Číslo: 51 22.12.1997 Článků: 42 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 Neopakovatelný zážitek nejen pro dámy Stolečku, prostři se Madrigal Quintet v Uh. Brodě Vánoce v Muzeu Na klubu bylo veselo Vánoční koncert Svatopluk zpíval v Brně Rozhovor týdne: Mgr. Igor Stránský  Neopakovatelný zážitek nejen pro dámy Uh. Hradiště (Mac) - Na sobotní módní přehlídce v kině Hvězda byla představena také kolekce kožených kabátů a bund. Uh. Hradiště - Přeji studiu Charis hodně zákazníků a Vám, milé dámy, nekonečnou spokojenost. Těmito slovy uvedla Romana Habartová módní přehlídku, která se konala v sobotu 13.12. v renovovaných prostorách kina Hvězda. Přítomní diváci s obdivem a s nadšením po celý večer sledovali nejen krásné dívky a ženy, ale především všechny modely, které zde byly představeny. Jako první se představilo studio Charis Svatavy Kubešové s průřezem celoroční tvorby. Poté následovala červenočerná kolekce kabátků a kostýmků z autorské dílny studia Charis, které oslavilo v letošním roce již své 5. narozeniny. Kožené bundy a kabátky zde prezentovala firma Leder Marie Křivové se sídlem ve Starém Městě. Tato firma mimo jiné nabízí také zakázkovou službu dle přání zákazníka. Na závěr večera představila firma Starcross italskou romantickou módu. Věřím, že spokojeni odcházeli nejen diváci, ale také všichni ti, kteří se jakýmkoliv způsobem na sobotní módní přehlídce podíleli. -mac-  Stolečku, prostři se Uh. Brod (ES) - V pátek 5. prosince začala ve zcela zaplněném Sloupcovém sále Muzea J. A. Komenského velmi netradičně vernisáž výstavy Stolečku, prostři se. Pracovnice muzea, oděné do historických kostýmů, zaplnily připravený hodovní stůl rozličnými pokrmy. Za stůl zasedli, opět v kostýmech, členové Divadelního souboru Tomáše Miličky. V krátké ukázce předvedli, jak se má i nemá jíst a jak se u prostřeného stolu chovat. Mgr. Hana Jabůrková ze vsetínského muzea, která byla autorkou výstavy, seznámila návštěvníky se způsoby a historií stolování nejen u nás, ale i ve světě. K této výstavě shromáždila více než 500 kusů sbírkových předmětů, které dokumentují historii stolování v období 13. - 20. století. Výstava je společným projektem několika moravských muzeí a po příští dva roky v nich bude postupně představena. Celá vernisáž byla podmalována líbeznou hrou na středověkou barokní loutnu, kterou dokázal rozeznít Alois Menšík. Příjemným překvapením bylo závěrečné rozdělení dobrot všem účastníkům. Oči dětí se navíc rozzářily při pohledu na pečené čerty, které ještě dostaly. Tuto bezesporu zajímavou výstavu můžete v Muzeu JAK v Uh. Brodě navštívit do 22. března 1998.  Madrigal Quintet v Uh. Brodě Uh. Brod - Kruh přátel hudby při Základní umělecké škole a Nadace Český hudební fond Praha uspořádaly již čtvrtý z letošní série svých koncertů. V úterý 16. prosince se konal Vánoční koncert, ve kterém účinkoval Madrigal Quintet Brno. Bohatý program byl sestaven hlavně z děl světových autorů 16. století, ale i českých anonymů a díla Kryštofa Haranta z Polžic, který byl roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí po stavovském povstání proti Habsburkům. Hudba konce 16. století se již vyznačovala barokním patosem, vzrušenou melodikou i virtuozitou formy a výrazu. To všechno do svých hlasů dokázali přenést účinkující - sopranistky Hana Písaříková a Lenka Turková, tenoristé Vladimír Richter a Jakub Herzáň, kontratenorista Jan Mikulášek a bas Roman Válek. Po nadšeném potlesku se spokojení posluchači rozcházeli domů. Elen Sladká  Vánoce v Muzeu Miloslava Zatloukalová a její ozdoby ze slámy. - Foto: Mac Uh. Hradiště - Etnografické oddělení Slováckého muzea připravilo ve dnech 15. až 19. prosince již tradiční Vánoce v muzeu s ukázkami tradiční lidové výroby vánočních ozdob a drobných dárků, které byly také k zakoupení. V průběhu celého týdne se zde představili všichni ti, kteří ještě znají technologii starých výrob zvykoslovných předmětů, uvedla PhDr. Romana Habartová. V pondělí byla předvedena výroba perníčků zdobených barevným cukrem z dílny Jiřiny Uhříčkové z Vlčnova. Své výrobky zde představila také dvě děvčata, Jana Hastíková a Ivana Směšná - keramičky z Hluku. Jak nám sdělila Romana Habartová, tato děvčata přivedla ke keramice paní Marie Sopková, která byla první a zároveň poslední žákyní známého keramika ze Strážnice pana Heřmana Landzolta. Ve středu měli všichni návštěvníci možnost vidět pana Josefa Gorčíka z Vápenic, jenž zde předváděl štípané holubičky a ozdoby z kukuřičného listí. Po zbývající dva dny zde představily své umění ještě Miloslava Zatloukalová se svojí maminkou, které prezentovaly své ozdoby ze slámy, Jitka a František Kučerovi s vizovickým pečivem a další. Po celý čtvrtek hrála k poslechu začínající dětská cimbálová muzika Šohajek z Vlčnova. V 17.00 hodin začalo v muzeu povídání Jana Rokyty, známého muzikanta, entomuzikologa a hudebního redaktora z Ostravy, které bylo doplněno hudebními ukázkami. Při návštěvě těchto akcí si mohli návštěvníci také prohlédnout výstavu Fauna jichovýchodní Moravy a entografickou výstavu Na hadišťském jarmarku. Petra Macalíková  Na klubu bylo veselo Uh. Hradiště - Ve středu 17. prosince se v Klubu kultury v Uherském Hradišti uskutečnil pro děti základních škol zábavný pořad s názvem Hejblata, který připravilo město ve spolupráci s Klubem kultury a s agenturou AZT Praha. V rámci programu zde vystoupili Bohuslav Šulc, člen Divadla Spejbla a Hurvínka, mim Rudolf Papežík, choreografka Věra Veselá se svým tanečním souborem Studio Popbalet, zpěvačka a kytaristka Zuzana Rychnová, DJ Martin Smolík z Českého rozhlasu. Již od samého začátku panovala v Klubu kultury skvělá naláda a atmosféra, přičemž děti se mohly do celého programu aktivně zapojit. Jak nám sdělil Zdeněk Tulis z výše uvedené agentury, připravují podobné programy po celé republice a se středečním vystoupením i dětským obecenstvem byl nesmírně spokojen. -mac-  Vánoční koncert Uh. Brod - V neděli 21.12. 1997 se ve velkém sále Domu kultury v Uherském Brodě uskutečnil již tradiční Vánoční koncert pěveckého sboru Dvořák s dirigentem Františkem Veselkou. Tento krásný koncert bývá každoročně v uspěchaném a nervozitou nabitém předvánočním čase příležitostí, jak se alespoň na chvíli povznést nad velký úklid, pečení cukroví nebo shánění posledních dárků. Letos byl na programu: Martínek - 1. mše koledová, Vodňanský - Rorando Coelli, Smith - Go, tell on the M., Brixi . pastýři, Ryba - Milí synáčkové, Carter - A rose now blooims in bethlehem, Hass - Teach me the songs of your truth, Sjolund - Away in a manger, Marhula - 2. česká mše vánoční koledová. Elen Sladká  Svatopluk zpíval v Brně Uh. Hradiště - Smíšený pěvecký sbor Svatopluk z Uherského Hradiště s dirigentem Karlem Dýnkou přijal pozvání ze dvou brněnských chrámů, aby tam obohatil svým zpěvem nedělní bohoslužbu. Toto účinkování se konalo 14. prosince, tedy o třetí neděli adventní, a tato doba byla vybrána zcela záměrně, neboť sbor má nyní ve svém repertoáru mši Petra Ebena, určenou právě pro neděle adventní nebo postní. Svatopluk byl účasten jednak na latinské mši v dómě na Petrově, a poté v kostele sv. Jánů v minoritském klášteře. V obou případech jsme zpívali za doprovodu brněnského varhaníka Zdeňka Špatky, se kterým jsme Ebenovu mši koncertně provedli nedávno i u nás v Uh. Hradišti. Pro Svatopluk je velmi potěšitelné, že se ctí obstál při obou vystoupeních ve městě, jež oplývá nepřeberným množstvím muzikantů, sborů a nejrůznějších hudebních těles. -MU-  Rozhovor týdne: Mgr. Igor Stránský Režisér a umělecký ředitel Slováckého divadla Narodil se 15. dubna 1946 v Opočně, v malém městečku pod Orlickými horami ve východních Čechách. Celé své mládí strávil v jednom z nejhezčích českých měst, v Novém Městě nad Metují. Od malička byl v kontaktu s vážnou hudbou a s divadlem. V pěti letech viděl první operu Bedřicha Smetany - Tajemství v Národním divadle v Praze. Čím jste chtěl být jako malý? Vždycky jsem chtěl být sportovcem. Dělal jsem závodně atletiku a také jsem byl členem národního mužstva. Potom jsem se najednou rozhodl, že se stanu hercem. Všichni omdleli, včetně mých rodičů. Po maturitě otec rozhodl, abych šel jako elév a kulisák do pardubického divadla. Tam jsem dělal opravdu všechno. Po roce jsem byl přijat na Janáčkovu akademii muzických umění v Brně - a stal se ze mě umělec. Vzpomínáte na to rád? Ano, dnes strašně rád na Pardubice vzpomínám. Byla tam skvělá herecká parta. A spousta dobrých herců, od kterých se člověk mohl učit. Jako Věra Galatíková, Josef Somr, Karel Pospíšil, Pavel Landovský a další. Jak jste se dostal do Uherského Hradiště? Začal jsem studovat na Janáčkově akademii muzických umění a z Uherského Hradiště jsem dostal nabídku, abych zde působil jako herec. Nabídku jsem přijal s tím, že tady zůstanu tak rok až dva a potom že to zkusím někde jinde. Byla tady ale spousta dobrých kamarádů, a tak se mi to tady zalíbilo, že jsem si sem přivedl i svoji choť, kterou jsem si vzal těsně před nástupem do Uherského Hradiště. Je to moje první a už si myslím, že i poslední angažmá. Jste jako režisér přísný? Přísný ne, spíše důsledný. Mám -li svou představu, tak ji musím přenést hercům tak, aby ji přijali. Někdy je přísnost zapotřebí, ale já si myslím, že daleko lepší je navázat v práci tvůrčí dialog, kdy se vlastně ta důslednost a cílevědomost přenese z partnera na partnera a práce má své výsledky a je dobrá. Takovou práci mám rád. Podle čeho si vybíráte herce? Jako režisér si musím hru předčíst a vytvořit si svou představu. Na základě určité představy si dosadím herce, s kterými by ta inscenace měla býti tvořena. A jako ředitel musím dbát, aby jednotlivé herecké obory, které jsou zapotřebí při tvorbě inscenace, byly obsazeny. Jste raději režisér nebo ředitel Slováckého divadla? Na všech vizitkách si nejdříve uvádím režiséra a potom ředitele. Jsem raději režisér, to je má původní profese. Ředitele dělám jako koníčka. Na které hry vzpomínáte nejraději. Jako herec nejraději vzpomínám na poslední inscenaci Thyl Uelenspiegel, jež byla také zfilmována Českou televizí. A jako každý režisér říkám, že moje nejlepší hra je ta poslední, kterou jsem dělal, protože jsem k ní emotivně vázán. Myslím si, že Měsíc pro smolaře dopadl velice dobře a měl ohlas mezi diváky. Vzpomenete si na nějakou veselou příhodu? Veselých příhod je strašně moc a bez nich by se ani divadlo nedalo dělat. Kdybych měl říkat nějaké veselé příhody, tak by to byla jedna samostatná kapitola. Vím, že oddáváte také mladé lidi na radnici v Uherském Hradišti ... Nejenom mladé lidi. Když se někdo chce brát a má 75 let a přijde zrovna, když mám službu, tak ho oddám. A to už se mi také stalo. Pokud se chcete vdávat vy tak přijďte. Jak se cítíte nebo na co myslíte, když oddáváte ty mladé lidi? To je dost těžká otázka. Já si myslím, že každý lidský vztah je něco krásného a měl by být založen na vzájemné důvěře a pochopení se. Vždycky říkám, že důvěra je strašně křehká a když je jednou rozbita, tak už se strašně špatně slepuje zpět a už nemá nikdy křišťálový jas a průzračnost. Co připravuje na příští rok? Nový dramaturgický plán jako takový je už schválen. V polovině ledna bude již druhá premiéra v této republice skvělé anglické komedie Prachy, Prachy, což by mohla být náhrada za Woody Elena - Zahraj to znovu, Same. Pak tady bude klasika Karla Čapka - Loupežník a Pápěrnice od pana Feldeka, kterou známe z Jakubiskova filmu Perimbaba. A já připravuji Dámu s kaméliemi od Alexandra Dumase a na podzim Šumaře na střeše. Kdy budeme mít možnost vidět vás jako herce? Něco mám v záloze, ale s něčím takovým počítám až v roce 1999. Je možné, že až někdo onemocní, tak za něj zaskočím, ale ať jsou raději všichni zdraví. Vedete i své děti ke kultuře a k divadlu? Já si myslím, že vedu, ale spíš je to v genech. Dcera studovala brněnskou konzervatoř - obor zpěv, ale protože má zdravotní problémy, tak současně ještě studuje filozofii, divadelní a hudební vědu, takže zůstává přímo u oboru. Podle mě se jí daří a přeji jí, aby měla ve svém povolání úspěch. Jediný člověk, u kterého jsem si myslel, že nemá umělecké geny, je můj syn Igor junior. Ten má zatím svůj svět přírody. Ale musím říct, že pěkně hraje na flétnu a velice pěkně zpívá. V současné době studuje Vysokou školu zemědělskou v Brně, ale ono to v něm dřímá ... Co pro vás znamená divadlo? Životní poslaní. Je to pro mě koníček a asi by mi to hodně chybělo, kdybych se nemohl věnovat divadlu. Když ráno vstávám, tak se těším do práce, do které nejdu jenom z povinnosti a nutnosti. Dosáhl jste v životě všeho, co jste chtěl? Myslím si, že jsem teprve na prvním schůdku. Já bych toho chtěl ještě dosáhnout ... Kdybych řekl, že jsem všeho dosáhl, tak můžu jít do penze, sedět na zápraží a vzpomínat na staré dobré časy. Tak se ale ještě necítím. Jaké jsou tedy vaše cíle a sny? Zrežírovat si tak ještě 250 her. Udělal jsem si svůj dramaturgický plán, podle kterého bych musel režírovat až do roku 2018. To je dost dlouhá doba. Jak trávíte svůj volný čas? Na chalupě se vrtám v zemi, to jsou také ty geny, které má můj syn. Potom mám partu kamarádů, s kterými hráváme tenis a tím se také odreagovávám. Člověk si musí alespoň jednou za čas udělat pauzu. Váš oblíbený režisér? Můj oblíbený režisér byl pan Miloš Hynš, který mě učil na Janáčkově akademii muzických umění. Od roku 1971 - 1981 byl režisérem v Uherském Hradišti. U něj jsem si zahrál spoustu pěkných úloh a on byl pedagogem, od kterého jsem se snažil všechno naučit. To je takový můj vzor. Váš oblíbený herec? Já jsem vždycky miloval Václava Vosku. Už jako kluk jsme měl rád herečku Janu Rybářovou. Pokaždé když jsem v Praze a mám čas, tak se stavím na Slavíně a položím jí na hrob kytičku. Vaše nejoblíbenější jídlo? Každé. Vždycky jsem miloval tatarský biftek, ale protože je dělán ze syrového masa a řádí nemoc šílených krav, tak si ho už nedělám. Chodíte rád do restaurace? Já jdu rád do restaurace, ale ne sám. Když jsem sám, tak koukám do prázdna a vždycky to dlouho trvá. Když si chci s někým popovídat, tak jdeme na oběd, u kterého se dá vyřešit spousta věcí. Jak strávíte letošní Vánoce? Jako vždy v práci. Štědrý den a Nový rok slavíme doma v úzkém rodinném kruhu, ale ostatní dny jsem v práci. Stalo se zvykem, že vždycky o Vánocích a na Silvestra hrajeme, za což mě někteří herci ale nemají rádi. Již teď jsou všechna vánoční představení vyprodána. Za rozhovor děkuje a šťasné a veselé vánoční svátky přeje Petra Macalíková.



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund