Číslo: 15
14.04.1997
Článků: 41
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Stříbrnice - obec, která se nevylidňuje
11 kilometrů západně od Uherského Hradiště, v údolí potoka Hruškovice se rozprostírá obec Stříbrnice, původním názvem Zrebrnicek (r. 1141). První zmínky o obci pocházejí ze 12. století. Stříbrnice se mnohokrát ve své historii staly cílem vpádu vojsk. Největší škody způsobila vojska kurucká v r. 1683, která obec vypálila a Rákocziho v roce 1706. V zajímavé historii obce stojí mimo jiné za zmínku, že zde pracovala palírna, která podle historických dokumentů produkovala 120 sudů pálenky, vedle palírny kořalky byl v provozu šenk a mlýn, po první světové válce v obci krátkou dobu pracovalo Družstvo pro pálení slivovice. Lidé ze Stříbrnic v době buchlovského panství požívali loveckého práva.
Mezi dominanty Stříbrnic patří vedle farního kostela sv. Prokopa (patron horníků) z roku 1910 i barokní sloup z první pol. 18. století. Za nejstarší stavbu je považována kaplička se zvonem, která byla postavena před více než 300 lety.
Stříbrnice měly do roku 1990 společný národní výbor v Boršicích u Buchlovic, kde je dodnes pošta a matriční a zdravotní středisko. V obci mělo tradici lidové divadlo, po roce 1965 zde vznikla vesnická dechovka Stříbrňanka, působící pod JZD Boršice u Buchlovic.
#Stříbrnice mají dnes okolo 427 obyvatel, nejstarším občanem je pětadevadesátiletá paní Emílie Gregušová, která ovšem teď žije v domově v Buchlovicích, prozradil v úvodu našeho vyprávění starosta obce Jaromír Matoušek (první starosta v obci bez politické příslušnosti), kterého jsem zastihla při práci na opravě střechy domku. Ten bude v nejbližší době sloužit jako kadeřnictví. Lidé odtud dojíždějí za prací do otrokovické Barumky, do Hradiště, jen hrstka je soukromých podnikatelů. Třicet pět lidí tvoří podle starosty lidé v důchodovém věku. #Mladí lidé ve věku okolo třiceti let odtud již tolik neodcházejí a usazují se zde napořád. Počítá se s tím, že podle územního plánu se výstavbou nových domů budou Stříbrnice rozšiřovat směrem na Osvětimany, prozradil starosta.
Obec má hospodu a mateřskou školu, která je využita jen z poloviny. Má vlastní hřbitov, kde byl pochován i první obecní učitel. Do základní školy dojíždějí stříbrnické děti do Osvětiman, i když v minulosti zde do páté třídy fungovala dvojtřídka. Začátek listopadu je tradičně ve Stříbrnicích vyhražen Martinským hodům.
#Pokud v obecní pokladně zůstanou nějaké peníze, pustíme se do opravy místních komunikací, plánuje starosta Matoušek, #lidé tady mají chuť obec zvelebovat a vylepšovat. Není potřeba rozhlasem vyhlašovat brigády, přijdou sami a nabídnou pomocnou ruku. V nejbližší době se začne pracovat na rozšíření vodovodního rozvodu, obec má plyn i telefon. #Čekáme na posílení telefonních linek, kterých je tu zatím nedostatek. Chtěli jsme požádat o zbudování kabelové televize, ale starým lidem chybějí peníze, řekl starosta.
Podle Matouška však Stříbrnice nejsou jenom obec, ale i paseky, chráněná krajinná oblast. #Stavba domů v této oblasti je omezena, proto jsme se zde rozhodli povolit stavbu asi šestnácti domečků na místech starých, polorozpadlých staveb, uvedl starosta, #ovšem musí stylově zapadat do rázu krajiny. Další starost místním dělají maringotky, které esteticky ruší tuto zónu klidu. Ovšem i ty by podle starosty měly nahradit vkusné domečky. To ale zřejmě nebude dořešeno v nejbližším období. Stejně jako v m inulosti zbudované terasovité vinice a jabloňový sad, kterému chybí pravidelná péče.
M. Miškeříková |
|
Z KLENOTNICE MORAVY
Nový Světlov - zámek
Asi 13 km východně od Uherského Brodu se rozprostírá překrásný zámek Nový Světlov. Majitelé světlovského panství původně sídlili na hradě Starém Světlově, ale když byl v době česko-uherských válek zničen, postavili bratři Zbyněk, Ctibor a Jaroslav z Landštejna před rokem 1480 nad soutokem Olšavy a Kaménky u Bojkovic hrad Nový Světlov. Byl vybudován v pozdně gotickém slohu a převzal strategickou funkci Starého Světlova i někdejší bojkovické tvrze. Tvořil jej nepříliš rozsáhlý hradní palác s věží. V roce 1527 byl hrad prodán Burianu z Vlčnova. Nový majitel se při bojích o trůn po smrti Ludvíka Jagelonského (1526) postavil na stranu Jana Zápolského, a proto mu byl hrad spolu se statkem zkonfiskován, ale brzy na to zase vrácen. Burianem vymřel jeho rod po meči. Po krátké držbě Bilíků z Kornic přešel hrad do rukou Kateřiny z Vlčnova, která v době vzrůstajícího tureckého nebezpečí opevnila Nový Světlov novými hradbami a rozšířením předhradí, čímž se areál hradu podstatně rozšířil.
Od roku 1563 náležel Nový Světlov rodu Tetourů z Tetova, za nichž byl hrad přestavěn a podstatně rozšířen. Od roku 1594 pak patřil Janu Jetřichu z Kunovic. Ten jej však brzy předal své sestře Anně Marii, jejíž muž Zdeněk Žampach z Podštějna byl znám svým krutým postojem vůči poddaným. V roce 1605 přečkal hrad bez větších škod ničivý vpád Bočkajovců. V roce 1610 získal panství Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu, který je v roce 1613 prodal Františku Severyimu. Severyiové se sice aktivně účastnili stavovského povstání v letech 1618-1620, ale po Bílé hoře nebyli zvlášť tvrdě potrestáni. Po zaplacení pokuty 5000 zl. moravských jim bylo panství ponecháno. V roce 1656 byli dokonce povýšeni do šlechtického stavu. Podstatné škody utrpěl hrad při trojím útoku turecko-tatarských vojsk v roce 1663, ale hrad dobýt se jim nepodařilo stejně jako Švědům v letech 1645-1646, kteří po několikerém marném obléhání s nepořízenou odtáhli. Byl totiž důkladně opevněn a odolal i pozdějším kuruckým nájezdům v letech 1703-1709.
Po těchto nepřátelských náporech byl hrad v druhé polovině 17. století upravován. Gabriel Serenyi, který převzal světlovské panství po Františkově smrti, zemřel v roce 1664 a zanechal syny Františka a Jana Karla, kteří se o zděděný statek rozdělili. Jan Karel dostal Světlov. V roce 1803 koupila panství za 277 000 zl. Žofie Haugvicová z Biskupic, která vytvořila na světlovském hradě, zejména v posledních letech svého života, příznivé kulturní ovzduší. Byla ctitelkou hudby a jí vyškolení hudebníci hráli při koncertech díla Mozarta a Beethowena. Zajížděl sem i Josef Mánes, který učil její dceru Jindřišku malovat. Ta pak provdaná za velkoprůmyslníka Larische - Monnika, zdědila Nový Světlov roku 1835.Dostatek finančních prostředků umožnil ve 40. letech 19. století přestavbu hradu na zámek v tehdy módním tudorském slohu. Přestavbu provedl vídeňský architekt Eduard Kuscher. Je to jednopatrová půlkruhová budova s cimbuřím a čtyřbokou věží po straně.
Ital Vitalino Fumugalli přeměnil jižní část obory v anglický park se subtropickou florou, kde ve sklenících i v zimě dozrávaly citrony, pomeranče a fíky. Na přelomu 19. století se pak majitelé Světlova rychle střídali, až v roce 1924 získala panství v exekuční dražbě Pozemská banka v Praze a v roce 1926 se stal jako součást zbytkového statku vlastnictvím manželů Ladislava a Jarmily Zbořilových, za nichž byl pustnoucí zámek znovu upraven.
Říkáte, že jste ještě na Novém Světlově nebyli? Neváhejte a v nejbližším volném termínu jej přijďte navštívit. Určitě se vám tam bude líbit. |
|
| |
