Číslo: 32
11.08.1997
Článků: 35

Titulní
Uherskohradišťsko
Ze
Kultura
Pro
Pošta
Horoskop
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


VELETINY - obec ve znamení tradic
Z KLENOTNICE MORAVY





VELETINY - obec ve znamení tradic

Kaplička sv. Cyrila a Metoděje.
Obec Veletiny leží v údolí po levém břehu řeky Olšavy v nm. v. 205 m v poříčí Olšavy a Vlčnovského potoka. Obcí vede státní silnice z Brna do Trenčína, po jejíchž stranách se vesnice rozprostírá jako protáhlá ulicovka. Názvy obce měly řadu podob, jako např: Welettin, Weletyn, Weletein až po současný název - Veletiny. Obec patří ke starým sídlištím, i když v písemných pramenech se objevuje teprve na začátku 13.století. Již v tomto období byla v obci vybudována tvrz jako sídlo místních vladyků a s ní i dvůr.V 17. století, ale tvrz ztratila své poslání a zanikla.V 18. století se obec začínala postupně zlepšovat.Vedlo zde především zemědělství, ale začínalo se také s vinařstvím. Charakter obce zůstával stejný i v 19. století. Ve vsi pracoval mlýn, chovali se zde koně, krávy, mladý dobytek, vepři a ovce. Do katastru patřilo již několik jiter polí, luk, zahrad, vinic, pastvin a také lesa. Luka ale trpěla častými záplavami řeky Olše. Vesnicí procházela obchodní silnice z Uh. Brodu do Uh. Hradiště.
Areál vesnice se zvětšoval. Pracoval zde rustikální mlýn, dobře prosperovalo Rolnické mlékárenské družstvo, které postavilo v obci 1908 mlékárnu, ta byla v roce 1943 uzavřena. Silné postavení tu měla agrární strana. Obec příslušela původně farou i školou do Hradčovic a s nimi po husitských válkách do Vlčnova a od roku 1754 opět do Hradčovic. V roce 1895 byla vybudována u hlavní silnice kaple sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1834 se připomíná ve Veletinách triviální pomocná škola jako odbočka Hradčovic. Dnešní školní budova pochází z roku 1892. Žáci vyšších ročníků od roku 1927 navštěvovali měšťanskou školu ve Vlčnově.
O tělovýchovný a kulturní život se v obci staral Sokol, ustavený jako odbočka vlčnovského Sokola, Sbor dobrovolných hasičů a Omladina.
Veletiny byly osvobozeny 27. dubna 1945, místní škola se stala stanovištěm 9. rumunské pěší divize a malým polním obvazištěm.
V obci byl v roce 1948 vybudován místní rozhlas, pak vystavěna prodejna smíšeného zboží, provedena rekonstrukce pohostinství a vybudován nový kulturní dům. Nejdůležitější stavbou je vybudování vodovodu s vodojemy. V místě byla základní škola pro 1. - 5. ročník jež byla v roce 1978 byla zrušena. V dnešní době děti navštěvují základní školu v nedalekém Vlčnově. V roce 1959 byl na škole ustaven národopisný kroužek Veleťánek, který s programem zajížděl do okolí. V roce 1948 byla na domě prof. dr. L. Niederleho, velkého archeologa, antropologa a etnografa odhalena pamětní deska připomínající léta jeho pobytu v této vesnici. Obecní pečeť vznikla v roce 1687 a vpravo má vinařský nůž, vlevo vinný keř s hrozny. Doslovný opis je Peczet dedini Weletin. V současné době žije v obci 571 obyvatel a počet čísel je 220. Ještě v roce 1961 měla obec 691 obyvatel. Z posledních komunálních voleb vzešlo devítičlenné obecní zastupitelstvo. Zastoupení zde má v podstatě jen jedna strana, a to KDU - ČSL.
V čele obce stojí starosta Ladislav Orlovský spolu se svým zástupcem Ladislavem Pilkou. Obec je kompletně plynofikována, je zde vybudována vodovodní a kanalizační síť, také místní komunikace jsou v obci ve velmi dobrém stavu. Postupně se v obci buduje telefonní síť. Jelikož je obec položena při hlavní silnici spojující Uh. Hradiště a Uh. Brod, je z hlediska dopravy snadno dostupná. Nejbližší železniční zastávka je v nedalekých Hradčovicích. Televizní signál je pro většinu obyvatel dostupný, takže byla zamítnuta varianta připojení na kabelovou televizi. Z větších firem se na území obce nachází stolařství Františka Křivdy, truhlářství Bičáň Josef. Dále v obci sídlí firma Perfekta zabývající se výrobou měřících elektronických přístrojů.
Nejaktivnější složkou v obci jsou myslivci, kteří pořádají různé besedy a zábavná setkání, hlavně pro děti a mládež. Dominantní společenskou akcí ve vesnici je Myslivecký bál, který se koná každoročně v místním kulturním domě a je hojně navštěvován i obyvateli z okolních obcí. Od roku 1929 existuje ve Veletinách Sbor dobrovolných hasičů, kteří se mimo jiné v zimě starají o kluziště. Co se týče kultury, zachovávají se v obci starobylé zvyky. Nejpozoruhodnější starý zvyk, který v obci přetrvává je #Nosení Mařeny a #Nového léta, které se koná na Smrtnou neděli. Mnoho pohoršení někdy působil zvyk, který připadal na první neděli v září. Bylo to tzv. #vyvolávání. Dospělí chlapci se sešli u stromků na #stráňoch a do tiché noci se nesly různé průpovídky na děvčata. Další dva zvyky, které se v obci dodržují jsou: #Maškary a #Nosení barana na hody. Kromě toho funguje v obci ochotnické divadlo a již výše zmíněný soubor Veleťánek, jehož duší je paní Marie Knotová.
Zajímavostí obce je rovněž kaple sv. Cyrila a Metoděje, která v roce 1995 oslavila sto let svého trvání.
Snad největší chloubou obce byl lovecký zámeček Pepčín, který byl vystavěn v letech 1903 - 4 hrabětem Václavem Kounicem v lese zvaném Obora na vrchu Hrabovca. Zámeček byl pod vlivem válečných událostí v roce 1945 jeho majitelkou Josefou Kounicovou opuštěn a lidé z okolních vesnic, hlavně z Vlčnova a Havřic vandalským způsobem ničili vnitřní zařízení, vybavení i hodnoty , které tam byly uloženy. Zámeček byl v únoru 1981 zbourán. Demolici provedl nákladem 850 tisíc korun Okresní stavební podnik Uh. Hradiště. Částka, která byla vydána za demolici, by jistě postačila na nejnutnější opravy a zámeček by byl uchován pro budoucí generace. Komunistickému režimu padlo za oběť mnoho kulturních památek a dominanta Veletin zámeček Pepčín, byl bohužel jednou z nich.
Evžen Slavík
(Literatura: Uherskohradišťsko)
Příště: Komňa







Z KLENOTNICE MORAVY
Ze srpnového kalendáře
V měsíci srpnu se slaví několik svátků, které jsou v lidové tradici dosti zaužívané. K těm největším srpnovým svátkům patří svátek Nanebevzetí Panny Marie (l5.srpna). Podle apokryfní víry Maria zemřela l4.srpna r.48, pochovaná byla apoštoly v Getsemanské zahradě a třetí den byla vzata na nebesa. V tento den se v chrámech světily květiny a semena. Svátek se také nazýval den Marie kořenné a Maria nazývána svatou královnou nebo velikou. Posvěcená semena prý zaháněla bouřku, přívaly, krupobití a povodně. Rostliny také sloužily dobytku jako lék proti různým chorobám . Mezi lidem je známá i pranostika: Slunce na Nebevzetí P.Marie svítí, lze hojnosti vína se nadíti. Známý sběratel František Sušil zaznamenal píseň, která se pojí k tomuto svátku:

	Když milý Pán Ježíš 
	do nebe vstupoval
	matičku  svou 
	milou na zemi zanechal

	Synáčku můj milý 
	a já prosím tebe,
	rač mě sebou vzíti 
	do věčného nebe.

	Nemůže, matičko, 
	nemůže to býti,
	ty musíš, matičko , 
	na zemi umříti.

	Neboj se, matičko, 
	ďábla šeredného,
	já pro tebe pošlu 
	anděla krásného.

	Anděla krásného, 
	dvanáct apoštolů,
	a já sám třináctý 
	příjdu pro tě spolu.
V tento den, tedy l5.srpna, se konává na Velehradě tzv.druhá pouť, neboť velehradská bazilika je zasvěcená právě Nenebevzetí Panny Marie. 4.srpna se slaví svátek sv.Dominika, jehož jméno v překladu znamená vznešený. Narodil se v r.ll70 ve Španělsku. Pověst vypravuje, že jeho matka viděla syna v podobě psa, který měl v tlamě hořící pochodeň, a ta zapálila celý svět. Dominik se stal kanovníkem v městě Komě a v r.l2l5 založil řád Kazatelů - dominikánů. Sv.Dominik byl vrstevníkem sv.Františka z Assisi a jeho důvěrným přítelem. Zemřel 6.srpna r.l22l a již v roce l234 byl papežem Řehořem IX. prohlášen za svatého. Ve folklórních textech je známá modlitbička k sv.Dominiku, kterou se modlívala děvčata o Novém roku a při tom třásla se stromy. Ze které strany se ozval pes, z té měl přijít milý.

	Svatý Dominiku,
	všech panen orodovníku
	dej nám ženicha tohoto roku.
	Choď by jen o jednom oku
	by byl jaký řemeslník
	choď by enem metlařík.
	Svatý Dominiku, 
	kdyby jaký, kdyby jaký. 
Svátek sv.Vavřince se slaví l0.srpna. V překladu znamená toto jméno vavřínem korunovaný. Papežem Sixtem II. byl vysvěcen na arcijáhna a určen ke spravování církevních pokladů určených k podpoře chudých. Představený města, který uslyšel o nějakých pokladech, žádal o ně. Sv.Vavřinec během tří dní všechno rozdal a představenému města předvedl jen chudé, chromé, vdovy, sirotky a nemocné. Za tuto opovážlivost rozkázal správce sv.Vavřince mučit na rozpálené desce, podobné rožni. Ve velkých mukách zemřel l0.srpna r.258.
Z lidového podání se traduje, že sv.Vavřinci vrány vyklovaly oči, a proto od té doby nepřenocovávají v lesích na stromech od jara až do svátku sv.Vavřince. Obvykle se musí spokojit jen s planými hruškami v polích. V Čechách se traduje, že světcovi pronásledovatelé přikázali obyvatelům označit dům, kde se skryl uprchlý světec, věncem z jeřabin. Ráno, k údivu pronásledovatelů, byly jeřabinové věnce na všech domech. Dodnes v den jeho svátku dávají na domy halúzky z jeřabin.K tomuto svatému se pojí řada pořekadel, průpovědí a pranostik.

	- Svatý Vavřinec, první podzimec.
	- Jak Vavřinec navaří, tak se podzim vydaří.
	- Na svatého Vavřince, brambory do hrnce.
	- Najdeš-li o sv. Vavřinci malý hrozen,bude hojnost vína.
ROCHUS.GIF Svatý Rochus. Váže se k němu pranostika O svatém Rochu,brambor je trochu.
Svatý Vavřinec je patronem všech řemesel, které pracují s ohněm. Svátek sv.Rocha se slaví l6.srpna. Jeho jméno je možné přeložit jako znamení kříže.Patří k nejznámějším světcům l4.století. Žil v Montpelieru. Celý život prokazoval pomoc nemocným. Během morové epidemie pečoval o nemocné v severní Itálii, ošetřoval je a zároveň uzdravoval. Po návratu do země žil jako poustevník v jeskyni, kam, jak říká legenda, mu denně pes nosíval chléb, čímž mu zachránil život. Sv.Roch sám na mor zemřel v r.l327. Je patronem proti moru a zároveň ochráncem dobytka a drůbeže. Mor se v minulosti prý zaklínal zvláštními literami napsanými na dveřích, nikdo snad pak na morovou ránu nezemřel. Sv.Roch je zobrazován jako poutník ukazující na odhalené noze morové boule a rány se psem u nohou. Plastiky sv.Rocha se umísťovaly nejčastěji na chudobincích. Světec byl uctíván i v městě Uh.Hradišti, neboť je mu postavena kaplička a socha, pocházející ze l7.století.

Dr. Ludmila Tarcalová







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund