Číslo: 25
22.06.1998
Článků: 70

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Podnikání
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Salon Valentýn radí ženám
DNES RADÍ . . .
Angličtina pro nejmenší
Cesta na jihovýchod
Erby
ANKETA





Salon Valentýn radí ženám
Hyperpigmentace - problém dnešní doby?
Zvýšená pigmentace kůže patří dnes k nejčastějším poruchám kůže. Objevuje se na téměř všech místech těla. Avšak nejvíce nepříjemná je na tváři. Známe několik druhů.
1. Pihy - drobné skvrny hnědé barvy tvaru kulatého i nepravidelného. Vznikají nahromaděním melaninu v nejhlubších vrstvách pokožky postihují obličej, horní končetiny, ramena, záda. Léčba - bělící krémy, slupovací kůry.
2. Chloasma (jaterní skvrny) - jsou kávově hnědé skvrny různé velikosti a sytosti. Nejčastěji se objevují v oblasti obličeje. Léčba - bělící krémy, často se po skončení těhotenství vytrácejí.
3. Skvrnité pigmentace - jsou různého tvaru, sytosti i rozsahu a původu. Je důležité, abychom vystopovali možné příčiny vzniku a těch se pak vyvarovaly.
Příčiny:
- chemické (styk s nerostnými oleji, dehtem, naftou)
- kosmetické (styk s nevhodnou ingrediencí v parfému, krému, pěstící kosmetice)
- fyzikální (teplo, záření)
- choroby (kožní, jaterní)
- nevhodné zaměstnání (práce v prostředí těžkých kovů)
Léčba je opět možná pouze bělícími krémy, slupovací kůry se provádějí pomocí AHA kyselin o různé koncentraci. V poslední době se pigmentové skvrny odstraňují pomocí laseru. Postup léčby je Laser centrum ve Zlíně, které tento úkon provádí, kontakt tel.: 067/7210776. Nejenom že nás ohrožuje zvýšená pigmentace, je tomu tak i u tzv. depigmentace - úbytek kožního pigmentu, který je způsoben jak nemocí, tak i po úrazu. Léčba je velmi složitá a nejúčelnější pomocí z hlediska kosmetiky je maskování pomocí make-upů nebo pudrů. Pigmentace jsou nepříjemnou záležitostí, která často působí i na duševní stav postiženého. Je však nutno si uvědomit, že se nejedná o žádné závažné poruchy, které by jinak ovlivňovaly celkové zdraví. Je nutné si uvědomit, že jenom trpělivostí a důsledností lze dosáhnout léčebných úspěchů.







DNES RADÍ . . .
MUDr. Zdeněk Krejzlík, soudní znalec, pracovník Ústavu soudního lékařství v Brně, dnes opět vypráví zkušenosti z praxe
V roce 1898 zahynul pod koly jednoho z prvních automobilů v Londýně chodec Bliss považovaný za jednu z prvních obětí dopravní nehody - střetu chodce s automobilem. Tato dopravní nehoda byla velmi široce tehdejším tiskem komentována. Nikdo však nepředpokládal (a ani předpokládat nemohl), že za necelých sto let bude v tisku o obětech dopravních nehod jen drobná zmínka v Černé kronika, a to jen o některých... Vždyť každoročně na vozovkách celého světa zůstává více než čtvrt miliónu mrtvých a více než dva milióny těžce zraněných... Dopravní nehodovost se všemi svými okamžitými i následnými důsledky (invalidita, osiřelé děti a pod.) je jedním z nejpalčivějších problémů každé vyspělejší společnosti, ať si to její představitelé připouštějí, či nikoliv.
Naprosto přesné údaje o skutečném počtu obětí dopravních nehod, přímých i nepřímých, patrně nebude možné nikdy zjistit. Potíže spojené s tímto zjištěním jsou zřejmě ve všech státech podobné. Posuzovaných 6.514 případů úmrtí osob po dopravních nehodách ze spádového území působnosti Ústavu soudního lékařství v Brně, pochází z dopravních nehod, které se staly na území jižní Moravy v letech 1948-1989 (oblast není totožná s územím Jihomoravského kraje!). Podobná srovnání jsou prováděna i v jiných státech. Např. v USA (Morrison) srovnávali údaje Úřadu pro dopravu a Úřadu zdravotnictví. Zjistili, že mezi počty uváděnými oběma federálními úřady jsou mnohdy až enormní rozdíly. Tak například pro rok 1982 uváděl Úřad pro dopravu jen 15,4% (!) z případů dopravních nehod cyklistů uváděných zdravotnickými pracovníky. V této souvislosti poukazují autoři na skutečnost, že i v dalších státech (Švédsko, Finsko, Dánsko aj.) je situace podobná. Nejsme tedy zdaleka v tomto směru sami...
Ruku v ruce s dopravními nehodami jde i otázka ekonomická. Bried při zhodnocování zdravotnických a ekonomických aspektů úrazů na motocyklech u pacientů, kteří byli ošetřeni na chirurgickém centru v Tusconu (Arizona, USA) propočítal, že průměrná doba hospitalizace se pohybuje kolem 16 dní a náklady na léčení činily každodenně v průměru 16.408 dolarů. U pacientů, kteří utrpěli poranění hlavy, byly náklady v průměru asi o 10.000 dolarů vyšší, než u ostatních (denní průměr 21.945 dolarů proti 11.941 dolarů). V SRN zase zjistili (Bachor), že péče o jednoho pacienta na všeobecné jednotce mnichovské universitní kliniky stojí na den a pacienta paušálně 362,63 DM. Hodnotu lidského života v plné míře nelze žádným způsobem z morálního hlediska vyjádřit. Pro ekonomické zhodnocení je však možno uvést hodnotu nevykonané práce, částku vynaloženou, ale nezefektivněnou, na vzdělání, náklady na vdovské a sirotčí důchody a pod.
U nás se o toto pokusili pracovníci Ústavu silniční a městské dopravy v Praze. Z jejich sledování vyplynulo, že společenské ztráty způsobené úmrtím osoby po dopravní nehodě představují částku 2,1 milionu korun, pro těžké zranění s trvalými následky se jedná o částku více než půl milionu korun. Nejen u nás, ale snad ve všech státech světa sílí snahy alespoň minimalizovat následky dopravních nehod, když jejich existenci v absolutní formě nebude možno zabránit nikdy. V takovou situaci by snad mohl věřit jen utopista. Do celé akce se zapojily i některé mezinárodní organizace, v prvé řadě Světová zdravotnická organizace (WHO). Cílem WHO je vypracování modelu, kterým by bylo možno v roce 2000 snížit následky úrazů a otrav o 25%. Špaček v roce 1987 navrhl celostátně použitelný integrovaný systém evidence nehodovosti a jejích následků, použitelný i pro jiné druhy úrazů (pracovní, v domácnosti apod.). Tento systém by byl jednotný a jeho základem by byla nehoda (úrazový děj).
V konečné fázi by bylo zcela jednoznačné, zda se jedná o úmrtí nebo invaliditu či zdravení bez následků. Do dnešního dne nebyl tento systém realizován.
(Pokračování příště)







Angličtina pro nejmenší
Peter Goes Fishing: by Keith Painter
AT THE RIVER: part two

...............I#m in Dingley Wood. I#m by the river. There#s no water in the river. The fish will die, Peter said quickly Could I have your name please? Said the voice. And your age? My name#s Peter Smith. I#m nine today. It#s my birthday, he answered. Help will come quickly, said the voice. Hello, can I help you? Said the same voice. The voice was next to him! Peter dropped the telephone, and looked, and looked! Next to him was a very big blue hippopotamus! It was on a very small bike. It was a bike with three wheels. The hippopotamus was wearing a very small red hat. Peter thought that he looked very strange. Can I help you? Y-Y-Yes, look at the river. There#s no water, Peter said. Have you got any chewing gum please? Asked the hippopotamus. And, I#ll need some fishing hooks and some string. Why? Asked Peter. The chewing gum is for me, I love chewing gum. The fishing hooks and string will help the fish. Peter fetched the fishing hooks and the string from his special box. The very, very old chewing gum did not look very nice. But the hippopotamus was happy with it. He said: When we have water, the pieces of string will be worms. The fishing hooks will be small fish. Big fish can eat worms and small fish. There WILL be water here. Don#t be afraid. The river will be better. The fish won#t die. You#re big and fat. You don#t look very clever. But you ARE kind. You ARE clever. Thank you, said Peter. I feel very tired now. This is A VERY STRANGE DAY. I#ve walked a long way. I#ll sit by this tree and have a small sleep. He slowly closed his eyes. Next week Wake up Peter

age  věk: stáří
bike  hovor. kolo
fat  tlustý, tučný: tuk
hippopotamus  hroch
next  příští, další: příště
same  stejný, týž
there#s = there is  je: there are  jsou
wheels  kola: a wheel  kolo
won#t = will not - I will not  nebudu
Y-Y-yes  ano
sit  sedět: sit down  sednout si
spell  hláskovat: správně psát
that#s = that is  to je
think  myslet
when  kdy, když, až
why  proč
young  mladý

	# Keith Painter 1998







Cesta na jihovýchod
V Surendranagaru při podvečerní procházce po hlavní třídě, což je písčitá velmi prašná cesta, podél níž jsou malinké obchůdky, se s námi dal do řeči majitel lékárny. Velmi řečný chlapík, který vypadal, že je velmi šťastný, že si může povykládat s nějakými cizinci a blýsknout se svojí skoro dokonalou angličtinou, což my jsme nemohli stejně jako většina obyvatel tohoto městečka. Nikel, tak se onen dobrý muž jmenoval, nám povykládal spoustu informací o svém rodišti i o zajímavostech v okolí a požádal nás, jestli ho můžeme navštívit na druhý den. To jsme udělali a Nikel se stal naším hostitelem po další tři dny, které jsme zde strávili. Byl to člověk, který nám o sobě a o své rodině vyprávěl nejvíc ze všech lidí, se kterými jsme se na cestách setkali. Neustále nás nutil mluvit anglicky a toleroval naše jazykové nedostatky, vždycky, když jsme mu nerozuměli, tak jsme tak dlouho hledali společný slovník, až jsme přišli na merito věci.
Nikel vystudoval vysokou školu a po získání titulu technický inženýr pracoval v hlavním městě v nějakém institutu asi za tisíc rupií měsíčně. Když jeho tatík zestárl a rozhodl se přestat pracovat v lékárně, kterou si otevřel Nikelův dědeček, tak se vrátil domů a převzal rodinný podnik. To nás dost udivilo, že může provozovat tuhle živnost, ačkoliv má vzdělání naprosto odlišné, ale jak nám vysvětlil, v této zemi to možné je, jelikož jsou uznávané zkušenosti, které děti získávají od rodičů. Takže převzal byznys, který mu vynáší deset tisíc rupií měsíčně, což je spousta peněz a důkaz jeho schopností prosadit se v obrovské konkurenci, kterou představuje asi dalších čtyřicet lékáren nacházejících se v tomhle městě. Nikel vsadil na přírodní léčiva, sortiment léků v jeho obchůdku byl odlišný od nabídky většiny konkurenčních standartních lékáren, jež známe i u nás, tím, že jeho léky byly vesměs v tekutém stavu přibližně v půllitrových sklenicích.
Pavla měla zrovna problémy s kašlem, který byl nejspíš vyvolán velmi suchým vzduchem a spoustou prachu, a tak jí Nikel věnoval jednu láhev medicíny. Byla to hustá tekutina báječné chuti, takže jsem si taky rád preventivně občas lízl. Taky nám Nikel řekl, že mu příští rok rodiče vyberou nevěstu a když jí bude mít rád a bude se mu líbit, tak si ji vezme a pokud ne, takže mu budou hledat další nevěstu. Říkal, že nás pozve na svatbu a abychom na ni určitě přijeli. A taky nás pozval na večeři do hospody. Byli jsme zvědaví, o co půjde, a domluvili se, že se pro nás večer zastaví na hotelu. Nikel dorazil asi kolem deváté večer (vzal si volno, normálně pracuje od půl desáté do jednadvaceti třiceti od pondělí do soboty), a sice na malém mopedu. Oba nás posadil na malou zadní sedačku své mašiny a odvezl do asi třicet kilometrů vzdáleného motorestu, který patřil jeho kamarádovi. Cesta byla úžasná, jeli jsme po polních cestách namačkáni na jednom zadním sedadle.
Nikel celou cestu něco povídal, mával rukama, zpíval nám písničky a pak nás přemlouval ať my zpíváme naše songy a my čekali, ve kterém příkopu asi skončíme. Pak jsme opustili polňačky a vjeli na silnici, na které byl docela rušný provoz a představa, že zahyneme pod koly indického kamionu, byla ještě o něco nepříjemnější než havárie v příkopu. Kupodivu jsme cestu na večeři přežili a celí ztuhlí slezli z mopedu na parkovišti před motorestem. Večeře byla báječná, když Pavla na otázku majitele, co má ráda za jídlo, řekla, že sýr, tak nám naservírovali několik chodů a každý z nich obsahoval tenhle báječný kravský produkt. Jídlo jsme zapili množstvím dobré vody a po skvělém debužírování byli odvezeni stejně hrůzným způsobem zpět na hotel. Další den jsme byli pozváni na večeři k Nikelovi domů. Tentokrát pro nás přijel i s kamarádem, a tak jsme měli každý svou sedačku. Večeře byla výborná, poznali jsme jeho rozsáhlou rodinu, kdy společně v domě žijí jeho rodiče, tři sestry, jeden švagr a jeho čtyři děti.
Všichni byli ohromně přátelští, a tak jsme je jen neradi opouštěli, stejně jako na druhý den město, ve kterém jsme poznali tak milé lidi.
Ing. Vratislav Zelnitius







Erby
Boršice
Dne 30. 1. 1996 udělilo předsednictvo Poslanecké sněmovny obci Boršice u Buchlovic obecní znak a obecní prapor. Doklady předal v historické budově Poslanecké sněmovny v síni státních aktů starostovi obce ing. Aloisi Tománkovi předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde. Návrh obecního znaku a praporu zpracoval výtvarník Petr Šulák. Obec se přiklonila k symbolům vycházejícím ze starobylé obecní pečetě ze 17. století. Tato pečeť má průměr 30 mm, v pečetním poli je štít a na něm uprostřed hrozen a po jeho stranách dva kosíře. Stejné symboly s přidáním révového listu použil pan Šulák také v návrhu dnes již schváleného znaku.







ANKETA
Co byste přáli Ostrožské Nové Vsi k jejímu výročí?
Karel (64) důchodce - To, co postihlo náš okres, zvlášť naši vesnici na začátku července loňského roku, to bych jí už rozhodně nikdy nepřál. Přeji si, aby už nedošlo k povodni, dále Ostrožské Nové Vsi přeji, aby zde bylo hodně pracovitých a zručných lidí, kteří by ještě vylepšili její vzhled, protože vylepšovat je vždycky co.
Milan (42) technik - Co bych přál obci? Konečně dobré lidi na obecním úřadě, kteří by nemysleli jen na sebe, ale i na normální občany.
Ivana (25) mateřská dovolená - Určitě hodně dobrých lidí, aby obec vypadala čím dále lépe, aby tady bylo více menších podnikatelů, pěkné, čisté prostředí, aby se lidé k sobě chovali lépe a aby už nebyla nikdy povodeň.
Josef (50) řidič - No, vesnici bych přál, aby bylo co nejméně těch vandalů, co ničí omítky, aby byl v noci klid a neřvali tady ti mladí z diskotéky. Přál bych si, aby se tady každému v klidu a pěkně žilo.
Mirka (22) studentka - Naší obci přeju, aby pěkně vypadala, aby se rozvinul více cestovní ruch, aby více žila, aby byly ulice a domy pěkně upravené a neřádili sprejeři.
Jitka (30) prodavačka - Přeju jí, aby se vždycky našli lidé, kteří to s obcí budou myslet dobře a pomůžou vytvořit příjemné prostředí pro lidi, kteří do obce přijedou třeba jen na návštěvu. Ať to jsou třeba zaměstnanci v restauracích, podnikatelé, nebo obyčejní občané. Taky jí přeju, aby se jí co nejvíce vyhýbaly různé kriminální živly.







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund