Číslo: 48
01.12.1997
Článků: 50
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Březolupy - obec se zámkem.
Z KLENOTNICE MORAVY
Březolupy - obec se zámkem.
Opravený zámek bude chloubou Březolup. - Foto: Karin Kuchtová
Březolupy svůj název odvozují od loupačů břízy v tamních březových hájích. Obec se rozprostírá severovýchodně od Uherského Hradiště v údolí, v nm. v. 212 m. Železniční stanice Uherské Hradiště, pošta, fara, matriční a zdravotní obvod v místě. Názvy obce Briesolub, Prziselow, Brzizolup, Brzezolup až po dnešní Březolupy. Podle falsa k roku 1261 daroval brumovský purkrabí Smil ze Střílek svůj díl Březolup vizovickému klášteru, jemuž také v roce 1370 Vítek z Březolup prodal svůj majetek v Březolupech. Po zániku vizovického kláštera tvořily Březolupy zvláštní statek, který byl zpočátku v zástavě, později prodáván. Na začátku 16. století držel statek Březolupy v zástavě některý z pánů z Žerotína. V roce 1912 koupil Březolupy cukrovar A.Maye v Uh. Hradišti a v roce 1929 Baťův Podpůrný fond. Držitelé místního statku sídlili původně na tvrzi, která v 16. století byla přebudována v renesanční zámek s charakteristickými arkádami, kolem byl vybudován park.
Vrchnost měla v obci právo vlastních krčem a výsadu vrchnostenského šenku. O životě obce se více dozvídáme v 17. století. Tato doba přinesla tamním poddaným nesmírné útrapy. V letech 1604-1605 byla obec při vpádu Bočkajovců vypálena, stejně tak v letech 1622 až 1623 při náporu vojsk Gábora Bethlena. V roce 1643 při švédském vpádu a v roce 1663 při náporu tatarských vojsk bylo ve vsi vypáleno 22 stavení, zabita 1 osoba, 14 odvlečeno do zajetí a všechna úroda spálena. V obci byl v provozu vrchnostenský pivovar, který vařil pivo až do roku 1868, kolem roku 1686 se uvádí pálírna a do roku 1843 přibyla druhá. Obě zaměstnávaly 6 dělníků a vyrobily 300 věder pálenky z brambor. Ve vesnici se 192 rodin zabývalo zemědělstvím, pouze 2 řemeslem, 6 obojím a 3 rodiny byly úřednické. Chovali se tu koně, voli, krávy, jalovice, vepři a ovce. Obci se nevyhnuly nápory francouzských vosjk, zejména v roce 1805, a pruských vojsk v roce 1866.
Obec neměla spojení se svým vzdálenějším okolím a také hospodářský život velkostatku upadal, zanikl pivovar atd. Podle tereziánského katastru byla v obci v polovině 18.století orná půda, zahrady, pastviny a les. Při horním mlýně byla v provozu panská pila, dolní mlýn zanikl před první světovou válkou, pivovar v roce 1868. V katastru stávaly panské dvory: ovčí na jižní straně, kravský na východní straně, který byl po první válce znovu vystavěn. Dva kilomerty směrem na Šarovy stával třetí dvůr Lapač, při cestě do Komárova Nový dvůr, který byl v roce 1907 rozbořen. Oba dvory byly v době první pozemkové reformy v nájmu ostrožského cukrovaru. Lesy o výměře 495 ha, zakoupené v roce 1929 od Mayů továrníkem Baťou, byly po roce 1945 zestátněny. Elektrifikace obce se realizovala v roce 1930, státní telefon byl zaveden od roku 1920. Okresní silnice přes obec byla postavena v roce 1885. Značný počet dělníků a zedníků odcházel za prací na Ostravsko, zatímco ženy pracovaly doma na menších hospodářstvích.
Stálou lékařskou péči mají Březolupy od roku 1882. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1785, nová věž pochází z roku 1875. Z původního kostela se zachoval zvon z roku 1506. Škola vznikla v obci se zřízením kuracie a v roce 1791 se připomíná jako triviální. Po roce 1920 chodili žáci vyšších ročníků do měšťanské školy do Bílovic. Sbor doprovolných hasičů působí v obci od roku 1886, četnická stanice je zde od roku 1902, obecní dům byl vystavěn roce 1896, spolek divadelních ochotníků Dalibor byl založen v roce 1935. Lesy náležejí Polesí Březolupy a jsou součástí Lesního závodu Vizovice. Peněžnictví od roku 1953 náleží jednatelství Státní spořitelny. V rámci akce Z bylo vybudováno sportovní zařízení, především plochá dráha přičiněním místní organizace Svazarmu, byla vybudována veřejná kanalizace, síť veřejného osvětlení, požární zbrojnice, obchodní dům a dům služeb. Velký náklad byl vynaložen na rekonstrukci základní školy a její přestavbu.
Kulturnímu sportovnímu vyžití občanů slouží víceúčelová hala, plochodrážní závodiště je známé celostátními i mezinárodními soutěžemi. V obci je umístěn areál branných sportů s malorážkovou střelnicí a motokrosovým závodištěm a autokemping. Vzrůstající význam obce vedl k tomu, že od roku 1985 se staly Březolupy střediskovou obcí. Zámek byl na počátku světové války opraven a zařízen jako nemocnice, po válce jako ozdravovna pro vysokoškolské studenty.
V současné době mají Březolupy 1535 až 1540 obyvatel, kteří bydlí v 545 domech. Svou velikostí jsou Březolupy na úrovni Bílovic a Topolné. Smutnou skutečností je, že před dvaceti lety měla obec až 2000 obyvatel, přičemž čísel popisných bylo méně. Starostou obce je Richard Stigler, jeho zástupce Stanislav Hovorka, oba nezávislí. Obecní rada je pětičlenná, z níž čtyři členové jsou nezávislí a jeden z KDU-ČSL. Zastupitelstvo obce je patnáctičlenné, které tvoří šest zástupců nezávislých, čtyři KDU-ČSL, dva KSČM, dva sokoli a jeden republikán. Obec je vodofikována a ze 100 % má zavedenu kanalizaci. V letošním roce byla provedena plošná plynofikace, když z 545-ti domů si nechalo přípojku udělat 370 až 375. V Březolupech je základní devítiletá škola, kterou navštěvuje téměř 212 žáků. Do místní mateřské školy chodí 55 dětí. Mateřská, ale především základní devítiletá škola je chloubou Březolup.
Ze spolků zde dobře pracuje Český svaz zahrádkářů, Sdružení technických sportů a činností, což je následná organizace bývalého Svazarmu, Český červený kříž a myslivci. V 70. letech byla v Březolupech vybudována víceúčelová hala, která v té době, jelikož budovatelem byl tehdejší Svazarm poskytovala občanům mnoho kulturních akcí. Bohužel v dnešní době je zabezpečení provozu tohoto zařízení finančně náročné. Pořádají se zde vystoupeních různých skupin a diskotéky. Hody v Březolupech všichni obyvatelé ctí, o tom svědčí i velké množství krojované mládeže a dětí. V obci byly hody, dle dochovaných kronik vždy první neděli po dušičkách. Pořádání hodů se tak několikrát překrývalo s dušičkou vzpomínkovou oslavou a ani počasí již v tu dobu nebylo příznivé. Z tohoto důvodu rozhodli občané pomocí ankety, že budou hodovat dříve a přesunuli hody na 18. říjen.
Po pádu totalitního režimu zůstalo obci několik nepříjemných dluhů. Jedním z nich byla i rovná a zatékající střecha Základní školy, havarijní stav obecního rozhlasu. Neutěšená situace byla v pouličním osvětlení, nedodělané kanalizaci a nedokončeném vodovodu. Dále bylo potřeba zlepšit stav komunikací, chodníků a pokrýt obec dostatečným množstvím trafostanic. Nyní jsou již všechny tyto problémy vyřešeny. Zámek, ve kterém nyní sídlí Obecní úřad, musel taktéž projít značnou rekonstrukcí. Například v levém křídle byl dříve strop podepřen trámy a do místností zatékalo, v dezolátním stavu byla i kotelna a komín. Pro nezkušené radní se stala oprava zámku tvrdým oříškem. Navzdory nemalým finančním a dalším problémům se zámek podařilo opravit a v současné době vrcholí dodělávky fasády. Občané Březolup mají být proto právem na svůj zámek pyšní. Starosta Březolup však nezahálí a již je hotov projekt na obnovu zámeckého parku.
Ačkoliv se březolupský starosta Stigler rozhodl již v příštím volebním období nekandidovat, jeho snem stále je, aby se Březolupy dále rozrůstaly a staly se silným ekonomickým centrem.
Karča Kuchtová, Petruška Macalíková
literatura: Uherskohradišťsko
Příště: Bílovice
Z KLENOTNICE MORAVY
Obuvníci a ševci na Hradišťsku II
Předsednictvo společenstva proto na svém zasedání přálo svým členům, ...aby se dočkali lepších, spořádaných a klidných časů, jaké aspoň byly před válkou... Poválečná krize se však prohlubovala a s nečekaným snížením cen Baťových výrobků a s expanzí jeho firmy v letech 1922 - 1938 mizí hradišťským obuvníkům poslední naděje na rozvoj jejich výroby.
Situace se však komplikovala i nadále. V červenci roku 1933 odeslala Městská rada královského města Uh. Hradiště firmě Baťa přímluvu hradišťských obuvníků, neboť jí byla doručena žádost 30 zdejších obuvnických mistrů, aby svým vlivem zakročila u firmy Baťa za účelem odpomoci jejich bídě v současné hospodářské krizi a v nouzi. Žádost obsahovala:
...přání zdejšího obuvnictva, aby správkárna firmy Baťa ve zdejším městě byla zrušena a aby správky obuvi Vaší firmy byly prováděny zdejším obuvnictvem...Snad by se dala řešit věc tím způsobem, když už nedošlo ke zrušení správkárny, aby správkárna dávala opravy na mzdu zdejším obuvníkům, kteří se ocitli úplně bez práce a možnosti výdělku...Také by snad firma mohla ve svých závodech ve Zlíně zaměstnati aspoň mladší mistry a přestárlým poskytovati v jejich nouzi nějakou výpomoc, buď ve formě přidělení práce ze správkárny, nebo v penězích....
Městská rada vyjádřila naději, že firma Baťa v nouzi zdejším obuvníkům pomůže. Pro dokonalý přehled přiložila městská rada seznam zdejších obuvníků s udáním jejich stáří a s počtem dětí a podotkla v závěru, že...město je nezaměstnaností těchto lidí přímo dotčeno, neboť nese nepříjemné důsledky toho ve formě finančních podpor nebo nouzového zaměstnání, které musí krýti ku zmírnění bídy z vlastních prostředků.
Firma Baťa sdělila, že vede veškeré potřebné obuvníky v evidenci, tedy i obuvníky města Uherské Hradiště a že minulého měsíce byla vyplacena podpora většině obuvníků uvedených v seznamu. S přibývajícími Baťovými prodejnami a provozovnami ubývalo hradišťským obuvníkům objednávek. Obuvníci, kteří původně obvykle zhotovovali novou obuv (v čase nouze však i opravovali),ale i ševci, kteři se zabývali opravami obuvi, postrojů a jiných kožených výrobků, přicházeli o práci. Starým mistrům byla ponechána živnost na doživotí.Mladší mistři řemeslo opustili a přijímali možnost zaměstnání v Baťových opravnách či přímo ve znárodněných továrnách ve Zlíně, v podniku SVEDRUP, opouštěli své řemeslo. Po roce 1989 se v Uherském Hradišti k obuvnickému řemeslu nikdo z těchto rodů nevrátil.
PhDr. Romana Habartová
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
