Číslo: 16
17.04.2000
Článků: 105

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Ten dělá to a ten zas tohle





Ten dělá to a ten zas tohle

"Chuť tvořit, vymýšlet a zkoušet neustále něco nového mne přivedla až ke kraslicím," říká o sobě Jana Mikulcová
Velikonoce, svátky velikonoční, patří k˙největším svátkům v˙roce. Dnes se omezují na několik dní, ale pro křesťany na celém světě obsahují Velikonoce několikatýdenní přípravu, potom svátky samotné a nakonec svátky následné.

První neděle po prvním jarním úplňku se nazývá Boží hod velikonoční. Od této neděle se zpětně určí masopustní neděle - ta je sedmá před nedělí velikonoční (masopust je totožný s˙německým fašankem). Neděle před Velikonocemi se nazývá Květná neděle. V˙tomto dni se nosí do kostela k˙vysvěcení svazky kočiček, jarních květin a větviček na upomínku palmových ratolestí, kterými vítal lid Ježíše Krista při příjezdu do Jeruzaléma. Další významný den před velikonoční nedělí je Zelený čtvrtek. Je to den, ve kterém se připomíná zrada Jidáše (dodnes se pečou a pojídají "jidášky" - kousky sladkého pečiva). Po večerní mši zvony "odlétají do Říma". Nastává doba nejhlubšího smutku a klidu, kterým se vzpomíná na zadržení a odsouzení Krista. Na Velký pátek se připomíná Kristovo ukřižování. Následuje Bílá sobota (bílá je barva roucha, ve kterém byli lidé pohřbíváni). Neděle velikonoční je ve znamení hostin v˙kruhu rodiny a přátel. Velikonoční oslavy končí v˙pondělí. Je dobré si připomenout, že křesťanské Velikonoce úzce navazují na židovský svátek Passah, česky Pašije. S˙Velikonocemi jsou nepochybně spojená také velikonoční vejce, kraslice. V˙dnešním rozhovoru Vám tedy přestavíme mladou ženu, Janu Mikulcovou z˙Ostrožské Nové Vsi, která se výrobou kraslic zabývá.

Jaká je vlastně historie kraslic?
"Kraslice patří už od nepaměti k˙symbolům jara. Vejce, jako nositel nového života, bylo jaro co jaro povyšováno na symbol znovuzrození přírody a svátků jarního slunovratu. Pruty břízy, vrby, osiky a jalovce se splétaly v˙pomlázky, aby se šleháním přenesla jejich plodivá síla na ženy, muže i domácí skot. Za blahodárný akt "pomlazení" se platilo malovanými kraslicemi a dobrotami z˙pečiva nakynutého a napučeného jako jarní příroda. Jinak slovo "kraslice" je prý východočeské a znamená červené velikonoční vejce. Červené barvě se říkalo "krásná" a kraslice se dříve omalovávaly převážně červenou barvou. Dnes spojujeme pojem kraslic se zdobením vyfouklé skořápky. Vajíčka můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Na ty etnograficky čisté výrobky lidového umění, tzn. vajíčka zdobená voskovou batikou, voskovým reliéfem, nalepováním slámy, vyškrabáváním, nalepováním jezerní sítiny, leptáním, malováním slováckých vzor štětcem, odrátováním, okutím, leptáním vzoru kyselinou nebo zelovou vodou. Do druhé skupiny potom patří vajíčka zdobená perem, tuší, štětcem, polepováním nejrůznějším materiálem, obháčkovaná vlnou, mramorovaná a podobně."

Zmínila jste reliéfní vajíčko. Co ono reliéfní vajíčko je?
"Vajíčko se vyfoukne, zalepí se dírky a pečlivě se umyje v˙jarové a octové vodě. Potom se nabarví v˙anilinové barvě nebo tuši. Po nabarvení (červená, zelená, modrá, tmavomodrá - modrotisk nebo černá) si připravím kahan, nad nímž mám ve lžičce rozpuštěný vosk a voskovou pastelku (podle barvy, kterou budu malovat). Po rozehřátí vosku se na vajíčko nanáší špendlíkem zapíchnutým v˙tužce. Vosk na vajíčku zůstává, proto voskový reliéf."

Vaší specialitou jsou však děrovaná vajíčka. "Po pečlivém umytí se vajíčko naděruje, a to tak, že se nadělají malé dírky, které se potom vypilovávají a vybrušují do větších a menších koleček, slziček nebo srdíček. Uvnitř vajíčka však zůstává tenká blána, která se velmi obtížně odstraňuje (pomocí špejle se vyškrabuje a pinzetou odstraňuje). Pak na ně nanáším vosk, stejně jako u reliéfní kraslice. Nejčastěji dělám bílé kraslice s˙bílým voskem. Jinak používám jemné pastelové barvy, někdy ale také červenou, tmavomodrou, zelenou či žlutou. Čím více dírek, tím je kraslice křehčí. Vypadají pak jako jemná krajka Madeira. Ale čím křehčí, tím více hrozí prasknutí kraslice v˙závěrečné fázi."

Představíte nám i vyškrabávané vejce?
"Vajíčko opět musíme důkladně umýt, nejprve v˙jarové vodě, potom v˙octové vodě. Obarvíme tuší (opět červená, černá, modrá, zelená, hnědá). Motiv vyškrabujeme upraveným nožem, pilníkem, břitvou nebo můžeme použít i kousek skla. Nejprve si vyznačíme tzv. cestu, potom následuje květinový motiv. Začínáme tenkou linkou. Opět nesmíme moc tlačit, aby vajíčko neprasklo. Začínat můžeme také od špičky vajíčka. Drobnými čarami a povrchovým vyškrabáváním barvy se dosahuje stínování prováděné kresby."

Čím se zabýváte, když právě nepracujete na kraslicích?
"Pokud nedělám kraslice, tak vyrábím různé obrázky z˙kůže, maluji na sklo (vitráže), zdobím vánoční skleněné baňky, dělám koláže z˙mořských darů nebo kreslím dětem obrázky na stěnu. Od malička jsem totiž ráda malovala a kreslila. Od svých sedmi let jsem navštěvovala lidovou školu umění a učila se u paní učitelky Dostálkové. A chuť tvořit, vymýšlet a zkoušet neustále něco nového mne přivedla až ke kraslicím. Teď právě se společně se syny snažíme vytvořit takový obraz, celý z˙hlíny."

Jak jsou na tom Vaši dva synové?
"Martin (8) i Jan (13) jsou také výtvarně nadaní. Zkoušejí se mnou malovat kraslice, ale to je chytá především před Velikonocemi. Potom je tento zápal opouští. Mladší Martin navštěvuje Lidovou školu umění v˙Uh. Ostrohu. Jinak spolu malujeme speciálními barvami na sklo, pleteme náramky, vyrábíme ozdoby z˙barevné lepenky a pracujeme s˙hlínou Terracotta (speciální hlína, která se nemusí vypalovat, nechá se pouze uschnout přes noc)."

Máte pro naše čtenářky také nějaký rychlý, jednoduchý a dostupný tip?
"Samozřejmě. Připravíme si syrové vajíčko, lístečky z˙mladých zelených rostlin (třeba petržel, jetel), obvaz, slupky z˙cibule a nitě. Syrové vajíčko pečlivě umyjeme, ale neutíráme. Na vajíčko přiložíme rostliny, které přikrýváme slupkami z˙cibule. Cibulové "sukénky" dáváme v˙jedné nebo více vrstvách, místy však necháme vajíčko volné (bez slupek). Touto skladbou docílíme postupného stínování a mramorování vajíčka; na bílých ploškách se objeví mřížkovaná struktura obvazu (gázy). Potom vajíčko zabalíme do rychloobvazu (gázy), jehož okraje svážeme nití. Takto připravená vajíčka dáme vařit. (pokud barvíte malé množství vajíček, raději přidejte do vody další slupky z˙cibule.) Po rozbalení vajíčka můžeme obdivovat jeho originalitu, neboť každé je naprosto odlišné."

Máte ještě jeden tip?
"Pro tento druh výzdoby použijeme různě poškozené skořápky. Pokud je skořápka málo naprasknutá, prsty opatrně vylámeme otvor, do kterého vložíme např. kousek plastelíny, do níž pak zapichujeme sušené květy. Nebo do otvoru vložíme kousek mechu a malé žluté kuřátko, které zakoupíme v˙každém papírnictví. Otvor začistíme krajkou nebo ozdobnou stužkou. Tuto výzdobu můžeme zavěsit nebo připevnit na špejli, kterou zapíchneme do květináče."

Text: Jana Hlavačková
Foto: Archiv Jany Mikulcové







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund