Číslo: 4
27.01.1997
Článků: 38
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Vesnice roku 1995
Z KLENOTNICE MORAVY - Hrad Buchlov
Vesnice roku 1995
S příchodem roku 1997 vtrhla do Slováckého zeměpisu obec Modrá a po tři týdny se drží na horní polovině deváté strany. Není tomu tak proto, že bychom této obci chtěli dělat zvláštní reklamu - snad přiložené texty i fotografie dokazují, že by to bylo nošením dříví do lesa. Zatím jsme totiž neprozradili, že za rok 1995 se Modrá pyšní titulem Vesnice roku, který jí byl udělen spolu s dalšími devíti obcemi z celé republiky. A tak snad zaslouženě věnovali jsme Modré tři pokračování Slováckého zeměpisu. Zároveň slibujeme propříště svižnější tempo... Starostové oceněných obcí byli přijati na Pražském hradě prezidentem republiky Václavem Havlem, což svědčí o velkém zájmu pana prezidenta o dění v regionech. A že je pozornost Václava Havla opravdová, dokazují jeho osobní návštěvy oceněných obcí. Bohužel nemoc v závěru roku možná překazila jeho záměr navštívit i Modrou. Dnes komentuje starosta Miroslav Kovářík snímky z pozoruhodných modranských rybníků a aktivity svých nejmladších spoluobčanů...
Nevšední je rozsah budování rybníků na Modré...*Důležitou částí Programu obnovy vesnice je obnova krajiny, její uvedení do životaschopného stavu. Modrá v minulých letech trpěla povodněmi z lesů, ale hlavně z polí, osetých nevhodně kukuřicí. Sevřené údolí, ve kterém naše obec leží, se několikrát změnilo v koryto řeky. Abychom zabránili opakování záplav a zároveň využili pěkného údolí, tak jsme navázali na první rybník (Hráz), který byl dokončen v roce 1979. Už koncem 80. let začal vyrůstat druhý rybník budoucí kaskády, Orlová. Mezi nimi předloni vyrostl rybník třetí, Pravěk. Ten odvozuje svůj název od četných nálezů předmětů z doby bronzové i starší. Čtvrtý rybník je Grymův. Název má po Jindřichu Grymovi, který byl posledním obyvatelem bývalé hájenky nad rybníkem. Tento muž, který nedávno zemřel, žil v posledních letech v pověstné zemljance u železniční trati nedaleko Starého města.
Proč tolik rybníků?
Náš záměr byl utvořit kaskádu vzájemně se doplňujících vodních nádrží. Byly i obavy, že tak malý potůček, jako je Modřanský, není schopen naplnit tyto rybníky. Ale to je jen zdání, protože tato plocha, dnes přesahující tři hektary, se zaplní při deštích nebo jarním tání, a dále se jedná už jen o akumulaci vody. Existence vodních ploch se už pozitivně projevila v okolní krajině, protože v údolí se znovu rozšiřují jilmy (zřejmě díky zvýšení vlhkosti v ovzduší), kterým už hrozilo vyhynutí. Rovněž přírodním výsevem se v okolí rybníků objevily podrosty jedle, desítky let zde nevídané. V teplých měsících není vzácností spatřit u vody ledňáčka, ráno je k vidění čáp černý...
Rybníky by měly nabídnout prostor také pro rekreaci a sportovní rybolov. První dva nad obcí jsou lovné, kde je možné na povolenku se utkat s amury, mníky, kapry, líny, štikami, candáty, sumci... Horní jsou chovné a naším konečným cílem je být takto z větší míry soběstační.
K rekreaci je třeba doplnit, že okolí Modré je poslední částí jižní strany Chřibů, ve které nejsou žádné chaty. Zastupitelstvo obce chce tento stav v každém případě zachovat, proto se neplánuje výstavba bufetu ani čehokoliv jiného v oblasti rybníků. Do lesa ať se vydá kdo chce, pěšky, na kole, na koni nebo na běžkách, ale nezůstane tam. nechceme vybudovat jakési město v lese...
Do všech činností se od samého počátku zapojují především děti. V duchu hesla Ve svých dětech žijeme dál se Modrá vrací k smysluplnému způsobu života, úzce spjatému - protože žitému na základě porozumění a zkušeností - s přírodou. A proč koneckonců prostřednictvím dětí neovlivnit i myšlení jejich rodičů? Uchovat tradice a zvyky bez zaujetí nové generace nejde.
Na sklonku roku 1989 byla prostřednictvím zapálených a zkušených vedoucích na Modré obnovena činnost Junáka - tahouna většiny dětských aktivit. V klubu Pampeliška se děti pod odborným vedením zabývají pozorováním a mapováním přírody, jevů a událostí v našem okolí. Při dobrém vedení se dětská pomoc může stát nenahraditelnou. Vždyť kdo jiný než děti by dokázal sázet v blátě mokřadu vrby, šplhat po stromech s budkami pro ptactvo, sbírat po polích střepy keramiky po našich předcích nebo sázet roztroušenou zeleň a starat se o ni.
Jen několik příkladů: Rak - vytvoření hrázek s následným vysázením raka, škeble rybničné a hořavky duhové, čištění studánek...
Připravil Ivo Vojtík
Příště: Polešovice
Z KLENOTNICE MORAVY - Hrad Buchlov
Buchlov - hrad, rytina F. A. Hebera z roku 1848.
Vážení a milí, zkrátka Vy všichni, co čítáváte rubriku Z klenotnice Moravy. V minulém čísle našeho týdeníku jsme zakončili úspěšný seriál na pokračování o lidové architektuře našeho kraje a od dnešního čísla se v této rubrice budete moci seznámit s architekturou jiného ražení, vyjímečnou, někdy dokonce světově proslulou, nebo taky zchátralou, nebo dokonce zcela vymizelou ze zemského povrchu. Ptáte se o jakou architekturu se bude jednat? Seriál článků bude věnován hradům, zámkům a tvrzím včetně hradišť. Budeme se zmiňovat o těch na které se jezdí dívat turisté z celého světa, o těch, které v dobách dávných pobořily války nebo nájezdy loupežných hord, ale taky o těch, které zchátraly v nedávné době díky bývalým uživatelům, kteří neměli s kulturou nic společného. Věřím, že se Vám i tento seriál bude líbit a že se ještě více rozšíří počet Vašich řad.
Jan
Třináct kilometrů severozápadně od okresního města stojí na nejvyšším z kopců Chřibů (520 m)nad městečkem Buchlovice hrad Buchlov. Kdo by neznal tento nejznámější hrad v naší blízkosti? Vždyť je viditelný zdaleka v širokém údolí Dolnomoravského úvalu. V řadě míst v okolí se již v roce 1131 uvádí, že v té době zde stál opevněný strategický bod střežící cestu v buchlovských kopcích. Třebaže první zmínka o Buchlově pochází z roku 1300, můžeme jej považovat za jeden z nejstarších hradů na Moravě. Svědectvím o dřívějším vzniku hradu je i první zpráva o Buchlovicích datovaná rokem 1270.
Vznik hradu je opředen několika pověstmi a zkazkami. Dlouhý čas se udržovala pověst o královně Markomanů Fridegildě z konce 4. stol. n.l., která prý byla první markomanskou křesťanskou královnou.Při lovu zde nalezla jeskyni s pohanským oltářem boha lovu Bucha, dala jej zničit a na jeho místě vytavěla hrad se stejným názvem.Další z mnoha pověstí spojují tento hrad s dobou Velkomoravské říše a s obdobím bezprostředně následujícím. Buchlov je zde veden jako důležitá vojenská pevnost, kterou vybudoval kníže Svatopluk k ochraně Velehradu. Ke stejné době se váže pověst o kouřimském vévodovi Mstivojovi, který v r. 889 porazil Moravany a vtrhl do země. Svatopluk prý tehdy nařídil vybudovat nové pevnosti a z loveckého hradu Buchlova vytvořil pevnost jako pevnou záštitu střediska říše.
I když všechny pověsti a skazky nejsou zcela důvěryhodné, ukazují nepochybně na starší tradici, která je vázána k místu, na němž hrad stojí. Svědčí o tom samo položení hradu v sousedství starého kultovního střediska na vedlejším kopci Modle. Pro starší osídlení hovoří i sousední Holý kopec, který byl osídlen již v pravěku.
Můžeme se tedy přiklonit k názoru, že na místě pozdějšího Buchlova vznikl obranný bod již v době Břetislavově, kdy tento kníže budoval systém strategických hradů a opevněných míst ( Spytihněv, Bzenec, Hodonín, Týnec a Břeclav) proti nájezdům ze sousední uherské říše.
Název místa - Buchlov byl středem pozornosti odborníků již v minulosti. Vedle bajky o Fridegildě se někteří pokoušeli o jeho výklad z keltského slova buk, starogermánského Puochola. Jiní zase odvozovali název z Buchonia Lovia (bukové lovisko), což se dostalo i do Ottova slovníku naučného. Nebo z osobních jmen Bogel, Buckel nebo se domnívali, že hrad se jmenoval Lov. Do odborné literatury se dostal výklad z německého Buche, k němuž bylo přidáno l, poněvadž se považovalo za jisté, že hrad vznikl nedlouho před r. 1300, a v té době bývalo zvykem dávat hradům německá jména. I pak je otázka názvu hradu nadále diskutabilní.
První historická zpráva, v níž se výslovně mluví o hradě, pochází z r. 1300 a je spojována se jménem Protivy z Buchlova,který byl asi purkrabím hradu. V téže době vykonával úřad královského lovčího Albert ze Zdounek, který se připomíná v r. 1320.
O výstavbě středověkého hradu - v místech původního opevněného strategického bodu - v druhé polovině 13. století svědčí i dodnes dochovalé pozdně románské stavební prvky. Toť asi k ranné historii hradu. Výčet všech, kteří hrad vlastnili, opravovali, dobývali nebo vyženili za těch několik století, které hrad stojí, je tak velký, že by bylo třeba minimálně dvou stran našeho týdeníku. Nehledě na to, že by ta spousta letopočtů a jmen byla pro mnohé nezáživná. Proto už jen v krátkosti co si mohou návštěvníci prohlédnout při jeho návštěvě. Vedle bohatých stavebních dějin to budou určitě instalace sálů, zahrnující památky gotické, renesanční a barokní, mezi nimiž je i Brandlův obraz Mastičkář a sbírky posledních pánů na Buchlově hrabat Berchtoldů. K zajímavostem patří čtvercový kámen na terase, zastíněný tzv. lípou neviny, kde se prý konaly soudy podle loveckého práva.
Proto jak opadnou sněhy a na jaře vyraší čerstvý pažit, udělejte si výlet na tento nám nejblíže položený hrad. Určitě výlet bude stát za to.
Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
