Číslo: 16
21.04.1997
Článků: 44
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Kudlovice - znovu na konci světa
Z KLENOTNICE MORAVY
Kudlovice - znovu na konci světa
Letos 250 let starou kapli sv. Jana Křtitele zbudoval Jan Tomaštík, který ve studni u svého domu objevil poklad. Za objevené peníze si koupil v Holešově dům a pole. První věta latinského nápisu na kapli hlásá: Bohu živému a svatému daroval jsem.
Kudlovice leží na úpatí náhorní roviny šest kilometrů jihozápadně od Napajedel v nadmořské výšce 203 m. Název obce je odvozen od Kudly (ves obcí Kudlových). Nejbližší železniční stanice je v Huštěnovicích. Blízká Kudlovská dolina je cílem výletů z širokého okolí. Nynější Kudlovice byly založeny současně se Sušicemi po roce 1252, kdy Kumáni vyvrátili vesnici v nynějším kudlovickém katastru. Poprvé se připomínají pod názvem Guglavice v roce 1372 v rejstříku obcí, které platily mostné v Uherském Hradišti.
Počátkem 17. století měla obec kolem 1200 obyvatel. Na Komenského mapě z roku 1627 jsou Kudlovice značeny jako dědina bez tvrze a kostela. V období třicetileté války byly Kudlovice zničeny a znovu osídleny. Z 18. století máme zprávy o rozvinutém hospodářství v obci, na jejíž další rozvoj mělo podstatný vliv vybudování dráhy Břeclav-Přerov v roce 1839 se zřízením zastávky v Huštěnovicích. V roce 1843 tu byla vrchnostenská hospoda a palírna kořalky.
Na válečné události v roce 1866 doplatilo 27 osob, které zemřely na choleru. Starý mlýn, několikrát upravovaný a modernizovaný, slouží dodnes. Kudlovice zůstávaly zemědělskou obcí s vinařstvím. V roce 1880 zde působili 2 kováři, 2 koláři a 2 obuvníci.
Část zemědělců, která se dostala do dluhů, hledala v 90. letech minulého století řešení v emigraci do Ameriky - odjelo tam více než deset rolníků. Chudina chodila po otevření železniční zastávky v Huštěnovicích před první světovou válkou za prací do Vídně, po válce hledali lidé zaměstnání v Baťově Zlíně.
V roce 1926 byl regulován potok a provedena meliorace pozemků, v roce 1931 byl do obce zaveden elektrický proud, telefon slouží kudlovickým od roku 1939.
Při osvobozování Kudlovic německá armáda 1. května 1945 ráno vyhodila silniční most přes Dolní potok i most v Kudlovské dolině. V obci je kaple se sousoším sv. Jana Křtitele z tesaného kamene z roku 1747 a zvonice z 18. století.
Kudlovice měly k 1. lednu tohoto roku 828 obyvatel, čísel popisných je 330, domů asi o deset míň.
Obecní zastupitelstvo má 9 členů, sedm z nich uspělo na kandidátce nezávislých, po jednom za KDU-ČSL a Českomoravskou unii středu. Starosta obce pan Jiří Tománek má dva zástupce, RNDr. Josefa Snopka a Jana Grebeníčka.
V Kudlovicích působí známý folklórní soubor Lúčka, který se k obci hlásí, i když má právní subjektivitu. Aktivní hasiči mají i ženské družstvo a ze soutěží se nevracejí s prázdnou. Problém je pouze s technikou, která je velmi nákladná. Příští rok oslaví hasiči v Kudlovicích 100. narozeniny. AVZO - Asociace víceúčelových sportů (bývalý Svazarm) dává dohromady svůj stánek, bývalou hospodu.
Největší firmou v Kudlovicích je KOVO, s.r.o., zhruba třicítka zaměstnanců se zabývá kovo-výrobou. Bohužel v rámci racionalizace ČSAD zrušilo spoje z Uherského Hradiště na Kroměříž, takže Kudlovice se takto ocitly #na konci světa.
Ohledně větších stavebních akcí v obci nám pan Tománek mimo jiné řekl: #Právě jsme dokončili vodovod, který buduje Babicko, což je sdružení šesti obcí. My patříme spolu s Huštěnovicemi a Babicemi do 1. tlakového pásma, vodovod v Traplicích, Sušicích a Košíkách se staví. Pro plynofikaci jsme se spojili s Traplicemi a Sušicemi a za měsíc budeme mít hotový hlavní rozvod. Otázkou je financování, na ministerstvu životního prostředí je žádost o příspěvek neustále v řízení a obcím hrozí v případě jejího zamítnutí zadlužení. Co se týká kanalizace, obec splnila svou povinnost vypracováním studie, díky malé produkci odpadů zatím nemusí budovat jejich čistírnu, a stejně v dnešní době není schopna takovou stavbu zaplatit.
Jak nám dále sdělil pan starosta: #Musíme nejdřív dokončit rozestavěné stavby. Rozhodně ale vyměníme kanalizační potrubí v některých uličkách, budované často svépomocí. Jejich havarijní stav jsme zjistili právě při pokládání vodovodu a plynu. S kabelovou televizí letos nepočítáme, možná na ni budeme mít v příštím roce. V Babicích Telecom otevřel digitální ústřednu, současné kabely ale umožňují zřízení pouze malého počtu nových telefonních linek, uzavřel starosta Kudlovic pan Jiří Tománek.
Ivo Vojtík
Z KLENOTNICE MORAVY
V průběhu uveřejňování seriálu o cenných historických stavbách moravských se dějí podivuhodné věci aktuální, které si zaslouží také naši pozornost:
Hrady Bouzov, Sovinec...
aneb Od Grnwaldu po Sametovou revoluci
Vláda chce vydat církvi české vlády další nemovitosti (zámky, hrady, školy, nemocnice, atd..). Ministr ze Zlína Ing. Jaromír Schneider (KDU - ČSL) uvítal tento záměr a dodal, že #nezná horšího vlastníka než je stát. Navrhuji proto panu ministrovi a vládě, ať se vzdá správy tohoto státu, má-li o ní takové mínění. Po setkání s neznámými příznivci Řádu německých rytířů se pan ministr kladně vyjádřil k vrácení majetku řádu, který až do svého zrušení v r. 1939 působil především na Bruntálsku. Na území Sudet, kde byla jen mizivá menšina českého obyvatelstva. Po Druhé světové válce a po odsunu sudetských Němců přišli na Bruntálsko obyvatelé zejména z chudších částí Moravy, z Valašska, z Kopanic. V tomto drsném kraji našli nový domov. Měli bychom být pozorní k osudu našich bývalých rodáků.
Jejich okres byl postižen ničivou povodní, trpí značnou nezaměstnaností. Může být pomocí těmto lidem, bude-li rozsáhlý majetek jejich okresu vydán několika #zájemcům. Čím si zasloužil Řád německých rytířů pozornost naší vlády?
Původně špitální bratstvo s těžištěm činnosti v Palestině se během krátké doby (1190 - 1199) mění na rytířský řád a po sloučení s livonským řádem mečových rytířů začíná první teritoriální výboje na území Slovanů. První porážku utrpěli rytíři v bitvě na ledě Čudského jezera v r. 1242 od Alexandra Něvského ( film S.Ejzenštejna #Alexandr Něvský z r. 1938 pomáhal inspirovat ruský lid ve vítězném boji proti fašismu). Územní požadavky řádu vůči Litvě a Polsku ukončila prohra v bitvě u Grnwaldu r.1410. Sídlem řádu zůstává další půlstoletí město Malbork v severním Polsku. Řádové území se mění na pruské vévodství.
V českých zemích byl řád podporován Přemyslem Otakarem II. a Janem Lucemburským. Václav IV. omezil působení německých rytířů a teprve po Bílé hoře se pozice řádu obnovuje na severní Moravě. Sídlem velmistra se stávají hrady Bouzov a Sovinec, nakonec město Bruntál.
Po vzniku samostatného Československa byl řád (nyní jen německý) dohodou mezi ČSR a Rakouskem ze dne 7.12.1925 (naplnění článků Saint-Germainské mírové smlouvy) uznán za řád výlučně duchovní. Řádové stanovy definují Německý řád jako #duchovní společnost, založenou na dobročinnosti a lásce k bližnímu. Účelem Německého řádu je #sloužiti všem bez rozdílu. Německý řád vlastní po provedení pozemkové refomry v Česko-slovensku 23.091 ha půdy. Veškerý výnos této půdy #věnován jest jednak zachování kulturně-historických památek ve vlastnictví řádu se nalézajících, jednak péči duchovní, jednak, a to z největší části, činnosti charitativní a kulturní.
Ve vlastnictví Německého řádu se nalézají hrady Bouzov, Sovinec, zámek v Bruntále a zámek v Dlouhé Loučce. Charitativní činnosti řádu slouží nemocnice v Opavě, Bruntále, Vrbně, Dlouhé Loučce a Břidličné. Německý řád #poskytuje chudým nemocným, bez rozdílu vyznání a národnosti, celé lékařské ošetření a zaopatření. Vlastní chudobince v Bruntále a Bouzově. Řád uděluje #bezplatné obědy, naturální a peněžité podpory chudým a nezaměstnaným. Vydržuje lázně Karlova Studánka pod Pradědem a v těchto lázních #poskytuje chudým nemocným a rekon-valescentům bezplatně ošetření. V rámci kulturní činnosti řád vydržuje mateřské školy, měšťanské dívčí školy v Opavě, Bruntále a Vrbně, hospodářskou školu v Dlouhé Loučce. Vyučují v nich řádové sestry. Stav duchovenstva a sester Německého řádu v roce 1928 činí:
duchovní - 32, sestry - 231, klerici - 6, novicky - 8, novic - 1, čekatelky - 16
V r. 1929 vykázal řád následující výdaje na činnost a údržbu ústavů a památek:
památky kulturně - historické ..........................Kč 627.500,--
ústavy charitativní včetně lázní ..........................Kč 2,513.719,41
ústavy kulturní..Kč 1,085.869,03
péče duchovní...Kč 937.883,14
Kromě toho řád vyplácí penze a invalidní podpory ve výši 1,660.521 Kč. (Uvedené citace a údaje pocházejí z publikace vydané v Bruntále v r. 1929 pod názvem #Stručný přehled činnosti Německého řádu v Česko-slovenské republice za poslední léta.) Zánikem ČSR v r. 1939 zaniká i Řád německých rytiřů zřízený smlouvou s česko-slovenskou vládou.
// (V Právu ze dne 12. 4. 1997 Martin Hekrdla cituje z dopisu z r. 1939, ve kterém velmistr G”ringovi připomíná, že #po vstupu vůdce na území osvobozených Sudet se mu #dostalo cti G”ringa pozdravit. Ujišťuje nacistického maršála, že je řád zaměřen #veskrze nacionálně, v době čs. zřízení trpěl řád #cizáckým útlakem a přesto vykonával #národně-uvědomovací práci. //
Podle pamětníků však Eugen po příjezdu Hitlera do Bruntálu odmítl jít pozdravit kaprála vzhledem k své vojenské hodnosti generála z 1. světové války.
Němečtí národní socialisté zabavují řádový majetek a velmistr aarcivévoda Eugen emigruje do Anglie, kde koncem 50. letech umírá. Dekretem prezidenta E. Beneše z 19. května 1945 připadl majetek řádu pod státní správu.
Úvahy o vrácení majetku Řádu německých rytířů - umně skrytého pod názvem Bratři a sestry domu Panny Marie Jeruzalémské - nejen že porušují restituční hranici z r. 1948, ale nepřímo pomáhají extrémním silám v této zemi, které se vyžívají v pěstování nacionalismu. Bez ohledu na historickou zkušenost s tímto zlem moderní doby, dnešní #nápravci křivd připravují půdu pro nové kaprály, třebaže s tituly doktorů. Při pohledu na aktivity řádu z období 1. republiky si nedokáži představit, na jaké tradice chce řád v této zemi navazovat. Činnost v oblasti školství a zdravotnictví nepřichází v úvahu, o bezplatné pomoci chudým lze rovněž pochybovat. Prostředky získané z bruntálských polí sotva postačí na zatravnění, natož na údržbu vzácných staveb. Snad jenom řádem proklamovaná péče o chudinu se může jevit jako reálná. Ale to už je téma veskrze volební.
Miloslav Štěrba
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
