Číslo: 21
25.05.1998
Článků: 67

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Podnikání
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Bez koření chuti není
Angličtina pro nejmenší
Cesta na jihovýchod
Erby
ANKETA
Salon Valentýn ženám





Bez koření chuti není
Dnes jsme dali slovo Elen Sladké, která radí jak správně pěstovat a používat bylinky a koření
Už po několik tisíciletí využívá lékařství anýz. Semena jsou součástí léků proti kašli Ipekarin a Pulmoran. Ve větší míře se ale používají i v potravinářském průmyslu při výrobě cukrovinek, pečiva, při konzervování zeleniny a k výrobě likérů. Na pěstování je anýz dost náročný. Daří se mu pouze v teplých, slunných a chráněných polohách a je velmi náchylný na pozdní mrazíky. Semena se vysévají koncem dubna a po vzejití se musí rostlinky vyjednotit asi na 5 cm od sebe. Sklízí se, podobně jako kmín, v době, kdy začínají semena hnědnout. Stejně důležitým léčivem jako kořením je tymián. V domácí kuchyni s ním kořeníme především zvěřinu, drůbež, uzená masa, polévky a omáčky. Má dezinfekční účinky proti střevním parazitům a působí i proti nadýmání a průjmům. Tymián je vytrvalá rostlina, kterou můžeme nechat na stanovišti 4 - 5 let. Dobře se množí dělením trsů i semenem, které vyséváme už v březnu do pařeniště. Nať se sklízí vždy těsně před rozkvětem, a to několikrát od května do července.
Rostlinky seřezáváme ai 5 cm nad zemí, aby měly šanci znovu obrůst. Nať sušíme nejlépe v průvanu.
K pečenému masu, do nádivek, sekaných i k rybám se nám v kuchyni bude hodit šalvěj. V mírných dávkách se šalvěj používá jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní a je součástí čajů Pulmoran a Tormentan. Šalvěj omezuje nadměrné pocení, podporuje trávení a příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku. Této celkem nenáročné rostlině se daří na slunných a chráněných polohách. Množí se semenem i dělením trsů. Vrcholky natě sklízíme těsně před rozkvětem. V prvním roce seřezáváme rostliny jednou, v dalších letech pak dvakrát za vegetaci. Sušíme opět ve stínu. Jednoletá rostlina, z níž používáme jako koření čerstvé listy a ke konzervování zeleniny zralá semena, se jmenuje koriandr. Obsahuje aromatickou silici, která podporuje zažívání a trávení a omezuje nadýmání. Celá rostlina je nepříjemně cítit. Koriandr vyžaduje při pěstování středně těžké, propustné a vápenité půdy. Sklízí se v době hnědnutí okolíků, a to bývá obvykle koncem srpna.
Zralá semena se snadno vydrolí. Jsou velmi aromatická a mají příjemnou nasládlou a mírně palčivou chuť. Už máme jaro! Kolik stromů, keřů a květin roste a kvete kolem nás. A mnohdy ani netušíme, že při procházce přírodou nebo práci na zahradě míjíme rostliny, které v sobě skrývají cenné látky s léčivými účinky nebo s prvky prospívajícími našemu zdraví. Je určitě velká škoda chodit kolem nich nevšímavě a jejich vzácné vlastnosti nechávat nazmar a ladem.
Většina léků, které se v současné době vyrábějí, vyšla z lidové zkušenosti, která dlouhodobým pozorováním poodhalila tajemství léčivých rostlin. Už pradávno lidé rozdělili rostliny na tajemství léčivých rostlin. Už pradávno lidé rozdělili rostliny na léčivé a jedovaté. Poznali, že léčivé nebo jedovaté látky jsou někdy v celé rostlině a jindy jen v některé její části. Poznali také, že se to může měnit podle doby, místa a počasí. Zjistili, že i jedovatá rostlina může léčit, když ji dostane do rukou člověk znalý jejího tajemství. A že ani léčivá rostlina není všemohoucí a může dokonce uškodit, jestliže není správně použita. Během doby byly vypracovány metody k získání léčivých látek v čistém stavu anebo na jejich podkladě byly syntetizovány ještě účinnější deriváty a začaly se vyrábět léky. Tehdy se zdálo, že chemie nad přírodou zvítězí. Skoro všechny léčivé i jedovaté látky obsažené v rostlinách se lidé naučili vyrábět uměle, mimo přírodu. Byla to doba nesmírného okouzlení chemií.
Zdálo se, že příroda je příliš pomalá a neobratná, že dělá mnoho zbytečné práce. Lidé například spočítali, že by bylo zapotřebí posbírat léčivé rostliny z celé louky, aby získali tolik léčivé síly, kolik se jí vejde do několika tabletek. A navíc by to přírodě trvalo celý rok, než by se dočkali květů, a muselo by svítit dostatečně slunce a muselo by pršet jen tak akorát a nesměli by na rostliny vlézt slimáci a....Všechno bylo příliš zastaralé, vždyť to farmaceutický průmysl obstará v několika hodinách a lépe.
Ale lidé velmi brzy zjistili, že nemohou asi nikdy opustit říši rostlin a přenechat květiny jenom včelám, malířům a zamilovaným. Přišli na to, že je velký rozdíl mezi působením látek přirozených a látek chemických. Příroda ty své sice vyrábí pomaleji a nikdy docela čisté, ale snad právě proto jsou lepší. Vždyť tento děj probíhá už staletí. Moderní famaceutický průmysl již delší dobu nevystačuje s léčivými látkami získanými chemickou cestou, a tak čím dál tím více se obrací k přírodě a žádá od ní poklady, které v sobě utajují léčivé rostliny.
V naší republice zajišťuje jejich výkup pro farmaceutické účely hlavně Leros Zbraslav, který vydává každý rok na jaře podrobný nákupní seznam všech vykupovaných rostlin, jejich sběrových částí i ceny, které za ně můžete dostat.
Všechny části správně usušených rostlin dodáváme do výkupny celé a nerozdrcené. Dříve než začneme s pravidelným sběrem ve velkém, raději se zeptáme ve výkupně na druhy, termíny a obaly, abychom mohli vyhovět všem podmínkám, které je nutno při sběru a dalším zpracování dodržet. U nás je nejbližší celoroční nákupna ve Strážnici a sezónní nákupna v Uherském Brodě, která funguje od začátku května do konce listopadu vždy v pátek od 8. hodin. Existují samozřejmě jistá všeobecná pravidla způsobu a doby sběru jednotlivých rostlin. Především sbíráme pouze ty rostliny, které dobře známe. Vyhneme se místům, v jejichž blízkosti se pracovalo s postřiky a hnojivy. Květy, plody a listy sbíráme pouze na bezprašných místech a vyhneme se také ranní rose, večernímu vlhku, nebo době po dešti. Při sběru ukládáme rostliny hned do stínu. Doma je rozprostřeme na čistý papír nebo lísky ve slabé vrstvě a sušíme v místnosti, kde je dobrá výměna vzduchu.
Rostliny nesmíme během sušení příliš obracet, protože by se nám mohly drolit. Když se rostlina ve všech částech láme je usušená. Správně usušená bylinka si zachovává svou původní barvu. Nemá-li ji, sušili jsme špatně.
Každý sběrač léčivých rostlin by měl být zároveň znalcem a ochráncem životního prostředí a na stanovištích nechávat dostatek rostlin k jejich dalšímu rozmnožování.
Elen Sladká







Angličtina pro nejmenší
Peter Goes Fishing: by Keith Painter
A BAD SNAKE: part two:

.........The paper had questions on it. This is like school, said Peter quietly. I hate school. It#s Saturday today. It#s my Birthday. It#s my very special day. This isn#t very special. Talk so that I can hear, said the snake. Or don#t talk at all. I am a snake. I am very, very strong. I am very, very clever. I am THE BOSS. Answer my questions quickly, he said. What are the questions? Peter looked at the #special paper#. The snake could not spell. His questions were easy. He could answer the questions. This #special paper# is rubbish thought Peter. The snake is not very clever. I WILL help the snake. I#ve got a special box, he said. I#ve got eight pieces of paper and a pen. You can have them. I#ll help you. But you must learn to spell. Thank you, said the snake. I WILL learn. You see, I#m not very clever. That#s why I#m not very good. Boys and girls are afraid of me. That#s why I speak very loudly. But I know it#s not good. It#s better to be kind. It#s better to be a nice snake. It isn#t good for boys and girls to be afraid. It#s not good to THINK you are very clever, said Peter. Yes, I know now. Thank you very much, said the snake. I WILL help you. I think I know where the river is. It#s not a long way. Walk down this path. You must walk north. Thank you and goodbye, said Peter. Goodbye, said the snake. Peter walked down the path. The snake was not VERY bad, he thought. Next week A million small friends.


better  lepší: lépe, raději
easy  snadný, lehký
hate  nenávidět
isn#t = is not - it is not  není
learn  učit se: dovědět se
like  mít rád: I like  líbí se mi
nice  hezký: milý
or  nebo
so  tak
speak  mluvit, hovořit
were - you, we, they were  byl jsi, byli jste, byli jsme,
       (oni) byli, pomocné sloveso v minulém čase
			# Keith Painter 1998







Cesta na jihovýchod
Kumily je malá vesnička ležící uprostřed rozsáhlých lesů. Její obyvatelé žijí jednak z turistického ruchu, je zde spousta hotýlků a pochopitelně i spousta jídelen, ve kterých se velmi úspěšně starají o hladové žaludky návštěvníků, a dále pochopitelně ze zemědělské práce. Vesnice je střediskem pěstitelů kardamomu a my čirou náhodou natrefili na hodnocení výsledků jednotlivých pěstitelů. Vzdáleně to připomínalo košt vína. V domku v centru vesnice sedělo kolem dlouhého stolu asi třicet mužů a každý měl před sebou misku. V čele stolu seděl velmi blahobytně vhlížející chlapík, pravděpodobně šéf celého dění, který tenhle sedánek řídil a mezi jednotlivými krátkými proslovy nádherně zíval. V pravidelných intervalech zeširoka a dlouze otevíral ústa tak, až se jeho masitý obličej kolem vzniknuvšího otvoru zcela ztrácel a já při každém projevu očividného znudění měl pocit, že se chystá spolknout všechny přítomné, včetně několika metráků kardamomu, který se povaloval všude kolem.
Po ukončení zívacího aktu dostal jeho obličej výraz dítěte, které si právě cvrklo do kalhot a neví, co s tím. Kolem stolu obcházel chlapík s kbelíkem, který velmi hbitě vhazoval jednotlivé vzorky do misek sedících, ti je prohlíželi, mnuli v prstech a čichali k nim, potom je sypali na zem a kritizovali nebo chválili, co muž, to nějaký názor, a to působilo ohromně chaoticky. Mě fascinovalo to ohromné množství koření povalující se na zemi, které přijde vniveč a které by nejspíš pokrylo potřebu naší země na celý rok. První den jsme se jen tak rozkoukávali po vesnici a po vydařeném obědě vyrazili na vzdálený kopec. Doufali jsme, že když se nacházíme poprvé během cesty na místě méně osídleném, podaří se nám poprvé dostat pryč od všudypřítomných lidí, kteří jsou sice vesměs příjemní a milí, ale jsou zkrátka všude.
Stoupali jsme klikatou cestou vzhůru lesem, v němž rostly jakoby divoce vysoké banánovníky, kokosy, přízemní ananasy a mohutné chlebovníky a vždy, když jsme si mysleli, že jsme již minuli poslední obydlí a vcházíme do opravdového a liduprázdného divokého pralesa, tak jsme došli k další chaloupce a potkali další lidi, kteří na nás mávali a volali havajů. Pak se k nám přidali dva asi desetiletí klučíci, kteří nás provázeli po zbytek vycházky, na vrcholku kopce nám ukazovali, kde se co nachází, předváděli lidové tance, fotili nás a my je a při zpáteční cestě jsme se zvěčňovali i s jejich mámou a sestrami, krmili nás syrovým a vařeným chlebovníkem, ukázali nám papouška doma v kleci i papouščí holata, která vylovili z dutiny stromu, zkátka byla s nimi sranda a byli moc fajn a já mám teď výčitky svědomí, že jsem jim ještě nenapsal, jak jsme jim slíbili.
Další den se vydáváme do rezervace. U závory platíme vstupné padesát rupií za osobu, platné na čtyři dny. Po asi čtyřech kilometrech přicházíme k jezeru, u něhož stojí budova, sídlo místních správců rezervace. U jezera je poměrně dost návštěvníků, kteří nasedají na lodě, vyplouvající v asi půlhodinových intervalech. Zaplatili jsme lístky na loď (jeden za dvacet pět rupií). Projížďka trvala dvě hodiny, viděli jsme spousty volavek, dvě stáda jelenů sambar a kupodivu tříčlennou skupinku slonů, poflakujících se na louce u břehu jezera. Nechali nás doplout na vzdálenost asi třiceti metrů a pak, jakoby si řekli, že jsme za utracené prachy již viděli dost, se otočili a pomalým důstojným krokem odkráčeli do pralesa. Další den jsme vyšli do rezervace časně ráno. Po cestě jsme si mávli na linkový autobus, pravidelně pendlující mezi Kumily a jezerem, který nám ochotně zastavil a za dvojku nás dovezl k jezeru. Každý den ráno se koná pěší túra do nitra pralesa.
Sešlo se nás šest zájemců, mimo nás další dva cizinci a jeden indický táta s dcerkou, zaplatili jsme deset rupií za osobu a v sedm třicet se vydali pod vedením průvodce husím pochodem na cestu.
Ing. Vratislav Zelnitius







Erby
Ostrožská Lhota
V knize Pečeti obcí okresu Uherské Hradiště se nachází i pečeť obce Ostrožské Lhoty. Pečeť pochází z poloviny 18. století a zobrazuje kostelík a nad ním dvě věžičky. Některé obce již o znak zažádaly, nebo žádat budou. Ostrožská Lhota si však již svůj znak a prapor v roce 1995 nechala zhotovit. Popis znaku - na červeném štítě s modrým lemem se nachází stříbrný kostel se dvěma vížkami, jejichž střechy jsou modré. Popis praporu - bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným červenou vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Prapor se barevně odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku. Obecní rada Ostrožské Lhoty vydala obecní vyhlášku o podmínkách používání obecního praporu a znaku.







ANKETA
Jaký je váš názor na poslední zvonění?
Mirka (27) účetní - Nebyli jsme jiní. Myslím, že mají na tuto tradici své právo. I když někdy to trochu přehánějí.
Antonín (35) řidič - Moc se mi to jejich dovádění nelíbí. Když je vidím, raději se vyhnu.
Klára (28) manažerka - Chápu to, taky jsme to tak dělali, akorát to nesmí překročit mez drzosti.
Věra (46) prodavačka - Když budou sedět u kašny a hrát a zpívat, nebudou po mně nic žebrat, ráda jim přispěju. Nesnáším ale, když mě přepadnou třeba pětkrát za dopoledne.
Ilona (21) studentka - Nevidím na tom nic špatného.
František (61) důchodce - Nic proti studentům nemám. Je to sranda a když ke mně přijdou, pobavím se a rád jim nějakou tu korunu dám.
Milena (48) státní zaměstnankyně - Jsou drzí, jde vyloženě vidět, že jim jde jenom o peníze a ne o žádnou recesi. Nelíbí se mi jejich vtíravé a drzé chování.
Katka (24) asistentka - Někteří mají převleky velice pěkné a nejsou vlezlí. Bohužel je asi více těch, kteří neznají míru.
Hana (20) manažerka - Taky jsem ho před nedávnem prožila a bylo to super. Jen mě zarazilo, že když jsem přišla převlečená za jeptišku ke dvěma policistům a řekla: Bratři, přispějte na poslední zvonění. Na to mi odpověděli, ať toho rychle nechám, nebo tohle poslední zvonění bude mé opravdu poslední.
Pavel (54) zedník - Jsou mladí a měli by se vydovádět. Potom už jim na takové srandičky nebude zbývat čas.







Salon Valentýn ženám
Velký den
Ten jediný muž, se kterým si dokážete představit svůj život, vás požádal o ruku, náhle se vás zmocnila panika. Jak vybrat vhodné šaty, doplňky i make-up? Pravidlo č. 1 - nic nenechávejte na poslední chvíli a s přípravami začněte co nejdřív. Šaty - navštivte svatební salony, které nabízejí spousty krásných svatebních šatů včetně doplňků, kde zkušený personál vám pomůže určitě najít ty pravé. Nezapomínejte na pravidlo, kdy čím je nevěsta zralejší, tím by měly být šaty i doplňky střídmější. Účes - objednejte se včas u kadeřnice, s kterou si domluvíte tzv. generálku, při které vytvoříte kopii svatebního účesu. Ve svatební den pak budete mít klid na duši, že vám nevznikne z vlasů nic, co si nepřejete. Nechte si také doporučit vhodnou pěstící kosmetiku, aby vaše vlasy v den D zářily zdravím.
Pleť - stres kolem svatebních příprav se může odrazit na únavě a drobných vráskách na vaší tváři. Často se také objevují různé nežádoucí pupínky. Proto s péčí o pleť začněte aspoň měsíc předem. Navštivte kosmetiku, nechte si odborně vyčistit pleť a také se nevyhýbejte radám, jak v tomto období o pleť pečovat. V kosmetice je také možné domluvit si předem make-up pro svatební den. Nevěsta by měla zvolit líčení v jemných, až přirozených odstínech. Základem líčení je kvalitně provedený make-up, který skryje nedostatky pleti. Na očních víčkách vévodí odstíny šedé, modré, fialové a bílé. Na rty patří odstíny tělové růžové, jemné fialové a broskvové odstíny rtěnky. Nezapomínejte na lehký dotek tvářenky v odstínu rtěnky, který vytvoří na líčkách zdravíčko. Nezapomeňte, že řasenka pro tento den by měla určitě být vodě odolná.
Ruce - upravené ruce jsou samozřejmost. je spousta nail- studií, kde vám vaše ruce upraví podle přání i vaší fantazie. vše je připraveno a zkontrolováno. jdeme včas spát, aby nás nezdobil utahaný obličej. Ráno vstaňte s předstihem. Dopřejte si běžný ranní rituál a hlavně relaxační koupel. Tělo si ošetřete dále tělovým mlékem. Pak nastává příprava účesu a maku-upu. Tečkou za přípravou je oblečení svatebních šatů a kapka parfému - pokud se budete držet rad, které jsme uvedli, jste na nejlepší cestě, jak prožít svůj den prostě báječně.







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 1 sekund