Číslo: 5 03.02.1997 Článků: 51
REDAKCE
ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000
|
KAMILOVA ŽENA vznikla koncem osmdesátých let jako punkrocková skupina, jež svůj textový názor a hudební styl vryla v roce 1991 na svůj první snímek s názvem Pajšl I. Svá letní období trávila vystupovaním na festivalech stejného ražení a na chladnější měsíce se zavírala k další tvorbě do písecké zkušebny. Jen někdy se objevovala na pódiu, většinou po boku regionálních skupin. Postupným vývojem se korouhev hudebního stylu začala otáčet k hardrockovému až bigbítovému stylu, o čem svědčí i druhé album s názvem ... a svět se točí dál. To koncem roku 1992 nahrála trojice, stejně jako svůj první snímek, v brodském ASG za hudební režie Antonyho Janů. Pár měsíců na to se však skupina rozpadá a skvělé skladby jako ZELENÍ SYČÁKOVÉ, CHAMELEON, VLAK nebo vyložená hitovka MYŠKY zůstávají jen v srdcích věrných fanoušků a posluchačů. Proto věřím, že Kamilova žena opráší svou muzikantskou výzbroj a na květnovém Retrorocku 97 se s nimi setkáme, jako s jedinými představiteli punkrockového žánru v našem regionu. |
|
Na počátku byli The Beatles ... tak jako skoro ve všem, co utvářelo rockové dějiny. Do roku 1964 se do americké Top 40 dostal pouze Stanley Blackďs Orchestra a Kenny Balllsďs Jazzmen. S přelomem páté a šesté dekády vládlo ve Velké Británii přesvědčení, že Amerika se svým Elvisem britskou hudbu nepotřebuje. Ostatně tohle přesvědčení bylo jasně vyjádřeno i v zamítavých dopisech, které dostávali manažeři rozličných kapel od amerických vydavatelů. Striktní odpověď měl ve svém šuplíku i manažer Cliffa Richarda, do té doby největší naděje britské hudby. V roce 1963 ji ostatně držel i Brian Epstein. Dnes už proslulý výrok Jaye Livingstona, šéfa Capitol Records, odmítající vydání raných beatlesovských singlů Please Please Me, From Me To You a She Loves You zněl : Nemyslím si, že by The Beatles na americkém trhu něco dokázali. Na to, aby Epsteina podobná odpověď odradila, svým chlapcům až příliš věřil.
V listopadu téhož roku proto odletěl do Ameriky jednat osobně a na pásce si vezl později nejprodávanější singl všech dob I Wanna Hold Your Hand. Očaroval jím vedení Capitolu, které přislíbilo vydat tuhle nahrávku 13. ledna 1964, navíc přemluvil Eda Sullivana, šéfa největší hudební show v americké televizi, aby rezervoval The Beatles místo ve svém únorovém pořadu. Byl to jeden z jeho riskantních, ale prozíravých tahů. The Beatles totiž odmítali hrát v Americe do té doby, dokud nestanou v čele amerického singlového žebríčku. V té době k tomu měli dál, než ke svému rozpadu. Pásek s I Wanna Hold Your Hand se nakonec tichou poštou dostal do rukou několika DJů, od nich dalším a dalším, od New Yorku do Washingtonu, Chicaga a St. Louis.
Výsledek byl šokující - ještě do vánoc se počet objednávek prodejců u Capitol zvýšil z dvou set tisíc na více než milion. K tomu, aby Amerika propadla totální beatlemánii, aniž by kapelu jedinkrát viděla, stačilo pouhých pár týdnů. Historka o slavném příletu do Ameriky s doprovodným hlašením stanice WWCA ve všech beatlejednotkách je víc než známá. 7.února čekalo na The Beatles na newyorskem letišti JFK pět tisíc rozvášněných fanoušků - už druhý den se debutové americké album Meet The Beatles objevilo na čele hitparády a The Beatles v televizním show Eda Sullivana. Sledovanost ten večer přesáhla hranici sedmdesáti miliónů divaků, mezi nimiž byl i král rockďnďrollu a veliký idol The Beatles Elvis Presley. Ještě ten večer jim poslal blahopřejný telegram.
Prvně v historii vztyčila britská hudba na americkém kontinentu svou vítěznou vlajku, což potvrdil i prestižní americký časopis Variety, který napsal: Britská hudba v podobě The Beatles se projevila jako zásadní otřes, který globalizoval hudební business - můžeme očekávat, že rozhodující procento v americkém žebříčku nejprodávanějších nahrávek teď bude zahraničního původu. |
|
HOVORY O DROGÁCH
Připravuje ve spolupráci s Dobrým dnem Mgr. Irena Pilařová, protidrogový koordinátor pro okres Uherské Hradiště. Dotazy pište na adresu redakce, heslo Drogy, nebo volejte přímo Poradnu pro drogově závislé, tel. UH 555 782 (Pondělí 15-17 hod).
Před několika dny mne požádal pan Dr. Parma, zda-li bych se mohla vyjádřit k otázce jeho čtenáře : Jak je to se závislostí a mezilidskými vztahy? Patřím k psychiatrovi, když někoho moc potřebuju?
To, že něco nebo někoho potřebujeme ještě určitě není důvodem k návštěvě psychiatra. Naopak. Mít a uspokojovat své potřeby je pro člověka zcela přirozené, normální a důležité. Představte si, jak by to dopadlo, kdybyste přestal uspokojovat např. své biologické potřeby /t.j. potřeba jídla, pití, spánku,kyslíku,.../../. Ale člověk nemá jen potřeby biologické,má také potřeby sociální /t.j. potřeba lásky, být s druhými,.../../, aj. Z toho vyplývá, že potřebovat druhého je rovněž zcela přirozené.
Jak je to však s tím, když někoho moc potřebuju, mohu se na něm stát závislý ?
K odpovědi na tuto otázku použiji citace jednoho ze svých předchozích článků :
Velmi zjednodušeně lze říci, že člověk se může stát závislým na čemkoliv. Tedy ne pouze na drogách v pravém slova smyslu. Např. žijí mezi námi lidé, kteří jsou závislí na práci, sexu, alkolholu, sportu,..... Stejně tak spousta dalších lidí se práci, sexu, sportu a pití alkoholu věnuje naprosto běžně a zcela bez problémů. Není tedy důležité, jaké věci nás obklopují, ale jaký vztah si k nim vytváříme. Zda jsme schopni je užívat s rozumem a s mírou či nikoliv.
Vztahy si samozřejmě vytváříme také k lidem /nejen k chemickým látkám, věcem, jevům,../../. Některé vztahy lze označit jako normální, jiné jako patologické, některé jako vřelé, jiné jako chladné, apod. ZÁVISLOST pak vyjadřuje určitou specifickou kvalitu vztahu, přesněji určitou vazbu, podmíněnost ve vztahu /jak je uvedeno ve slovníku, Pala, Všianský: Slovník českých synonym,Praha 1996/. Pojem závislost tedy v žádném případě nelze chápat pouze zúženě, ve vztahu k chemickým látkám, neboť jeho význam je mnohem širší a obecnější /běžně je užíván i v jiných vědních oborech, např. biologii, matematice,../../. Naproti tomu však pojem závislost na psychoaktivních látkách je skutečně třeba používat pouze ve smyslu přísně odborném /jak je uvedeno v 10. revizi Mezinárodní klasifikace/ a nezaměňovat jej s pojmy jako intoxikace, škodlivé užívání, apod. |
|
DNES NA TÉMA: ZÁVISLOST Petr Parma a Irena Pilařová se dnes ve svých rubrikách vyjadřují k pojmu závislost. Požádali jsme proto iniciátora této rozpravy o odpověď na následující otázky. Snad doplní mozaiku názorů a definicí, které přinášíme v pravidelných textech Dr. Parmy a Mgr. Pilařové...
1. otázka - Jsem závislý na závislých?
Nejsem. Lidé, kteří se hodnotí jako závislí, to je nemocní, za mnou nechodí. Ti chodí jinam. Já nikoho neléčím. Pomáhám jinak. Za mnou chodí lidé, kteří mají komunikační nebo vztahové problémy. Prostě si nerozumí s někým či sami se sebou. Nějak jsou nespokojeni nebo se trápí ve vztahu k sobě či druhým. S tím může být (a často i bývá) spojen problém třeba s pitím alkoholu, náruživostí pro hrací automaty či cokoliv jiného. My však pracujeme na problémech v komunikaci a lidských vztazích. Pokud se zadaří, ty ostatní problémy se rozpouští také jaksi samy...
2. otázka - Na čem jsem závislý?
No, to je jednoduché. Potřebuju lidi, kteří mají ve svém srdci respektuplnost k jiným i sobě, nemají potřebu s druhými soupeřit, kontrolovat je, ovlivňovat je ke svému obrazu a své představě světa a podobně, ale naopak chtějí být partnery, kteří druhého respektují a berou i v jeho odlišnosti. Potřebuju lidi, kteří jsou na svět kladně naladěni a za vším hned nevidí něco záporného. Kteří jsou vlídní k sobě a druhým. Potřebuju trochu lásky a ocenění, muziku, pár pěkných věcí, přemýšlení, povídání si a já nevím co ještě. Možná taky potřebuju potřebovat. Je-li toto závislost, jsem zatraceně závislý. A rád... |
|
Problémy Pro Pana Petra Parmu
Každý se může v životě setkat s problémy, na které sám nestačí. Někteří se je pokusí nejprve zvládnout silou a pak pochopí, někteří vyhledají pomoc hned. Trápí-li vás (či jen zajímá) něco v komunikaci a lidských vztazích, pište či volejte do redakce nebo přímo do Soukromé psychosociální poradny, St. Tenice 1195/A, 686 01 UH, tel. 40518. Ve spolupráci s redakcí Dobrého dne připravuje PaeDr Petr Parma, systemický terapeut a soukromý sociální poradce.
Jsem závislý na nezávislosti...
Nedávno jsem v drogové poradně na stejné stránce, kde píšete vy, četl odpověď Mgr. Pilařové na otázku Lze se stát závislým na čokoládě?. Odpověděla, že v podstatě se lze stát závislým na čemkoliv. Trochu tomu nerozumím. Jak to je v mezilidských vztazích? Když někoho moc potřebuju, tak patřím k psychiatrovi...? (Laďa, student, 19 let)
Hm, dobrá otázka, podle mě. A napadlo mě, že by nemuselo být od věci ji poslat také do písemné poradny Hovory o drogách Mgr. Ireny Pilařové. Paní magistře jsem zavolal a domluvil se s ní, že jí vaši otázku i moji odpověď pošlu. Aby mohla současně se mnou také zareagovat. Proč mě to napadlo? Protože na jednu a tutéž věc může být mnoho náhledů. Jednu a tutéž skutečnost lze vnímat i zcela odlišně. A potom i cesty vedoucí k jednomu cíli (třeba překonání nějakého problému člověka) mohou být různé až zdánlivě protichůdné. A protože na to možná ještě nejsme tak zvyklí. Tak proto.
A teď k závislosti na čemkoliv. Myslím, že jde o to, jak kdo užíváme slov. Jestli si náhodou pod jedním slovem nepředstavujeme každý něco jiného. Náš jazyk (řeč slov, ne to růžové v puse) je totiž trochu prevít. Tedy většina evropských jazyků. Bude to znít asi divně, ale není moc vhodný pro běžnou lidskou komunikaci. Mimo jiné pro obrovskou významovou nejednotnost a proměnlivost slov, sousloví a podobně. Ale o to je zas výhodnější třeba pro poezii. Konkrétně: Slovo závislost je běžné a poměrně často užívané. Nejen v obecné mluvě, ale i v odborném jazyce. Odborně se závislostí většinou označuje takový vztah k návykovým látkám, který člověku působí osobní a vztahové problémy.
V posledních letech se stalo doslova módou jím označovat téměř jakýkoliv vztah člověka k čemukoliv, který mu působí problémy. Například hráčská, televizní či počítačová vášeň, přílišné lpění dospělého člověka na druhé dospělé osobě a já nevím co ještě. Tak se často ze slova závislost vytváří univerzální nálepka skoro na vše, co se nám na druhém nelíbí. Potom i člověka, který má tak silnou potřebu být nezávislý, až mu to působí problémy, můžeme označkovat jako závislého (na nezávislosti). Já osobně slovo závislost nemám rád a nepoužívám ho. V našem jazyce je příliš spojeno s negativními významy, až působí často spíš jako nadávka. A hlavně nejsem psychiatr ani psycholog, nedělám žádné diagnózy a podobně, a tak slovo závislost ani nepotřebuji.
K zamyšlení na závěr
Pojem závislost se jako termín vyskytuje v MKN-10 (mezinárodní klasifikace nemocí - pozn. aut.) pouze v souvislosti s diagnózou závislé poruchy osobnosti a syndromu závislosti na látku. Nikde se neuvádí závislost bez vazby na látku. V současné době se v tisku i v odborné literatuře často píše o závislosti na hracích automatech, na práci, televizi, sportovní činnosti, příp. nějakém koníčku. Z lékařského hlediska jde o ovládavou myšlenku, tedy spíše o jev v rámci širší normy než o příznak z oblasti psychopatologie (duševní poruchy a nemoci - pozn. aut.). Autor doporučuje vyhýbat se užívání označení závislost bez vazby na látku, aby nedocházelo k psychiatrizaci běžných životních aktivit.
(Psychiatr doc. Pavlovský v Čs. psychiatrii, č. 2, roč. 1996) |
|
| |