V měsíci srpnu se slaví několik svátků, které jsou v lidové tradici dosti zaužívané. K těm největším srpnovým svátkům patří svátek Nanebevzetí Panny Marie (l5.srpna). Podle apokryfní víry Maria zemřela l4.srpna r.48, pochovaná byla apoštoly v Getsemanské zahradě a třetí den byla vzata na nebesa. V tento den se v chrámech světily květiny a semena. Svátek se také nazýval den Marie kořenné a Maria nazývána svatou královnou nebo velikou. Posvěcená semena prý zaháněla bouřku, přívaly, krupobití a povodně. Rostliny také sloužily dobytku jako lék proti různým chorobám . Mezi lidem je známá i pranostika: Slunce na Nebevzetí P.Marie svítí, lze hojnosti vína se nadíti. Známý sběratel František Sušil zaznamenal píseň, která se pojí k tomuto svátku:
Když milý Pán Ježíš
do nebe vstupoval
matičku svou
milou na zemi zanechal
Synáčku můj milý
a já prosím tebe,
rač mě sebou vzíti
do věčného nebe.
Nemůže, matičko,
nemůže to býti,
ty musíš, matičko ,
na zemi umříti.
Neboj se, matičko,
ďábla šeredného,
já pro tebe pošlu
anděla krásného.
Anděla krásného,
dvanáct apoštolů,
a já sám třináctý
příjdu pro tě spolu.
V tento den, tedy l5.srpna, se konává na Velehradě tzv.druhá pouť, neboť velehradská bazilika je zasvěcená právě Nenebevzetí Panny Marie. 4.srpna se slaví svátek sv.Dominika, jehož jméno v překladu znamená vznešený. Narodil se v r.ll70 ve Španělsku. Pověst vypravuje, že jeho matka viděla syna v podobě psa, který měl v tlamě hořící pochodeň, a ta zapálila celý svět. Dominik se stal kanovníkem v městě Komě a v r.l2l5 založil řád Kazatelů - dominikánů. Sv.Dominik byl vrstevníkem sv.Františka z Assisi a jeho důvěrným přítelem. Zemřel 6.srpna r.l22l a již v roce l234 byl papežem Řehořem IX. prohlášen za svatého. Ve folklórních textech je známá modlitbička k sv.Dominiku, kterou se modlívala děvčata o Novém roku a při tom třásla se stromy. Ze které strany se ozval pes, z té měl přijít milý.
Svatý Dominiku,
všech panen orodovníku
dej nám ženicha tohoto roku.
Choď by jen o jednom oku
by byl jaký řemeslník
choď by enem metlařík.
Svatý Dominiku,
kdyby jaký, kdyby jaký.
Svátek sv.Vavřince se slaví l0.srpna. V překladu znamená toto jméno vavřínem korunovaný. Papežem Sixtem II. byl vysvěcen na arcijáhna a určen ke spravování církevních pokladů určených k podpoře chudých. Představený města, který uslyšel o nějakých pokladech, žádal o ně. Sv.Vavřinec během tří dní všechno rozdal a představenému města předvedl jen chudé, chromé, vdovy, sirotky a nemocné. Za tuto opovážlivost rozkázal správce sv.Vavřince mučit na rozpálené desce, podobné rožni. Ve velkých mukách zemřel l0.srpna r.258.
Z lidového podání se traduje, že sv.Vavřinci vrány vyklovaly oči, a proto od té doby nepřenocovávají v lesích na stromech od jara až do svátku sv.Vavřince. Obvykle se musí spokojit jen s planými hruškami v polích. V Čechách se traduje, že světcovi pronásledovatelé přikázali obyvatelům označit dům, kde se skryl uprchlý světec, věncem z jeřabin. Ráno, k údivu pronásledovatelů, byly jeřabinové věnce na všech domech. Dodnes v den jeho svátku dávají na domy halúzky z jeřabin.K tomuto svatému se pojí řada pořekadel, průpovědí a pranostik.
- Svatý Vavřinec, první podzimec.
- Jak Vavřinec navaří, tak se podzim vydaří.
- Na svatého Vavřince, brambory do hrnce.
- Najdeš-li o sv. Vavřinci malý hrozen,bude hojnost vína.
ROCHUS.GIF Svatý Rochus. Váže se k němu pranostika O svatém Rochu,brambor je trochu.
Svatý Vavřinec je patronem všech řemesel, které pracují s ohněm. Svátek sv.Rocha se slaví l6.srpna. Jeho jméno je možné přeložit jako znamení kříže.Patří k nejznámějším světcům l4.století. Žil v Montpelieru. Celý život prokazoval pomoc nemocným. Během morové epidemie pečoval o nemocné v severní Itálii, ošetřoval je a zároveň uzdravoval. Po návratu do země žil jako poustevník v jeskyni, kam, jak říká legenda, mu denně pes nosíval chléb, čímž mu zachránil život. Sv.Roch sám na mor zemřel v r.l327. Je patronem proti moru a zároveň ochráncem dobytka a drůbeže. Mor se v minulosti prý zaklínal zvláštními literami napsanými na dveřích, nikdo snad pak na morovou ránu nezemřel. Sv.Roch je zobrazován jako poutník ukazující na odhalené noze morové boule a rány se psem u nohou. Plastiky sv.Rocha se umísťovaly nejčastěji na chudobincích. Světec byl uctíván i v městě Uh.Hradišti, neboť je mu postavena kaplička a socha, pocházející ze l7.století.
Dr. Ludmila Tarcalová
