Číslo: 6
10.02.1997
Článků: 42
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Uherský Ostroh - malé milé město
Z KLENOTNICE MORAVY: Cimburk - zřícenina hradu
Uherský Ostroh - malé milé město
Zámek vznikl přestavbou původního hradu-tvrze. Už přes dvacet let se opravuje a jeho prostory jsou postupně zpřístupňovány. Dva a půl roku funguje obřadní síň a koncertní sál v přízemí, nyní se připravuje na stěhování do 1. patra městský úřad.
Uherský Ostroh se rozprostírá na rovině 4 km severně od Veselí nad Moravou, na někdejším ostrově řeky Moravy. Dnešní město tvoří sloučené obce Uherský Ostroh, Ostrožské předměstí a Kvačice (o dvou posledně jmenovaných jsme už psali).
Území dnešního města bylo osídleno prakticky nepřetržitě už od pravěku, což dokládají nálezy z doby kamenné, bronzové i železné, u cukrovaru pohřebiště z doby římské, či slovanské sídliště a pohřebiště v Pískovně.
Původní název města Stanica naznačoval, že sídliště vzniklo při obchodní cestě jako místo odpočinku procházejících karavan. Teprve od 15. století převládá pojmenování Ostrov, posléze Ostroh, ke kterému v roce 1846 neoprávněně přibyl přívlastek Uherský.
Napínavá léta město prožilo v době husitské. Král Zikmund město, kterému vládla husitská posádka, neúspěšně obléhal. Nakonec hustiy zradil jejich velitel hejtman Fridrich.
Od 13. století tu stál strategický hrad, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. V roce 1599 Ostroh vyhořel, v roce 1605 vyplenili ostrožské předměstí Bočkajovci. Ve městě postupně přibývalo židovského obyvatelstva: v roce 1843 tvořili Židé polovinu z necelých 1.200 občanů. Tehdy tvořili vlastní obec, v níž měli synagógu a školu. V 19. století město stagnovalo a zůstávalo bez průmyslu. Určité zlepšení přinesla výstavba železnice v roce 1883, jíž Uherský Ostroh získal spojení jak s Brnem, tak i se Slovenskem.
Starosta města pan Jiří Chmelař nás mimo jiné seznámil s některými zajímavými statistickými údaji ze současnosti:
Současný Uherský Ostroh má 4550 obyvatel, asi 1800 bytů, 1200 domů. Z posledních komunálních voleb vzešlo 21 zastupitelů, z nich 7 je členy městské rady - v radě jsou zástupci všech pěti ve volbách úspěšných politických či zájmových seskupení. ODS a Sdružení Ostrožanů sobě mají po 7 zastupitelích a 2 radních. 4 místa získala KSČM, 2 KDU-ČSL a 1 ČSSD.
Uherský Ostroh se může pochlubit hned několika slavnými rodáky - v roce 1899 se tu narodil profesor Otakar Borůvka, světoznámý matematik, malíř Moravského Slovácka František Bezděk se loni dočkal v Uh. Ostrohu velké výstavy, no a jméno Heleny Fibingerové zná snad každý.
Mistryně světa z roku 1983, kdy vybojovala v Helsinkách zlatou medaili ve vrhu koulí, v Uherském Ostrohu spolu se svým manželem žije, a kromě místní pekárny má na starosti oblast reklamy a sponzoringu na Českém atletickém svazu.
Tělovýchova leží na bedrech TJ Lokomotiva Uherský Ostroh - v současnosti hokejisté zápasí o udržení v krajském přeboru I. třídy.
Největším podnikem ve městě je Železniční průmyslová stavební výroba (známější je zkratka ŽPSV). V Uherském Ostrohu a na dalších čtyřech místech firma zaměstnává na 600 pracovníků. Nosným výrobním programem je zejména výroba betonových pražců pro všechny druhy kolejové dopravy. Největším odběratelem jsou České dráhy, část produkce směřuje na Slovensko, do Polska a Německa.
DYASka vyrábí překližky, laťovky a desky multiplex, o produkci se stará asi 380 zaměstnanců.
Místní pivovar je starý jako Komenský, byl založen v roce 1592. V současné době si můžete pochutnat na dvanáctce Zámecký speciál, desítka se jmenuje Zámecký Ostrožan. Slad má odběratele po celé Moravě a dokonce i v Litvě.
Sál místního kina má kapacitu 288 míst, ale podle slov starosty J. Chmelaře už městská rada projednala záměr kinosál zrušit, protože návštěvnost kina je malá, navíc je budova, ve které se kino nachází, ve špatném stavu a rekonstrukci není z čeho platit.
Další problém pro místní občany vyvstává o plesové sezóně. Není totiž kde plesat. Jediný velký sál mají k dispozici sportovci, ale za pronájem haly si počítají 7.000 Kč, navíc, jak nám prozradila vedoucí Klubu kultury Morava paní Hendrychová, je v sále špatná akustika a chybí zde stoly i židle. Takže ten, kdo se přesto odhodlá ples v hale pořádat, musí obětovat den na svoz a druhý den na odvoz stolů a židlí. K tomu je třeba dodat, že za půjčení židle dnes zaplatíte 5 a za stůl 10 korun...
Ivo Vojtík
Příště: Mistřice
Z KLENOTNICE MORAVY: Cimburk - zřícenina hradu
Cimburk - pohled na zříceninu hradu se zbytky hlásné věže.
Dneska si povíme něco o zřícenině hradu, který leží v Chřibských hvozdech a je hojně navštěvován turisty a trempy nejen z širokého okolí, ale dalo by se říct z celé naší republiky.
Hrad Cimburk leží 12 km severovýchodně od Kyjova a byl vybudován v letech 1320 - 1330 na vrchu vysokém 421m, který je na jižní straně spojován šíjí s hornatým hřebenem. Jeho zakladatel Bernart z Cimburka se při stavbě řídil francouzskými vzory, které sem ve velké míře pronikaly za doby Jana Lucemburského. Svým vnitřním uspořádáním i provedením jednotlivých objektů patřil hrad k významným soudobým stavbám. Francouzský vliv je patrný z členění hradu na vlastní hrad a předhradí, oddělené od sebe malým dvorem. Taky každá část měla svoji obrannou věž. Hlavní věž na předhradí byla vybudována na straně skalnatého útesu při okraji šíjové průrvy, vzniklé vytesáním příkopu nad vstupní branou. Přes příkop vedl padací most. Hradní dominantou byla 23 metrů vysoká věž, vystavěná z kvádrů, kladených na sebe v pravidelných řadách. Mimo hradní obvod stála na sousedním pahorku o samotě strážní věž, z níž byl volný rozhled do míst, kam nebylo vidět z hradu.
Když roku 1353 přejímal markrabě Jan Jindřich hrad Cimburk z rukou Ctibora z Cimburka, byl hrad dokonalou pevností. Jenom bydlení zde bylo poněkud stísněné. Ten se však nespokojil s obytnou věží a rozhodl se postavit palác, který by nahradil dosavadní obytné prostory. Nový palác byl obdélníkového půdorysu a těsně se přimykal k hlavní věži. Tato přestavba za Lucemburků přispěla ke zkrášlení hradu o bohatou kamennou výzdobu, portály, vstupní bránu nevyjímaje. Vzhledem k tomu, že už kolem 14. století nebyl v přímé zeměpanské držbě, jeho zástavní uživatelé na něm během více jak sto let nic podstatného neupravili, ani nepřistavili. Až v letech 1523 až 1550 přistoupil tehdejší vlastník hradu Vilém z Víckova k rozsáhlé přestavbě. Vysoké hradební zdi byly v té době už k nepotřebě.
Bylo proto nutno přestavit předhradí, přeložit vchod do hradu ze západní strany na severní a zbořit většinu obvodových zdí. Zůstala jen jediná u hlavní brány. Nevyhovující vysoké věže měly nahradit nižší bašty a ochranná zídka se střílnami. Tyto úpravy hradu mu sice zaručily větší odolnost, ale nezaručily mu nedobytnost. To se potvrdilo v listopadu 1623, kdy se hrad zradou nevlastního bratra tehdejšího majitele Kašpara Sunyoga z Jesenice dostal pod moc sedmihradského vévody Gábora Bethlena. Zesílená bezpečnostní opatření však zabránila, aby se hrad v letech 1643-1647 stal kořistí Švédů, kteří kolem drancovali zem. Nebezpečí tureckých nájezdů v druhé polovině 17. století přiměla potomky Gabriela Horeckého z Horky, jeho syna Františka a vnuka Gabriela Františka, aby ještě více investovali do opavnění hradu a vystavěli zde další nové bašty a nad hradním palácem bylo vystavěno nové obytné patro. Výhody nových bytových úprav se však nezdály úměrné nákladům spojeným s udržováním hradu.
Po utlumení nájezdů Turků majitelé hradu usoudili, že je pro ně přítěží. Jako nepodstatná část majetku se po smrti Gabriela Františka nedostal hrad ani do soupisu pozůstalosti. Otcovo stanovisko ovlivnilo nakonec i jeho syna a dědice Antonína Emericha, kterému špatné finanční poměry nedovolovaly větší investice do hradu a kolem roku 1705 byl hrad opuštěn. Po nějakou dobu pak hrad obýval ještě myslivec spravující okolní lesy. A hrad vzhledem k žádným investicím chátral a rozpadal se. Stavební materiál se pak používal k stavbám v okolí hradu. Ještě v roce 1840 zde stály tři kulaté věže. Z původního hradu se dochovaly zbytky dvoupatrového paláce s okrouhlou předsunutou věží a s baštami ze 16. století.
Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
