Číslo: 14
07.04.1997
Článků: 40
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Ostrožská nová ves - centrum turistiky a lázeňství
Ostrožská Nová Ves leží v rovinatém pásmu v údolí řeky Moravy v nadmořské výšce 176 metrů, sedm kilometrů jižně od Uherského Hradiště. V obci dnes žije 3400 obyvatel. Severně od obce v trati Padělky je důležité paleolitické naleziště kamenných nástrojů, klů a kostí mamutů. Doloženo je i osídlení s keramikou a nástroji kultury volutové, malované a z eneolitu, doby bronzové, halštatské, laténské, římské a slovanské.
Obec vznikla jako statkový doplněk Uherského Hradiště, z roku 1258 známe název Longenczyl. Langzeile - dlouhý řádek - Dlouhá ves: To jsou původní jména Ostrožské Nové Vsi. Ves byla podřízena hradišťskému městskému právu, ale patřila ke kunovickému statku. Na čas se oddělila, ale v polovině 16. století zdejší statek opět splynul s kunovickým. Za husitských válek obec zpustla, ale brzy byla obnovena.
Útrapy zakusila obec v 17. století, zejména v roce 1663, kdy byla vypálena - to se opakovalo v roce 1705. Prodávat na trh se jezdilo do Veselí. V roce 1853 vyhořela při požáru téměř celá obec, působili zde 4 kováři, 3 obuvníci (1880), byla v provozu 2 vodní družstva (1885). První vlak projel obcí v roce 1887. V roce 1843 žilo v Ostrožské Nové Vsi 1568 osob. Od roku 1820 byla používána silnice z Uherského Hradiště do Uherského Ostrohu.
Družstevní mlékárna, která vznikla na počátku tohoto století, se brzy tak rozrostla, že patřila k největším v kraji a dokonce vyráběla i sýry. V letech 1907-29 odjelo za prací do Ameriky celkem 212 osob. Fara v obci existovala už od 14. století. Dnešní farní kostel sv. Václava je z roku 1770 s barokním interiérem a třemi oltáři. Také škola fungovala již v době předhusitské.
Ostrožská Nová Ves byla osvobozena rumunskými vojáky. V zahraničním odboji padli 3 zdejší občané, 4 další zahynuli v koncentračních táborech. Na jejich paměť byl v obci zbudován památník na návrh národního umělce V. Makovského.
Ostrožská Nová Ves je známa především svými sirnatými lázněmi. Vyvěrá zde totiž léčivý pramen s vysokým obsahem sirovodíku. Podnět k jejich zřízení dal v roce 1902 novoveský rodák dr. Botek. Myšlenka měla podporu starosty Bočka, a tak už v následujícím roce byla otevřena první lázeňská budova se šesti kabinami a čekárnou. Lázně dostaly název Novoveské sirnaté koupele a po úspěšných sezónách byly postupně rozšiřovány - v roce 1929 bylo v lázních již 22 kabin a přijížděli i pacienti ze vzdálenějších míst. Zdejší sirnatá voda působí blahodárně nejen na pohybové ústrojí, jehož nemoci (dnové a revmatické) se v lázních léčí, ale má příznivý vliv i na kožní onemocnění, např. lupenku. Lázně jsou od roku 1992 majetkem obce. V současné době se dokončuje rekonstrukce hlavní budovy, která nabízí luxusní vybavení pokojů a bezbariérový přístup.
Od padesátých let probíhá intenzívní těžba štěrku a písku. Firma Štěrkovna, s. r. o. se zabývá nejen těžbou a zpracováním štěrkopísku, ale i výrobou betonových směsí, nákladní dopravou, zemními pracemi a zámečnickou výrobou.
V Ostrožské Nové Vsi bylo vybudováno koupaliště, známý autokempink, kino či nákupní středisko.
Obec je známa lidovým uměním, zejména malováním kraslic, ve kterém vynikla malířka Marie Gavalová. Zdejší vodní plochy slouží jako zdroj pitné vody pro Uherské Hradiště a rekreační oblast. Hotel U Lázní byl v restituci vrácen původnímu majiteli, který budovu prodal firmě Schiko. Ta nyní hotel s osmnácti dvoulůžkovými pokoji a restaurací provozuje. Kvalitní ubytování poskytuje nový penzion Na mlýně ve svých 11 dvoulůžkových pokojích (+ apartmá a pokoj s bezbariérovým přístupem).
Od roku 1949 jsou součástí obce Chylice, o kterých jsme psali v závěru loňského roku.
Red |
|
Z KLENOTNICE MORAVY
Koryčany- zámek
Asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Kyjova se rozprostírá městečko Koryčany. Koryčanská tvrz vznikla až počátkem
17.století. Podnětem ke zřízení stálého panského obydlí byla značná odlehlost a i nehostinnost obytných prostor hradu Cimburka, takže v roce 1611 se v Koryčanech poprvé připomíná panské obydlí na kopci za farou. V roce 1613 u něho byla i kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století i zámkem, mimo jiné i proto, že Koryčany se staly střediskem cimburského panství. Ale ani v této podobě tvrz nakonec jako panské sídlo nevyhovovala. Proto dal někdy po roce 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel, z nichž jedno bylo obráceno proti městečku a kostelu. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen několik málo obytných pokojů. Zámek byl rozšířen až po 100 letech, za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou, obrácené k východu. Současně byl upraven hlavní vchod do zámku, doplněný Kristyánovým erbem a ozdobený květinovými závěsy. Tím stavební vývoj koryčanského zámku skončil.
Další úpravy se týkaly už jen nejbližšího okolí zámku. Byla například zřízena okrasná zahrada a anglický park. Zahrady byly rozděleny alejemi kaštanů a vzrostlých lip. Jistý podíl na této proměně měla Kristiánova dcera Marie Josefa, provdaná za Konstantina z Mnch-Bellinghausenu. V letech 1848 - 1851 vlastnil přechodně koryčanský zámek Salomon Rotshchild a po něm Vilém Figdor a Heřman Witgenstein. V současnosti je zámek majetkem města a slouží školským účelům.
Jan |
|
| |
