Číslo: 9
28.02.2000
Článků: 75
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
ROZHOVOR TÝDNE
Zeměpis
ROZHOVOR TÝDNE
Ten dělá to a ten zas tohle
Karel Zavadil chová hady už deset let. Sousedi si prý už zvykli.
"Všichni lidé by se měli snažit zjistit, než umřou, před čím utíkají, za čím utíkají a proč utíkají." (James Thurber). Tímto citátem chceme pouze vyjádřit to, že mnozí z˙nás se bojí všeho, čemu nerozumí, co neznají. Poznáme-li však příčinu svého strachu, často se stane, že záhy zmizí a pociťíme i něco více. Náklonnost, sympatie, snad i lásku. Mezi neznámé, strach vzbuzující patří také fobie z˙hadů, ještěrů či pavouků. Abychom měli možnost tyto naše spoluobyvatele planety Země lépe poznat, navštívili jsme veselského chovatele Karla ZAVADILA a položili mu několik otázek.
V˙první řadě nám prozraďte něco ze svého soukromí.
"Narozen 17. září 1963 v Hodoníně, zabývám se chovem terarijních zvířat a kromě tohoto mám spoustu dalších koníčků: poloprofesionální karate, asijské bojové umění, kopaná, volejbal, kolektivní sporty, turistika, sladké jídlo, každá dobrá hudba, kytara, skládám písničky, maluji, prostě umění jako takové. Z˙televizních pořadů rád sleduji filmy o přírodě, především pak National geographic, rád se ale také podívám na akční filmy. Knihy mám rád rovněž o přírodě, jinak jsem vášnivým sběratelem knih od Jaroslava Foglara a Karla Maye. A mým největším hobby je chov terarijních zvířat: hadů, ještěrů, hlodavců, pavouků. Mám v˙jednopokojovém bytě celkem 23 terárií a dělám pořád nová a nová. Hadů mám celkem 29, z˙toho je ale část zazimovaná."
Jaké druhy chováte?
"Prozatím mám hroznýše, krajty, užovky a korálovky. Brzy ale přibudou i hadi jedovatí. Mým nejoblíbenějším druhem však zůstává krajta tmavá, dá se mluvit dokonce o velké citové vazbě."
Jak tuto Vaši aktivitu přijímá Vaše okolí?
"Mám šestiletou dcerku Markétku, která má tatínkova zvířátka moc ráda. Pokud jde o sousedy, zpočátku chovali respekt a částečně i obavy. Postupem času (chovám je zde již deset let) si ale zvykli a občas se přijdou na hady i podívat."
Tak mě napadá, kdo je náročnější a kdo je lepší hlídač: had nebo pes?
"Lepší hlídač je samozřejmě pes, i když mezi lidmi panuje poměrně velká fobie z˙hadů. U člověka převládá pocit: Co neznám, z˙toho mám strach. Proto dělám na školách i mezi ostatními zájemci osvětu. Jedenkrát ročně pořádám také výstavu v˙různých městech. Letos se výstava bude konat v˙rámci regionu například v˙Uh. Hradišti, Uh. Brodě a Veselí nad Moravou. Zájem o tyto prodejní výstavy je velký. Navíc budou spojeny s˙výstavou kaktusů, takže se domnívám, že se lidé mají opět na co těšit. A kdo je náročnější na chov? Jednoznačně pes. Pes jako savec potřebuje krmení, napájení a manipulaci každý den. Jeho chov je náročnější jak z˙finančního, tak časového hlediska. Chov hadů není tak náročný, hlavně co se týče času (dospělí hadi jsou krmeni jedenkrát měsíčně). U chovu ještěrů je to trošičku náročnější, protože ještěři přijímají potravu častěji (asi za 1 - 3 dny, podle stáří a druhu). Nejjednodušší časově, finančně i prostorově je chov sklípkanů."
Jak se vůbec člověk dostane k˙natolik odlišnému koníčku?
"Od narození jsem měl kladný vztah k˙drobnému zvířectvu. Později na střední škole jsem se dostal do blízkosti hadů a učarovali mi natolik, že jsem této zálibě zcela propadl. Ze začátku jsem ji bral jako zpestření života, později se však změnila v˙profesi. Pokud mi to finance dovolují, jezdím do oblasti Střední a Jižní Ameriky, kde jsem již pobyl několik týdnů. Na cestách pozoruji zvířata v˙jejich domovině a následně se jim snažím takové podmínky vytvořit doma. U příležitosti výstav pak dělám také přednášky z˙cest."
Přináší chov těchto zvířat jen samé klady?
"Přináší také spoustu starostí, jako jsou například různé choroby, které ale nejsou přenosné na člověka. Kromě bakterií rodu Salmonella, ač se to nezdá, plazi mají velké množství nemocí, spoustu roztočů (ať vnitřních nebo vnějších) a léčení těchto zvířat je dost nákladná věc. Proto je lepší, když si někdo chce takové zvíře pořídit, aby o něm získal co nejvíce informací, aby si vytvořil jistou prevenci. Had, ještěr je živý tvor a potřebuje adekvátní péči. Spousta lidí si myslí, že např. hroznýšovi se hodí jednou za měsíc krysa a tím to končí. Tak tomu ovšem není. Např. otázka výživy je velmi důležitá. Tak jako lidé nejedí každý den kupříkladu brambory, tak i hadi a ještěři by měli mít stravu pestrou, bohatou na vitamíny a minerální látky. Také je dobré znát potravinový řetězec. Kvalitně nakrmený cvrček rovná se kvalitně nakrmený chameleón. Ve své praxi jsem se setkal i s˙takovým případem, kdy si lidé, neznajíce věci, pořídili mládě většího hada, které jim později vyrostlo do úctyhodných rozměrů. Tito "chovatelé" se hada zbavili tím, že ho dali do krabice a do popelnice. Každý, kdo si pořídí takovéto zvíře, by měl znát jeho nároky a své schopnosti a možnosti. Když mám omezené bytové prostory, nebudu si pořizovat pětimetrovou krajtu! Je přece dost menších hadů, kteří se dají chovat i v˙činžovním bytě. Případným zájemcům rád poradím s˙chovem."
A jak je to se želvičkami?
"V žádném případě nedoporučuji pořizovat želvičky dětem na hraní. I když je mezi lidmi velmi rozšířen názor, že když má želvička tvrdý krunýř, je nezranitelná. Tento názor je totiž mylný! I želva si může ublížit nebo dokonce na "hraní" zahynout. V˙poslední době je u rodičů populární kupovat dětem malinkaté vodní želvičky a přitom si neuvědomují, jak náročný je chov těchto vodních želv. Navíc brzy želvička vyroste a pak nastane problém "kam s˙ní". Rovněž nedoporučuji kupovat zvířátka na hromadných burzách, kde je prodej anonymní a původ, stáří a zdravotní stav zvířat není známý. Je lépe zajít přímo k˙chovateli, podívat se, jak je o zvířata pečováno a nechat si od něj říci co nejvíce podrobností k˙problematice chovu vybraného druhu zvířete."
Existuje něco jako ideální začátečnické zvíře?
"Lidem, kteří nemají větší zkušenosti s˙chovem plazů, doporučuji pro začátek drobnější užovkovité, případně hroznýšovité hady, z˙ještěrů určitě druhy gekonů a celkem vhodný je i chameleón jemenský či leguán zelený. Zároveň však také začátečníky vždy upozorňuji na to, že tato zvířata jsou studenokrevná a tudíž potřebují denní vytápění nádrží nebo terárií, což vede ke zvýšení rodinného rozpočtu (za el. energii). Každý by si měl uvědomit, že cenová relace je rozdílná. Jsou zvířata za sto korun, jsou ale také zvířata za několik tisíc. Takže je třeba myslet i na to, že pořizovací cena celého vybavení bude nemalá, ale náklady se v˙průběhu chovu minimalizují."
Text: Jana Hlavačková
Foto: archiv chovatele
Zeměpis
Jak se žije v Rudicích
Kaple bude dokončena ještě letos
První písemná zpráva o obci Wrudycz pochází z˙r. 1250. V˙r. 1515 byly Rudice postoupeny Václavu Ořechovskému z˙Honci. Jan Ořechovský právně odevzdal obec a část Nezdenic Eliášovi Srhovi. Od té doby byly Rudice součástí Nezdenic, s˙nimiž sdílely další osudy. Útrapy uherských vpádů 17. století neušetřily ani tuto obec ležící v˙horách; stejně tomu tak bylo při vpádu Švédů v˙r. 1643, kdy zpustla třetina obce. Při vpádu v˙r. 1663 bylo zabito 23 lidí. Podle olomoucké matriky bylo v˙obci v˙druhé polovině 18. století 241 dospělých a 51 dětí mluvících česky. V˙polovině 19. století (v r. 1843) žilo ve vesnici 169 mužů, 166 žen, celkem 335 osob bydlících v 72 domech a 97 bytových jednotkách. Všichni se zabývali zemědělstvím kromě faráře a rektora. Hlavními plodinami bylo žito, oves, brambory a pěstovalo se značné množství ovoce. Dobytkářství a ovčáctví (chovalo se 6.884 ovcí) byly hlavní zdroje výživy. Při otevření železáren v˙Bojkovicích se na zdejším katastru dolovala ruda. Obec byla známa i dvěma výbornými prameny minerální vody (Hačůvka a Kyselka), kterých zatím nebylo ekonomicky využito.
Smutná historie války
Koncem druhé světové války se v˙obci skrývali dva parašutisté skupiny Carbon, kteří tragicky zahynuli 7. května 1944, když byli obklíčeni gestapem. V˙prostoru Bílých Karpat došlo 29. srpna 1944 ke vzdušnému boji. Mezi Rudicemi a Přečkovicemi byl sestřelen americký bombardér, v˙němž zahynul jeden letec, druhý přišel o život v˙Přečkovicích. Oba byli pohřbeni na hřbitově v˙Rudicích, v˙září 1946 exhumováni a převezeni na spojenecký hřbitov v˙St. Avold poblíž Met ve Francii. Rudice byly osvobozeny rumunskými jednotkami 1. května 1945 v˙odpoledních hodinách. Následkem zranění zemřel 1 rumunský voják a v˙domě čp. 55 byl zastřelen rumunský důstojník. Na místním hřbitově je symbolický hrob padlých letců s˙listem vrtule jejich letadla B17. Od 1. 11. 1998 je na tomto hrobě umístěna památní deska členů skupiny Carbon, jež byla odhalena za přítomnosti rodinných příslušníků parašutistů.
Tradice v obci jsou stále živé
Fašank s˙maškarním průvodem, večerní zábavou a vším ostatním, co k˙této krásné moravské tradici patří. Pokud se z˙této akce získá nějaký výtěžek, připadne Svazu žen a Českému červenému kříži na jejich další činnost. Další kulturní akcí je představení ochotnického divadla. Letošním představením je pohádka Princezna se zlatou hvězdou na čele. "Následuje velmi významná sportovní akce, Běh Terryho Foxe, a to v˙sobotu 27. května 2000. Očekáváme, že se tato setká s˙podporou široké veřejnosti. Pro organizátory (Český svaz žen) je to nejen čest, ale také starost o dokonalé zabezpečení organizační i hmotné stránky celé akce. Uvítali bychom proto nějaké sponzory, kteří se mohou hlásit již teď. Celé sportovní klání bude o to zajímavější, že naše obec je značně členitá. Mottem však není zvítězit, ale zúčastnit se." Rovněž významnou bude oslava 750 let od první písemné zmínky o obci (1250). "Prozatím je jisté pouze to, že oslava bude. Na konkrétní program je však zatím čas," informuje nás starosta Rudic.
Letošek je naplánován
"Na to, že jsme malou obcí, jsme pro naše občany už mnohé udělali," říká téměř deset let úřadující starosta. Byla dokončena plynofikace, naposledy se plynofikovala základní škola. Loni proběhla kompletní generální oprava komunikací v˙hodnotě kolem 1,4 milionů korun. "V letošním roce plánujeme dokončení kaple na hřbitově, jejíž výstavbu jsme zahájili v˙r. 1999, a v˙současnosti je ve stádiu hrubé stavby. Dalším plánem je zbudování parkoviště před hřbitovem. Obecní zastupitelstvo nezapomnělo rovněž na parkoviště před prodejnou Jednoty. V˙územním plánu máme navíc vyčleněno místo pro odpočinkový park, na nějž již po několik let nezbývaly finance. Letos bychom chtěli napravit svůj dluh a park vybudovat. A na závěr výčtu plánů pro letošní rok nás čekají horské vpustě, které by měly zachytávat přívalové vody z˙polí a okolního terénu."
Každý šestý je hasičem
I když obec Rudice je poměrně malá, téměř každý šestý občan je ve Sboru dobrovolných hasičů (celkem 80 osob, rok založení SDH je 1908), dále je velmi aktivní Český svaz žen a Český červený kříž (1955). Čtvrtou složkou je Tělovýchovná jednota Sokol (1921, v˙letech 1930 - 1935 také Orel). "Dříve bylo v˙obci více spolků, ale jejich činnost se postupně rozplynula v˙toku času. Pochválit musím také myslivce (15 osob), kteří pod sebe přibrali ochranu přírody a starají se o ekologii, flóru i faunu našeho katastru."
Spojnice Rudice - Luhačovice
"Kromě Družstva vlastníků Rudice, Přečkovice nemáme žádného většího podnikatele. Pro mladé lidi jsme poměrně nezajímavou obcí, která mnoho nenabízí. Proto bychom chtěli obec zvelebit a povýšit na rekreační oblast s˙možností podnikání v˙oboru. Do budoucna uvažujeme o vybudování cyklotrasy Rudice - Luhačovice, která je součástí návrhu na rozvoj regionu Uherskobrodsko. Naší obci by přinesla nejen zkrácení dosavadní dvanáctikilometrové trasy na podstatně kratší, ale rovněž by přispěla k˙rozvoji cestovního ruchu v˙obci. Vzdálenějším plánem je také výstavba čističky odpadních vod. Domnívám se, že do budoucnosti budou ČOV nutností."
Rudická pověst o středu světa
"Obec Rudice je běžná koncová obec, která ničím zvláštním nevyniká. Přesto se k˙ní váže pověst o středu světa. V˙době, kdy se začala obec osídlovat, lidé chodili všude jenom pěšky. Všude byly vyšlapány cestičky a chodníčky. A shodou okolností se všude šlo právě jednu hodinu. Tehdejší lidé znali pouze svou obec, okolní vsi byl pro ně svět. Proto obyvatelé usoudili, že jejich vesnička leží ve středu světa." Můžete zde spatřit také jedny sluneční hodiny, které se právě k˙této ideji středu světa vážou. "Středem světa prochází zemská osa a tak je do Rudic třeba denně dvou vagónů vazelíny, aby se zemská osa nezadřela," žertuje závěrem JUDr. Gavlas.
Text: Jana Hlavačková
Foto: P. Paška
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
