Číslo: 48
25.11.1996
Článků: 42
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
DANĚ A MY
V minulém příspěvku jsem se věnovala účtování zásob výhradně u podnikatelů účtujících v soustavě podvojného účetnictví v souladu s #Pokyny účtování pro podnikatele v soustavě podvojného účetnictví#. Nezabývala jsem se však problematikou, v jakých cenách je podnikatel povinen účtovat. Tuto problematiku řeší zákon o účetnictví 563/91 Sb. ő24, ő25. Pokud zůstanu u zásob dle ő25 odst. 1), písm. d), jsou povinny účetní jednotky oceňovat nakoupené zásoby #pořizovacími cenami#, zásoby vytvořené vlastní činnosti potom vlastními náklady.
Přitom pořizovací cena se skládá z ceny pořízení (nákupní) a z nákladů souvisejících s pořízením (clo, přepravné, provize, spotřební daň atp.). Tento princip je nazýván jako princip oceňování v historických cenách. V praxi však přináší účetním jednotkám nemalý problém, jak tyto vedlejší náklady promítnout do ceny zásob a přitom dodržet všechny předepsané účetní zásady.
V podstatě je to možné provést dvojím způsobem. Výše zmíněná složka ceny se může rozpočítat vždy v alikvótní části k pořizovaným zásobám a vstupuje přímo do skladové evidence. Z praxe můžu říci, že tento způsob je velmi pracný a náročný a navíc je velmi složité v oběhu účetních dokladů přiřadit náklady související s pořízením zásob vždy je konkrétní dodávce těchto zásob.
Proto bych dala jednoznačně přednost způsobu, kdy jsou vedlejší náklady soustřeďovány na příslušný analytický účet zásob. Z tohoto účtu jsou potom rozpouštěny způsobem, který si účetní jednotka stanoví sama a je nucena ho dále dodržovat. Ať se již používají jakékoli vzorce, vždy se v podstatě jedná k vyskladněným zásobám.
Účetní jednotky, který tento způsob nedodržují a účtují vedlejší pořizovací náklady přímo do spotřeby, se tím dopouštějí velké nesprávnosti, neboť jimi naskladněné zásoby nejsou oceněny v cenách pořizovacích, ale v cenách pořízení. Nejenom, že porušují zákon o účetnictví, stanovené Postupy účtování, ale také zkreslují hodnotu vykázaného majetku a svou daňovou povinnost. Porušením tohoto oceňovacího principu neoprávněně snižují svou daňovou povinnost vůči státu a důsledky takového jednání jsou zřejmé.
Ing. Zuzana Žáková, auditor a daňový poradce |
|
| |
