh líčit a přehnaně dramatizovat, nás uváděla v˙šílenství. Přesto jsme se neodvážili dobrovolně vyhledat další škorpióny. Nakonec jsme ani nemuseli. Několik minut po ulehnutí se objevil další, tentokrát ještě o něco větší štír přímo u hlavy jednoho z˙nás. To rozhodlo, že jsme se všichni přestěhovali na větrnou písčitou pláž. Od této noci jsme všichni poctivě vytřepávali batohy, spacáky a boty kvůli těmto nebezpečným tvorům. Možná i z˙tohoto důvodu se nikomu již nic podobného nepřihodilo.
Příroda ve Středomoří
Klimatický ráz zemí, kterými jsme projížděli, byl vcelku podobný, kromě Portugalska. Změna nastala pouze v˙případech výškové členitosti terénu, zejména v˙Itálii. Tato subtropická oblast je charakteristická v˙tomto ročním období svými poměrně vysokými teplotami (běžně kolem 35řC). Největší tepla jsme zažili ve Španělsku.
Všude kolem nás rostly různé druhy palem, cykasy, araukárie i velké opuncie a agáve, jež tu jsou považovány za plevel. Nalezneme zde i obrovské stromy rodu ficus, které se pěstují i v˙českých domácnostech, ovšem jejich velikost se rovná malé větvičce ve srovnání s˙jejich příbuznými ve Středomoří. Dále je zde možno spatřit banánovníky (většinou okrasné), různé druhy citrusů, granátovníky, ibyšky i oleandry. Ve vyšších polohách rostou jehličnany (hlavně borovice), jabloně, olivy. Dokonce se mi podařilo spatřit při jednom přejezdu Apenin vegetovat vedle sebe hrušku a banánovník.
V˙této době tady dozrávaly převážně fíky, opuncie, mandle, víno a samozřejmě melouny. Těsně před dozráním byly datle a olivy. V˙Itálii jsme měli možnost spatřit i rýžová pole. Pro celou oblast západního Středomoří jsou již dnes charakteristické blahovičníky (eukalyptus), původně endemitský druh dovezený z˙Austrálie. Blahovičníku se zde daří tak dobře, že je v˙některých lokalitách považován za plevel (například v˙Portugalsku).
Portugalské klima ochlazované studeným Atlantikem bylo nejvíce podobné klimatickým poměrům v˙České republice. Až lisabonské pozdně letní počasí nám připomnělo, že se blíží podzim. Kolem západního pobřeží můžete uvidět nejen eukalypty, mišpule, ale i borovice, z nichž se naříznutím stromu čerpá míza, podobně jako kaučuk v˙jihovýchodní Asii. Typickým stromem pro Portugalsko je korkový dub. Těchto krásných stromů je tu opravdu hodně, a proto je Portugalsko bezkonkurenčně největším vývozcem korku na světě.
Kromě štírů nám nepříjemně otravovali život i všudypřítomní mořští ježci, jejichž trny si z˙vody odnesl nejeden z˙nás. Mezi další mořská nebezpečí patřily různé druhy krásných medůz, jejichž velké smečky jsme nejčastěji potkávali na našich plavbách podél španělského pobřeží. Ve Španělsku se mi podařilo uskutečnit své první setkání s˙podmořským světem. Skalnaté pobřeží mi nabídlo krásný pohled na život pod mořskou hladinou. Hejna barevných ryb mi proplouvala doslova pod rukama a velcí ježci přilepení na skalách mne odrazovali se přiblížit. Byl to nádherný zážitek, zkažený jen silným příbojem.
Ve francouzském národním parku Camargue jsme měli možnost vidět obrovská hejna i jednotlivé plaché páry plameňáků růžových. Jejich majestátní pohyb i let nás očaroval. Kromě plameňáků zde žije i spousta jiných vodních ptáků. Po naší cestě ústím Rhony byli vidět ledňáčci, bukači, několik druhů volavek a jiní.
Po celou trasu expedice nás provázely zvuky cikád. Samečci tohoto hmyzího druhu svým zpěvem lákali samičky. V˙některých oblastech na sebe tito drobní tvorové upozorňovali takovým způsobem, že se opravdu jednalo o řev.
Musím se přiznat, že ne všechny znalosti ze světa přírody pochází z˙mé hlavy. Mnoho informací mi během cesty poskytl můj přítel a biolog Richard Nagel.
Příboj, skály a volejbal
Ráno 27.srpna vyrazila naše posádka na svou první cestu španělským mořem. Hned při rozbřesku nás přivítaly nepříjemně velké příbojové vlny, které nám značně zkomplikovaly start. Na moři se proměnily na velké a houpavé, které se občas převalily přes palubu. Naši plavbu značně zkomplikovala snídaně v˙podobě připálené vločkové kaše. V˙kombinaci s˙houpáním na vlnách to bylo zajímavé. Nejdříve získali mořskou nemoc pádlaři na druhé a třetí lavičce (kteří si pak s˙sebou brávali kinedryl) a postupně ještě několik jedinců. Z˙větší dálky jsme museli vypadat jako banda opilců. Ke všemu opět kupodivu nefungovalo spojení s˙autobusem, a tak jsme museli uplavat dvojnásobnou vzdálenost, než bylo původně v˙plánu. Když jsme konečně přistáli ve městě Cullen, měli jsme za sebou 26 km a pět a půl hodiny pádlování.
Přesto stačil jen krátký odpočinek v˙autobuse (jako vždy v˙takových situacích), abychom mohli nastoupit k˙volejbalovému zápasu na pláži blízko města Gandía. I únava přece musí jít stranou, když vás vyzvou krásné Španělky, před kterými můžeme ukázat své umění. A tak jsme je zcela negentlemansky porazili, i když choutky některých slabých jedinců chvíli směřovaly úplně jiným než sportovním směrem.
Téměř všechny španělské etapy měly několik zvláštností. Kromě již zmíněných vln to byly především obrovské skály, kolem nichž jsme projížděli. Mnoho z˙nich skrývalo jeskyně, které v˙minulosti mohly sloužit jako příbytky pravěkým lovcům. Nad hlavami často kroužila hejna velkých mořských racků a ve vodě se nechaly unášet desítky medůz. A do toho všeho silný příboj, který s˙neúnavnou pravidelností bušil do těchto skal.
Posledního srpnového dne se nám podařilo uzavřít španělskou a zároveň i středomořskou část expedice přistáním ve městě Alicante. Dokázali jsme uplavat celou národní trasu podle původního plánu, což se nám v˙Itálii, ve Francii a ani v˙Portugalsku nepodařilo. Nezastavily nás ani poměrně náročné přírodní podmínky, ani únava, která by se dala očekávat po čtyřech týdnech vysilujícího pádlování. Stali se z˙nás zkušení mořští vlci, které jen tak něco nevyvede z˙míry. Vše spělo ke svému závěrečnému vyvrcholení. Nazítří, 1.září jsme se vypravili přes celou Andalusii do Portugalska, cílové země naší expedice. Tady nás již nedočkavě vyhlížel Atlantský oceán.
Zaznamenal Robert Stojanov
(závěrečná část příště) |
|
| |
