Číslo: 4
26.01.1998
Článků: 47
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Uherský Brod - město s mnoha památkami
Uherský Brod - město s mnoha památkami
Rekonstrukce památkového objektu Panský dům. V pozadí budova bývalé radnice ze 16. století. - Foto: archiv
Uherský Brod leží na svazích Lysé hory nad soutokem Olšavy a Korečnice. Rozkládá se převážně po levé straně státní silnice z Brna do Trenčína v nm. v. 251 m. V posledních desetiletích se plocha podstatně rozšířila směrem k Havřicím, Tešovu a Újezdci, s nimiž tvoří prakticky jeden urbanistický celek. Názvy města Na brode, de Broda, Brod Vngaricalis, Ungarish Brod až po současný název Uherský Brod vděčí za své počátky snadnému přechodu přes řeku Olšavu, kudy vedla důležitá obchodní, státní i vojenská cesta do Uher, při níž se u Brodu vybíralo clo, a kde také končila hranice české říše. Osada Brod se poprvé jmenuje v listině po roce 1140. V té době zde patřilo jedno popluží a celé sousední Uneradice spytihněvskému kostelu. Před městskou lokací stávala osada Brod v jižní části nynějšího vnitřního města v okolí kostela Jana Křtitele, původního brodského farního kostela. Při kostele byl i zeměpanský dvůr a celnice. K lokaci města došlo bezprostředně po zhoubném uherskokumánském nájezdu roku 1253.
Nové město mělo za povinnost bránit nepřátelským vpádům na Moravu, ale také mělo být důležitým tržištěm na cestě do Uher. Během lokace města (1254 až 1262) vznikl také dominikánský kláštěr. Město bylo ve svých počátcích královským majetkem. Z válečných hrůz se vzpamatovalo a za následujícího válečného konfliktu s Rudolfem Habsburským hájilo zájmy královy proti mocnému Boršovi z Rýzmburka. Vojenský význam města se projevil za uherských válek. Králové se proto snažili zabezpečit jeho oddanost pro sebe. Královy zájmy v městě hájil dědičný rychtář, zatímco městskou správu zastupovala dvanáctičlenná městská rada. Zámožnější měšťané se zpočátku ve městě hlásili k německé národnosti, ale záhy i ve vedoucích vrstvách získali Čechové většinu.
Městská pečeť je zachována již z roku 1297. V městském znaku byla městská hradba s třemi věžemi, z nichž prostřední byla vyšší, s otevřenými vraty. Před branou byl dvouocasý lev obrácený vpravo, jako ke skoku připravený.
Husova smrt měla na Brodské velký vliv. Stížný list proti kostnickému koncilu z brodska podepsali četní občané.
Město velmi trpělo od Uhrů, kteří tudy procházeli na Moravu, zejména za bojů o Uh. Ostroh. Když král Zikmund postoupil v roce 1423 Moravu svému zeti Albrechtovi, vyhradil si mimo jiné i město Brod. V listopadu 1429 bylo napadeno někdejším husitským hejtmanem Fridrichem, knížetem ruským. Bylo zachráněno rychlým zákrokem Jana Tovačovského z Cimburka a Václava Strážnického z Kravař. Poté zůstalo v rukou husitů až do konce husitských válek. Markrabí Albrecht udělil 30.prosince 1435 Uh. Brodu čestné právo pečetění červeným voskem. Ani potom však ve městě nenastal klid a Brod se stával střediskem loupežnických rot, které kolem roku 1440 téměř každoročně v době vinobraní konaly výpravy k Bratislavě na víno. Důležité byly městské jarmarky, na nichž se vyměňovalo zboží mezi Uhrami a Moravou. Ještě v polovině 15. století mělo město jediný výroční trh o Třech králích. 5. října 1464 král Jiří udělil městu další výroční trh na den Nanebevzetí Panny Marie.
Slibný rozvoj města se však zastavil za zhoubných válek mezi uherským králem Matyášem a českými králi Jiřím z Poděbrad a Vladislavem. Na konci 15. století bylo již kromě usedlých židů město vesměs české. Kvetl obchod a řemesla, měšťané bohatli zejména obchodem s Uhrami. Někdy před rokem 1489 město vyhořelo.
Již 18. června 1506 král Vladislav II. daroval město s příslušenstvím Janu z Kunovic. V roce 1509 právně odkázal Janovi z Kunovic město s fojtstvím a ves Šumice. Tím přestal být definitivně Uherský Brod městem královským a stal se městem poddanským.
Město bylo známo jako kraj náboženských svobod, a proto se sem stěhovali náboženští nespokojenci z různých krajů, i z ciziny. S nimi se přistěhovala nová řemesla. Město se chlubilo četnými stavbami, jejichž autorem byl místní stavitel Mikuláš Lorek.
17. století bylo období četných útrap při vpádu Bočkajovců a císařských vojsk. Město několikrát vyhořelo. Co nezničily požáry, dokončila průtrž mračen 9. srpna 1672. Snad nejtěžší ranou byl vpád kuruců do města roku 1683, kdy město lehlo znovu popelem. Obrat k lepší budoucnosti znamenala dohoda s vrchností roku 1686, tzv. transakce, která ukončila dlouhý, vysilující spor města a také je zbavila těžkých dluhů. Doba první poloviny 18. století se stala obdobím hospodářského budování města. V roce 1690 se stalo střediskem čilých obilních trhů. Kupci přicházeli nejen z Brodska, ale i z Uher, Trenčína a Trnavy. O novou hospodářskou prosperitu se zasloužil tehdejší primátor Pavel Hájek a městský kronikář Václav Letocha. Radnice byla dokončena 1. července 1715 postavením sochy spravedlnosti. Hodiny - dnes uložené v Komenském muzeu - zhotovil městský hodinář František Lang a doplnil je v roce 1733 sochou pověstného Černého janka. Městský znak zdobí radnici z roku 1737.
Pro zvyšující spotřebu vody byla vybudována v roce 1756 uprostřed Dolního rynku v místech někdejší radnice kašna a byla ozdobena symbolickou sochou sv. Floriána. Místo staré radnice, bratrského sboru s věží, které byly zbořeny, byly vybudovány nové: radniční věž, nový farní kostel, špitál, nová fara, nový trakt zámku, tzv. baraník. Ze starých budov zůstal jen farní kostel, kláštěrní kostel dominikánské hradby s branami. Taková obdoba měst se udržela až do součastnosti. Do katastru obce patřila pole, zahrady, pustiny, pastviny, vinohrady, luka a les.
V letech 1850-1945 byl Uherský Brod sídlem okresního úřadu. Pošta pochází z poloviny 19. století, telegrafní a telefonní spojení je v činnosti od roku 1865, nádraží bylo vybudováno v roce 1883, nová nádražní budova postavena v roce 1927. Četnická stanice byla zřízena v druhé polovině 19. století. Hospodářský rozvoj města v druhé polovině 19. století brzdila odlehlost kraje od hlavních center a nedostatek komunikačních spojení, takže ještě koncem 19. století převládala řemeslná výroba. V té době se v okolí měst pěstovala cukrová řepa, pro jejíchž zpracovaní vznikl cukrovar, který ale brzy zanikl. Moderní pivovar byl vybodován roku 1894 Františkem Janáčkem. Příznivé podmínky pro pěstování ovocných stromů, hlavně švestek, daly podnět k vzniku menších páliren slivovice a konzerváren. V roce 1936 zahajíla výrobu v sousedství katastru Havřice Česká zbrojovka.
Mezníkem v rozvoji dopravy bylo otevření Vlárské dráhy v roce 1888 přes Uherský Brod na Bojkovice a vybudování lokální železnice.
Roku 1932 byl zaveden městský vodovod z bohatých pramenů bystřických a lopenických.
Ze sociálního hlediska bylo obyvatelstvo Brodu do roku 1919 rozvrstveno na úřednickou vrstvu, obchodnicko-živnostenský stav, selský lid a dělnictvo. V roce 1900 působili v Uherském Brodě tři lékaři a tři porodní asistentky. V provozu byla městská nemocnice s 8 lůžky, dva chudobince a sirotčinec. Škola existovala v Uherském Brodě již v době předhusitské. Památkově chráněná je budova fary, vystavěná v zámeckém stylu v letech 1735-1737 pro syna hraběte Maxmiliána Václava z Kounic. V barokním sále je umístěna knihovna muzea Jana Amose Komenského. Dnešní kostel církve čekoslovenské je jednou z nejstarších staveb města. Mnohokrát vyhořel a byl opravován. Za protireformace se ve měste znovu objevuje katolická škola, která se po josefínské reformě stala školou triviální. Po roce 1918 nastal nový rozkvět školství.
Ve městě působili TJ Orel, katolická Omladina, Vlasta, Sbor doprovolných hasičů, Sportovní klub, skauting, Okresní hospodářská jednota, Řemeslnicko-živnostenská beseda, Rybářský spolek, Střelecký spolek a další. V Uherském Brodě byla značná také publikační činnost. Vycházely zde Rolnické listy, Uherskobrodské listy, od roku 1906 vycházely pokrokové Zájmy lidu. V roce 1921 vyšel kulturní časopis Týden, živnostníky hájily Naše zájmy, záchraně lidového umění se věnovala Lidová tvorba. Významný věhlas si získalo Komenského Muzeum, před kterým je pomník J.A.Komenského z roku 1956.
Uherský Brod byl osvobozen 26. dubna v odpoledních hodinách. Ve městě je památník padlých sovětských vojáků, kteří byly pohřbeni ve společném hrobě na pokraji městského parku.
Po roce 1945 byla značně rozšířena někdejší Zbrojovka, od roku 1988 Česká zbrojovka. Hlavním programem je výroba loveckých a sportovních zbraní. K městu byly v roce 1976 připojeny obce Havřice, Maršov, Těšov, a Újezdec u Luhačovic, jehož název byl upraven na Újezdec. Při reorganizaci byly v roce 1948 ve městě vytvořeny dvě střední školy. V letech 1954-1956 byla vybudována II. základní škola v sídlišti Pod vinohrady. V Uherském Brodě vznikla také Střední průmyslová škola strojnická, která byla v roce 1968 sloučena se SPŠS v Uherském Hradišti. K nejznámějším zájmovým souborům a a kroužkům patřil pěvecký soubor Dvořák, soubor písní a tanců Olšava, dětský sbor Olšavěnka, dramatický kroužek, Divadlo poezie, kroužek loutkářský, experantistů a astronomický. Lidová hvězdárna nad městem je z roku 1959. Vedle závodního klubu se na kulturním životě města podílí městská knihovna a 3 městská kina.
Z uhersko-brodského městského muzea bylo postupně vybudováno Muzeum Jana Amose Komenského, soustřeďující se především na osobu a dílo tohoto světového pedagoga. Sportovcům tělovýchovné jednoty Uherský Brod i ostatním občanům slouží zimní stadion a nová sportovní hala, budované stejně jako řada dalších staveb v akci Z.
pokračování příště
Petra Macalíková
literatura: Uherskohradišťsko
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
