Číslo: 9
03.03.1997
Článků: 44
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Tučapy - obec se společenstvím
Z KLENOTNICE MORAVY
Tučapy - obec se společenstvím
Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1934.
Tučapy jsou vesnice ležící 12 kilometrů jihozápadně od okresního města Uherské Hradiště v jihovýchodním podhůří Chřibů. Mají 221 obyvatel, rozlohu 245 hektarů, 128 čísel (z toho 116 domů). Ze všech okolních obcí (Vážany, Ořechov, Boršice, Polešovice) výškově vévodí právě Tučapy, jejich nadmořská výška je 313 metrů. Tučapy leží na mírném svahu Chřibů, obráceném k severozápadu. Tvar obce - tzv. silniční typ svědčí i dnes o starodávné slovanské kolonizaci (silniční vsi mají domy seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice). Uprostřed obce je malá náves. Z užitkových hornin se v katastru Tučap vyskytuje pískovec v trati Zmoly, je však zvětralý a měkký, proto některé terény v obci jsou na několika místech sesuvné.
Jméno obce vzniklo patrně v průběhu vnitřní slovanské kolonizace kraje, v 10. století n.l. Není jisté, je-li základem jméno osobní, název Tučapy se řadí mezi nejasná slova, která je třeba dělit v Tu - čapy. Podle pověsti z obcí okolo Buchlova zajásali a zvolali zbrojnoši při hledání psa: #Tu čapí!
Po stránce archeologické nebyl katastr obce Tučap dosud prozkoumán. Našlo se pár středověkých drobností ze 13. a 14. století. Ale podle sdělení R. Snášila zde stávala tvrz, která byla vybudována ve 14. století a zanikla ve století šestnáctém. Stávala pod nynějším hřbitovem a před válkou byly vykopány její základy a kostrové hroby.
V Tučapech se lidé věnovávali ovocnářství, včelařství a zastoupeno bylo i vaření piva z ječmene nebo ovsa, i když původně bylo asi bez chmele, řemeslné výroby bylo poskrovnu.
K dominantám obce patří Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje postavený v roce 1934 na místě původní kaple z roku 1863, která byla rok před zahájením výstavby kostela zbořena. V Tučapech se narodil spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan.
Jak tvrdí starosta obce František Hrančík, je pro Tučapy největším úspěchem, že se v obci vytvořilo obecní společenství schopné vyřešit záležitosti obce, obětavě a dobrovolně zlepšovat životní podmínky nejen pro sebe, ale zejména pro další generace. #Tímto způsobem je obec od roku 1991 plně vodofikovaná, kanalizovaná, s posílenou elektrickou sítí. Obec si na své náklady provedla plynofikaci a dokončuje zemní telefonní sít, doplnil výčet úspěchů starosta.
Populární akcí, kterou žije nejen celá rodina, ale sjíždějí se sem i lidé z okolních vesnic, jsou dnes již tradiční Hody s právem, které se slaví vždy v sobotu a neděli po Dušičkách.
#Obec zaznamenala za poslední dva roky nárůst obyvatel. Je radostné, že jde především o mladá manželství, která u nás zůstávají, odpověděl starosta na otázku, zda Tučapům nehrozí vylidnění.
Není tajemstvím, že osoba Františka Hrančíka je mezi Tučapjáky velmi oblíbena. #Za dobu jeho působení na postu starosty se toho tady spoustu udělalo, shodli se mladí manželé Radek a Jitka Elisovi, kteří se v Tučapech narodili a zdá se, že natrvalo zakořenili.
A jaké úkoly ještě před starostou stojí?
#Přesvědčit občany o dalším zapojení do života obce. Dosáhnout toho, že ne velikost majetku, ale jejich morálka a svědomí mají svou cenu. Přesvědčit členy obecního zastupitelstva, že jejich hodnota nevyrůstá z funkce, ale z jednání a postojů vůči občanům. To ostatní: oprava komunikací, chodníků a úprava veřejných prostranství přijde také, zhodnotil situaci v obci František Hrančík.
V obci patří mezi chloubu hasičský sport, kterému se věnuje většina mladých mužů a letos opět i děvčat. V polovině srpna jsou zde pořádány soutěže O pohár starosty Sboru hasičů. #Dobré výsledky v rámci okresu svědčí o popularitě hasičů v obci a jsou zárukou pomoci občanů i při každoročních záplavách, řekl v závěru našeho rozhovoru starosta Tučap.
M. Miškeříková
Z KLENOTNICE MORAVY
Hluk - tvrz
Nejzachovalejší tvrzí v našem regionu je bezesporu tvrz hlucká. Tato vznikla nejpozději v druhé polovině 14. století. Písemná zpráva o ní je z roku 1391, kdy ji markrabě Jošt propustil ze zeměpanské držby Jindřichu ze Schonwaldu. Tvrz plnila důležité strategické poslání jako obrana před vpády z Uher do moravského vnitrozemí. V této době ji asi tvořila budova s obrannou věží. Na sklonku husitských válek držel Hluk válečník Jan z Mensperku. Před rokem 1460 se stal pánem na tvrzi Jan Mléčko ze Zástřizl, který za válek s uherským králem Matyášem Korvínem stál na straně Jiřího z Poděbrad. Tehdy se tvrz změnila v opravdovou pevnost, jak tomu dodnes svědčí kamenný portál a střílny. Přesto se však tvrz v česko-uherských válkách neubránila a ovládl ji uherský hejtman Franc z Háje. Zástřizlům byla vrácena teprve po vyplacení odškodného.
Krátce před rokem 1545 koupil panství Jan z Kunovic, který chátrající gotickou tvrz v roce 1559 přestavěl. Renesanční přestavbou vznikla jednopatrová budova kolem obdélníkového nádvoří se čtyřpatrovou hranolovou věží. Po smrti Jana z Kunovic v roce 1563 došlo k dělení panství mezi jeho syny. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618 až 1620 bylo panství Janu Bernardu z Kunovic zkonfiskováno i s tvrzí a prodáno Gundakaru z Lichtenštejna. Lichtenštejnové tvrz nepotřebovali, proto ji v 18. století přeměnili v sýpku. V roce 1943 pak koupila budovu obec. V letech 1959 až 1965 byla upravena, takže získala svou dřívější pozdně gotickou a renesanční strukturu. V tvrzi je dnes restaurace s vinárnou a kulturní sál.
Bílovice - zámek
Asi 9 km severovýchodně od Uherského Hradiště se rozkládá obec Bílovice. V ranné historii byly Bílovice lenním statkem olomouckého biskupství, jak se o tom píše v první zmínce o obci roku 1256. Spolu s obcí Biskupice bylo léno uděleno roku 1274 Heidenreichovi z Domašova. Ve 14. a 15. století patřily Bílovice rodu Kuželů, ale v téže době byla ves rozdělena. Až v roce 1490 se obě části obce dostaly do rukou Jana Onšíka z Bělkovic. V držení tohoto rodu byly až do 80. let 16. století.
Tvrz se poprvé připomíná v roce 1522, i když existovala určitě již dříve. Nejpozději byla vybudována po roce 1490, po spojení obou částí Bílovic. Roku 1592 pak získali statek Ledeničtí z Ledenic. V roce 1617 byl opět rozdělen na dvě části a díl s tvrzí získal Jan Skříčovský z Pozdětína. K novému spojení obou částí statku došlo po roce 1666, kdy Bílovice byly dány lénem Adolfu Skydinskému ze Skydině. Pak v letech 1718 až 1809 byli jejich držiteli Bevierové z Frierecku. Poté bylo léno přenecháno za 60.139 zlatých hraběti Ferdinandu z Laurencin-Beaufortu. V místech staré tvrze byl kolem roku 1800 vybudován nynější zámek, budova se středovým rizalitem, upravovaná v průběhu 19. století i v nejnovější době. Kolem zámku se rozprostírá přírodní anglický park. Od roku 1831 až do konfiskace v roce 1945 patřil zámek rodů Logothettů. Zvláštností tohoto zámku je, že v roce 1854 zde byl hostem malíř Josef Mánes, který tu nakreslil několik kreseb (mimo jiné také známý obraz Veroniky Čudové) a krojových studií.
Kunovice - hrad
Obec Kunovice patří bezesporu k velmi starým místům. Vždyť loni oslavili 800 let svého trvání a pokud jste dobrými počtáři, dovedete si tedy spočítat, že se o této obci dozvídáme již roku 1196. A právě již tehdy zde existoval hrad, který převzal v letech 1131 až 1191 důležitou správní, vojenskou a hospodářskou funkci po hradu Spytihněvi a byl po několik desetiletí i správním střediskem tzv. Lucké provincie. Důležitost Kunovic byla dána tím, že hrad, stojící v blízkosti soutoku Olšavy a Moravy, střežil nedalekou obchodní cestu do Uher. V roce 1231 byl hrad v rukou vdovy po Přemyslu I. Konstancie Uherské. Úpadek Kunovic znamenalo teprve vybudování královského města Hradiště v letech 1252 až 1257.V roce 1258 daroval Přemysl Otakar II. Kunovice nově vzniklému městu, kam byla přeložena i obchodní cesta do Uher. Kromě toho byly Kunovice poškozeny i nuceným odchodem části obyvatelstva do nového města.
Počátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčiansky. Roku 1315 byl pak hrad rozbořen a jeho trosky postupně úplně zmizely. Stával v místech současného hostince Na pálenici a místního mlýna.
Kunovice - tvrz
O kunovické tvrzi, kterou vybudovali Štěpán a Oldřich z Ungersberka, je první zmínka v roce 1354. Majitelé této tvrze se pak často střídali až v roce 1497 se stal jejím majitelem Mikuláš Hrdý z Klokočné a pak Bohuš ze Zvole. V době nebezpečí tureckých válek byla tvrz opevněna a opatřena střílnami. V roce 1566 se Kunovičtí vybouřili proti útlaku Bohušova syna Václava ze Zvole a zabili jej. Jeho syn Vilém Fridrich prodal v roce 1610 statek spolu s tvrzí Janu Jetřichovi z Kunovic za rovných 49.000 kop grošů míšeňských a od té doby náležely Kunovice k ostrožskému panství. V ostrožském urbáři z roku 1592 je tvrz uváděna jako zámek, obklopený vodním příkopem, v němž se pěstovali kapři. Po Bílé hoře přešly Kunovice jako součást ostrožského panství do majetku Lichtenštejnů, kteří přeměnili dosavadní tvrz ve vrchnostenský dvůr, takže dnes se po ní nezachovaly žádné stopy.
Klenotnici připravil Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
