Číslo: 25
22.06.1998
Článků: 70
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Velký úspěch ochotníků z Traplic před padesáti lety
V květnu tohoto roku tomu bylo přesně 50 let, co Spolek divadelních ochotníků (SDO) Dalibor Traplice slavil svůj velký úspěch, když v celostátní soutěži ze 122 spolků se probojoval mezi 6 nejlepších ochotnických souborů v celém Československu a postoupil do finále v Praze. Zde, se svou vítěznou hrou od Rudolfa Waltera Krev a půda (Otec a syn), obhajoval své kvality na prknech Vesnického divadla na Výstavišti, v rámci Slovanské zemědělské výstavy 1948. S touto výstavou byla také spojena oslava 100. výročí zrušení roboty a 100. výročí Slovanského sjezdu v Praze. Také ostatní události, především XI. všesokolský slet se zahraniční účastí a dále jubilejní 600. výročí Karlovy univerzity a 30. výročí naší republiky, tvořily vhodný rámec Slovanské zemědělské výstavy.
Mezi šesti vítěznými soubory byly tři z obcí do dvou tisíc a tři od dvou do pěti tisíc obyvatel, a to jak z Čech a Moravy, tak i ze Slovenska. SDO Dalibor patřil mezi soubory do dvou tisíc obyvatel společně se Sdruženiem divadelných ochotníkov Liptovské Sliače (s hrou Hriešnica od Ferko Urbánka) a s Dramatickým odborem Sokola Paceřice (s hrou Maryša od bří Mrštíků). Soubory od dvou do pěti tisíc obyvatel reprezentovaly divadelní spolky: Divadelné sdruženie Kysúcké Nové Mesto (s hrou Jánošík od M. Martákovej-Rázusovej), Spolek divadelních ochotníků Klicpera, Chlumec nad Cidlinou (s hrou Peldramové od O. Leska) a Divadelní jednota Tyl Malenovice nad Dřevnicí (s hrou Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová od Lad. Stroupežnického).
Náš ochotnický soubor sehrál svou vítěznou soutěžní hru 17. května a umístil se mezi soubory do dvou tisíc obyvatel na druhém místě. Hru režíroval ředitel ZŠ, František Novák v obsazení: Antonín Vojtek, František Kadlec, Zdenka Vranková, Antonín Mucha, Antonín Plaširyba, Ludmila Nováková, Milada Kostelníčková, Josefa Čtvrtníčková, Josef Trávníček, Karel Hanák a Josef Horníček coby výtvarník.
Na přípravách a průběhu soutěže spolupracovali a výpravy se zúčastnili dále Jan Horníček, jeho syn František, Josef Čtvrtníček, Marie Nováková, její dcera Stanislava, Valerie Plaširybová, Josef Lahola a další. Nelze opomenout také zesnulou Vlastu Cholastovou, provd. Martinákovou, která se sice nezúčastnila výpravy, ale má nemalé zásluhy na úspěších SDO Dalibor a na rozvoji ochotnického divadla v Traplicích.
Plně obsazené hlediště bylo s naším výkonem, jak se dalo z nadšeného potlesku usoudit, jistě spokojeno.
Soutěžní představení všech finalistů zahájil 14. května 1948 slavnostním projevem prof. A.M. Brousil (od roku 1949 rektor AMU a od roku 1977 předseda Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem (CILALC).
V dopise poroty o výsledcích soutěže, podepsaném ředitelem Vesnického divadla, Františkem Smažíkem, bylo mj. uvedeno: Ochotnická soutěž neměla být jen krásnou pracovní přehlídkou našeho venkovského ochotnického divadelnictví, ale zároveň pocta významné složce naší lidové kultury. Sté výročí zrušení poddanství selského lidu bylo vůdčí ideou Slovanské zemědělské výstavy. Obraz vývoje lidové kultury v uplynulém století nebyl by úplný bez pomoci a práce našeho ochotnictva. Jemu jsme vděčni za pronikání obrozeneckého ducha do nejzašších míst našich zemí... Ochotnictvo vždy vycházelo z lidu a jemu především sloužilo jako mravní a kulturní složka obecného úsilí o prospěch vysokých zájmů národních.
Účast našeho divadelního spolku Dalibor v závěrečném kole mezi šesti nejlepšími vítěznými soubory je nesporně největším úspěchem v historii traplického ochotnického divadelnictví vůbec. Dalibor se tak zapsal zlatým písmem do dějin kultury naší obce.
Ing. František Kadlec |
|
Kalendárium
Měsíc červen býval kdysi dávno zasvěcen římské bohyni Juno, která měla na starosti manželské štěstí. To by měla jistě práce dost nejen tehdy, ale i v dnešní době.
U nás se jméno měsíce června vysvětlovalo různě. Romantičtější duše si je odvozují od červenání plodů, které právě v tomto měsíci dozrávají - jahod, třešní a višní. Také červené růže jsou v této době rozkvětu nejspanilejší. Ti, kteří mají k problému názvu měsíce vědečtější přístup, tvrdí, že souvisí s hmyzem červcem, který se dříve hojně vyskytoval v tomto čase na koříncích chmerku vytrvalého a používal se k barvení látek na krásnou zářivě červenou.
Jahody odedávna typické pro měsíc červen můžeme nyní, díky mrazicí technice a čilému obchodu, jíst čerstvé po celý rok. Ani ty červené růže už nejsou jen červnové, ale mohou nás potěšit, pravda za patřičný obnos, téměř pořád.
Naše babičky ale přesto tvrdily, že ovoce je nejchutnější a také nejzdravější v době, kdy u nás dozrává přirozeně. Obejděte tedy zahrádku či trh a podívejte se po jahodách. Je to velmi hodnotné ovoce, které obsahuje nezanedbatelné množství vitamínu C, ale i vitamíny A, K a skupinu B. Navíc pak vápník, fosfor a železo, stravitelné cukry, dost buničiny a volných organických kyselin. Že po nich dostanete vždycky kopřivku? Lehká pomoc. Podávejte je vždycky s mlékem nebo tvarohem, který neutralizuje stopy kyseliny salicylové, která v jahodách je. A jahody se šlehačkou jsou výbornou pochoutkou pro malé i velké.
Po ovoci a po jahodách zvlášť se dobře tráví. Čím tedy zaženeme hlad? Červen nabízí nové brambory. Mají mezi zeleninami téměř výsostné postavení pro spoustu minerálních látek, vitamínů a rostlinných bílkovin. Největším kladem nových brambor je ale značný obsah draslíku, který pomáhá udržovat takzvanou vodní rovnováhu v těle, tj. slouží k vylučování přebytečné vody. To jsou jistě důvody k tomu, abychom nové brambory do svého červnového jídelníčku určitě zařadili.
Elen Sladká |
|
Vydařený zájezd do Rakouska
Pěkného, teplého počasí v minulých dnech využili někteří občané z Huštěnovic a Sušic k zájezdu do sousedního Rakouska. Účastníci zájezdu měli možnost prohlédnout si areál poutního místa Mariazell. V kostele P. Marie měli možnost zúčastnit se církevních obřadů. Při okružní projížďce centrem Vídně nás průvodce ing. Pancner velmi poutavě upozornil na nejdůležitější památky, paláce a památníky hlavního města. Cestou domů následovala zastávka v soukromém sklepě, kde byla krátká prohlídka zařízení sklepa a ochutnání kvalitních vín. Pan Ruprecht Doltel a jeho manželka se s námi rozloučili a přijali pozvání na Moravu.
Zájezd byl ukončen poslední zastávkou na Moravském poli u památníku českého krále Přemysla Otakara II. Průvodce zájezdu ing. Otakar Pancnerm seznámil účastníky s historií tohoto místa. Vedoucí zájezdu Otakar Neoral, rozvinul český prapor a byl pořízen hromadný snímek. Památník byl postaven rakouskými občany 700 let po historické bitvě. Nachází se u obce Drnkrut u řeky Moravy. Je našimi turisty opomíjen a málo navštěvován.
MO KDU-ČSL |
|
Den dětí v Huštěnovicích
Huštěnovice (red) - Ke Dni dětí připravili členové MO KDU-ČSL v Huštěnovicích bohatý program. Děti se vyžívaly při hudbě, kterou reprodukoval ing. Václav Zetík. Hry a soutěže organizovali manželé Myriam a Petr Farští spolu s paní Drahomírou Čápovou. Všechny přítomné děti za svou aktivní účast obdržely drobné odměny a občerstvení. Celá akce byla víc jak měsíc předem připravována, plakátována a oznámena místním rozhlasem. Proto byli pořadatelé a všichni přítomní zklamáni nezájmem a neúčastí obecního zastupitelstva! Obecní úřad uspořádal vlastní program pro děti. To nesvědčí o vstřícné spolupráci. Snad se dočkáme vyzvání k jiné akci. |
|
Změny v autobusové dopravě
Ve Starém Městě byla zřízena nová autobusová zastávka linek městské hromadné dopravy u cukrovaru. Zastavují zde všechny spoje MHD.
Od 24. května do 27. září je zaveden nový sobotní autobusový spoj Luhačovice - Uherský Brod - Uherské Hradiště - Brno Zvonařka. Z autobusového nádraží v Uherském Hradišti má odjezd v 7.40 hodin. V době školních prázdnin nepojedou dva páry autobusových spojů linky Kyjov - Staré Město - Zlín. Konkrétně se jedná o spoje s odjezdem ze Starého Města v 12.50 a 14.57 hodin směr Zlín a v 15.02 a 16.50 hodin směr Kyjov.
Z Uherského Hradiště jezdí pravidelné linky na Ukrajinu. Mezinárodní spoj Brno - Uherské Hradiště (odj. 19.45 hod.) - Užgorod (cena jízdného 740 Kč nebo 20 USD), druhá linka je vedena po trase Brno - Uherské Hradiště (odj. 16.15 hod.) - Chust - Mezigorje (cena jízdného 23 USD nebo ekvivalent v korunách dle denního kurzu. Na obou mezinárodních linkách je vyloučena vnitrostátní přeprava cestujících.
MIKI |
|
Česká spořitelna oznamuje
Z důvodů odstraňování povodňových škod na budově bude pobočka České spořitelny ve Starém Městě uzavřena v termínu 29.6.-31.7.1998. Veškeré služby bude zajišťovat okresní pobočka v Uherském Hradišti. |
|
V jediný den se narodilo pět dětí
Sobota 29. června 1991 vstoupila do historie Starého Města jedinečnou událostí. V rozmezí 11 hodin se narodilo pět staroměstských dětí v porodnici Okresní nemocnice v Uherském Hradišti. Jako první přišla na svět v 6.15 hodin Hanička Fryštáková. Maminka Hana a otec Radek mají ještě osmiletou Kateřinu a tříletou Veroniku. Hanička ráda zpívá, tančí, sbírá puzzle a panenky Barbie a navštěvuje mateřskou školu v ulici Komenského. Druhá se narodila v 8.05 hodin Nikol Geitlerová mamince Radce a tatínkovi Petrovi. Nikolka chodí do mateřské školy v Rastislavově ulici a ve volném čase si ráda hraje s černě žíhaným boxerem Badem, jezdí na kole a miluje plavání.
V pořadí třetí se narodil v 8.40 hodin Jan Pluhař, mamince Aleně a otcovi Pavlovi. Malý Honzík má ještě dva sourozence, třináctiletou Alenu a jedenáctiletého Pavla. Jeník chodí jako jediné dítě, narozené 29. června 1991, do 1. třídy k paní učitelce Ivaně Klimešové. Zájmů má Jenda opravdu hodně. Plave, jezdí na kole, sbírá fotky hokejistů, vojáčky a ze sportovců má nejraději Dominika Haška.
Čtvrtý se narodil v 10.20 hodin Marián Hejda. Starají se o něj maminka Hana a tatínek Marek, doma mají ještě desetiletého Daniela. Marián chodí do mateřské školy v Rastislavově ulici, jezdí na kole, plave a má rád hokejistu Jaromíra Jágra.
Pátým dítětem, které se narodilo 29. června 1991, byl David Šimon. Maminka Romana se za svobodna jmenovala Mazáčová a nyní žije s rodinou v Uherském Hradišti - Sadech.
Svědkem malého setkání na staroměstské radnici byl starosta František Slavík, který sedmiletým dětem předal malé dárky.
Milan Kubíček |
|
Jak mladá reportérka lítostí šlápla vedle!
Reaguji na článek v regionálním týdeníku SN ze dne 10.6. 1998 týkající se mé osoby jako nesolidního nájemníka a nejmenovaného poškozeného pronajímatele. Na základě jeho obvinění jsem byl veřejně nařčen redaktorkou Ilonou Křivákovou ze zdevastování majetku. Po přečtení tohoto článku jsem se snažil konfrontovat svoje stanovisko s výše uvedenou redaktorkou. Očekával jsem, že bude mým právem se v tomto týdeníku vyjádřit ve smyslu očištění svého jména a pověsti mé firmy. Toto mě však nebylo umožněno, i když jsem byl ochoten předložit důkazy vypovídající o nepravdivosti zveřejněných tvrzení.
Paní Křiváková si při psaní článku neráčila ověřit právní podklady - nájemní smlouvu a ani se mě nesnažila kontaktovat v místě trvalého bydliště, či telefonicky. Pohodlnější bylo napsat, cituji: Podnikatel Radek Hučko ale mezitím zmizel a těžko říci, kde se v současné době nalézá. S uvedenými údaji v článku nesouhlasím a budu proti nim protestovat formou soudní žaloby. Co zbývá dodat? Chcete se někomu pomstít nebo omluvit? Udělejte to jako pan Antonín Šavara z Podolí. Zavolejte si redaktorku Křivákovou ze SN, připravte pro ni pořádné sousto, kterému neodolá. Vězte, že v honbě za senzací bude ignorovat veškerá dostupná fakta, jež by mohla vyvrátit smyšlená tvrzení. Co na tom, že poškodí podnikatele a jeho firmu? Široká veřejnost vám dá za pravdu. A vy? Vám se dostane vytoužené satisfakce. Vždyť, když nestojí na vaší straně zákon a právo, využijte chybující profesionality a etiky redaktorky regionálního tisku.
Děkuji tomuto týdeníku za umožnění zveřejnění mého stanoviska.
Radek Hučko, Veselí n. Moravou |
|
Havrani, labutě, čápi a kukačky
Ve Starém Městě, Uherském Hradišti a v okolí těchto měst můžeme pozorovat několik zajímavých úkazů. Za uherskohradišťským sídlištěm Štěpnice a v Kunovském lese již mnoho let zimují černí tuláci - havrani. Málokdo ví, že nejvyšší zjištěný věk u volně žijících, kroužkovaných ptáků je necelých 20 let. Přitom dříve existovaly domněnky o mnohem vyšším věku těchto inteligentních opeřenců. Havrani, kteří se u nás v zimě vyskytují, pocházejí z malé části z hnízdišť v Polsku, více pak z jižní části Běloruska, severní části Ukrajiny a nejpočetnější hejna k nám přilétají v listopadu ze středního Povolží. Zimoviště havranů v Kunovském lese patří mezi větší, počty na jednotlivých zimovištích v průběhu let kolísají, vše závisí na délce zimy a silných mrazech. Přitom v blízkosti většiny velkých měst jsou do vzdálenosti 20 kilometrů početná zimoviště, sdělil nám Jaroslav Svoboda, tajemník Moravského ornitologického spolku, společnosti pro ochranu ptactva se sídlem v Přerově.
Ponejvíce v lednu a v únoru přilétají na řeku Moravu mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm, labutě. Shromažďují se v blízkosti železničního mostu nebo lávky pro pěší, kde si udržují přiměřenou vodní plochu. Podle pozorování, které provádím asi deset let, počet labutí zimujících na řece Moravě se pohybuje v rozmezí od 50 do 75, a to podle délky zimy a tuhých mrazů. Letošní zima nepatřila mezi nejhorší, přesto k nám přiletělo více než 70 sněhobílých krasavců a jejich popelavých potomků. Sčítání labutí se v České republice provádí jednou za 10 roků, a při posledním sčítání z zimě 1995/1996 bylo zjištěno 3980 labutí, na Moravě 1170 a v Čechách 2810. Převážná většina labutí, které po několik zimních týdnů obdivujeme a zároveň přikrmujeme na řece Moravě, pochází z tuzemska, jen malé procento labutí k nám přilétá z okolních zemí, ponejvíce z Polska, Německa a Rakouska.
Řeka Morava je jakousi dělící čarou. Směrem na východ labutí ubývá. Na Slovensku žije jen zlomek počtu ptáků žijících v tuzemsku. V České republice je v současnosti evidováno 370 čapích hnízd, z nichž je naprostá většina každoročně obsazována čapím párem. Kromě toho existuje ještě menší procento nehnízdících, převážně mladých ptáků. V okrese Uherské Hradiště víme o šesti čapích hnízdech, při čemž jedno z nich je ve Starém Městě v Klukově ulici, kde se čapí rodinka usadila na komíně stolářství podnikatele Bohumila Frydrychovského. Staroměstští čápi v letech 1996 a 1997 nevychovali žádného potomka, zvláště předloni prožívali se smutkem úhyn malých opeřenců.
Prozatím nejúspěšnější byl rok 1995, kdy naši čápi dokázali vychovat a uživit čtyři mladé, se kterými odlétli koncem srpna do jižní Afriky. Bohužel, žádný z šesti čápů nebyl vybaven miniaturní vysílačkou a o jejich cestě za teplem a dalším osudu nemáme přesné zprávy. Čtvrtým ptákem, o kterém dnes píši, je kukačka. Přilétá k nám z jihu Afriky v dubnu a květnu. Samičky kladou vajíčka do cizích hnízd a dále se o osud svých mláďat nestarají. Dospělí ptáci kukají jen do června, v červenci odlétají do svých zimovišť, mladé kukačky své rodiče následují o měsíc později. První kukačku jsem letos uslyšel 23. dubna ve Starém Městě v blízkosti Čerťáku.
Milan Kubíček, kronikář Starého Města |
|
| |
