Číslo: 47
23.11.1998
Článků: 48
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Když mě něco zasahuje, tak to ventiluji, řekla po pravdě
Uh. Hradiště (PA) - Některé čtvrteční večery v klubu Mír žijí divadlem. Ten minulý nebyl výjimkou, protože v rámci akce Klub představuje klub přijelo z Hranic na Moravě Divadlo Beruška.
Divadlo Beruška tvoří již pět let tři účinkující, ale protože si chřipka vyžádala oběti, proběhlo čtvrteční představení pouze za účasti Petra Marka a Magdalény Hrubé. Úvod obstaraly dva snímky amatérské filmové společnosti Unarfilm. V režii Petra Marka jsme měli možnost zhlédnout mikrofilmy Moje malé děti a Všechno na Mars. Autenticitu nálad života mladých lidí zvýrazněnou úplně odlišným druhem hudby znázorňovali sami členové sdružení. Neotřelost a plochost vytvářely amatérské záběry sestříhané z videosnímků. Film pohasl a oba aktéři, kteří snímky sledovali se zaujetím a úsměvem na tváři, se pomalu přemístili na pódium do divadelního postoje.
Petr Marek nucen zastávat dvojroli pomalu vstupoval do postavy a nálady námořníka, kterou malířsky zanášela na papír jeho kolegyně. Při své plavbě potkává různé příšery, setkává se s velrybou a na pódium přenáší i své námořnické sny. Jednotlivé úseky představ částečně odděluje zpěvem a hrou na hudební nástroje - klavír, harmonika a housle. Plavba pokračuje a díky obrazovému lasu hozeném svojí jevištní partnerkou se přenášíme do oné místnosti na plavidle. To už se loď přibližuje k tunelu, v kterém mizí. V tu chvíli vyplouvá na povrch Hanfryho odpor k námořnickému řemeslu. Bohužel, jeho další povolání prý není lepší, zase poctivá práce. Nějakou bludnou cestou se na scénu dostává téma zvířátek. Dozvídáme se o sousedovic psu, jak chudák trpí. V tento moment se ale nit improvizace přetrhává. Duchapřítomný Petr usedá, v rukou se svým devítistránkovým sci-fi románem Robinson na Měsíci a pokračuje. Až cimrmannovským syndromem působilo toto dílko doprovázené Magdaléninými ilustracemi.
S posledními řádky duo oficiálně ukončilo představení. Kdo však zůstal, mohl si vyslechnout další úryvky z autorových sbírek a deníků psaných na počátku osmdesátých let. Humorný byl příběh cesty do Německa, kdy jako třináctiletý musel řešit polemiku, zda vzít či nevzít s sebou kytaru. Následovala kamarádova sci-fi Kapka krve a závěrečnou se stala slohová práce Popis přírody na zakázku. |
|
Vražda na UH-elném trhu byla úspěšná
Dalo by se říci, že oslavy dvacátého výročí fungování Malé scény Slováckého divadla v Uherském Hradišti již začaly. Jistě mi divadelníci prominou, když budu premiéru hry Eugéna Labiche Vražda na Uhelném trhu považovat za počátek těchto oslav. Začít slavit kulatiny této druhé scény Slováckého divadla zcela stylově, novou premiérou, je hodno každého profesionálního divadla. A že se slavilo vkusně, vtipně a s velkým energetickým potenciálem se mohli minulé pondělí večer přesvědčit všichni, kdož vraždili, čili divadelnili, čili přišli se na malou Malou scénu podívat. Režie se ujal o něco málo starší než sama scéna, David Vacke, který doposud v divadle působil jako inscpicient, herec, pomocný režisér a t.č. jevištní technik na civilní vojenské službě (rozhovor s ním, jste si mohli přečíst v předminulém čísle našich novin pozn.red.). Celý večer se skládal ze dvou Labichových aktovek, kratší: Nemám čas! a delší: Vražda na Uhelném trhu.
V obou takřka oslepujícím způsobem zazářili tito herci: Robert Bellan, Jiří Kraus, Zdeněk Kupka, Michaela Scheibová, Irena Trpíková a Martin Vrtáček. Scéna Jaromíra Pátka i kostýmy Šárky Bellanové jen chvályhodně dotvářely celou inscenaci. Pouze při dramaturgické spolupráci si mohl Ladislav Pešek a samozřejmě režisér více uvědomit pro řadového diváka přílišnou délku aktovky druhé. Práce s tempem je mnohdy pro inscenaci určující. Více škrtů by jistě přispělo k lepší výstavbě, k rychlejšímu spádu jednotlivých situací a celá hra by tak ještě více diváka vtáhla a poenta by byla o to překvapivější. Tak tedy stručně a zkrátka. V pondělí večer se příjemně bavili všichni, kteří se bavit chtěli.
- gal - |
|
Studio Z zahájilo sezónu Pokojem pro přátele
Zlín (hou) - Svou studiovou scénu Z má zlínské divadlo od roku 1989. Bylo zde realizováno několik krásných inscenací, například Strindbergova Slečna Julie, Šalamounova Píseň písní, Zahradníčkova Ježíškova Košilka. V renovovaném intimním prostoru uvedlo divadlo v české premiéře 9. října 1998 komedii francouzské herečky Loleh Bellonové Pokoj pro přátele.
Jde o žánrově lehčí útvar, představení chce pohladit divákovu duši. Sledujeme v něm pocity zestárlé paní Solange, která si na světě připadá nepotřebná jako bačkory po dávno zesnulém manželovi. Péče její dcery ji k životu nepovzbuzuje, spíše ji trošku zaráží a uráží. Teprve kontakt s mladičkou podnájemnicí Nathalií utěší její zkoušené srdíčko a Solange začíná skutečně žít - i z láhve červeného si přihne.
Pečlivá režie Věry Heraltové přivedla herce k zajímavým, lidsky hřejivým výkonům. Vladuna Polanská, Gabriela Pyšná, Milena Marcilisová, Ivo Kučera a Gustav Řezníček se představují v postavách dobře zanalyzovaných a převážně vnitřně bohatých.
Z pokoje pro přátele vane na diváky pohoda. |
|
V Nedakonicích bude Mikuláš ve znamení zpěvu
Nedakonice - Brzy bude svatého Mikuláše, den, na který se těší převážně děti. Dostávají různé sladkosti a dobrůtky a některé dokonce i menší dárky. V Nedakonicích se na letošního Mikuláše nebudou těšit jen ti nejmenší, ale také dospělí. Přinese jim totiž přímo dar. Setkání a vystoupení několika mužských pěveckých sborů. O realizaci tohoto velkolepého Mikulášského zpívání, jak celou akci chlapi z Mužského pěveckého sboru v Nedakonicích nazvali, se velkou měrou zasloužil Jiří Dvouletý. S ním jsem si o přípravě celého projektu popovídala zcela netradičně, nad hrnkem horkého čaje v příjemné atmosféře, kterou tento člověk kolem sebe stále šíří.
Juro, začneme pěkně po pořádku. Jak jsi přišel na nápad uspořádat takovou velkou akci?
Ve chvíli, kdy jsem chtěl s tím vším praštit (smích). Ne, teď vážně! Shoda náhod. Před deseti lety, zrovna 6.prosince, kdy je Mikuláše, byl založen MPS Nedakonice. Nemyslíš si, že kulaté výročí je ideální k většímu setkání sborů ze všech okolních vesnic?
To určitě.
Inspirace přišla také ze Zpívání v Dubňanech, kterého jsme se jako sbor několikrát zúčastnili. A také je pravda, že podzim a zima jsou roční období s tzv. mrtvou sezónou, doba, kdy se teprve čistí víno. Chtěli bychom zkrátka oživit a podpořit tradici zpívání sborů.
Kolik sborů jsi kontaktoval a kolik opravdu přijede?
Kontaktoval jsem patnáct sborů. Ovšem z časových a organizačních důvodů je možné pozvat pouze deset. Budou to mužské sbory z Moravské Nové Vsi, Kudlovic, Dubňan, Vracova, Velké nad Veličkou, Prušánek, Hroznové Lhoty, Svatobořic-Mistřína, Milotic a přislíbil i Kyjov, i když má nějaké nahrávání v Praze. A samozřejmě, že nebude chybět ani překvapení, v podobě zvláštního pěveckého sboru, který okoření celé zpívání.
Mohl bys čtenáře stručně seznámit s připravovaným programem celého zpívání?
V neděli 6.prosince v 15 hodin zahájí celý program MPS Nedakonice úvodní písní. Bude to takový náš hymnus. Poté vystoupí jednotlivé sbory a cimbálová muzika s primášem Pavlem Frantou. Na závěr celého programu se na jevišti v našem malém kulturáčku v Nedakonicích sejde něco kolem dvou set účinkujících a zazpívají společně závěrečnou píseň. Občerstvení pro hosty a i všechny diváky bude samozřejmě zajištěno. Jelikož čas hraje proti nám, dostane každý sbor pouze desetiminutový prostor. I tak bude celý program trvat více jak dvě hodiny.
Kolik potřebuje organizace takového programu energie?
Nejde to sumarizovat. Asi před rokem se zrodila první myšlenka a pak byla potřeba trocha času, aby nápad uzrál. Zkrátka jsme museli nasbírat hodně kontaktů, které ve sboru prostě nebyly. Ale nejintenzivněji na tom pracuji asi dva měsíce. Ovšem kolik energie jsem do toho všeho vložil, to by mohla posoudit nejlépe moje manželka.
Jak si myslíš, že budou na tuto akci reagovat lidé z Nedakonic?
Lidé v Nedakonicích si budou muset teprve zvyknout na to, že se Něco děje, a že to Něco je právě u nich ve vesnici. Chci, aby se lidé při těchto akcích dobře bavili a byli spokojení a rádi, že se tradice udržuje. A to si mnozí neuvědomují.
Vyplatí se v dnešní době vůbec něco takového pořádat?
Samozřejmě, že finančně se to vůbec nevyplatí. Kdybych neměl kolem sebe pár dobrých lidí, kteří jdou do toho i bez vidiny zisku, tak bych to nedělal ani já. Jsou to lidé, kteří mě vždy podrží a znovu podpoří v mých plánech. Ale co se týká duševního obohacení člověka, tak v tomto smyslu se taková akce jistě vyplatit musí. A tomu upřímně věřím.
Čím je pro tebe folklór jako takový?
Myslím si, že ve mně dlouhou dobu dřímala láska k folklóru, ale až teď se probudila a co to se mnou dělá, vidíš sama. Snad je to touha udržovat tradice. Jen nemám rád lidi, kteří do hrnku folklóru nalévají stále jeden a tentýž čaj a nejsou schopni ho aspoň jednou pořádně osladit, nebo kápnout do něho trochu rumu. Doufám, že chápeš, co tím chci říct? (kývám) Někteří dokonce stále usrkávají z toho jednoho šálku a vůbec je nenapadne ten starý zvětralý mok vylít a uvařit nový, čerstvý, voňavý a lahodný nápoj. Nápoj s názvem tradice.....
Co plánuje MPS do budoucna?
Chtěl bych zkvalitnit umělecký výraz našeho sboru pod vedením uměleckého vedoucího Pavla Franty. Znovu probudit kulturní podvědomí Nedakonic a oživit tradici besed u cimbálu se zpěvem a dobrým vínem, a to především pro lidi. Jinak úplně nejbližší akcí po Mikulášském zpívání bude Vánoční zpívání, v kostele v Nedakonicích, 20.prosince.
Hana Galetková
|
|
Kouzelná Lucka Bílá se vzácnými hosty zazpívá Zlínu
Zlín (PA) - Na předvánoční koncert pozvala agentura Velryba promotion naši nejlepší zpěvačku Lucii Bílou, která s sebou přiveze královnu českého šansonu Hanu Hegerovou a skladatele, zpěváka a klavíristu v jedné osobě Petra Hapku, kteří vystoupí sólově i v duetech s Lucií.
Kdo by se byl nadál, že se rozverná školačka křečovitě třímající mikrofon o pár let později stane jednoznačně nejlepší českou zpěvačkou v oblasti středního proudu, několikanásobnou zlatou slavicí, držitelkou české Gramy a dalších prestižních ocenění.
Lucie Bílá dokázala všem, že není jen další dětskou hvězdičkou, která za pár let uhasne a díky svým hlasovým kvalitám, píli a v neposlední řadě i náhodě se propracovala až na nejvyšší posty na hvězdném nebi.
Kromě své sólové tvorby sází Lucie Bílá také na společná alba s dalšími umělci. V loňském roce tak například svým slavičím hlasem přispěla na album Citová investice, na němž se dále podíleli Petr Hapka, Hana Hegerová, ale také Daniel Landa, a natočila společné album duet s Karlem Gottem, za zmínku stojí také spolupráce s Kamilem Střihavkou a skupinou Alice.
V letošním roce vydala Lucie Bílá album Hvězdy jako hvězdy. Snad největším hitem z tohoto alba se vzápětí stala žertovná Trouba, na níž se autorsky podílela Gábina Osvaldová. V návaznosti na toto album se Lucie Bílá vydává na první samotné turné po České republice, v rámci nějž zavítá v neděli 29. listopadu do zlínské sportovní haly Novesta. Hlavní kostru koncertu Lucie Bílé budou tvořit skladby z aktuálního alba. Kromě toho potěší diváky i staršími hity jako například Ave Maria, Pie Jesu nebo rozverná Láska je láska. Prostor dostanou také zcela nové písně od českých autorů. |
|
Folková kapela Bokomara vstoupila do obratníku Raka
Uh. Brod (PA) - V současnosti patří brněnská Bokomara mezi nejpopulárnější folkové kapely. V jejich písničkách se objevují prvky šansonu, folklóru, rocku, ale i country.
Bokomara vznikla v roce 1987 a zaujme nejen po instrumentální stránce, ale především svými texty. Hlavním protagonistou a zakládajícím členem kapely, která je držitelem autorské Porty z roku 1991, je Luboš Jabůrek, autor většiny hudby k písním. Svou odlišností jsou vzácní dvorní textaři Jiří moravský Brabec a Milan Jablonský. Jiří je silně věřící člověk, Milan je spíše gellnerovský typ.
Luboš Jabůrek hraje na kytaru a foukací harmoniku a z pěti vydaných desek je patrný hlavně jeho zpěv. Tento zlínský rodák, který dnes žije v legendární muzikantské Tramtárii, přijede s celou kapelou v pátek 27. listopadu do Uherského Brodu, kde vystoupí v Art videocentru a proběhne i křest nového alba Obratník raka, jež můžete od října najít na pultech.
Album je celé v takovém letním pohodovém duchu. Půjčili jsme si nahrávací stroje a natočili jsme ji u mě doma. Ve studiu každý hledí na hodinky a je časově omezen. Točili jsme takhle poprvé a vyzkoušeli jsme si, jaké to je. Michael Vašiček je nejen výborný muzikant, ale i výborný sluchař. Našel správná místa pro ideální zvuk nástrojů a hlavně díky tomu se podařil dobrý zvuk naší nové desky, řekl nám o desce lídr kapely. |
|
Sobotní křtiny v Březolupech
Březolupy (PA) - V těchto dnech vychází tak dlouho očekávané album skupiny Wayn s názvem Koupel, sex a láska.
Při této příležitosti zavítá v sobotu do místní sportovní haly jičínská kapela Chinaski, která se ujme role kmotra. Skupinu netřeba představovat, protože jejich poslední hity Dlouhej kouř a Stejně jako já zná snad každý.
Jako host večera vystoupí třebíčská kapela Morava, která v našem regionu není neznámá. Jejich poslední album Láska bolí našlo mnoho majitelů právě na Slovácku. Tento večer plné skvělé rockové hudby stojí za to vidět a hlavně slyšet.
Protože jsme minule vyhlásili soutěž o volné vstupenky, slušelo by se vyhlásit vítěze a tudíž i majitele dvou volných tiketů.
Výherci: Mirka Jourová a Jirka Pavlíček z Uh. Hradiště, Alena Němcová z Rybáren, Jitka Horká z Mařatic a Jiří Matušík z Uh. Brodu, si je můžou vyzvednout u nás v redakci. |
|
Wayn má nejraději koupel, sex a lásku
Uh. Hradiště (PA) - Už to bude víc než rok, co dostala skupina Wayn nabídku od vydavatele W Music k natočení druhého hudebního alba. Jeho jedinou podmínkou bylo znovunahrátí skladby Šeptání do ticha.
Moc se nám do této písničky nechtělo, říká Robert Šimčík a Mirek Junák dodává, protože předělávat něco, co už je hotové a vracet se ke starým tématům hodně spoutává ruce, v našem případě prsty na hmatníku kytar. Nic jiného však nezbylo, a tak kluci nahráli předtéma k této věci a pozměnili aranže. Vlastně víc jak půl roku pendlovali mezi svým bydlištěm a Slovenskem, kde natáčeli.
Několikrát se stalo, že jsme přijeli do studia a zkrátka nebyla ta správná konstelace a nálada, proto jsme nenahráli ani notu a vrátili se domů. Nechtěli jsme nic uspěchat, protože víme, že každé víno musí uzrát. Samozřejmě, že by to nebylo možné bez dobrých podmínek, které nám byly poskytnuty ve studiu 911 Dušana Antalíka, vysvětlil nám kapelník, proč kapela s albem vůbec nespěchala. Zdali jejich dílo uzrálo, se můžete přesvědčit již v těchto dnech, kdy deska s názvem Koupel, sex a láska vychází. Většina písňových příběhů se týká různých podob lásky.
Hodně jsme kladli důraz na pocitovou stránku, kdy láska může být smutná, veselá, rozdováděná, konejšivá, křehká, ale taky třeba vypočítavá, dodává zpěvák Vláďa Lysek. Autorsky přispěl na desku i Dušan Antalík (Team) se svým dvorním textařem Milo Jakubíkem a Tony Valíčkem a jejich skladba Zbav mne pout se objeví na desce. Tentokrát za kapelou na křest desky nepřijede žádná porno-star Dolly Buster, ale skupina Chinaski, a to už příští sobotu v Březolupech. |
|
| |
