Číslo: 7
17.02.1997
Článků: 40
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Mistřice letos oslaví 750 let
Z KLENOTNICE MORAVY
Mistřice letos oslaví 750 let
Historie kaple v Javorovci je spjata s morovou epidemií, která na začátku 18. století postihla Uherské Hradiště. O její výstavbu se totiž zasloužil hradišťský senátor a zdejší správce Bulín, který se před morem uchýlil do Javorovce, kde zemřel v únoru r. 1716.
Ves lidí Mistrových. Obec se rozkládá na návrší východně od Uherského Hradiště. Existenci Mistřic již ve 13. století dokládá zápis o tom, že roku 1247 tu vlastnil zboží Hynek z Mistřic. Na severovýchodním okraji dnešní obce stávala tvrz, která po odkoupení části Mistřic městem Uherské Hradiště ztratila funkci panského sídla a zanikla. Pozůstatek někdejší tvrze, tvrziště zvané Val nebo Hrádek je dodnes patrný. Zdá se, že na vyšším kopečku stávala vlastní obytná budova tvrze, kdežto na nižším byla hospodářská stavení.
Těžké zkoušky na obec dolehly zejména při vpádu Bočkajovců v letech 1604-5, při švédském vpádu v roce 1643 i později.
V roce 1843 bylo ve vesnici 330 mužů a 402 žen, tito lidé obývali 189 bytů ve 132 domech. V provozu býval větrný mlýn, hospoda a v obci stála škola. Koncem minulého století byla v Mistřicích dvě kovářství s 10 dělníky a dva stolaři. Mistřice se mohou pochlubit také staletou vinařskou tradicí.
Ve vesnici stojí kaple Nejsvětější Trojice z poloviny minulého století, dvoje boží muka z 18. a 19. století
JAVOROVEC
Rozkládá se v údolí necelých pět kilometrů východně od Uh. Hradiště. Od roku 1960 je součástí Mistřic.
Osada se poprvé připomíná v roce 1372, v roce 1663 byla celá vypálena, takže následný lánový rejstřík prozrazuje pouhých sedm osedlých domů. Ve druhé polovině 18. století tu žilo 80 dospělých a 26 dětí česky mluvících, o sto let později jich přibylo jen dvacet. Domky byly zčásti z nepálených cihel, zčásti dřevěné a kryté došky. V obci stával větrný mlýn. V minulém století se v Javorovci věnovali intenzívně chovu ovcí, množství ovoce dalo vzniknout pálenici, zrušené po roce 1945.
Na konci minulého století několik rodin odjelo za chlebem do Ameriky, ve třicátých letech 20. století nacházeli lidé práci v průmyslovém Zlíně.
Mistřice mají v současné době 1142 obyvatel, 404 popisná čísla. Obecní zastupitelstvo, vzešlé z minulých komunálních voleb, je patnáctičlenné. V radě, která má členů 5, je KDU-ČSL zastoupena třemi lidmi, včetně starosty Františka Šuranského a jeho zástupce Milana Trojka, jeden je nezávislý a jeden komunista. Zbylá desítka zastupitelů byla kompletně zvolena na kandidátce KDU-ČSL.
Nejaktivnější i nejúspěšnější zájmovou složkou v Mistřicích jsou hasiči, jejichž výkonnost je profesionální. To dokazuje i jejich loňské vítězství na mistrovství republiky v požárním trojboji. Místní TJ v hraje III. třídu v kopané.
Ne v každé vesnici pořádají pouť - Mistřice patří ke světlým výjimkám. Pouť Nejsvětější Trojice (které je zasvěcena kaple) se koná první červnovou neděli a organizuje ji lidová strana. Mládenci, kteří odcházejí na vojnu, se starají o stavění máje. To se děje pravidelně už od konce války.
Slovácké hody se konávaly začátkem listopadu, ale občané v místním referendu, které se konalo při volbách, rozhodli o posunutí jejich termínu na druhou říjnovou neděli. Nešikovné bylo hlavně to, že čas hodů se kryl s Dušičkami.
Každá velká sláva se odehrává u tanečního kola na hřišti nebo (když je zima či jinak nevlídno) v pohostinství U Knotů. Sál pojme asi dvě stovky lidí, takže Mistřicím stačí. Původně se kulturní akce pořádaly u zahrádkářů v Javorovci (v bývalé školní budově), ale tam teď vyrábí pan Hejda rustikální nábytek.
Mistřické škole je už víc než sto let, založena byla v roce 1888. Žáci II. stupně základní školy se jezdí vzdělávat do velké školy v Bílovicích.
Pod Javorovcem dřív bývaly rybníky a dnes v rámci revitalizace říčních toků, oživení a zkulturnění krajiny, se začalo s jejich znovuvybudováním. Jeden, záchytný, už stojí, další postup prací závisí na finanční situaci obce - Mistřice mají přislib zhruba dvou a půl miliónu z okresních peněz na 1. čtvrtletí tohoto roku. Stavbu rybníků provádí firma Bujáček z Uh. Brodu, která vítězně prošla konkurzem. Rybníky, které jsou napájeny z potoka Olšovce, by měly být nakonec celkem tři a budou využívány k rekreaci.
V Mistřicích stojí před velkou investiční akcí - celkovým nákladem asi sedm miliónů má být obec plynofikována. Kanalizace je před dokončením, loni byl dokončen její nejtěžší úsek ve výšce 335 metrů směrem na Žlébek a Větřák.
Proslulé mistřické vinohrady byly naposledy obnoveny před patnácti lety a rozkládají se dnes na ploše 15 hektarů. O kvalitě zdejší půdy vypovídá i to, že vinohrady měly dlouho v pronájmu Velké Bílovice.
Mistřice čeká letos velká sláva, protože první písemná zmínka o Mistřicích je stará 750 let. Děti budou slavit v posledním týdnu před prázdninami, hasiči se chystají 13. července uspořádat celorepublikovou soutěž O pohár starosty, tomu bude předcházet slavnostní zasedání obecního úřadu, k doprovodným akcím bude patřit prohlídka obce či výstavy. Arcibiskup bude požádán o vysvěcení obecního praporu a znaku...
Z KLENOTNICE MORAVY
Bánov - hrad
Asi šest kilometrů od Uherského Brodu se rozkládá obec Bánov. A právě v této obci stával kdysi taky hrad. První písemná zmínka o hradě Bánově sice pochází až z konce 13. století, ale archeologické nálezy dokazují existenci opevněného sídla již ve 12. století. V roce 1294 uzavřel Oldřich z Hradce, člen mocného rodu Vítkoviců, s králem Václavem II. smlouvu, podle níž si mimo jiné statky výslovně ponechával v držení hrad Bánov s veškerým tehdejším příslušenstvím. Pak na počátku 14. století obsadil tento hrad Matúš Trenčiansky, a poté se hrad znovu vrátil do držení Vítkoviců. Roku 1339 vyměnili král Jan Lucemburský a markrabě Karel své statky v Telči s Oldřichem z Hradce za Bánov a zeměpanský hrad byl tak znovu začleněn do obranného systému proti útokům z Uher, který začal kdysi budovat král Přemysl II. Další osudy hradu jsou pak nejasné. V zeměpanském majetku zůstal až do roku 1481, kdy však byl už v rozvalinách. Lze tedy predpokládat ,že byl pobořený ještě za husitských válek a že jeho zkázu dovršily válk y Jiřího z Poděbrad s Matyášem Uherským. Roku 1488 se uvádí jako pustý. Bánovský hrad stával na kopci zvaném Hrad nad kostelem uprostřed obce.Původní lokalita je zčásti poškozena lomem. Archeologickým průzkumem, který zde prováděli J.Kučera, I.L.Červinka a J.Pevelčík, se zjistily nejen středověké vrstvy z 12. a 13. století, ale byly nalezeny i zbytky pravěkého osídlení. Jan
Uh. Ostroh - zámek
Obec Slavičín je asi sedm kilometrů severovýchodně od obce Bojkovice. Odedávna byla tato obec a pozemky k ní náležící lénem olomouckých biskupů. Biskup Bruno ze Schaumburka (1245-1281) dal slavičínský újezd lénem Helembertovi de Turri, který se zavázal, že kraj po zhoubných nájezdech Tatarů a Kumánů v polovině 13. století znovu osídlí. Pak v době předhusitské měli ve Slavičíně sídlo místní vladykové jako manové olomouckého biskupa, z nichž se připomíná v roce 1354 pan Vyš a v roce 1362 pan Stach ze Slavičína. Již tehdy zde stávala tvrz, o které je písemná zmínka teprve v roce 1528, kdy ji Jiří Tarcy z Torysy předal Michalu z Podmanína. Brzy nato ji pak dostal Jan z Lomnice. Držitelé tvrze se pak často střídali, protože Slavičín byl manský statek. Po Bílé hoře vlastnili obec Slavičín spolu s tvrzí pánové Ledeničtí, později Skydinští, v roce 1681 Forgáčové a od roku 1733 Podstatští, kteří koncem 18. století přestavěli dosavadní tvrz v pozdně barokní zámek. Byla to jednopatrová obdélníková budova, vesměs bez výraznějšího uměleckého ztvárnění. Od roku 1912 byli majiteli objektu bratři Wichterlové. Po roce 1948 patřil zámek Státním lesům a sloužil zčásti jako administrativní budova a zčásti jako pohostinství.
Slavičín - zámek
Zámek v Uherském Ostrohu leží uprostřed obce na plošině tvořené řekou Moravou, v místech někdejšího hradu. Poněvadž následkem častých povodní hrad velice trpěl, musela být stavební plocha zvýšena. Dochovala se z něj jenom obytná věž ze 13.století na jihovýchodní straně, která zůstala i jádrem dnešního zámku. Na věž navazoval palíc, vybudovaný ve 13. století a rozšířený v 15. století. Tehdy byl zřízen i velký sál. Původní hrad byl vybudován pravděpodobně v 13. století jako zeměpanský a zachovával charakter vodní pevnosti proti nedaleké uherské hranici a jako ochrana významné obchodní cesty z Uher do Prahy. Původně se nazýval Stenice a v této podobě byl nesprávně ztotožňován se Ždánicemi. O hradu se poprvé dozvídáme v roce 1286, kdy byl purkrabím Matouš z Černé Hory.Jan Lucemburský pak zastavil hrad i město Chotěbozu ze Střen a v roce 1318 olomouckému biskupovi Konrádu I.Později byl opět v zeměpanském držení. Markrabě Jan Jindřich pak odkázal hrad, město i přilehlé vesnice svému synovi Janu Soběslavovi. Po zději pak držel hrad markrabě Prokop. V roce 1400 obléhal hrad král Zikmund, protože Markrabě Jošt a Prokop přenechali Ostroh Haškovi z Valdštejna, který byl stoupencem husitství, takže se Ostroh stal na delší čas střediskem husitského hnutí na jihovýchodní Moravě. Sem se taky pak uchýlili moravští táborité z nedalekého tábora na řece Moravě. Proto jej opět několikrát obléhal král Zikmund. Koncem husitských válek držel pak Ostroh ruský kníže Fridrich a v roce 1446 zde sídlil Čeněk z Mošnova. V roce 1453 postoupil Ladislav Pohrobek Ostroh husitskému válečníkovi Janu Jiskrovi z Brandýsa. Pak se na hradě vystřídalo několik vlastníků.Až Jetřich - syn Jana z Kunovic (1545-1582) začal v 60. letech 16. století s důležitou a rozhodující přestavbou hradu v renesanční zámek, která pokračovala až do konce století. Po přestavbě získala budova tvar nepravidelného čtyřúhelníku s nádvořím uprostřed, které je na severní, východní a západní straně obestavěno arkádami. Na severozápadě byla vybudována čtyřboká věž. Ve východním traktu je zámecká kaple a přilehlý velký sál. V roce 1605 zpustošil zámek velký požár, způsobený bleskem, ale Jan Bernard z Kunovic jej znovu opravil. Tomuto pak byl po Bílé hoře zkonfiskován a v roce 1625 prodán Gundakaru z Lichtenštejna. V roce 1645 dobyli zámek Švédové. Jako lichtenštejnský majetek přestal být zámek v Ostrohu šlechtickým sídlem a jeho význam poklesl. Zůstal pouze střediskem panství. Po roce 1850 byl přeměněn na kanceláře velkostatku a byty úředníků. Až do 19. století byl, stejně jako město, obklopen vodou. Lichtenštejnové jej pak vlastnili až do roku 1945. Dnes patří zámek obci.
Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
