DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 22
02.06.1997
Článků: 37

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Buřty + pivo + bigbít = Retrorock 97
	HITPANORAMA Zdeňka Dudy
	Problémy Pro Pana Petra Parmu

Buřty + pivo + bigbít = Retrorock 97


Petr Opočenský (Gong) hrál také na kytaru a zpíval	Vašek Kolaja (Invence) se na Retrorocku představil poprvé	Mira Šmídek (Gong) je mimo jiné autorem minule zveřejněného textu o této skupině


Jan Gajdošík (Reflexy), otec i kapitán Sboru sv. Pluka	Evžen Klega (Reflexy) samozřejmě také zpíval	Evžen Czop (Reflexy + Gong)

HITPANORAMA Zdeňka Dudy

Premiéra - středa od 20 do 22 hod.

Repríza - sobota od 19 do 21 hod.


	22. týden
	1. c-block - So Strong Out
	2. nďsync - Here We Go
	3. unique II - Do What You Please
	4. michael jackson - Blood On The Dance Floor
	5. sarah brightman - Time To Say Goodbye
	6. squeezer - Saturday Night 
	7. savage garden - I Want You
	8. d. j. bobo - Itďs My Life
	9. r. kelly - I Belive I Can Fly
	10. captain Jack - Together And Forever

	novinky týdne
	red 5 - Lift Me Up
	Jennifer rush - Sweet Thing
	hal feat. g. anderson - Extrems

Problémy Pro Pana Petra Parmu

Každý se může v životě setkat s problémy, na které sám nestačí. Někteří se je pokusí nejprve zvládnout silou a pak pochopí, někteří vyhledají pomoc hned. Trápí-li vás (či jen zajímá) něco v komunikaci a lidských vztazích, pište či volejte do redakce nebo přímo do Soukromé psychosociální poradny, St. Tenice 1195/A, 686 01 UH, tel. 40518. Ve spolupráci s redakcí Dobrého dne připravuje PaeDr Petr Parma, systemický terapeut a soukromý sociální poradce.

#Pích do vosího hnízda...
Jak se díváte jako odborník na úroveň mezilidských vztahů na naší politické scéně? Co říkáte na to, jak spolu komunikují třeba pánové Klaus se Zemanem, Lux se Žantovským a většina ostatních? Když byste je jako dvojici měl ve své poradně, co byste s nimi dělal? (Evžen, ?, 37 let)

I takovéto dotazy se občas objevují. Celkem tvrdošíjně se jim vyhýbám. Mám k tomu své dobré důvody. Ani dnes přímo neodpovím. Prostě proto, že na to přímo odpovědět neumím. Zkusím jen trochu přemýšlet na věcmi obecnějšími, které s komunikací politiků sice podle mne souvisí, ale tak nějak ji překračují. O komunikaci a komunikačních stylech v naší společnosti obecně. Nebude to žádné ucelené přemítání. Jen pár možná nesouvislých a jen lehce nahozených myšlenek. Druhá otázka je celkem jednoduchá. Protože je utopická. Kdyby se totiž stalo, že ideologicky znesvářené a tvrdě vzájemně útočící strany by si začaly #spravovat vzájemnou komunikaci za pomoci #nezávislých profesionálů, byla by naše politická kultura o něčem úplně jiném. Asi jako když manželé, kteří už neumí jeden druhého vidět jinak, než zcela negativně (a tak se nemohou už na ničem domluvit a buď se vzájemně zraňují nebo nekomunikují), přijdou do poradny.

Jistě, že mnoho z nich chce zpočátku poradce ovlivnit a získat argumenty na svou stranu proti druhému. Jenže to jim profesionální poradce neumožní. Ale nabídne jim něco jiného. Teprve potom začínají jít věci tím pro dvojici správným směrem. Jenže já si nejsem jistý, jestli to v politice jde. S doteď konkurenty začít spolupracovat, abychom to společně dotáhli pro všecky dál. Spíš mám pocit, že tento způsob myšlení je pro politiky nepřijatelný (veřejně slyším, jak se hovoří o soupeření či boji politických stran) a tyto mé úvahy by označili za naivní nebo přímo levicové. Omyl. Velký omyl. Myslím, že problém není postaven: buď soupeřivost politických stran nebo národní fronta. Můžeme si vzít příklad z hospodářství. Co ve světě přežívá a prosperuje? Spousta menších firem v ostrém konkurenčním boji nebo spolupráce těchto firem vytvářením různých holdingů a jiných (často skrytých) forem spoluexistence?

Jednoduše: určitě existují i jiné cesty a možná nejde o to, která je ta obecně jediná správná, ale o to, že každá je na něco a pro někoho vhodná. Myslím, že demokracie znamená užitečné spolužití různého (i hodně odlišného). Ne vládnutí jedné velké pravdy. Ale to jsou jen mé velmi laické úvahy. Politologii moc (zda-li vůbec) nerozumím.

Takže - co říkám tomu, jak spolu komunikují mnozí politici? Myslím, že určitě nejlépe, jak umí. Jak se to celý život doma od svých rodičů, ve škole od svých učitelů a v životě od vládců v minulém režimu učili. (Sedm let je, pokud je člověk celé nestráví v kultuře, která komunikuje úplně jinak, moc a moc krátká doba...). Komunikují podle mne velmi agresivně, útočně a/nebo moc zraněně. Nejde ani tak o otevřenou agresivitu (napadání slovní nebo i někdy tělesné), ale hlavně o skryté útočení (ironie, svalování viny, sarkazmy - různé #jedovaté bonmoty, účelová kritika a podobně). A taky nevím, jestli se to lepší. V těchto dnech (konec května) mám pocit, že spíš naopak. Závěrem bych chtěl použít jeden příměr z podnikatelské oblasti. Mnoho nových firem začalo po revoluci podnikat v čele s výrazně autoritativními osobnostmi. Jinak by to většinou ani nešlo a tyto firmy šly hodně nahoru. Dnes je většina z nich už na svém stropě.

Autoritativní lidé v čele splnili své poslání a pokud si nerozšiřují svůj komunikační styl (jak jednají se svými pracovníky) o schopnost spolupracovat (mění se z velkých šéfů na kouče), stávají se pro své firmy spíše brzdou. Jak je to v politice...?

K zamyšlení na závěr:

Konkurence, jakožto lidská aktivita, obsahuje negaci druhého, protože v oblasti konkurence vylučuje oblast existence druhého: konkurence neguje lásku. Příslušníci moderních kultur si konkurence cení jako zdroje pokroku. Já mám za to, že konkurence vytváří slepotu, protože neguje druhého člověka a omezenými možnostmi spoluexistence snižuje lidskou tvořivost. Z antropologického hlediska nevznikl homo sapiens z konkurence, nýbrž z kooperace a kooperace může nastat jen jakožto spontánní aktivita v podmínkách vzájemného přijetí, to je v lásce.

(H. Maturana, 1985, americký biolog, jeden z nejvlivnějších vědců současné doby, který svými výzkumy a teoriemi výrazně ovlivnil mnoho vědních oborů včetně filosofie)

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund