Jak se žije v Kudlovicích
|
"Znak ani prapor nemáme, jelikož jejich ceny jsou přespříliš vysoké. Máme mnohem důležitější úkoly, které vyžadují také poměrně vysoké finance," upřímně říká starosta obce s 848 obyvateli Jiří TOMÁNEK (* 1963). "Za pět let mého starostování jsme prostě zatím nepocítili potřebu znaku," dodává. Historická podoba obecní pečeti, která byla společná se Sušicemi, je popisována následovně: na pravé straně vinařský nůž, na levé hrozen, pod nimi vyrůstají z˙paty štítu dvě květiny. |
Název obce je odvozen od Kudly (ves lidí Kudlových). Poprvé se Guglavice připomínají v˙r. 1372 v˙rejstříku obcí, které platily mostné v˙Uherském Hradišti. Tehdy náležely větším dílem k˙panství hradu Buchlova, což se ještě dnes odráží v˙blízkosti nářečí. Počátkem 17. století měla obec kolem 1200 obyvatel. Na Komenského mapě v˙r. 1627 je tato obec značena jako dědina bez tvrze a kostela. Válečné útrapy v 17. a počátkem 18. století postihly i Kudlovice. V˙období třicetileté války byly Kudlovice zničeny a znovu osídleny. V 18. století vzniklo v˙obci 28 chalup. Na rozvoj obce mělo podstatný vliv vybudování dráhy Břeclav - Přerov v˙r. 1839 se zřízením zastávky v˙Huštěnovicích. V˙r. 1843 tu byla vrchnostenská hospoda a palírna kořalky. Na válečné události v˙r. 1866 doplatilo mnoho osob, které zemřely na choleru. Starý mlýn, několikrát upravovaný a modernizovaný, slouží občanům i širokému okolí dodnes. V˙r. 1880 zde působili 2 kováři, 2 koláři a 2 obuvníci. Regulace potoka a meliorace pozemků byla provedena v˙r. 1926.
Kudlovská dolina - peklo i ráj
"Kudlovská dolina je pro nás tvrdým oříškem. Neměli jsme zatím možnost, nejen z˙finančních důvodů, dolinu vodofikovat ani plynofikovat. Důvodem nejsou skutečně jen finance, ale také například její položení a především velmi nízký počet trvale zde žijících obyvatel. Pokud bychom sem například zavedli vodovod, více než polovinu přivedené pitné vody bychom vypustili do potoka. Dalším problémem je rovněž vyřešení kanalizace, která zde prozatím vůbec není. Hlavu nám dolina zamotala také v˙roce 1999, kdy byly větší srážky. Ty způsobily tak vysokou hladinu vody, že most byl porušen a dodnes se nedá používat. Letos jej musíme uvést do provozu, ale nevíme, kde získat dotaci. Problémem jsou také místní komunikace, které jsou často vedeny jako louky nebo jsou na cizím pozemku." Přesto je Kudlovská dolina rájem všech výletníků z˙širokého okolí a je také cílem školních výletů.
Obec je výjimečná památkami
Jako památka I. kategorie je označena kaple sv. Jana Křtitele z˙r. 1747. "Při její opravě jsme zjistili, že odborní restaurátoři jsou na našem okrese pouze dva. Celková rekonstrukce kaple probíhala v˙r. 1997 a finančně se na ní devadesáti procenty podíleli památkáři." Další kulturní památkou je místní zvonice z 18. století. Tato byla renovována v˙roce 1998: byla dána nová střecha, opraveny praskliny ve zdivu, bylo provedeno zpevnění chodníčků a celková úprava okolí. "Při opravě jsme objevili zazděnou niku, v˙níž byla podle svědectví jednoho občana původně socha sv. Floriánka. Rádi bychom proto niku obnovili i se sochou." Další významnou památkou je Dům č. 50 Strmenských, dům drobného rolníka z˙přelomu století. "Dům je ponechán v˙původním stavu a lidé jej využívají různě. Potřebovali bychom získat dobová kachlová kamna, která by byla plně funkční. Při opravě této kulturní památky jsme však podcenili spodní vlhkost, což se následně projevilo na nové vydlážděné podlaze, která je v˙současnosti již znehodnocena. Co mne však mrzí, je to, že mládež se již stihla "podepsat" na některých opravených památkách."
V obecních budovách není plyn
"Stydíme se za to, že poslední topidla na tuhá paliva jsou na obecních budovách. Pokud jde o obecní úřad, měl by být převeden na plyn v˙r. 2000. Zčásti bude nutné plynofikovat i místní kulturní dům. Zde je ale také zapotřebí zrekonstruovat sociální zařízení, které je v žalostném stavu, a vyřešit vodovod. Součástí domu je vinárna Peklo, kterou bychom v˙rámci rozšíření kultury chtěli pronajímat. Jednalo by se o kulturní, nekuřácké prostředí s˙cukrárnou pro rodiče s˙dětmi. MŠ byla plynofikována teprve v˙r. 1999, ZŠ pak v˙r. 1998."
Škola má stoletou tradici
V˙r. 1791 se v˙historických pramenech připomíná triviální škola, od r. 1870 pak škola obecná. Školní budova pochází z r. 1875. "Při opravě budovy bylo provedeno skutečně hodně práce. Nejprve byla opravena v roce 1994 střecha, rok poté vodovod, kanalizace, odpady, sociální zařízení, elektrorozvody a celkové osvětlení, které nevyhovovalo normě ani z 30%! Opraveny byly také nové vstupní schody, brána a upraveno okolí školy. V budoucnu nás čeká ještě nová omítka. Nyní proběhla plynofikace a dodělávají se drobné dokončovací práce. Schází ovšem ještě tělocvična, kterou dětem i sobě slibujeme již dlouhou dobu. Bohužel se vždy objevily nečekané výdaje a na tělocvičnu nám nezbývá dost financí. A jelikož náhoda přeje připraveným, jsme do budoucna projektově připraveni na půdní vestavbu."
Složky by mohly fungovat lépe
"Podívám-li se na složky v obci střízlivě a provedu-li bilanci toho, co vykonaly, mohu konstatovat, že je toho mnoho. Sbor dobrovolných hasičů (1899) se účastní zvelebování obce. Hasiči se podíleli na novém vzhledu autobusové zastávky, svépomocí se postarali o novou fasádu palírny a vzorně se také starají o svoji zbrojnici. Ve sboru jsou rovněž ženy, které vychovávají mladou generaci hasičů. Navíc se účastní jako bezpečnostní dozor na Žlutavě na autokrosových závodech." Sokol (1921) zase poskytoval každou neděli svůj klubový autobus na jízdy do kostela. Z˙finančních důvodů byli však nuceni autobus zrušit. Našli si tedy jinou cestu, jak vyjádřit soudržnost s˙obcí: po celý rok udržovali veřejnou zeleň (a to jak pomocí techniky, tak klasickou ruční metodou) a zabezpečovali údržbu a opravy veřejného osvětlení. Zahrádkářům patří tradičně pálenice. "Letos pořádali 12. a 13. února regionální valentinskou výstavu vín. Nutno říci, že zahrádkáři mají obrovské sociální cítění. Našli finance na zabezpečení jak kostelního autobusu, tak školního autobusu do plavání," říká starosta s˙neskrývanou úctou.
Příkladné soužití s podnikateli
"Máme velmi dobrou spolupráci nejen se složkami, ale také s˙místními podnikateli, kteří nikdy nezapomenou na obec. Pokud pro nás něco dělají, nabízí svou práci za velmi zajímavou cenu. Pravidelně spolupracujeme s˙firmou GREWOZ, která nám zabezpečuje nejen tesařské práce, ale také například tak důležitý posyp silnic v˙zimním období. Rovněž firma Petra Křížka, který bydlí právě v Kudlovské dolině, nám vychází vstříc např. svými cenovými relacemi při opravách chodníků. Stejně tak Ladislav Březina, který výhodně zabezpečil nátěr ZŠ. V˙poslední řadě bych neměl zapomenout jmenovat zámečnickou firmu DLAPA, která disponuje avií. Za dopravu pro obecní záměry téměř nikdy nic nechce."
Text: Jana Hlavačková
Foto: Pavel Paška