Číslo: 21
26.05.1997
Článků: 39
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
VELEHRAD - obec v jednom kole
Z KLENOTNICE MORAVY
VELEHRAD - obec v jednom kole
Netradiční pohled na věže baziliky od velehradského hřbitova
Velehrad je situován v údolí potoka Salašky mezi odlesněnými výběžky Chřibů, 7 km severozápadně od Uherského Hradiště. Jeho název prošel mnoha podobami jako např. Welgrad, Willegrad, Welegrad, až se ustálil do současné podoby.
Dnešní obec Velehrad má svůj počátek úzce spojen s cisterciáckým klášterem, v jehož sousedství se usazovaly osoby v určitém služebním poměru ke klášteru. Vznik skutečné vesnice lze však klást až do doby pohusitské. Zakladatelem nejstaršího cisterciáckého kláštera na Moravě je moravský markrabí Vladislav Jindřich. Nemalý podíl na jeho založení měl i olomoucký biskup Robert, který rozhodl o volbě řehole a v roce 1204 vyjednal v Plasích vyslání mnišské komunity v čele s opatem Thicelinem. Mniši sem dorazili v listopadu 1205. Název kláštera byl odvozen od nedaleké vesnice Veligradu, dnešního Starého Města, jejíž velkomoravský původ dokládají rozsáhlé archeologické vykopávky s hojnými a významnými nálezy ze 6. až 10. století.
Výstavba definitivního kláštera na jeho dnešním místě byla zahájena po nezbytné stabilizaci klášterní komunity, její právní subjektivity a zejména ekonomického zajištění. Nemalé organizační schopnosti musela projevit první klášterní komunita - ovšem za štědré podpory zakladatele
Vladislava, biskupa Roberta a českého krále Přemysla Otakara I.i řady dalších donátorů z řad šlechty a duchovenstva.
Zahájení výstavby kláštera můžeme položit do druhého desetiletí 13. století. Objekty klášterního kostela i konventu byly postaveny v pozdněrománském slohu s charakteristickými prvky rané gotiky. Nastupující gotiku dokládají lomené oblouky arkád bočních lodí a na Moravě nejstarší žebrová klenba použitá k zaklenutí kostela, ambitu, kapitulní síně i dalších prostor konventu. Původní délka kostela činila devadesát metrů, předsíň dalších deset. Pozůstatky původní románsko gotické stavby velehradského kláštera známe jednak z dochovaných pozůstatků in situ a také z četných nálezů získaných při vykopávkách spojených s odvodňováním klášterního areálu. Prostory někdejšího kláštera, zasypané v 17. století dvoumetrovou navážkou, jsou od 40. let přístupné veřejnosti. V roce 1984 byla dokončena rekonstrukce lapidária a rozsáhlých krypt pod barokním kostelem a znovu zpřístupněno veřejnosti.
K mimořádné popularitě velehradského kláštera přispěla cyrilometodějská a velkomoravská tradice spojená s tímto místem nejpozději od konce 13. století. Cisterciácký klášter na Velehradě byl zrušen v roce 1784. Duchovní zprávu do zrušení zajišťovaly cisterciáci. Diecézní duchovní správa vznikla v roce 1825 povýšená na faru, kterou v letech 1890 - 1950 vedli jezuité.
K farnosti patří Modrá, Salaš a Tupesy.
Počátky místního školství nelze spojovat s klášterním školstvím, které sloužilo výhradně klášternímu dorostu. Triviální škola vznikla v obci teprve na počátku 19. století. V současnosti je v místě úplná základní škola současně pro žáky z Modré a Salaše. Rovněž začala výstavba nové základní školy.Z iniciativy dr. A.C. Stojana byl postaven exerciční dům Stojanov, který od počátku 50. let slouží jako ústav sociální péče pro děti a mládež.
V letech 1950 - 1954 byla k Velehradu připojena sousední obec Modrá. V roce 1962 byla na Velehradě zřízena Okresní zpráva ústavu sociální péče spravující ústav Vincentinum a již výše zmiňovaný dům Stojanov.
Celý komplex ústavu bývalého kláštera prošel v nedávné době náročnou rekonstrukcí střech a fasád.
Areál někdejšího kláštera s jedním z největších kostelů u nás patří k významným kulturním památkám dokládající vývoj architektury a výtvarného umění od pozdní doby románské až do současnosti.
V obci Velehrad dnes žije 1460 obyvatel a má 299 čísel. Obecních zastupitelů je jedenáct, z nichž pět je za ODS, tři zástupce má KDU - ČSL, dvěma členy je zastoupena Českomoravská unie středu a jeden kandidát je z řad KSČM. Starosta obce ing. Stanislav Gregůrek má jednoho zástupce, paní Antonii Kučerovou.
Nejvýznamnější akcí na Velehradě je pouť konaná při příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje 5.července, který je zároveň svátkem státním. Dále se zde začíná budovat tradice vánočních koncertů pod záštitou Hradišťanu se zajímavými hosty, konané od roku 1990. Jinak aktivní členové hasičského sboru pořádají velikonoční zábavu a ve spolupráci s obcí připravují u příležitosti MDD zábavný program pro děti spojený s prohlídkou hasičské techniky a táborákem.
O sportovní vyžití v obci není nouze. Existuje zde několik sportovních sdružení, ať už je to Sokol, šachistický kroužek či fotbalový oddíl. Ohledně větších stavebních akcí nám pan starosta Gregůrek mimo jiné řekl:"Zvelebování obce začalo přípravami na návštěvu svatého otce Jana Pavla II. V současné době probíhá výstavba nového sociálního ústavu, jehož investorem je Okresní ústav sociálního zabezpečení a zároveň bylo započato s výstavbou nové základní školy, do které by měli děti nastoupit v září 1998. Součástí školního komplexu bude tělocvična, hřiště i park. Počítá se s možností úpravy blízko tekoucího potoku Salaška.
Investorem tohoto projektu je Obecní úřad. Co se týče ambitu, stavba byla arcibiskupstvím dočasně pozastavena z důvodu nevyhovujícího architektonického řešení. Obec má též hotovou kanalizaci, až na několik objektů je kompletně plynofikována a do roku 2000 chceme být hotoví s rekonstrukcí obecních komunikací. Ukončeno bylo položení telefonních kabelů a dokonce máme několik telefonních čísel volných, což je svým způsobem rarita. Počítáme s rekonstrukcí budov Obecního úřadu, pošty a Jednoty, jejichž architektura se zcela vymyká okolním objektům." Ze soukromých iniciativ i s pomocí obce byly vybudovány ubytovací prostory, které tu tolik scházely. Jedná se o hotel Mlýn, Poutní dům, nacházející se v areálu domu Stojanov a také hotel U Velehradu, ležící v katastru obce Modrá.
Jak nám dále sdělil pan starosta: Máme naplánovanou určitou koncepci vývoje naší obce, které bychom se chtěli držet. Hodně závisí na ekonomické stránce. Pokud se jedná o zastupitelstvo, myslím, že jsem obklopen konstruktivními a rozumnými lidmi, kteří staví na první místo zájmy obce. Politikaření a hašteření se u nás objevuje, když ne vůbec, tak velice, velice zřídka, uzavřel starosta ing. Gregůrek.
Evžen Slavík
Příště: Nezdenice
(Literatura: Uherskohradišťsko)
Z KLENOTNICE MORAVY
Slavná procesí o svátku Božího Těla
Svátek Božího Těla (Fastum Sanctissimi Corporis Christi) je pohyblivým svátkem a koná se ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice. Slavnost Božího Těla nebo Nejsvětější svátosti oltářní byla jako svátost ustavena na Zelený čtvrtek. Na čtvrtek po oktávu svatodušním ji ustanovil papež Urban IV., který ji nařídil po vidění Juliány z Lutychu v r.l264 pro celou latinskou církev.
Procesí se ujímala až po roce l279. Průvody,které měly mnohdy až triumfální charakter, vyjadřovaly #jednotu věřících s Kristem, oslavovaly Kristovu přítomnost v Eucharistii. Slavný průvod se čtyřmi zastaveními a čtením čtyř evangelií mají znázorňovat čtyři světové strany čili #celý svět, který se před Kristem sklání a on mu žehná.
Na Uherskohradišťsku bylo zvykem slavit Boží Tělo ve čtvrtek, avšak po roce l948 se slavnost přesunula na neděli. Na tento svátek se připravovala celá obec. Den před slavností byla již předem daná trasa vyzdobená břízkami, květy a vysypaná trávou. Býval to nejčastěji prostor návsi. Čtyři oláříčky zbudované v průjezdu vždy stejných domů, si zdobily rodiny každoročně po svém. Ve Starém Městě byly stavěny oltáříčky u Chytilů,Holáňů, Chlachulů a Vaňků, v Bílovicích na zámku, U Dostálků,Štérů a Koželuhů, v Topolné u Žajdlíků, Dohnalů, Jánošů a jiných Dohnalů, v Tučapech ve 3O.letech u Kaňovských, Hlaváčkových, Bartoňových a Boltíkových. Obvykle u selských domů. Okolí oltáříčků bylo potaženo světlou látkou, uprostřed stůl s místem pro monstranci byl ozdoben květinami, svícemi, velkým obrazem a po stranách průjezdu byly brížky a ratolesti. Po roce l95O již nebyla možnost konat průvod v obci, proto se stavěly v blízkosti kostela anebo šel průvod jenom po kostele.
Pokud se průvod konal v obci, všechna okna domů, kolem nichž průvod procházel, se zdobila svatými obrázky, svícemi a květinami.
Po slavné mši svaté se před kostelem seřadil průvod. Vpředu byl nesen kříž, po stranách průvodu nesli mladí chlapci bílé a vybraní hospodáři červené korouhve. Na začátku průvodu šla školní mládež v krojích i s učiteli, pak svobodná mládež, muži a hudba.Za nimi družičky, které před baldachýnem sypaly po cestě lístky z květů pivoněk, růží,kalin,které měly v ozdobených proutěných košíčcích nebo je držely jako kytičky v rukou. Dále šli zpěváci a varhaník. Ve Starém Městě pro pobožnost u každého oltáříčku převáželi harmonium. Pod baldachýnem nesl kněz monstranci, po obou stranách šli seřazeni hasiči ve slavnostních uniformách, mnohdy nesli i postavníky. Baldachýn na čtyřech stranách drželi mladší muži, obvykle oblečeni v kroji. Za knězem se řadili čelní představitelé obce a nakonec šly ženy a mladé maminky s kočárky.
Za doprovodu hudby se průvod ubíral od oltáříčklu k oltáříčku. U každého se průvod zastavil, přečetlo se evangelium, kněz provedl pobožnost požehnání a průvod za zpěvu dalších slok písně #Ježíši Králi nebo #Buď dnes ku slavnosti pokračoval dál. Během cesty se zpívalo, modlilo až k poslednímu oltáříčku, kde slavnost skončila chvalozpěvem Te Deum a požehnáním. Průvod se pak odebral do kostela. Lidé odcházející ze slavnosti si ulamovali březové halúzky u oltáříčků a odnášeli si je pro požehnání domů. Odnášeli si i léčivé rostliny, které byly před pobožností svázány do kytiček a položeny okolo oltáříčků (měsíček,plicník). Věřilo se, že je v nich síla chránit dobytek před nemocemi. Na Uherskohradišťsku se slavnostní průvody o Božím Těle naposledy konaly v letech l970-l972.
Dr. Ludmila Tarcalová
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
