Číslo: 45
09.11.1998
Článků: 51
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Salon Valentýn radí ženám
Trendy podzimního líčení
Letošní podzimní líčení je v duchu atraktivní a smyslné ženy, Toužíte-li po nové inspiraci a vyzkoušení něčeho nového, co nenechá vaše okolí v pasivitě, tak tedy pozorně čtěte. Nabízíme vám horké novinky a styly líčení od předních kosmetických firem. Nacházíme zde různé styly, které se liší jak použitými barevnými tóny, tak technikou nanášení. Společné jsou však hry se světlem a zdůrazňování detailů.
Pokud jste trochu konvenční typ, vaše oči mohou zdobit barvy padajícího listí (bronzová, tm. zelená, zlatá, hnědočervená). Stíny tedy nanášíme v jemném rozptylu jak na horní tak i na dolní víčko. Rtěnku použijeme ve zlatavém či bronzovém, vínovém tónu. Základem celého líčení však musí být dokonalý a jemný make-up.
Další typ líčení zavání exotikou orientu a připomíná líčení harémových tanečnic. Na víčko naneseme smaragdovou + tmavě modrou, pod pečlivě upravené obočí naneseme zlatou. Líčení očí dokončíme vykreslení očí oční linkou. Rty jsou intenzivní a přitom transparentní. Toho dosáhneme vykleslením kontury rtů tmavším tónem a také můžeme zvýraznit více i koutky rtů. Do středu pak nanášíme světlejší odstín rtěnky, a tak vytvoříme dokonale elegantní rty pro letošní podzim. Barvy rtěnky by měly být v tónu plamenu, ledově vínové či hnědé.
Další líčení - v odstínu šerosvitu, kdy na střed oka dáme matnou barvu (nejlépe ebenově černou), kterou orámujeme duhově zabarvenými odstíny (zeleň, šedá, hnědá, jemně zlatavě hnědá). Tyto tóny dodávají očím rafinovanost a zvláštní kouzlo. Na rty k tomuto líčení použijeme rtěnku s měděným leskem.
Pro zvlášť odvážné je tady líčení vhodné na večer v lesku stříbra. Používáme zde stříbrný stín na víčka a rtěnka je také v barvě tohoto studeného kovu.
Teď je tedy pouze na vás, milé čtenářky, který z těchto stylů si vyberete či zachováte věrnost svému původnímu líčení.
Při líčení hlavně nezapomínejte na základní ladění, např. s barvou účesu, či vhodnost make-upu na určitou společenskou událost.
Jedna zásada je však společná - méně někdy znamená více, proto pracujte s líčidly velmi opatrně a decentně, ať vás výsledný efekt z vašeho snažení opravdu potěší. |
|
DNES RADÍ . . .
Víte, co jíte? Nový seriál o dobrých i špatných vlastnostech potravin
Černý rybíz
Klady:
- výborný zdroj vitaminu C
- tiší bolesti v krku
- pomáhá při léčbě bakteriálních infekcí žaludku
Černý rybíz má vysoký obsah vitaminu C, který je vzhledem ke své schopnosti zlepšovat vstřebávání železa životně důležitý pro vegetariány. Při stejném váhovém množství obsahuje černý rybíz čtyřikrát víc vitaminu C než pomeranč. Z jedné polévkové lžíce o obsahu 15 g získá organismus 30 mg vitaminu C, což jsou tři čtvrtiny doporučené denní dávky. Výzkumy bylo prokázáno, že vitamin C obsažený v černém rybízu je mimořádně stabilní: rybízový sirup ztratí za rok pouze 15 procent tohoto vitaminu.
Slupky z černého rybízu obsahují pigment zvaný antokyan, který zabraňuje šíření bakterií typu E. coli, časté příčiny žaludečních potíží. Ve Skandinávii se sušené rozemleté slupky používají jako prostředek proti průjmu. Antokyan má navíc protizánětlivé účinky, proto nápoje z černého rybízu tiší bolesti v krku.
Upozornění
Šťávu z černého rybízu je třeba důkladně ředit. I hotové rybízové džusy raději ještě rozředíme, jinak mohou přispívat ke vzniku rozsáhlých zubních kazů.
Červená řepa
Klady:
- dobrý zdroj kyseliny listové (folátu)
- bohatá na draslík
- obsahuje vitamin C
- listy jsou bohaté na beta-karoten, vápník a železo
Červená řepa je známá jako prostředek k posílení imunitního systému a možná i bohatá zásobárna přírodních látek bránících vzniku rakoviny. Zatím se ovšem nepodařilo prokázat, že by řepa - jak tvrdí dlouholetá středoevropská tradice lidového léčitelství - dokázala rakovinu léčit.
Listy této rostliny jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy: kořen řepy se užíval výhradně k léčebným účelům, například proti bolestem hlavy nebo zubů.
Dnes se jí obvykle jen kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný. Řepa má ze všech druhů zeleniny snad nejvyšší obsah cukru - ve stogramové porci je ho přibližně lžička. Druhově je červená řepa příbuzná s řepou cukrovou, kterou se původně krmil dobytek, ale dnes se pěstuje kvůli sacharóze.
Je zvláštní, že i naložená řepa si poměrně věrně zachovává chuť a konzistenci, nálev jí jen dodává na pikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah veškerých živin - jak vitaminů, tak minerálních látek.
Z hlediska výživy je čerstvě uvařená řepa stejně dobrým, ne-li lepším zdrojem živin než syrová. Obsahuje dokonce vyšší hladinu většiny minerálních látek, zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Zachovává se i dostatek většiny vitaminů včetně vitaminu C a dochází pouze k nepatrnému úbytku kyseliny listové. Někdo si syrovou řepu strouhá do salátu, ale většina lidí dává přednost vařené.
Při vaření z řepy vytéká šťáva obsahující výrazně červené barvivo betakyanin a zanechává na nádobí skvrny: tomu předejdeme, budeme-li řepu vařit neoloupanou. Pro průmyslové účely se betakyanin získaný z červené řepy používá k výrobě barviva zvaného z celkem pochopitelných důvodů červeň řepná. V potravinářství se jím barví celá řada výrobků včetně zmrzliny, lékořice, karbanátků a polévky z hovězí oháňky.
Růžová moč? Není důvod k panice, objeví-li se po požití červené řepy růžová moč nebo stolice. Stává se, že rodiče nakrmí dítě řepným pyré a pak je vyděsí pohled na růžové plenky. Vyplývá z toho jediné - totiž geneticky podmíněná neschopnost vstřebávat červené barvivo betakyanin. Tato neškodná látka prostě projde zažívacím ústrojím beze změny.
Co nám řepa dává ? Kromě rozličných látek s antikarcinogenními účinky, které syrová i vařená řepa pravděpodobně obsahuje, je tato zelenina dobrým zdrojem kyseliny listové, vitaminu důležitého zejména pro tvorbu buněk (nedostatek kyseliny listové souvisí s některými typy chudokrevnosti).
Čerstvá šťáva ze syrové řepy je tak nabitá vitaminy a minerály, že jako posilující nápoj pro rekonvalescenty téměř nemá soupeře. Komu vadí její chuť, může ji zkusit smíchat se šťávou z mrkve.
Červený rybíz
Klady:
- výborný zdroj vitaminu C a dobrý zdroj draslíku
Přestože červený rybíz patří do stejného rodu jako černý rybíz, má zcela jinou nutriční hodnotu. Stogramová porce červeného rybízu obsahuje nutnou denní dávku vitaminu C pro dospělého člověka, ale stejná dávka černého rybízu se může pochlubit množstvím více než trojnásobným.
Tepelná úprava sice toto nakyslé ovoce o část vitaminu připraví, ale červený rybíz i tak zůstává dobrým zdrojem vitaminu C a draslíku. V dostatečném množství obsahuje také železo a vlákninu.
Česnek
Klady:
- denní příjem česneku pomáhá snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi
- uvolňuje ucpaný nos
- má protivirové a protibakteriální účinky
Zápory:
- způsobuje zápach z úst
- může vyvolat migrénu
- někdy způsobuje kontaktní dermatitidu
Bylinkáři a přírodní léčitelé považují česnek za poživatinu s téměř zázračnými účinky a používají ho jako lék na celou řadu nemocí, od astmatu po artritidu. Tato pověst má pravdivý základ a léčivé účinky těchto cibulek - protivirové a protibakteriální - byly vědecky prokázány.
Syrový česnek uvolňuje rýmou ucpaný nos a zmírňuje některé další příznaky nachlazení. Na léčivých účincích mají hlavní podíl sirnaté sloučeniny, k nimž patří také látky vyvolávající štiplavý zápach vycházející z rozmačkaného stroužku. Dosud není jasné, zda povařený česnek má stejně prospěšné účinky jako syrový. Odborníci se domnívají, že vařením se mnoho účinných těkavých látek z česneku ztrácí.
V několika studiích vědci prokázali, že sloučeniny obsažené v česneku prospívají srdci. Snižují krevní tlak, potlačují tvorbu cholesterolu v játrech, snižují hladinu škodlivého typu cholesterolu (LDL) a zvyšují koncentraci prospěšných lipoproteinů o vysoké hustotě (HDL). V Německu se z česneku vyrábí lék na snižování krevní hladiny cholesterolu. Doporučovaná denní dávka čerstvého česneku je asi 4 g, což odpovídá jednomu nebo dvěma malých stroužkům.
Česnek také zpomaluje srážení krve a zvyšuje rychlost, kterou se krevní sraženina rozpouští. K dosažení tohoto účinku je ho však zapotřebí velké množství, asi od deseti stroužků denně. Na snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu mírně působí i přípravky česneku sušeného.
Studie na zvířatech odhalily, že sloučenina allyldisulfid, jež se v česneku nachází, brání růstu některých zhoubných nádorů. Výsledky populační studie provedené v roce 1991 v čínském Šan-tungu, oblasti s jedním z nejvyšších výskytů rakoviny žaludku, naznačují, že pravidelná konzumace česneku může někdy před rakovinou chránit. Neexistují však přesvědčivé důkazy o tom, že při jídelníčku bohatém na česnek je riziko výskytu rakoviny nižší.
Hlavním záporem je zápach z úst. U některých lidí dokonce česnek vyvolává alergii nebo migrénu a při manipulaci s ním se někdy objeví kontaktní dermatitida. |
|
CESTOVÁNÍ
Ing. Vladimír Basovník popisuje svou cestu a pobyt v trnitém Mexiku. (7. pokračování)
Zóna topes bývá většinou kolem škol, zastávek autobusů a všude tam, kde si domorodci smyslí. Prostě uplácají z˙betonu nebo jen z˙hlíny příčný hrbol a je to. Na významnějších a sfaltových silnicích na to většinou upozorňuje dopravní značka. Na vesnici musíte být ve střehu. Někde nám ale nestačila ani pomalá jízda, ani jízda šikmo. Světlost našeho podběhu byla tak malá, že Ševynek vydával táhlé vytí a skřípot při přejezdu obzvlášť vysokých topes.
Ještě jednu specialitu zde mají pro řidiče. Vibradoru. Je to několik trubek zabetonovaných přes cestu. Pokud na to vjedete rychle a za řeči, dlouho potom nepromluvíte.
V˙malé ulici jsem zahlédl otevřenými dveřmi obchodu regál plný tvrdého alkoholu. Zastavuji, protože žádnou ústní vodu nemáme. Vevnitř sedí seňora neurčitého věku a plete. Mimoto obsluhuje i regály plné duchaplných amerických videokazet. Ptám se na tequilu. Nó, říká, aniž vzhlédne od pletení. Chci toto, říkám a ukazuji na láhev před sebou. Vstává a úhledně mně balí láhev do starých novin. Chce čtyřicet pesos za půllitr. Později jsem za tu cenu koupil celý litr stejné značky. Asi to byl příplatek za rušení od práce. Padesátipesovou bankovkou jsem ji zaskočil. Neměla nazpět a já neměl chuť jí nechat takové spropitné. Poslala, snad pravnučku, rozměnit k˙jinému obchodníkovi.
Z˙Guadalcazaru vyjíždíme na El Oro. Poměrně slušná asfaltová silnice vede údolím obklopeným kopci. Tady se seznamuji s˙další specialitou zdejších krajů. Ve stokilometrové rychlosti vletím do brodiště. Něco jsem sice ubrzdil, ale Ševynek zle zasténal, až jsem měl obavu, že se rozlomil .
Mosty jsou na obyčejných silnicích raritou. Potoky, říčky, koryta závlah a různých kanálů jsou prostě vydlážděna nebo vybetonována a je na řidiči, zda má odvahu při dešti tudy jet. Žádná značka na to neupozorňuje. Domorodci to znají.
Na kopcích za El Oro by měla růst nádherná Astrophyta myriostigma. Odhadujeme, který z˙těch kamenitých kopců kolem dlouhé vesnice je ten pravý. Zdravíme se s˙domorodcem jedoucím na pěkném hnědákovi a přelézáme příkop a za ním kamennou ohradu. Kameny jsou pečlivě naskládány do sebe a celá zeď šplhá nerovností kopců někam do nedohledna. Vápencové terasy mezi zelení agáv a drobných akátovníků jsou jako stvořené pro hady, ale nemáme to štěstí je potkat. Objevují se krásná Astrophyta, rostliny jsou čisté a zdravé. A mezi nimi stejně krásná Mammillaria candida.
Až cestou zpět nacházím v˙trávě Coryphanthu villarensis. Jediná rostlina v˙celém okolí. Soliterně rostoucí, úplně něco jiného, než se pěstuje v˙našich sklenících. Mrzí mě, že plody na ní nejsou zralé.
Dalším cílem je Cerritos. Vracíme se zpět do Guadalcazaru, protože Pavel našel na mapě přímou cestu začínající právě zde. Další vede přes El Oro, kde jsme právě byli, a dál přes Sierra San Pedro a třetí nejdelší se vrací na silnici číslo 57, kousek zpět na jih a na východ do Cerritos. Poněkud velký trojúhelník, takže Pavlova zkratka je lákavá.
Kličkujeme uličkami Guadalcazaru, ale výjezd nemůžeme najít. Několikrát se ptáme, ale každý nás posílá směrem na silnici číslo 57, asi vědí proč.
Nedáváme se odradit a místo přímé cesty volíme alespoň tu přes El Oro. Prvních pár kilometrů pohoda. Za El Oro došel Mexičanům asfalt, takže poprvé vjíždíme na šotolinu a cvičíme kličkování mezi výmoly. Zatím to jde. Stoupáme do kopečků. Objevují se první porosty Pinus mexicana, borovice s˙nádhernými dlouhými jehlicemi. Porost je kolem zelenější, vyšší poloha asi udržuje vetší vlhkost.
V˙jedné zatáčce stojí na silnici skupina oslů. Když nás vidí, odcházejí na okraj, až na malého oslíka. Ten se ani nehnul, upřeně nás sledoval, až jsem zastavil těsně u něj. Pak vesele poskočil a odběhl. Jakoby říkal - volové. Na videu by to byl parádní snímek.
Cesta pokračuje kolem nádherných zelených údolíček. Muselo tu hodně pršet. Navrhuji Pavlovi, abychom tu zůstali na noc, ale je na něm vidět, že chce být co nejblíže nalezištím turbinikarpusů, ale možná toho později i litoval.
Na kamenité cestě dojíždíme náklaďák plný chlapů. Zelené okolí, rozbitá cesta, spíš to připadá jako scéna ze Zelených pahorků afrických.
Mávají na nás, smějí se a posunky nám dávají najevo, ať s˙nimi jdeme pít. Gracias.
Projíždíme malou vesnicí s˙ruinami nějakých koloniálních staveb, mezi nimiž dýchá neposkvrněný kostel.
Když přišli Španělé do Mexika, církev svatá z˙Evropy zde udělala kus práce. Přivedla indiány na křesťanskou víru. Zda se to líbilo samotnému Bohu, nikdo neví. Pro indiány to byla doba útlaku a utrpení. Křesťané ničili náboženství indiánů, aby do nich vtloukli náboženství své. Na jejich kultovních místech stavěli křesťanské chrámy.
Mayové měli vlastní písmo. I když v˙době příchodu Španělů byla jejich říše na ústupu, byl mezi indiány dostatek knih. Františkánský mnich Diego de Landa nechal v˙roce l 562 mayské knihy spálit. Napsal doslova. Našli jsme velké množství knih a neobsahovaly nic než pověry a ďábelské lži, tak jsme je všechny spálily, čehož oni / Mayové /, nad očekávání litovali a zřejmě tím velice trpěli.
Co bychom neudělali pro lásku Boží. Přece však nebyly spáleny všechny. Zůstaly tři. V˙Drážďanech, Madridu a Paříži.
Za vesnicí začíná pršet. Cesta je stále rozbitější, nad protějšími kopci se téměř souvisle blýská. Vody přibývá. Za chvíli jsou výmoly vyplněny, takže je sázka, kterým se projede. Snažím se alespoň jedním kolem držet na pevné zemi. Stěrače taktak stíhají, viditelnost se rychle zhoršuje. Přijíždíme do San José a musíme zastavit. Přívaly deště skryly cestu úplně a přehřáté auto se rázem zarosilo. Utíráme skla, necháváme oči přivyknout novým podmínkám a po malé chvíli vyrážíme dál. Proudy vody se ženou vesnicí, která vypadá jako vymřelá. Až na jedno. Nepříznivého počasí využila smečka psů a odněkud si vyhnali malé kozle, na které se v˙opuštěné vesnici nemilosrdně vrhli. Divočina uprostřed lidí.
Za tmy dorážíme do Cerritos. Projíždíme prázdným městem a za ním mezi poli a křovím parkujeme. Zem je tak nasáklá vodou, že se raději rozhodujeme ke spánku v˙autě. Bouřka se tetelí někde na horizontu. Je horká noc. Po studené večeři sedíme v˙autě s˙otevřenými okny a pozorujeme oblohu. Zítřejší plán je jasný. Na západní obloze jasně svítí Casyopea. Jako doma.
Dva kroky před ránem kohouti z˙nedalekých usedlostí řvou o závod. Mít je po ruce, jsou v˙nebezpečí. Z˙křoví se vynoří smečka toulavých psů. Co pes, to rarita. Hledají v hromadě odpadků, co se dá sežrat. Porvou se o to poživatelné a zase mizí.
Klubeme se ven k˙úsporné hygieně. Obloha je čistá, po bouřkových mracích ani památka.
Jdem si koupit sombrera, nebo se mně uvaří mozek, rozhoduje Pavel a má pravdu. Protože se snažíme co nejvíc využít času v˙terénu, neschováváme se před poledním žárem. Stále jsme hluboko pod obratníkem Raka, pro naše poměry někde v˙jižním Alžíru. I když je začátek října, teploty na slunci překračují čtyřicet stupňů a náš pohyb po kopcích dostatečně zpomalují.
Zaparkujeme v˙Cerritos před policejní stanicí, bereme foťáky a jdeme hledat obchod s˙klobouky. Čtvercové náměstí, uprostřed park se stromy, které jsou právě obsypány červenými květy a spoustou černých ptáků, trochu větších našich kosů, kteří řvou jako o závod. Tito ptáci mají úžasný repertoár melodií.
Na jedné straně náměstí je velká radnice, na druhé velký kostel, pak obchody a obchůdky. Je neděle, náměstí je plné lidí, malé holky provázkem nataženým přes silnici zastavují auta a vybírají peníze na nějakou akci. Dáváme jim pět pesos a ony nám přilepují na přední sklo nálepku. Později, když je fotíme, s˙úsměvem nám mávají.
Nacházíme velký a hezký obchod pouze s˙klobouky. Mladý a hlavně malý prodavač obskakuje kolem nás a šveholí jako ti ptáci na náměstí. Nevšímáme si ho. Míjíme velká vyšívaná sombrera, patřičně drahá, míjíme ta úplně nejlevnější a vybíráme si za 48 pesos. Naše polní oblečení se do obchodu skla a zrcadel ani nehodí, ale asi jsou zvyklí.
Při placení prodavač vytahuje ze zásuvky obřadně kalkulačku a počítá.
Sedmdesát pět pesos.
Nó, říkám. Dva krát čtyřicet osm je devadesát šest.
Nó, kategoricky vrtí hlavou prodavač a klepe na kalkulačku. Sedmdesát pět.
Snad je to množstevní sleva. S˙klobouky na hlavách vycházíme na ulici. A vypadáme mexičtěji.
Ve stínu stromů mají rozloženu svoji živnost čističi bot. Asi je potřebná. Ne všechny ulice jsou čisté a všudepřítomný prach cest ulpívá na botách. Pokud chce člověk vstoupit s˙čistou obuví do kostela nebo baru, čističi bot jsou po ruce. |
|
Test pro volnou chvíli
Jak se vyrovnáte s nástrahami lásky
1. Váš přítel se chce s Vámi rozejít. Jak zareagujete?
a) zeptáte se ho, zda si to pořádně rozmyslel 3
b) rozpláčete se 1
c) přátelům řeknete, že stejně nestojí za nic 2
d) nebudete se doprošovat a odejdete sama 4
2. Je normální, když se zamilovaní hádají?
a) alespoň ze začátku by se měli hádat jen zřídka 3
b) každý má právo na svůj názor 4
c) muž by měl být galantní a ustoupit 2
d) ne 1
3. Po letech soužití přijdete na partnerovu nevěru
a) nejdřív to spolu rozeberete 3
b) požadujete, aby to okamžitě skončil 2
c) podáte žádost o rozvod 4
d) do smrti mu to nezapomenete 1
4. Jak jste přežila konec své první velké lásky?
a) dlouho jste se trápila 1
b) snažila jste se najít si náhradu 2
c) všechno za Vás vyřešil čas 3
d) v těžkých situacích se spoléháte sama na sebe 4
5. Váš přítel se ne a ne rozhoupat k svatbě
a) nevadí, aspoň se lépe poznáte 4
b) zkusíte fintu s těhotenstvím 2
c) sem tam mu to připomenete 3
d) trápí Vás to, manželství je přece něco tak krásného 1
Sečtěte si své body a zde je Váš výsledek:
5 - 8 bodů: Ve věcech lásky jste dost pasivní a necháváte na partnerovi, aby rozhodoval. Často se urážíte a trápíte víc, než je nutné. Potom jste v roli slabšího a závislejšího partnera a Váš milý toho může všelijak zneužít.
9 - 12 bodů: Lpíte na tradičních a osvědčených pravidlech rodinného života, jak jste je poznala u svých rodičů. Život Vás ale může zaskočit úplně nečekaně. Zkuste si přečíst některou z mnoha nových knížek o vztazích mezi mužem a ženou, které vycházejí.
13 - 16 bodů: I v lásce se snažíte, aby měla klidný a střízlivý průběh. Druhého chcete co nejlépe poznat, abyste předešla zklamání. A když k němu přece jen dojde, zaměstnáte se natolik, abyste na trápení neměla čas.
17 - 20 bodů: Vždycky si uchováte svou hrdost a osobitost i v lásce. Nedopustíte, abyste se stala loutkou, s níž se dá manipulovat, to raději vztah sama ukončíte. Ne každý mužský však tak silnou ženu zvládne. |
|
| |
