Číslo: 18
02.05.2000
Článků: 89

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Jak se žije na Salaši





Jak se žije na Salaši

Na známé salašské střelnici se o víkendu konal okresní přebor v brokové střelbě
Svůj název odvozuje od salašnictví (místa, kde se pásl dobytek, pak ovčácká bouda). Byla vybudována na dominikálu buchlovského panství v 2. polovině 17. století spolu se Stupavou a Starými Hutěmi. Poprvé se Salaš připomíná v˙r. 1664. Do roku 1843 se tak rozrostla, že zde bylo již 45 domů. Existovala palírna, mlýn a pila. Mlýn byl v˙provozu i v˙dalších desetiletích, naposledy náležel Hufovi a zanikl na konci druhé světové války. Pila byla zrušena, stejně jako palírna, po r. 1945. Obyvatelstvo původně pracovalo v˙lesích, nebo se živilo chovem dobytka. Před první světovou válkou odcházeli jako sezónní dělníci do Rakous a do Uher, po r. 1918 většinou do Uh. Hradiště a především do Zlína, čímž se domkářsky změnil ráz vesnice. V˙obci byl vybudován malebně umístěný kostelík s˙řadou topolů a hřbitovem na úpatí zalesněného kopce. Ze 400 obyvatel v˙roce 1961 náleželo 291 osob k˙dělnictvu, 50 osob k˙ostatním zaměstnancům, 50 k˙zemědělským družstevníkům a 9 osob k jednotlivě hospodařícím rolníkům.

Partyzánská historie
V˙obci a okolí se od podzimu 1944 začali objevovat partyzáni. Od začátku r. 1945 se vesnice stala důležitou základnou partyzánského oddílu Jana Žižky - Olga. Na likvidaci partyzánského hnutí zřídili fašisté jagdkomanda v˙Litenčicích, Koryčanech, Žarošicích, Kyjově, Uh. Brodě a v˙letovisku Bunč. Po zajetí velitele fašistické 16. tankové divize dne 19. dubna 1945 v˙Hošticích ukořistili partyzáni značné množství zbraní. Mezitím skupina rusky mluvících fašistů a esesáků, vydávajících se za partyzány, agitovala ke vstupu do partyzánské jednotky. Salaští muži jim uvěřili a 29. dubna 1945 s˙nimi odešli do místa zvaného Vápenice, kde je údajní partyzáni postříleli. Bylo zabito 19 mužů a 1 žena. Obec byla osvobozena ještě před příchodem osvobozeneckých rumunských vojsk 30. dubna 1945 partyzánským oddílem, který v˙okolních lesích likvidoval ustupující německé jednotky. Po příchodu frontového sledu zemřel v˙obci 1 rumunský voják. Na místě tragédie bylo vybudováno 20 malých pomníčků se jmény obětí a pomník. V květnu 1985 byl na tomto místě slavnostně odhalen okresní památník obětem fašismu.

Pověst o studánce
"Odkud její jméno? Musíme se spokojiti s˙pověstí, která vypravuje o Zlacké studánce toto: Jednou dělal tam v˙těch místech jeden člověk z˙Jankovic necky. Když obědval, přišel k˙němu pán a řekl mu: "Pojď se mnou!" Šli kousek a pán vytrhl lískový cháb, který tam stál, a hned se ukázaly dvéře. Ten pán - byl to černokněžník - vytáhl hromadu klíčů a dvéře otevřel. Jak otevřel, vešli a viděli hromady peněz (dukátů), moc džbánků na sebe nakladených, všecky byly prázdné a měly zlaté kraje a zlatý sloup vprostředku, vedle něho kosíř. Ten pán začal hned kosířem zlatý sloup strouhat a pobízel toho člověka z˙Jankovic, aby sobě nabral peněz, co chce. Ale ten člověk se zdráhal a nechtěl, leda že si vybere jeden džbán. Vybral si džbán a šel domů. Cestou si povídal: "Počkej, mám dva volky a vůz hodný, zítra zajedu si na peníze a naložím sobě víc, než bych dnes unesl." Na druhý den dojel skutečně na místo a hledal lískový cháb. Hledal a hledal, ale chába nikde nebylo, ani dveří. Místo nich našel tam studánku s˙vodou čisťoučkou. Ten džbán opatroval doma na památku a dosavad prý ten džbán ještě jest, a to v˙Jalubí."

V obci máme i trápení
"Trápí nás například objekt bývalé školní budovy. Donedávna jej využívala Vyšší odborná škola, ale v˙současnosti je objekt opět prázdný. Hledáme pro něj tedy vhodné využití. Snad v˙rámci rozvoje turistického ruchu v˙naší obci by nebylo na škodu využít jej například jako noclehárnu pro turisty. A trápí nás samozřejmě také turisté sami. Především ti, kteří odhazují nejrůznější odpady všude tam, kam odpadky rozhodně nepatří," stěžuje si starosta.

Naše cíle do budoucna
"Jedním z˙těchto cílů bylo provedení plynofikace obce. Byl zpracován generel, bohužel z˙důvodu neekonomičnosti nám tuto akci Jihomoravská plynárenská, a. s., nepovolila," řekl starosta. Mezi další plány patří květnová výstavba TV převaděče na programy ČT 1 a 2, který bude plně hrazen Českou televizí. "Plánujeme začít také s˙výstavbou chodníků podél státní silnice, čímž výrazně přispějeme ke zvýšení bezpečnosti chodců, neboť ani naší obci ve nevyhnul nárůst automobilové dopravy. Další významnou skutečností pro obec je to, že v˙r. 1995 skončila stavební uzávěra pro obec Salaš a od té doby se začalo s˙výstavbou několika rodinných domků a s˙opravou vzhledu stávajících domů," pochvaluje si starosta.

A co se nám podařilo?
"Podařilo se nám odstranit nepříjemný problém části obyvatel naší obce. Bylo jím každoroční přívalové bahno, které znemožňovalo některým našim občanům například nákup v˙(dříve jediném) obchodě. Tato akce se zdařila stoprocentně, a to především díky vstřícnému přístupu Správy toků a bystřin Bojkovice. V˙současnosti se jedná o nejdominantnější stavbu obce."

V˙rámci mikroregionu
"Mikroregion Buchlov je zaměřen na cestovní ruch a jeho rozvoj. Proto do budoucna uvažujeme se zvýšením informovanosti jak našich obyvatel, tak návštěvníků Salaše. Jedná se nejen o pamětihodnosti naše a našeho okolí, ale také například o možnostech ubytování, o možnostech kulturního, společenského a sportovního vyžití. Rovněž z˙důvodů vyšší informovanosti připravujeme také prezentaci obce Salaš na internetových stránkách," uvádí starosta.

Není snad třeba našim čtenářům připomínat, že v˙okolí této malebné obce je vrch Vlčák (kde býval letní hostinec) a pod ním pramení Kyjovka. Ze zajímavostí však můžeme zmínit alespoň to, že v˙katastru obce (1792 ha) se nachází nejvyšší bod Chřibů. Kromě toho podle nedávného měření bylo zjištěno, že slavný Buchlovský kámen patří do katastru právě Salaše.

Text: Jana Hlavačková
Foto: Pavel Paška a Martin Kučera







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund