Číslo: 1
06.01.1997
Článků: 34
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Skanzeny kolem nás
Z KLENOTNICE MORAVY
GRAFFITI PO SLOVÁCKU
Skanzeny kolem nás
(1) Strážnice
Když se řekne slovo skanzen, každému se vybaví v mysli nejznámější skanzen naší republiky Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Co to vlastně znamená to slovo SKANZEN? Je vůbec českého původu? Ne, není, máte pravdu. Pochází ze Švédska a původně to byl pomístný název s významem šance nebo valy. První skanzen neboli první muzeum lidových staveb v přírodě byl založen v roce 1891 Arthurem Hazeliem ve Stockholmu. Ve stockholmském skanzenu jsou zastoupeny lidové i jiné stavby z různých oblastí Švédska. Pod jeho vlivem začala vznikat další muzea v přírodě ve Švédsku a v řadě evropských zemí.
Skanzeny a lidé kolem nich nevystavují jenom nic neříkající studené a staré stavby z regionu, ale usilují o vědeckou interpretaci některých složek způsobu života a kultury lidu v minulosti formou speciální expozice ve volné přírodě. Hlavní součástí jsou lidové stavby soustředěné s ohledem na zjištěné prostorové, časové, společenské, ekonomické, přírodní a jiné souvislosti, které se promítají také do jejich vybavení. Skanzeny neboli muzea lidových staveb v přírodě plní nezastupitelnou dokumentační a výchovnou úlohu.
A právě shora uvedený Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm díky tomu, že byl vytvořen na popud toho stockholmského, je v myslích lidu nejznámější a další, méně známé se v jeho lesku ztrácejí. Třeba ten strážnický, navštívíli jste jej už? Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, jak se oficiálně nazývá. Jeho výstavby byla zahájena v roce 1973 jako součást Ústavu lidového umění ve Strážnici. Úvodní projekt zpracovali Václav Frolec (etnografická část) a Otakar Máčel (architektonická část) za spolupráce Jana Součka, Josefa Tomše a Vítězslava Volavého. Expozice má zachytit obraz vesnice na Slovácku z konce l9. a počátku 20. století. Jsou zde zastoupeny rolnické usedlosti, vinohradnické stavby, technické stavby (kovárna, vodní mlýn, valcha,pila), seníky a drobné stavby z oblasti Moravských Kopanic, Horňácka, Podluží, strážnického a kyjovského Dolňácka, luhačovického Zálesí a přechodné oblasti slováckohanácké. Celková rozloha je plánována na 25 ha a celkový počet staveb cca 80.
Areál i když je již několik let přístupný návštěvníkům je stále ve vývoji a výstavbě. Součástí expozice stavitelství a bydlení je i část agrikulturní, zaměřená na plodiny pěstované v oblasti Moravského Slovácka v minulosti. Tolik ve stručnosti o tomto skvostu lidové architektury Moravského Slovácka.
(2) Petrovské Plže
Dalším z areálů lidových staveb v přírodě je areál vinných sklepů v obci Petrov poblíž Strážnice. Kdo by neznal známé petrovské Plže. Sklep vedle sklepa, žudro vedle žudra a v něm sud vedle sudu nebo demižon vedle demižonu a v každém ten perlivý zlatavý nebo rudý mok hodný králů. Areál vznikal ne z popudu etnografických specialistů ani z popudu švédského skanzenu lidových staveb ale z popudu obyčejných lidí - vinohradníků a vinařů obce Petrov. Areál však není uzavřeným shlukem vinných sklepů s pevnou otevírací dobou, vrátným a vstupenkama, jak tomu je u všech ostatních skanzenů či muzeí lidové architektury. Není to jen několik nic neříkajících staveb krčících se ve stráních.Je vinohradnickou, vpravdě živou osadou, která se vyvíjí ,pulzuje a žije. Přes den se zde lopotí majitelé, ošetřují vinný mok, nádoby, opravují dveře či opadanou omítku nebo jenom tak koštují, co se jim urodilo..
V podvečer a v noci (hlavně ve dnech volna) zde ožívají sklepy a uličky kolem nich návštěvníky snad z celé republiky aby nasáli atmosféru, kterou jim tento areál dává. A co si budeme povídat, nasávají tady hlavně to, kvůli čemu sem vlastně přijeli. Víno. Vždyť víno a vinné sklípky neodmyslitelně patří k jižní Moravě. Vždyť právě vínem a vinnými sklípky je jižní Morava proslavená.Nemám pravdu?
(3)Vlčnovské búdy
Taky v našem okrese je areál, který stojí za to popsat na následujících stránkách. Je to areál vinných búd ve Vlčnově. Nejeden návštěvník známých vlčnovských slavností Jízdy králů zabloudil do tohoto koutu malebné vesnice. Nejeden tady okusil chuť vína a pak bolesti hlavy a nevolnosti žaludku při nezvykle velkém množství konzumace. Taky tento areál nebyl založen ani řízen žádnou z kapacit či odborníků na etnografii a vznikal postupným přistavováním búdy za búdou jednotlivých majitelů vinohradů. Proto se taky stává, že se mezi klasickými búdami objeví třeba búda se zděným štítem, zcela odlišným a rušícím celkový dojem. Zkrátka, nebyl zde nikdo, kdo by poradil stavebníkovi. Škoda, i tento nepatrný detail pokazí celkový dojem z návštěvy. Je mi jasné, že těm, kteří však zde koštovali burčák, nebo pili Vavřineček či Rýnské tento nepatrný estetický kaz nevadí ani nevadil. Proto i já budu shovívavý a pozvedám skleničku dobrého, perlivého vína a zazpívám Živijó....
Jan
Z KLENOTNICE MORAVY
Vážení a milí, zkrátka Vy všichni, kdo jste v uplynulém roce byli příznivci rubriky KLENOTNICE MORAVY. Děkuji Vám za pravidelné odpovědi a ohlasy na články týkající se lidové kultury, lidových zvyků a obyčejů vůbec. Dokázali jste svým ohlasem všem těm nevěřícím Tomášům, že lidové umění v našem regionu není na ústupu a nezajímají se o něj jenom lidé důchodového věku, ale že je součástí regionu a zajímá se o něj i mládež a děti školního a předškolního věku. Chceme v následujícím roce navázat na úspěšné články o lidové architektuře a budeme se postupně věnovat lidovému oděvu, lidovým zvykům, lidovým umělcům, technikám apod. Doufám, že články budou stejně přitažlivé a čtivé, jako ty o hliněných stavbách, doškových střechách nebo vinných búdách a že ohlasy na ně budou stejně bohaté.Přeji Vám do roku 1997 hodně štěstí, zdraví a úspěchů jak v osobním, tak i v pracovním životě. Váš Jan.
GRAFFITI PO SLOVÁCKU
Slovácké graffiti (malovaný ornament) na jednom ze sklepů v Petrovských Plžích.
V jednom z dopisů reagujících na články Klenotnice si postěžovala pisatelka (vysokoškolsky vzdělaná, vlastnící místo chaty u lesa selskou usedlost v jedné z malých obcí okresu), že nemohla sehnat i za pomoci pracovníků muzea Uh.Hradiště malérečku. Chtěla si totiž nechat vyzdobit svoji chaloupku pravými slováckými ornamenty. Ač hledala, nesehnala. Nakonec jí ty pravé slovácké ornamenty musel namalovat Mistr Eveno. Že by vymřely tetičky, zručně zdobící žudra a prostory nad okny domků? Kde se poděly tyto nositelky estetiky a umění Slovácka? Jsou mezi námi, nebo vymřely po přeslici? Nestačily předat své zkušenosti nástupcům, nebo se o tento druh lidového umění již nikdo nezajímá? Co takoví sprejeři (možná potomci těchto maléreček) se svými graffiti? Nechtějí se přeorientovat na lidovou ornamentální výzdobu? Možná, že by to stálo za zvážení. Určitě by se prostory k seberealizaci našly a měly by i svůj smysl, nemyslíte?
Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
